Přeskočit na obsah

Sčítání lidu na Ukrajině (2001)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sčítání lidu na Ukrajině v roce 2001 bylo první a zatím poslední sčítání lidu, jež se uskutečnilo na nezávislé Ukrajině. Samotné sčítání probíhalo od 5. do 12. prosince 2001. Ukrajina spolu s Irákem, Uzbekistánem a Sýrií patří mezi státy, kde se sčítání lidu provádí nejméně častěji na světě.

Podle zprávy Ekonomické komise OSN pro Evropu z roku 2020 by měl každý stát provádět sčítání lidu alespoň jednou za 10 let.[1] První a poslední sčítání lidu na Ukrajině se však uskutečnilo v roce 2001, hlavními důvody jsou opakující se ekonomické a politické krize, nedostatek financí a ozbrojený konflikt.

Předchozí sčítání lidu se provádělo v roce 1989, kdy žilo na území Ukrajinské SSR cca 51,4 miliony lidí. [2] I když je normou provedení sčítání lidu alespoň jednou za deset let, což by v případě Ukrajiny znamenalo nutnost provést sčítání v roce 1999, došlo k tomu až o dva roky později. Nicméně již v roce 1995 vydala vláda Ukrajiny nařízení №1536, které stanovuje podmínky provedení sčítání lidu v roce 1999.[3] Toto nařízení však pozbylo platnosti v roce 1998, kdy bylo vydáno jiné nařízení o provedení sčítání lidu v roce 2001.[4] V roce 2000 byl schválen zákon № 2058-III „O všeukrajinském sčítání lidu“, který upravoval průběh sčítání. [5] Rozhodným okamžikem se stalo 5. prosince 2001.[6]

Základní informace

[editovat | editovat zdroj]

Ke dni 5. prosince 2001 žilo podle výsledků sčítání lidu na Ukrajině celkem 48 milionů 457 tisíc osob.[2] Nejlidnatější administrativní jednotky byly Doněcká, Dněpropetrovská a Charkovská oblast, kde žilo 11,3 milionů lidí, což tvořilo takřka čtvrtinu celkové populaceю

32 milionů 574 tisíc lidí (67,2 % všeho obyvatelstva) žilo ve městech, zatímco 15 milionů 883 tisíc osob žilo na venkově.[2] Největší míru urbanizace měly Doněcká, Luhanská a Dněpropetrovská oblasti, kde žilo 29 % všeho městského obyvatelstva země.

Pro Ukrajinu je příznačná střední hustota zalidnění. Hustota zalidnění pro celou zemi byla 80 obyv./km² (Česko tentýž rok mělo hustotu zalidnění 130 obyv./km² [7]). Nejvyšší hodnoty byly na východě země, kde v industriálních oblastech Donbasu dosahovala lidnatost až 183 obyv./km², kdežto nejnižší hodnoty se vyskytovaly na jihu a severu země. Nejnižší lidnatost měla Černihivská oblast, jež měla pouhých 39 obyv./km².[2]

Změna počtu obyvatel mezi lety 1989 a 2001
Administrativní jednotka Celková populace
(tis. osob)
Městské obyvatelstvo
(tis. osob)
Venkovské obyvatelstvo
(tis. osob)
Rozloha
(km²)
Hustota zalidnění
(obyv./km²)
Míra urbanizace
Autonomní republika Krym 2033,7 1274,3 759,4 26 081 78,0 63 %
Vinnycká oblast 1772,4 818,9 953,5 26 513 66,9 46 %
Volyňská oblast 1060,7 533,2 527,5 20 143 52,7 50 %
Dněpropetrovská oblast 3567,6 2960,3 607,3 31 914 111,8 83 %
Doněcká oblast 4841,1 4363,6 477,5 26 517 182,6 90 %
Žytomyrská oblast 1389,5 775,4 614,1 29 832 46,6 56 %
Zakarpatská oblast 1258,3 466,0 792,3 12 777 98,5 37 %
Záporožská oblast 1929,2 1458,2 471,0 27 180 71,0 76 %
Ivanofrankivská oblast 1409,8 593,0 816,8 13 928 101,2 42 %
Kyjevská oblast 1827,9 1053,5 774,4 28 131 65,0 58 %
Kirovohradská oblast 1133,1 682,0 451,1 24 588 46,1 60 %
Luhanská oblast 2546,2 2190,8 355,4 26 684 95,4 86 %
Lvovská oblast 2626,5 1558,7 1067,8 21 833 120,3 59 %
Mykolajivská oblast 1264,7 838,8 425,9 24 598 51,4 66 %
Oděská oblast 2469,0 1624,6 844,4 33 310 74,1 66 %
Poltavská oblast 1630,1 956,8 673,3 28 748 56,7 59 %
Rovenská oblast 1173,3 549,7 623,6 20 047 58,5 47 %
Sumská oblast 1299,7 842,9 456,8 23 834 54,5 65 %
Ternopilská oblast 1142,4 485,6 656,8 13 823 82,6 43 %
Charkovská oblast 2914,2 2288,7 625,5 31 415 92,8 79 %
Chersonská oblast 1175,1 706,2 468,9 28 461 41,3 60 %
Chmelnycká oblast 1430,8 729,6 701,2 20 629 69,4 51 %
Čerkaská oblast 1402,9 753,6 649,3 20 900 67,1 54 %
Černovická oblast 922,8 373,5 549,3 8 097 114,0 40 %
Černihivská oblast 1245,3 727,2 518,1 31 865 39,1 58 %
Kyjev 2611,3 2611,3 - 839 3112,4 100 %
Sevastopol 379,5 358,1 21,4 1 079 351,7 94 %
Ukrajina 48457,1 32574,5 15882,6 603 628 80,3 67,2 %

