Jardin des plantes: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 355 bajtů ,  před 11 lety
typo, zoo malé (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=zoo), rekat
(založení článku)
 
(typo, zoo malé (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=zoo), rekat)
[[Soubor:Jardin botanique Paris Aug 2006 007.jpg|thumb|upright=1.2|Jardin des plantes (centrální promenáda)]]
'''Jardin des plantes''' ([[čeština|česky]] ''Botanická zahrada'') je veřejný [[park]] a současně [[botanická zahrada]], která se nachází v &nbsp;[[Paříž]]i v &nbsp;[[5. obvod (Paříž)|5. &nbsp;obvodu]]. Zahrada byla založena v &nbsp;roce [[1635]] a její rozloha činí 23,5 &nbsp;[[hektar|ha]]. V &nbsp;zahradě se nachází a malá [[zoologická zahrada]]. Zahrada je součástí [[Muséum national d'histoire naturelle|Národního muzea přírodní historie]]. Zahrada i &nbsp;muzeum jsou od roku [[1993]] [[monument historique|historickou památkou]].<ref>{{fr}} [http://www.culture.gouv.fr/public/mistral/merimee_fr?ACTION=CHERCHER&FIELD_1=REF&VALUE_1=PA00088482 Záznam v &nbsp;evidenci historických památek]</ref>
 
== Historie ==
V &nbsp;roce [[1635]] byla založena ''Královská zahrada'', která byla za [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] přejmenována na Pařížskou botanickou zahradu a stala se veřejnou institucí.
 
== Zajímavosti ==
* Tradičně je botanická zahrada otevřena pro veřejnost od východu do západu slunce, takže její provozní hodiny nejsou stejné po celý rok.
* Kopec, na kterém se dnes nachází "Labyrint"„Labyrint“, je umělý. Místo sloužilo ve [[středověk]]u jako otevřená skládka, která byla později pokrytá zemí. Nachází se zde [[hrobka]] francouzského přírodovědce a lékaře [[Louis Jean-Marie Daubenton|L. &nbsp;J. &nbsp;M. &nbsp;Daubentona]].
* Nalevo u &nbsp;vchodu do paláce Magny z &nbsp;[[18. &nbsp;století]], který slouží jako administrativní budova, se nacházejí [[katakomby]].
* V &nbsp;roce [[1789]] kapitán Pierre Blancard z &nbsp;[[Marseille]] dovezl do [[Francie]] ze své výpravy do [[Čína|Číny]] [[chryzantéma|chryzantémy]].
 
== Vybavení ==
Středem zahrady vede velká promenáda 500 &nbsp;m dlouhá o &nbsp;rozloze 3 &nbsp;hektary, která vede od Velké galerie evoluce (Grande galerie de l'évolution) k &nbsp;''Place Valhubert'' na nábřeží [[Seina|Seiny]]. Po jejích okrajích jsou vysázeny řady [[platan]]ů. Květinová sbírka v &nbsp;zahradě se pravidelně mění a čítá téměř tisíc rostlin. Na každém konci promenády jsou dvě malá náměstí. ''Esplanade Milne-Edwards'', která nese jméno ředitele muzea v &nbsp;letech [[1890]]-[[1900]] se nachází proti Galerii a ''Esplanade Lamarck'' u &nbsp;Seiny. V &nbsp;Galerii se nachází sbírka několika tisíc vycpaných zvířat, hmyzu, ryb, plazů nebo savců. Proti Galerii stojí socha [[botanika]] a [[matematika]] Georges-Louise Leclerca de Buffona (1707-17881707–1788) od Jeana Carluse z &nbsp;roku [[1908]].
 
[[Soubor:Serres jardin des plantes.JPG|thumb|left|Botanické skleníky]]
=== Skleníky ===
Součástí zahrady jsou čtyři [[skleník]]y s &nbsp;kovovou konstrukcí. Byly znovu otevřeny v &nbsp;roce [[2010]] po šesti letech rekonstrukcí a jsou tématicky dělené:
* [[zimní zahrada]] (750 m<sup>2</sup>) s &nbsp;horkým a vlhkým klimatem (22&nbsp;° C). Autorem skleníku ve stylu [[art deco]] je architekt René Berger ([[1937]]). Je zde potok, [[Fíkovník|fíkus]]y, [[Arekovité|palmy]], [[banánovník]]y, [[vinice]] a [[epifyt]]y.
* skleník zvaný [[Mexiko|mexický]] je dílem Rohaulta de Fleuryho ([[1834]]-[[1836]]), je to raná stavba kovové architektury ve Francii. Obsahuje druhy charakteristické pro vyprahlé části [[Amerika|Ameriky]], [[Jižní Afrika|jižní Afriky]] a [[Madagaskar]]u: [[Kaktusovité|kaktus]]y, [[Pryšec|euphorbia]], [[agáve]], [[avokádo]], [[kávovník]], [[pepř]].
* [[Austrálie|australský]] a [[Nová Kaledonie|novokaledonský]] skleník také také navrhl Rohault de Fleury.
* skleník zvaný [[Paleobotanika|paleobotanický]] představuje vývoj rostlin před 430 milióny let.
 
