Kuchyňka (Brdy): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 567 bajtů ,  před 1 rokem
Oprava druhové rozmanitosti
(Typografie)
(Oprava druhové rozmanitosti)
značky: editace z Vizuálního editoru odstraněna reference
| strany =
| isbn =
}}</ref> ZachovaliZachovaly se zde zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácné [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]]. Později byla zařazena do soustavy Narura 2000 jakožto Evropsky významná lokalita Hradec–Kuchyňka.<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Čihař
| jméno = Martin
 
=== Lokalita ===
Lokalita je vzdálena cca 40 km jihozápadně od Prahy, 4 [[Kilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], 6 km západně od města [[Dobříš]] a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd [[Písek (Brdská vrchovina)|Písk]]<nowiki/>y.[[Soubor:Rezervace kuchyňka svah.jpg|náhled|Jižní svah rezervace na podzim]]
 
Rezervace Kuchyňka je charakteristická svými suťovými společenstvy, která jsou vázána na teplé a suché lokálním mikroklimata. Z vrcholu hřebenové cesty se nabízejí výhledy do kraje zejména do Hostomské kotliny a na střední Povltaví. Z hřebenů je možno dolétnout na příbramské těžební věže.
 
=== Historie ===
Celé Podbrdsko bylo historicky mimořádně významné těžbou a zpracováním železné rudy. Nejenom pece a hamry spotřebovávalispotřebovávaly velké množství kvalitního dřevěného uhlí. Následkem toho se původní bukojedlové porosty měnili v smrkové monokultury. Původní les se zachoval pouze na těžko dostupných místech.<ref name=":0" />
 
Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám.<ref name=":2" />
 
=== Mytologie ===
Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře, zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak.<ref name=":2" />  
 
=== Přírodní poměry ===
 
==== Geologické poměry ====
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]].<ref name=":1" />
 
==== Hydrologie ====
 
==== Fauna ====
Rezervace je specifická výskytem bezobratlých druhů, hmyzu a měkkýšů žijících v teplém suťovém svahu např. [[Papáskovka žíhaná|pásovka žíhaná (''Caucasotachea vindobonensis'')]], vřetenatka obecná (''Alinda biplicata''), vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus), keřovka plavá (''Fruticicola fruticum''), slimák popelavý (Limax cinereoniger), slimák žlutý (''Malacolimax tenellus''). V tlejícím dřevě padlích listnatých stromů se daří dřevokaznému hmyzu např. [[Roháč obecný|roháč obecný (''Lucanus cervus'')]], [[Tesařík piluna|tesařík piluna (''Prionius corilarius'')]], [[Tesařík rudý|tesařík rudý (''Pyrrhidium sanguineum'')]], [[Tesařík dubový|tesařík dubový (Plagionotus arcuatus)]]. Dalšími bezobratlými, které zde lze nalézt jsou svižník lesomil (''Cicindela sylvicola''), [[Střevlík fialový|střevlík fialový (''Carabus violaceus'')]], [[Střevlík měděný|střevlík měděný (''Carabus cancellatus'')]], střevlík hajní (''Carabus nemoralis)'' i náš největší [[Střevlík kožitý|střevlík kožitý (''Carabus coriaceus'')]] nebo [[Chrobák lesní|chrobák lesní (''Anoplotrupes stercorosus'')]]. V dolní stinné části svahu se daří vlhkomilným druhům jako je [[mlok skvrnitý|mlok skvrnitý (''Salamandra salamandra'')]] nebo [[užovka obojková|užovka obojková (''Natrix natrix'')]].
 
==== Geologické poměry ====
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]].<ref name=":1" />
 
[[Soubor:Rezervace Kuchyňka a smrková monokultura.jpg|náhled|Vlevo listnatý les rezervace Kuchyňka a vpravo smrková monokultura]]
 
=== Ochrana ===
Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny<ref name=":3" /><ref>Informační tabule na místě, ve vlastnictví Středočeského kraje</ref>, sdvojitým ochranným pásmem šířky 50 m a území je označeno červenými pruhy na stromech a cedulemi se státním znakem. Na území je prováděno kácení nepůvodních druhů dřevin. Pohyb v rezervaci je možný pouze po vyznačených stezkách.
 
''"Na celém území je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadující intenzivní technologie , prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biotické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému, používat biocidy, povolovat a umisťovat stavby, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů , sbírat či odchytávat rostliny a živočichy (kromě výkonu práva myslivosti, rybářství či sběru lesních plodů)"''<ref>Informační tabule na místě, Středočeský kraj</ref>
 
=== Turismus ===
26

editací

Navigační menu