Pohlavní a věková struktura obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

Podle výsledků sčítání lidu žilo v roce 2001 v roce 2001 22,441 milionů mužů (46,3 %) a 26 milionů 16 tisíc žen (53,7 %). Taková asymetrie se vysvětluje jednak vyšší mužskou nadúmrtností: ta byla vyšší než celoevropský průměr. Pro kohortu mužů ve věku 30 – 34 let dokonce platilo, že měli až pětkrát větší úmrtnost než jejich vrstevníci ve vyspělých státech Evropy, [8] jednak nižší střední délkou života, jejíž hodnota byla pro muže rovna 63,3 let, kdežto měly ženy naděj dožití až 73,63 let. [9]

Deformace věkové pyramidy byly způsobeny několika důvody. První příčinou byl Hladomor, jenž si vyžádal kolem pěti milionů životů a měl vliv na prudké snížení porodnosti v období let 1930 – 1936. Druhou příčinou byla Druhá světová válka, během které přišla Ukrajina o více než deset milionů životů Ukrajinců (především mužů), ale také dočasně snížila porodnost v zemi a fakticky donutila miliony žen odložit početí dítěte na lepší časy. Nicméně ani po válce nedošlo k baby boomu: v letech 1946 – 1947 přišel další hladomor, který si vyžádal dalších 1,5 milionů lidí. [10]

V osmdesátých letech 20. století a po rozpadu SSSR došlo ke strmému poklesu celkové plodnosti, což se odrazilo na ustavičném poklesu počtu narozených dětí v období let 1986 – 1999, i když je vidět určitá stabilizace počtu narozených kolem roku 1999.

Věková pyramida Ukrajiny v roce 2001. Červeně jsou označeni muži, zatímco ženy jsou vyznačeny zeleně
Podíl mužů na celkové populaci rajónů podle výsledků sčítání lidu 2001


Národnostní složení

[editovat | editovat zdroj]

Většinu obyvatelstva země tvoří Ukrajinci, již tvoří více než 3/4 celkového obyvatelstva. Největší národnostní menšinou jsou Rusové, již tvoří skoro čtvrtinu všeho obyvatelstva. Distribuce národností není však nerovnoměrná: zatímco na západě žije přes 90 % Ukrajinců, hlásí se k ukrajinské národnosti na východě pouze přes 50 %, na Krymu dokonce jsou menšinou.

Národnost Celková populace

(tis. osob)

Podíl na celkové populaci Městské obyvatelstvo Městské obyvatelstvo

(podíl na celkové populaci)

Venkovské

obyvatelstvo

Venkovské obyvatelstvo

(podíl na celkové populaci)

Ukrajinci 37 541 693 77,82 % 23 658 227 73,27 % 13 883 466 87,04 %
Rusové 8 334 141 17,28 % 7 236 704 22,41 % 1 097 437 6,88 %
Bělorusové 275 763 0,57 % 214635 0,66 % 61 128 0,38 %
Moldavané 258 619 0,54 % 73 593 0,23 % 185 026 1,16 %
Krymští Tataři 248 193 0,51 % 84 116 0,26 % 164 077 1,03 %
Bulhaři 204 193 0,42 % 84 483 0,26 % 120 091 0,75 %
Maďaři 156 566 0,32 % 56 611 0,18 % 99 955 0,63 %
Rumuni 150 989 0,31 % 32 401 0,10 % 118 588 0,74 %
Poláci 144 130 0,30 % 99 646 0,31 % 44 484 0,28 %
Židé 103 591 0,21 % 102 085 0,32 % 1 506 0,01 %
Arméni 99 894 0,21 % 79 145 0,25 % 20 749 0,13 %
Řekové 91 548 0,19 % 61 873 0,19 % 29 675 0,19 %
Tataři 73 304 0,15 % 58 954 0,18 % 14 350 0,09 %
Romové 47 587 0,10 % 33 432 0,10 % 14 155 0,09 %
Ázerbájdžánci 45 176 0,09 % 36 849 0,11 % 8 327 0,05 %
Gruzíni 34 199 0,07 % 29 836 0,09 % 4 363 0,03 %
Němci 33 302 0,07 % 24 605 0,08 % 8 697 0,05 %
Gagauzové 31 923 0,07 % 8 554 0,03 % 23 369 0,15 %
jiné 366 091 0,76 % 314 980 0,98 % 50 730 0,32 %
Ukrajina 48 240 902 100 % 32 290 729 100 % 15 950 173 100 %

Na Ukrajině jediným úředním jazykem je ukrajinština, i když rusky umí dvě třetiny obyvatelstva. Nicméně pro Ukrajinu je charakteristický jazykový pluralismus.

