Konzervatoř: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
m Opraven nefunkční odkaz na kotvu.
něco o historii vzniku samotné instituce
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor:Janackova konzervator Ostrava Czech republic 2.jpg|thumb|Janáčkova konzervatoř v Ostravě.]]
[[Soubor:Janackova konzervator Ostrava Czech republic 2.jpg|thumb|Janáčkova konzervatoř v Ostravě.]]
[[Soubor:Pražská konzervatoř roh 2.jpg|náhled|Budova Pražské konzervatoře]]
[[Soubor:Pražská konzervatoř roh 2.jpg|náhled|Budova Pražské konzervatoře]]
'''Konzervatoř''' je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné [[umění|umělecké]] vzdělání, tedy [[hudba|hudbu]], [[zpěv]], [[tanec]] a hudebně [[drama]]tické umění. V [[Česko|Česku]] má konzervatoř v současné době v rámci [[Vzdělávání v Česku|českého vzdělávacího systému]] obvykle postavení obdobné jako [[vyšší odborná škola]] (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání ([[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]], blíže [[ISCED]]), nejedná se tedy o [[vysoká škola|vysokou školu]] (VŠ). Nicméně podobně jako VŠ, či VOŠ, se i konzervatoře řadí mezi vzdělávací instituce, které poskytují [[Vzdělávání_v_Česku#Terciární_vzdělávání|terciární vzdělání]].
'''Konzervatoř''' je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné [[umění|umělecké]] vzdělání, tedy [[hudba|hudbu]], [[zpěv]], [[tanec]] a hudebně [[drama]]tické umění. V [[Česko|Česku]] má konzervatoř v současné době v rámci [[Vzdělávání v Česku|českého vzdělávacího systému]] obvykle postavení obdobné jako [[vyšší odborná škola]] (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání ([[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]], blíže [[ISCED]]), nejedná se tedy o [[vysoká škola|vysokou školu]] (VŠ). Nicméně podobně jako VŠ, či VOŠ, se i konzervatoře řadí mezi vzdělávací instituce, které poskytují [[Vzdělávání_v_Česku#Terciární_vzdělávání|terciární vzdělání]].


== Historické souvislosti ==
Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv ''vysokoškolským zákonem'') a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku [[2005]] používat ''označení'' ([[Akademický titul#České nevysokoškolské tituly|neakademický titul]]) [[diplomovaný specialista]] (ve zkratce DiS. uváděné za jménem, odděleno čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno (po čtyřech letech) [[střední škola|středoškolským vzděláním]] ([[maturita|maturitou]]), resp. [[vyšší odborná škola|vyšším odborným vzděláním]] na konzervatoři ([[absolutorium|absolutoriem]]) – tedy opět obdobně jako na VOŠ. Existují různé typy konzervatoří, např. [[Hudba|hudební]] a [[Tanec|taneční]].
Výraz konzervatoř pochází z italského ''conservatorio'' (''conservare'' – ochraňovat, uchovat apod.), který původně označoval [[Sirotčinec|sirotčince]] (zařízení pro ochranu dětí) nejprve v [[Neapol]]i a později v celé [[Italské království|Itálii]]. V [[16. století]] existovala čtyři taková zařízení, zřizovaná vesměs při kostelích. V těchto ''konservatořích'' získávali nejen chlapci, ale také dívky vzděláváni od nejlepších skladatelů ve městě, a to v oboru hudby a zpěvu. Ačkoli ženám bylo tehdy zapovězeno zpívat v kostele na kůru, stávaly se z nich první profesionální [[zpěv]]ačky. Tímto způsobem se výraz konzervatoř rozšířil na všechna hudební vzdělávací zařízení.