=== Specializované zahrady ===
Růžová zahrada se nachází podél Galerie de Minéralogie a obsahuje na 170 &nbsp;druhů evropských růží. Zdobí ji dvě sochy ''L'AmourL’Amour prisonnier'' (Uvězněná láska) od Félixe Sanzela a ''Venus genitrix'' (Venuše rodička) od Charlese Dupatyho.
 
Škola botaniky (École de Botanique) a Ekologická zahrada (Jardin écologique) se nacházejí mezi skleníky a Seinou. Škola představuje vegetaci podle druhů a pomáhá pochopit jejich vlastnosti. Založil ji botanik André Thouin v &nbsp;18. &nbsp;století a zahrnuje 4500 &nbsp;druhů rostlin. Také se zde konají několikatýdenní kurzy vedené zdejšími zahradníky.
 
Zahrada představuje přírodu mírného pásma a ukazuje rostliny a zvířata v &nbsp;jejich přirozeném vývoji.
 
Mezi Školou botaniky a zvěřincem se nachází Alpská zahrada (Jardin alpin) založená v &nbsp;roce [[1931]], kde jsou rostliny horských prostředí z &nbsp;celého světa ([[Himálaj|Himaláje]], [[Alpy]], [[Korsika]]). Obsahuje přes 2000 &nbsp;rostlin ve dvou zónách, které jsou spojeny podzemním podchodem. V &nbsp;této zahradě rostou [[Pistacia|pistácie]], na kterých v &nbsp;18. &nbsp;století botanik Sébastien Vaillant ([[1669]]-[[1722]]) prokázal pohlaví rostlin.
 
[[Soubor:Cedrejus5.jpg|thumb|[[Libanonský cedr]] vysazený roku [[1734]]]]
=== Zvěřinec ===
Zdejší zvěřinec je druhou nejstarší [[Zoologická zahrada|ZOOzoo]] na světě. Byl založen v &nbsp;roce [[1793]] na podnět Bernardina de Saint-Pierre přesunutím zvířat z &nbsp;královského zvěřince ve [[Versailles]] a ze soukromých zvěřinců. Při obléhání města během [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] ([[1871]]) však byla zvířata snědena Pařížany. Během své historie se zde představilo mnoho druhů zvířat, včetně první [[žirafa|žirafy]] se ve Francii ([[1826]]), [[slon]]a, [[medvěd hnědý|medvěda hnědého]] i &nbsp;[[medvěd lední|lední]] nebo [[Tuleňovití|tuleň]]ů. Během [[19. století|19.]] a počátku [[20. &nbsp;století]] bylo pro zvířata postaveno mnoho výběhů, na svou dobu moderních. Nejúspěšnější z &nbsp;nich byla pravděpodobně velká [[voliéra]] postavená pro [[světová výstava 1889|světovou výstavu 1889]], která se doposud používá. V &nbsp;polovině 20. &nbsp;století byla zdejší ZOOzoo zastíněna modernějšími zoologickými zahradami (Zoo de Vincennes, Parc de Thoiry), pro nedostatek prostředků neprobíhaly prakticky žádné rekonstrukce. Zvířata žila v &nbsp;nevyhovujících zařízeních, často stísněných a trpěla. Od počátku [[1980-1989|80. &nbsp;let]] však probíhala postupná obnova a byla založena koncepce na orientaci malých a středně velkých druhů zvířat, která jsou málo známá nebo ohrožená. Větší druhy (slony, žirafy, [[lev|lvy]], [[tygr]]y, [[gorila|gorily]], [[šimpanz]]e, medvědy) nebylo možné udržovat ve správném stavu a v &nbsp;centru Paříže nebylo možné zvětšit plochu ZOOzoo, proto byla tato zvířata postupně od [[1970-1979|70. &nbsp;let]] přesunuta do jiných zařízení.
 
V &nbsp;současnosti je zde na 1100 &nbsp;zvířat, savců, plazů a ptáků na 5,5 &nbsp;ha. Ze savců jsou zde např. [[kůň Převalského]], [[orangutan]], [[kamzík bělák]], [[takin]], malé šelmy, [[hlodavci]], z &nbsp;ptáků jsou zastoupeni např. [[sup]]i, [[sova|sovy]], stejně jako [[bažant]] a některé druhy [[brodiví|brodivých ptáků]] ([[kolpík]], [[ibis]], [[jeřáb (pták)|jeřáb]]), mnoho [[plazi|plazů]] (včetně přes 100 &nbsp;let starých [[Želva obrovská|želv obrovských]]), [[obojživelníci]] a [[hmyz]].
 
==Odkazy ==
[[Kategorie:5. obvod (Paříž)]]
[[Kategorie:Historické památky v Paříži]]
[[Kategorie:Botanické zahrady ve Francii]]
[[Kategorie:Zoologické zahrady ve Francii]]
 
[[ca:Jardin des plantes]]

Navigační menu