Papáskovka žíhaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPapáskovka žíhaná
alternativní popis obrázku chybí
Papáskovka žíhaná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Třídaplži (Gastropoda)
NadčeleďHelicoidea
(nekategorizováno)klad Heterobranchia

informal group plicnatí (Pulmonata)
klad Eupulmonata
klad stopkoocí (Stylommatophora)

informal group Sigmurethra
Čeleďhlemýžďovití (Helicidae)
Rodpapáskovka (Caucasotachea)
Binomické jméno
Caucasotachea vindobonensis
Férussac, 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papáskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis) dříve páskovka žíhaná je druh středně velkého suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití (Helicidae).

Nomenklatura[editovat | editovat zdroj]

Druh popsal jako Helix austriaca rakouský badatel Mühulfeld a druhové jméno odkazuje právě na jeho vlast. Později se dlouho setkáváme s zařazením do rodu Cepaea, kam se dnes řadí dva druhy plžů běžné i na našem území – páskovka keřová (Cepaea hortensis) a páskovka hajní (Cepaea nemoralis). Druhové jméno vindobonensis získal druh podle keltského sídliště Vindobona, které se nacházelo v místě dnešní Vídně.

Jelikož fylogenetické analýzy neprokázaly bližší příbuznost tohoto druhu se zbylými zástupci rodu Cepaea, řadíme dnes druh do rodu Caucasotachea (název odvozen od pohoří Kavkaz, které je centrem druhové diverzity rodu).[2] Rody Cepaea a Caucasotachea tvoří v rámci čeledi Helicidae svébytné a blíže nepříbuzné linie.

Tyto aktualizace systému se záhy odrazily také v českém zoologickém názvosloví. Rod Caucasotachea před tím, než do něj byl převeden tento druh, nedisponoval žádným českým jménem, což není pro rody s cizokrajnými zástupci nic neobvyklého. Avšak poté, co do něj byl z rodu Cepaea přeřazen popisovaný druh, uchytilo se jméno páskovka logicky i pro tento rod (resp. dále se pro druh používalo). To by v některých případech nemusel být problém, česká rodová označení málokdy kopírují skutečné rody, často se užívá i jedno jméno pro celou čeleď (např. pestřenka pro všechny rody čeledi Syrphidae), avšak v tomto případě, by jméno páskovka nosili zástupci dvou náhodných rodů napříč vývojovým stromem čeledi hlemýžďovitých, což rozhodně není žádoucí (pokud bychom potencionálně označili plže s českým jménem páskovka jako taxon, jednalo by se o ukázkové polyfylum). Na základě uvedeného bylo českými malakology vytvořeno nové české jméno papáskovka, které přebírá řada odborných pojednání i příruček a je snahou odborníků uvést jej více do veřejného povědomí a také do výuky.[3][4]

Přibližné rozšíření papáskovky žíhané (Caucasotachea vindobonensis) v Evropě

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ulita se velmi podobá páskovkám (Cepaea), k nimž byl druh také dříve zařazován. Morfologicky se od nich však liší silně rýhovanou ulitou se silnějšími stěnami. Na rozdíl od páskovek se u tohoto druhu nesetkáváme s barevnou variabilitou, což výrazně usnadňuje jeho determinaci. Na ulitě se na bílém až šedožlutém podkladu táhne pět tmavě hnědých pásků.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Výskyt papáskovky žíhané je mapovaný od lesostepních oblastí Ruska přes Kavkaz až do jižního Polska, Rumunska a na Balkán. Objevuje se i na území České republiky, odkud se údolím Labe rozšířila do Německa.

U nás obývá stepní stráně, xerotermní skály, křoviny a lesostepní stanoviště. Navíc sekundárně osídlila antropogenní náspy, lomy a vinice[5] V tepleších oblastech státu je velmi častá, zejména na jihu a západě Moravy jde o velmi hojný druh.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-11]
  2. https://www.researchgate.net/figure/Approximate-distribution-limits-of-Helix-and-its-possible-closest-relatives-in-the_fig4_271590910
  3. KOLIBÁČ, JIŘÍ, 1963-. Příroda České republiky : průvodce faunou. Druhé, upravené a doplněné vydání. vyd. Praha: [s.n.] 466 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2993-5, ISBN 80-200-2993-1. OCLC 1104142498 
  4. https://www.ochranaprirody.cz/res/archive/127/070058.pdf?seek=1569925646%5Ch
  5. Páskovka žíhaná na biolibu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLIBÁČ Jiří; HUDEC Karel; LAŠTŮVKA Zdeněk; PEŇÁZ, Milan a kol.: Příroda České republiky. Průvodce faunou. Praha: Academia, 2019. 468 s. ISBN 978-80-200-2993-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]