Mnoho významných konzervatoří vzniklo na konci 18. století a především v 19. století:
#[[Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris|Pařížská konzervatoř]] ([[1795]])
#[[Pražská konzervatoř]] ([[1808]], resp. [[1811]])
#[[Universität für Musik und darstellende Kunst Wien|Vídeňská konzervatoř]] (1819)
#[[Royal Academy of Music|Královská hudební akademie]] v [[Londýn]]ě (1822)
#[[Mozarteum]] (1841)
#[[Vysoká škola hudební a divadelní v Lipsku]] ([[1843]])
#[[Mnichovská konzervatoř]] ([[1846]])
#[[Sternova konzervatoř|Berlínská Sternova konzervatoř]] (1850)
#[[Vysoká škola hudební v Kolíně nad Rýnem]] (1850)
#[[Drážďanská konzervatoř]] ([[1856]])
#[[Stuttgartská konzervatoř]] ([[1857]])
#[[Hochova konzervatoř ve Frankfurtu nad Mohanem]] (1878)
#[[Konzervatoř Nikolaje Rimského-Korsakovova v Petrohradu|Petrohradská konzervatoř]] ([[1862]])
#[[Moskevská státní konzervatoř]] ([[1866]])
#[[Liszt Ferenc Zeneművészeti Egyetem|Budapešťská konzervatoř Ference Liszta]] ([[1875]])


== Vzdělávání na konzervatoři ==
== Vzdělávání na konzervatoři ==
Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv ''vysokoškolským zákonem'') a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku [[2005]] používat ''označení'' ([[Akademický titul#České nevysokoškolské tituly|neakademický titul]]) [[diplomovaný specialista]] (ve zkratce DiS. uváděné za jménem, odděleno čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno (po čtyřech letech) [[střední škola|středoškolským vzděláním]] ([[maturita|maturitou]]), resp. [[vyšší odborná škola|vyšším odborným vzděláním]] na konzervatoři ([[absolutorium|absolutoriem]]) – tedy opět obdobně jako na VOŠ. Existují různé typy konzervatoří, např. [[Hudba|hudební]] a [[Tanec|taneční]].

Vzdělávání na konzervatořích je v&nbsp;[[Česko|Česku]] v&nbsp;současné době upraveno zmíněným školským zákonem, tedy zákonem č. 561/2004 Sb., o&nbsp;předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přičemž toto vzdělání má dle zákona za cíl rozvíjet znalosti, dovednosti a další schopnosti [[žák]]a získané v&nbsp;[[základní škola|základním]] a v&nbsp;[[základní umělecká škola|základním uměleckém vzdělávání]], poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných [[umělec]]kých nebo uměleckých a umělecko-[[Učitel|pedagog]]ických činností, a to konkrétně v oborech [[hudba]], [[tanec]], [[zpěv]] a hudebně dramatické umění ([[herec]]tví). Zákon dále uvádí, že vzdělávání na konzervatoři vytváří další předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.<ref name="561/2004">{{Citace právního předpisu
Vzdělávání na konzervatořích je v&nbsp;[[Česko|Česku]] v&nbsp;současné době upraveno zmíněným školským zákonem, tedy zákonem č. 561/2004 Sb., o&nbsp;předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přičemž toto vzdělání má dle zákona za cíl rozvíjet znalosti, dovednosti a další schopnosti [[žák]]a získané v&nbsp;[[základní škola|základním]] a v&nbsp;[[základní umělecká škola|základním uměleckém vzdělávání]], poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných [[umělec]]kých nebo uměleckých a umělecko-[[Učitel|pedagog]]ických činností, a to konkrétně v oborech [[hudba]], [[tanec]], [[zpěv]] a hudebně dramatické umění ([[herec]]tví). Zákon dále uvádí, že vzdělávání na konzervatoři vytváří další předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.<ref name="561/2004">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| typ = Zákon

Verze z 12. 10. 2016, 16:54

Konzervatoř Nikolaje Rimského-KorsakovaPetrohradu
Janáčkova konzervatoř v Ostravě.
Budova Pražské konzervatoře

Konzervatoř je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné umělecké vzdělání, tedy hudbu, zpěv, tanec a hudebně dramatické umění. V Česku má konzervatoř v současné době v rámci českého vzdělávacího systému obvykle postavení obdobné jako vyšší odborná škola (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání (kvalifikaci, blíže ISCED), nejedná se tedy o vysokou školu (VŠ). Nicméně podobně jako VŠ, či VOŠ, se i konzervatoře řadí mezi vzdělávací instituce, které poskytují terciární vzdělání.

