Klášter Hájek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Externí odkazy: + Wikislovník
značka: revertováno
verze 19465605 uživatele Palu (diskuse) zrušena, pardon, ale wikislovník o klášteře u Prahy nepojednává
značky: vrácení zpět revertováno
Řádek 149: Řádek 149:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Hájek}}
* [http://www.hajek.ofm.cz/ hajek.ofm.cz] Oficiální stránky kláštera Hájek
* [http://www.hajek.ofm.cz/ hajek.ofm.cz] Oficiální stránky kláštera Hájek
* Česká televize: Cesty víry, [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/214562215500003-tajemstvi-klastera-v-hajku/ Tajemství kláštera v Hájku], 30.11.2014.
* Česká televize: Cesty víry, [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/214562215500003-tajemstvi-klastera-v-hajku/ Tajemství kláštera v Hájku], 30.11.2014.

Verze z 10. 2. 2021, 13:32

Klášter svatého Františka Hájek
Sacra silva
Vstupní brána do kláštera
Vstupní brána do kláštera
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
MístoČervený Újezd (okres Praha-západ)
UliceHájecká
Souřadnice50°4′10″ s. š., 14°11′9″ v. d.
Map
Základní informace
Řádfrantiškáni
Založení1659
Odkazy
Kód památky36769/2-482 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Hájek (něm. Waldl, lat. Sacra silva) je františkánský klášter se zahradou a loretánskou kaplí, ležící osamoceně ve východní části katastru obce Červený Újezd, zhruba 17 km od západního okraje Prahy. Do kláštera vede poutní cesta z pražské Lorety, podél níž se v blízkosti Hájku zachovala řada výklenkových kaplí.

Historie

Brána kláštera
Stará poutní cesta u předposlední kapličky, v polích asi kilometr východně od Hájku

Okolnosti vzniku

Název místa pochází od dodnes existujícího, v ohrazenou klášterní zahradu proměněného lesíka, který je skutečnou vzácností v okolní rovinaté zemědělské krajině. Lesík byl na tomto místě vysázen (dle tradice) roku 1589 na rozkaz rytíře Gottharda Floriána Žďárského ze Žďáru (1542–1604), majitele sousedního statku a zámku v Červeném Újezdě. Ohrazený lesík posléze sloužil po několik desetiletí rodině Žďárských a jejím hostům jako obora.

Vznik kláštera

Základní kámen pro dnešní loretánskou kapli, jednu z nejstarších v Čechách (první, pocházející z roku 1584, byla v Horšovském Týně), položil vnuk Gottharda Floriána tehdejší říšský baron (od srpna roku 1622, od listopadu roku 1628 říšský hrabě) Florián Jetřich ze Žďáru (1598–1653),[1] pán na Kladně, Tachlovicích, Jenči, Červeném Újezdě, Vičicích, Boleboři či Žďáru. Stalo se tak dne 12. června 1623 jako výraz aristokratových snah a přání o narození vytouženého dědice (Františka Adama Eusebia) a jako poděkování za přízeň císaře a krále Ferdinanda II. a přežití dramatických válečných událostí (po roce 1618).

Výstavba kaple trvala dva roky a 2. června 1625 kapli posvětil ke cti blahoslavené Panny Marie Loretánské pražský kníže-arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál z Harrachu. Kaple se okamžitě stala populárním poutním místem (nejen blízkých Pražanů a příslušníků dvora) a pomohla inspirovat vznik pražské Lorety.

O několik let později však byla původní kaple stržena, roku 1630 byla velmi rychle nahrazena přesnější kopií podle italského vzoru, a opět byla vysvěcena za velkého zájmu kardinálem z Harrachu.

Po více než třicet let pečoval o poutní místo zde usazený poustevník, až roku 1659 prvorozený zakladatelův syn a nástupce - hrabě František Adam Eusebius ze Žďáru (zřejmě 6. července 1624, popř. 1623–5. či 7. dubna 1670) založil při kapli středně velký klášter františkánů. Areál kláštera navrhovali a stavbu řídili významní stavitelé a architekti doby raného baroka: Carlo Lurago a Giovanni Domenico Orsi.[2]

V klášteře měl (druhý) hrabě ze Žďáru i své pokoje v prvním patře, kde se často zdržoval. Nákladná stavba byla ovšem dostavěna až několik let po jeho smrti (z výnosů statků rodu ze Žďáru) blízce spřízněnou rodinou hrabat z Martinic.

