Doktor filozofie: Porovnání verzí
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem |
doplnění historie |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Doktor filozofie''' (''{{cizojazyčně|la|philosophiae doctor}}'', ve zkratce '''PhDr.''' psané před jménem) je [[akademický titul]], který je udělován v oblasti humanitních, společenských a (od zrušení udělování titulu [[Doktor pedagogiky|PaedDr.]]) i pedagogických věd na příslušných |
'''Doktor filozofie''' (''{{cizojazyčně|la|philosophiae doctor}}'', ve zkratce '''PhDr.''' psané před jménem) je [[akademický titul]], který je udělován v oblasti humanitních, společenských a (od zrušení udělování titulu [[Doktor pedagogiky|PaedDr.]]) i pedagogických věd na příslušných |
||
fakultách. Podmínkou k jeho získání je ukončené [[magistr|magisterské]] vysokoškolské vzdělání, sepsání [[rigorózní práce]] a složení státní [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. b) zákona |
fakultách. Podmínkou k jeho získání je ukončené [[magistr|magisterské]] vysokoškolské vzdělání, sepsání [[rigorózní práce]] a složení státní [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).</ref> |
||
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením obecně označují jako „malé doktoráty“, přičemž ''doktor filozofie'' je také původní význam zkratky [[Ph.D.]] (zkratka z [[latina|latinského]] ''philosophiae doctor''), tzv. „velkého doktorátu“.<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009</ref> |
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením obecně označují jako „malé doktoráty“, přičemž ''doktor filozofie'' je také původní význam zkratky [[Ph.D.]] (zkratka z [[latina|latinského]] ''philosophiae doctor''), tzv. „velkého doktorátu“.<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009.</ref> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Doktorát filozofie bylo původně možné v [[Habsburská monarchie|Rakousku]] získat po absolvování tří rigorózních zkoušek, které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na [[Filozofická fakulta|filosofických fakultách]] (filosofie; matematika a fyzika; všeobecné dějiny). Po [[Lev Thun-Hohenstein|Thunových]] školských reformách byl roku 1872 vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení [[disertační práce]], jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla z opět [[filosofie]], ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a latina nebo řečtina; klasická filologie a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie či přírodovědy). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku 1950 i v [[Československo|Československu]].<ref>{{Citace monografie |
|||
⚫ | |||
| příjmení = Petráň |
|||
| jméno = Josef |
|||
| spoluautoři = a kol. |
|||
| titul = Dějiny Univerzity Karlovy III |
|||
| vydavatel = Univerzita Karlova |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1997 |
|||
| strany = 176–178 |
|||
| isbn = 80-7184-320-2 |
|||
⚫ | }}</ref><ref>[[Ottův slovník naučný]], heslo „Doktor“.</ref><ref>Nařízení č. 57/1872 ř. z., kterýmž se universitám království a zemí v radě říšské zastoupených vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1872&page=171 Dostupné online]. Později ve znění nařízení č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty universit království a zemí na říšské radě zastoupených. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1899&page=129 Dostupné online.]</ref> Až do roku 1953 používali studenti filosofických fakult, kteří již složili alespoň jednu státní zkoušku, neoficiální kandidátský titul '''PhC.''' (''philosophiae candidatus''). |
||
Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku [[1953]]<ref>§ 36 zákona |
Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku [[1953]]<ref>§ 36 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.</ref> akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora filosofie tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku [[1966]]. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po [[Sovětský svaz|sovětském]] vzoru tzv. vědecké hodnosti ([[Kandidát věd|CSc.]] a [[Doktor věd|DrSc.]]). Titul PhDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování vysoké školy, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušku]] ze zvoleného oboru a z jeho širšího vědního základu.<ref>§ 14 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.</ref> Nové zrušení titulu doktora filozofie znamenal rok [[1990]]<ref>§ 21 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.</ref> a další návrat až rok [[1998]].<ref name="dnes"/> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Wikislovník|heslo=PhDr.}} |
* {{Wikislovník|heslo=PhDr.}} |
||
{{České akademické tituly}} |
{{České akademické tituly}} |
||
Verze z 18. 3. 2016, 01:07
Doktor filozofie (philosophiae doctor, ve zkratce PhDr. psané před jménem) je akademický titul, který je udělován v oblasti humanitních, společenských a (od zrušení udělování titulu PaedDr.) i pedagogických věd na příslušných fakultách. Podmínkou k jeho získání je ukončené magisterské vysokoškolské vzdělání, sepsání rigorózní práce a složení státní rigorózní zkoušky.[1]
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením obecně označují jako „malé doktoráty“, přičemž doktor filozofie je také původní význam zkratky Ph.D. (zkratka z latinského philosophiae doctor), tzv. „velkého doktorátu“.[2]
Historie
Doktorát filozofie bylo původně možné v Rakousku získat po absolvování tří rigorózních zkoušek, které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na filosofických fakultách (filosofie; matematika a fyzika; všeobecné dějiny). Po Thunových školských reformách byl roku 1872 vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení disertační práce, jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla z opět filosofie, ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a latina nebo řečtina; klasická filologie a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie či přírodovědy). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku 1950 i v Československu.[3][4][5] Až do roku 1953 používali studenti filosofických fakult, kteří již složili alespoň jednu státní zkoušku, neoficiální kandidátský titul PhC. (philosophiae candidatus).
Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[6] akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora filosofie tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul PhDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování vysoké školy, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného oboru a z jeho širšího vědního základu.[7] Nové zrušení titulu doktora filozofie znamenal rok 1990[8] a další návrat až rok 1998.[1]
Reference
- ↑ a b § 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
- ↑ Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009.
- ↑ PETRÁŇ, Josef, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 176–178.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo „Doktor“.
- ↑ Nařízení č. 57/1872 ř. z., kterýmž se universitám království a zemí v radě říšské zastoupených vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských. Dostupné online. Později ve znění nařízení č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty universit království a zemí na říšské radě zastoupených. Dostupné online.
- ↑ § 36 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.
- ↑ § 14 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.
- ↑ § 21 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo PhDr. ve Wikislovníku