Historické souvislosti

Výraz konzervatoř pochází z italského conservatorio (conservare – ochraňovat, uchovat apod.), který původně označoval sirotčince (zařízení pro ochranu dětí) nejprve v Neapoli a později v celé Itálii. V 16. století existovala čtyři taková zařízení, zřizovaná vesměs při kostelích. V těchto konservatořích získávali nejen chlapci, ale také dívky vzděláváni od nejlepších skladatelů ve městě, a to v oboru hudby a zpěvu. Ačkoli ženám bylo tehdy zapovězeno zpívat v kostele na kůru, stávaly se z nich první profesionální zpěvačky. Tímto způsobem se výraz konzervatoř rozšířil na všechna hudební vzdělávací zařízení.

Mnoho významných konzervatoří vzniklo na konci 18. století a především v 19. století:

  1. Pařížská konzervatoř (1795)
  2. Pražská konzervatoř (1808, resp. 1811)
  3. Vídeňská konzervatoř (1819)
  4. Královská hudební akademieLondýně (1822)
  5. Mozarteum (1841)
  6. Vysoká škola hudební a divadelní v Lipsku (1843)
  7. Mnichovská konzervatoř (1846)
  8. Berlínská Sternova konzervatoř (1850)
  9. Vysoká škola hudební v Kolíně nad Rýnem (1850)
  10. Drážďanská konzervatoř (1856)
  11. Stuttgartská konzervatoř (1857)
  12. Hochova konzervatoř ve Frankfurtu nad Mohanem (1878)
  13. Petrohradská konzervatoř (1862)
  14. Moskevská státní konzervatoř (1866)
  15. Budapešťská konzervatoř Ference Liszta (1875)

Vzdělávání na konzervatoři

Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv vysokoškolským zákonem) a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku 2005 používat označení (neakademický titul) diplomovaný specialista (ve zkratce DiS. uváděné za jménem, odděleno čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno (po čtyřech letech) středoškolským vzděláním (maturitou), resp. vyšším odborným vzděláním na konzervatoři (absolutoriem) – tedy opět obdobně jako na VOŠ. Existují různé typy konzervatoří, např. hudební a taneční.

Vzdělávání na konzervatořích je v Česku v současné době upraveno zmíněným školským zákonem, tedy zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přičemž toto vzdělání má dle zákona za cíl rozvíjet znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko-pedagogických činností, a to konkrétně v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění (herectví). Zákon dále uvádí, že vzdělávání na konzervatoři vytváří další předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.[1]

Většina hudebních konzervatoří, vedle klasického hudebního a pěveckého (praktického i teoretického) vzdělání, nabízí obvykle rovněž vzdělání v souvisejících oborech. Mezi povinné předměty pro všechny studenty hudebních oborů (netýká se oborů herectví) patří obligátní hodiny hry na klavír, hudební teorie a rytmus, dějiny hudby, sborový neboli ansámblový zpěv, pro hudebníky je obvykle povinná účast ve školním orchestru. Mezi základní předměty konzervatoří patří hlavní obor, tzn. konkrétní praktické zaměření: hudební nástroj, zpěv, případně hudební skladba, dirigentství či sbormistrovství či herectví atp., a mezi všeobecné předměty pak například patří výuka cizích jazyků, jevištní řeč a herectví (pro studenty pěveckých oborů), tělesná výchova a další předměty.

Vzdělávání na konzervatoři probíhá v určitých vzdělávacích programech, přičemž je pro přijetí nezbytné mít nejprve ukončenu základní školu a uspět u přijímacích zkoušek, které zde mají podobu talentové zkoušky.[1]

Absolutorium

Konzervatoře v Česku

Významné zahraniční konzervatoře

Odkazy

Reference

  1. a b Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy