Chryzantéma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxChryzantéma
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení Krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída Vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád Hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď Hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod Chryzantéma (Chrysanthemum)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Různé druhy květů

Chryzantéma (Chrysanthemum) neboli listopadka či dušička je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých původem z Číny a Japonska, kde jsou tyto květiny velmi oblíbené. Chyzantéma se dostala např. na japonskou královskou pečeť. Kvete na konci podzimu a nebo začátkem zimy. Její květy mají mnoho různých barevných odstínů. Chryzantéma je nejpoužívanější rostlinou k dušičkové výzdobě hrobů. Název „chryzantéma“ je odvozen ze starořečtiny: χρυσός chrysos (zlato) a ἄνθεμον anthemon (květina). [1]

Studie NASA o čistém ovzduší prokázala, že rostliny chryzantém snižují znečištění vnitřního vzduchu.[2]

V Japonsku je chryzantéma tradičním symbolem císařského rodu.

Kulturní význam a symbolika[editovat | editovat zdroj]

V některých Evropských zemích (např. Francie, Itálie, Belgie, Španělsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko), chryzantémy symbolizují smrt a jsou používány pouze na pohřbech či hrobech. V Číně, Japonsku a Koreji, bílé chryzantémy symbolizují nepřízeň a smutek. V jiných zemích představují čestnost, ve Spojených státech je květina obvykle považována pozitivně.[3]

Převzato z anglické verze wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/Chrysanthemum#China

Čína[editovat | editovat zdroj]

Chryzantéma („čínská astra“, znak:菊花, pinyin: jú huā, čes. transkripce: ťü chua) neboli květ podzimního slunce je v čínské kultuře známá jako symbol podzimu a radosti z dobré úrody, dlouhověkosti a nesmrtelnosti, dokonalosti, odolnosti a vytrvalosti.[4] Je spojena s kultem slunce, protože její květ připomíná planoucí sluneční disk. Patronem chryzantém, pokládaných za čínskou národní květinu, je básník Tchao Jüan-ming, jenž dal před úřední hodností přednost poezii, vínu a pěstování této rostliny.[5] V roce 1983 byla chryzantéma označena květinou čínského města Kchaj-fengu od té doby se v období mezi 18. říjnem a 18. listopadem každoročně koná Kulturní festival chryzantém.[6]

Chryzantéma je podzimní květina, a proto je symbolem podzimu, respektive 9. měsíce starého čínského kalendáře. Nejlépe by se měla trhat 9. dne 9. měsíce, nebo by se v tento den měl připravovat čaj z jejích nasušených květů.[7] Chryzantémový čaj je v Číně i dnes jeden z nejoblíbenějších horkých nápojů, mnoho Číňanů věří, že pití jejich odvarů a polévek je účelným prostředkem na dlouhověkost a krásu.[8]

Důležitou roli měla rostlina ve středověkých obřadech, jelikož rozkvétá nejpozději, připisovala se jí schopnost odvracet neštěstí a prodlužovat život. Poutníci proto popíjeli rýžové víno s lístky chryzantém. I dnes se doba květů chryzantém oslavuje také tím, že se smíchá rýžové víno z loňského roku s květy chryzantém.[9] Na symbol dlouhověkosti odkazuje její jméno ťü, které je souzvučné s „prodlévat“ (ťü), stejně tak je i „devět“ (ťiou), jako devátý měsíc souzvučný s ťiou „dlouhá doba“. V „rozcuchaném“ tvaru jejích vzájemně se překrývajících tenkých okvětních lístků vidí někteří čínští umělci prvotní předlohu komplikované kaligrafie znaku šou; jež nese význam dlouhého věku (zjednodušené znaky:寿, tradiční znaky: 壽, pinyin: shòu).[10] I kvůli své symbolice dlouhověkosti se květ často nosí na oděvu při pohřbu.

