Střevlík kožitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxStřevlík kožitý
alternativní popis obrázku chybí
Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád brouci (Coleoptera)
Podřád masožraví (Adephaga)
Čeleď střevlíkovití (Carabidae)
Rod střevlík (Carabus)
Binomické jméno
Carabus coriaceus
L., 1758
Synonyma
  • Procrustes coriaceus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) je dravý brouk, největší zástupce čeledi střevlíkovitých v Česku.[1][2] V celé Evropě ho velikostí předstihuje pouze střevlík Procerus gigas z jihovýchodní Evropy.[1] Střevlík kožitý dosahuje délky těla 33 až 40 milimetrů.[2] Nápadný je svou mohutností a také černými krovkami s kožovitě vrásčitou strukturou.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Téměř celá Evropa. Ze severu na jih od jižní Itálie a Francie až do středního Švédska a Norska, ze západu na východ od Francie přibližně k Petrohradu. Nevyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, Britských ostrovech a ve Finsku.[2] V celém areálu vytváří druh 6 poddruhů.[2] V Česku se vyskytuje poddruh Carabus coriaceus coriaceus, který obývá většinu Evropy.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v listnatých (zejména dubových či bukových) a ve smíšených lesích, méně často v zahradách, parcích nebo v okolí vinic.[1][2] Od nížin až k horní hranici lesa.[2] Není hojný, celkově spíše na ústupu.[1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Samička střevlíka kožitého ve výhrůžném postoji

Přes den jsou brouci zalezlí pod kameny, kmeny, či v jiných úkrytech. Občas vylézají i ve dne, ale aktivní jsou převážně v noci, kdy loví kořist. Živí se různými plži, hmyzem nebo žížalami.[1][2] Jsou velice žraví.[1] Střevlík kožitý je neschopný letu, protože má zakrnělá zadní křídla.[1] Je-li napaden, může zaujmout výhrůžný postoj - vztyčí tělo na dlouhých nohách, rozevírá kusadla a ze žláz na zadečku vypouští páchnoucí sekret.[1] Tento brouk patří k dlouhověkým, dožívá se dvou až tří let.[2]





Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h REICHHOLF-RIEHMOVÁ, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Praha: IKAR, 1997, str. 106
  2. a b c d e f g h ZAHRADNÍK, Jiří. Brouci. Praha: AVENTINUM, 2008, str. 38
  3. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id43/
  4. http://www.naturabohemica.cz/carabus-coriaceus/


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]