Doktor filozofie: Porovnání verzí
doplnění historie |
+reference |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
fakultách. Podmínkou k jeho získání je ukončené [[magistr|magisterské]] vysokoškolské vzdělání, sepsání [[rigorózní práce]] a složení státní [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).</ref> |
fakultách. Podmínkou k jeho získání je ukončené [[magistr|magisterské]] vysokoškolské vzdělání, sepsání [[rigorózní práce]] a složení státní [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).</ref> |
||
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením obecně označují jako „malé doktoráty“, přičemž ''doktor filozofie'' je také původní význam zkratky [[Ph.D.]] (zkratka z [[latina|latinského]] ''philosophiae doctor''), tzv. „velkého doktorátu“.<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009.</ref> |
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením obecně označují jako „malé doktoráty“, přičemž ''doktor filozofie'' je také původní význam zkratky [[Ph.D.]] (zkratka z [[latina|latinského]] ''philosophiae doctor''), tzv. „velkého doktorátu“.<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů |
|||
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=782&id=783 |
|||
| datum přístupu = 2016-03-18 |
|||
| vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky |
|||
}}</ref> |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 18. 3. 2016, 01:14
Doktor filozofie (philosophiae doctor, ve zkratce PhDr. psané před jménem) je akademický titul, který je udělován v oblasti humanitních, společenských a (od zrušení udělování titulu PaedDr.) i pedagogických věd na příslušných fakultách. Podmínkou k jeho získání je ukončené magisterské vysokoškolské vzdělání, sepsání rigorózní práce a složení státní rigorózní zkoušky.[1]
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením obecně označují jako „malé doktoráty“, přičemž doktor filozofie je také původní význam zkratky Ph.D. (zkratka z latinského philosophiae doctor), tzv. „velkého doktorátu“.[2][3]
Historie
Doktorát filozofie bylo původně možné v Rakousku získat po absolvování tří rigorózních zkoušek, které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na filosofických fakultách (filosofie; matematika a fyzika; všeobecné dějiny). Po Thunových školských reformách byl roku 1872 vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení disertační práce, jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla z opět filosofie, ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a latina nebo řečtina; klasická filologie a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie či přírodovědy). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku 1950 i v Československu.[4][5][6] Až do roku 1953 používali studenti filosofických fakult, kteří již složili alespoň jednu státní zkoušku, neoficiální kandidátský titul PhC. (philosophiae candidatus).
Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[7] akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora filosofie tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul PhDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování vysoké školy, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného oboru a z jeho širšího vědního základu.[8] Nové zrušení titulu doktora filozofie znamenal rok 1990[9] a další návrat až rok 1998.[1]
Reference
- ↑ a b § 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
- ↑ Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009.
- ↑ Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ PETRÁŇ, Josef, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 176–178.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo „Doktor“.
- ↑ Nařízení č. 57/1872 ř. z., kterýmž se universitám království a zemí v radě říšské zastoupených vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských. Dostupné online. Později ve znění nařízení č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty universit království a zemí na říšské radě zastoupených. Dostupné online.
- ↑ § 36 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.
- ↑ § 14 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.
- ↑ § 21 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
Externí odkazy
Slovníkové heslo PhDr. ve Wikislovníku