Patří do oblíbené květinové skupiny tzv. „čtyř dokonalých“ (znak: 四 君子 pinyin: sìjūnzǐ) - rozkvétající chryzantéma, slivoň, sosna, bambus.[11] Na podzim se také hojně objevuje v čínské kuchyni, je oceňovaná pro svou různorodost a bohatství barev. Čaj ze sušených chryzantémových lístků je pokládán za „ochlazující“ nápoj, proto je v létě oblíbený především v jihočínských čajovnách.

Sušené květy by měly být vhodným sedativem a kosmetickým přípravkem, koupel z nich také utišuje bolest očí. Popel z květů je vhodný insekticid a květový prášek pomůže rovněž proti následkům nadměrného pití.[12] Sušené okvětní lístky chryzantém se mohou vyluhovat v rýžovém víně nebo v jiném alkoholu. Hořká chuť tohoto nápoje čínským estétům připomínala smutek blížícího se podzimu, a tak v desátém měsíci vycházeli do přírody obdivovat poslední květy roku.[13]


Ve spojení s jinými symboly

Na obrazech se často vyskytují kombinace s jinými přírodními symboly. Borovice a chryzantéma vyjadřují přání, aby člověk obdarovaný tímto obrazem dlouho žil. Sedí-li na chryzantémě luční kobylka, znamená to, že přejeme obdarovanému, aby zaujal na dlouhou dobu vysokou úřední funkci. Chryzantéma s devíti křepelkami přináší rčení „ať se spolu v míru snáší devět pokolení“. Výrazem „skupina chryzantém“ (ťü-pu) se označují kurtizány, které umějí zpívat lidové písně v „jižním stylu“.[14]

Japonsko[editovat | editovat zdroj]

Chryzantéma poprvé dorazila do Japonska z Číny v 5. století. V období Heian, byla v Japonsku dále šlechtěna. Představovala urozenou třídu a symbolizovala období podzimu, Japonci dokonce pořádali festival chryzantém. Když byla květina přijata, jako císařská pečeť Japonska, některé rodiny ji začaly pěstovat, aby symbolizovaly svou podporu a dobré vztahy s císařskou rodinou.[15]

V dnešní době se na podzim konají v Tokiu ve Svatyni Jasukuni a Svatyni Meiji chryzantémové expozice. V kulinářství jsou chryzantémy používány k výzdobě jídla, zůstávají také běžným motivem pro tradiční japonský porcelán, lakované výrobky a kimona. Pěstování chryzantém je dodnes koníčkem mnoha Japonců.[16]

V Japonsku je chryzantéma symbolem císaře a císařské rodiny. Císařskou pečeť tvoří žlutooranžová chryzantéma s černými nebo červenými obrysy a pozadím. Příkladem užití chryzantémy může být např. odznak Řádu chryzantémy. Císařská pečeť je také zobrazena na standartě císařské rodiny.[17] Převzato z anglické verze wikipedie: https://en.wikipedia.org/wiki/Chrysanthemum#China

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. David Beaulieu. "Chrysanthemums and Hardy Mums – Colorful Fall Flowers". https://www.thespruce.com/chrysanthemum-flowers-what-are-hardy-mums-2132370
  2. Wolverton, B. C., et al. A study of interior landscape plants for indoor air pollution abatement: an interim report. NASA. September, 1989. https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19930073077.pdf
  3. Flower Meaning. Retrieved 22 September 2007., 12 October 2007 at the Wayback Machine, https://web.archive.org/web/20071012210806/http://poemlover.com/flower.asp
  4. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 185
  5. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 178
  6. CHINADAILY. com. cn, http://www.chinadaily.com.cn/culture/2017-10/18/content_33402166.htm
  7. EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. ISBN 80-7207-401-6, str. 88
  8. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 178
  9. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 143
  10. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 21
  11. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 41
  12. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 177
  13. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 178
  14. EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. ISBN 80-7207-401-6, str. 90
  15. Buckley, Sandra (2002). Encyclopedia of Contemporary Japanese Culture. Routledge
  16. Buckley, Sandra (2002). Encyclopedia of Contemporary Japanese Culture. Routledge
  17. Jones, Colin. "Badges of honor: what Japan's legal lapel pins really mean". Japan Times. Retrieved 26 February 2015

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9
  • EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. ISBN 80-7207-401-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]