Po roce 1720 byly podél poutní cesty z Prahy (od Strahova) do Hájku vybudovány dvě desítky výklenkových kaplí, dodnes dílem zachovalých (a v současnosti opět obnovovaných úsilím dr. Kateřiny Pařízkové a jejích kolegů). Návštěvnost místa odhadovala ve stejné době arcibiskupská kancelář na 60 tisíc poutníků ročně.

20. století

Hájecký klášter fungoval až do roku 1950, kdy byl v rámci komunistické Akce K zrušen a do roku 1953 sloužil jako sběrný tábor pro církevní osoby.

V 90. letech byl hájecký areál navrácen františkánům, jako správci zde o areál dvacet let pečovali nejdříve v přilehlé hájovně a poté v bytě ve zrekonstruované části kláštera manželé Langovi. Od té doby opět slouží svému původnímu účelu a probíhá jeho pozvolná obnova. Ta je komplikována nedostatkem peněz, a též majetkovým oddělením přilehlého lesíka od vlastní budovy kláštera a zahrady za lesoparkem. Přesto je ale klášter rok od roku stále v lepší kondici a navštěvuje ho stále více poutníků či turistů a cyklistů. Areál má totiž jedinečný genius loci a je vhodným místem pro meditaci či odpočinek.

V roce 2016 byl po dlouhých soudních sporech františkánům navrácen také sporný lesopark, naposledy v katastru nemovitostí zapsaný jako lesní pozemek a celý obezděný areál tak znovu tvoří jeden celek.

Mezi opravy z přelomu 20. a 21. století patří oprava zdí a vstupní brány, odstranění betonových podlah po vojácích na chodbách v přízemí kláštera, rekonstrukce malby v loretě a Lorety, rekonstrukce střech a východní poloviny kláštera, poustevny a altánu v zahradě. Obdobně také rekonstrukce některých kaplicek poutní cesty.

Klášter je veřejnosti přístupný na požádání (např. u správce) či při některých církevních svátcích a o poutích. Naproti vstupu je možné se občerstvit v malé tradiční hospůdce.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 4 405 000 Kč.[3]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2006 2007 2009 2010 2011
částka 2 000 850 500 425 630

Zajímavosti

Dle pověsti (zaznamenané mj. i významným barokním historikem páterem Janem Františkem Beckovským) se tento líbezný hájek stal záhy útočištěm ptactva, které ničilo úrodu v širokém kraji. To trvalo až do té doby, než horoucí modlitby místních obyvatel přivolaly velkou letní bouři, která zdejší opeřené škůdce nadobro pobila.

Madoně Loretánské z Hájku byla zasvěcena 21. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674–1690.

Ke klášteru vede z Prahy obnovovaná poutní cesta s barokními kapličkami, v závěru lemovaná opět vysazeným stromořadím. (Bližší informace viz výše v pasáži Historie či níže v odkazech).

Odkazy

Reference

  1. ↑ FRIDRICH, Hynek. Vzestup barokního kavalíra. Posel z Budče. 2002, čís. 19, s. 40–53. 
  2. ↑ Poutní cesta Hájek: Historie poutní cesty Loreta v Hájku Archivováno 6. 4. 2015 na Wayback Machine., Občanské sdružení Poutní cesta Hájek.
  3. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96-97. 

Literatura

  • PŘIBYL, Vladimír. Sacra Silva, vulgo Hájek : Z dějin františkánského kláštera v Hájku u Unhošt. Posel z Budče. 1995, čís. 9, s. 3–4. 
  • In: Karel BERÁNEK, Zdirad J. K. Čech, Petr Alkantara František HOUŠKA a Miloš SLÁDEK. Františkánský klášter v Hájku v literatuře 17. a počátku 18. století. Unhošť: Římskokatolická farnost, 2000. Dostupné online. ISBN 80-238-6347-9.
  • WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kladenském. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • FRIDRICH, Hynek. Svaté obrázky na příkladu kláštera v Hájku. Posel z Budče. 24. září 2011, čís. 28, s. 23-31 plus příloha na (2.) vnitřní straně přední předsádky a na (4.) zadní straně předsádky. ISBN 978-80-904728-0-8. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klášter_Hájek&oldid=19465698“