Rodný jazyk Počet obyvatel %
Ukrajinština 32 577 468 67,53
Ruština 14 273 670 29,59
Krymskotatarština 231 382 0,48
Moldavština 185 032 0,38
Maďarština 161 618 0,34
Rumunština 142 671 0,30
Bulharština 134 396 0,28
Běloruština 56 249 0,12
Arménština 51 847 0,11
Gagauzština 23 765 0,05
Romština 22 603 0,05
Jiný 178 764 0,38
Neuvedeno 201 437 0,42

Tabulka níže představuje nejrozšířenější jazyky (rodný jazyk) v jednotlivých regionech země. [11] Jak lze pozorovat, největší počet lidí s rodným jazykem ukrajinským žije převážně na severu a západě země, zatímco rusky mluvící obyvatelstvo žije na jihu a východě Ukrajiny. Taková asymetrie je výsledkem několika set leté politiky rusifikace regionu ze strany Ruské říše a Sovětského svazu, kdy docházelo k imigraci rusky mluvícího obyvatelstva do regionů jako Krym či Donbas.

Administrativní jednotka Ukrajinština Ruština Krymskotatarština Moldavština Maďarština Rumunština Bulharština Běloruština Arménština Gagauzština Romština Jiný rodný jazyk
Autonomní republika Krym 10,02 % 76,55 % 11,33 % 0,06 % 0,00 % 0,00 % 0,02 % 0,26 % 0,23 % 0,01 % 0,06 % 1,46 %
Vinnycká oblast 94,81 % 4,74 % - 0,10 % 0,00 % 0,00 % 0,02 % 0,06 % 0,04 % 0,00 % 0,03 % 0,2 %
Volyňská oblast 97,26 % 2,51 % - 0,02 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,11 % 0,02 % 0,00 % 0,00 % 0,8 %
Dněpropetrovská oblast 67,00 % 31,91 % 0,00 % 0,05 % 0,01 % 0,00 % 0,01 % 0,18 % 0,17 % 0,01 % 0,07 % 0,59 %
Doněcká oblast 24,10 % 74,92 % 0,00 % 0,02 % 0,00 % 0,00 % 0,01 % 0,10 % 0,13 % 0,00 % 0,04 % 0,68 %
Žytomyrská oblast 93,02 6,57 % 0,00 % 0,05 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,10 % 0,03 % 0,00 % 0,03 % 0,2 %
Zakarpatská oblast 81,00 % 2,90 % - 0,03 % 12,65 % 2,57 % 0,01 % 0,05 % 0,02 % 0,00 % 0,24 % 0,53 %
Záporožská oblast 50,20 % 48,19 % 0,02 % 0,04 % 0,01 % 0,00 % 0,47 % 0,11 % 0,19 % 0,01 % 0,07 % 0,69 %
Ivanofrankivská oblast 97,81 % 1,78 % - 0,03 % 0,01 % 0,00 % 0,00 % 0,05 % 0,01 % 0,00 % 0,01 % 0,3 %
Kyjevská oblast 92,27 % 7,17 % 0,00 % 0,04 % 0,00 % 0,00 % 0,01 % 0,17 % 0,08 % 0,00 % 0,03 % 0,23 %
Kirovohradská oblast 88,89 % 10,02 % 0,00 % 0,44 % 0,01 % 0,01 % 0,05 % 0,16 % 0,20 % 0,00 % 0,05 % 0,17 %
Luhanská oblast 30,01 % 68,84 % - 0,03 % 0,00 % 0,00 % 0,01 % 0,11 % 0,12 % 0,00 % 0,05 % 0,83 %
Lvovská oblast 95,32 % 3,77 % 0,00 % 0,02 % 0,01 % 0,00 % 0,00 % 0,07 % 0,02 % 0,00 % 0,01 % 0,781 %
Mykolajivská oblast 69,20 % 29,26 % 0,00 % 0,58 % 0,00 % 0,00 % 0,13 % 0,13 % 0,19 % 0,03 % 0,05 % 0,43 %
Oděská oblast 46,28 % 41,95 % 0,00 % 3,78 % 0,00 % 0,01 % 4,87 % 0,11 % 0,16 % 0,90 % 0,10 % 1,84 %
Poltavská oblast 89,98 % 9,47 % - 0,09 % 0,02 % 0,00 % 0,01 % 0,12 % 0,10 % 0,00 % 0,04 % 0,17 %
Rovenská oblast 97,00 % 2,73 % - 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,12 % 0,01 % 0,00 % 0,01 % 0,13 %
Sumská oblast 83,29 % 15,50 % 0,00 % 0,03 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,11 % 0,06 % 0,00 % 0,05 % 0,96 %
Ternopilská oblast 98,34 % 1,19 % - 0,02 % 0,01 % 0,00 % 0,00 % 0,03 % 0,01 % 0,00 % 0,00 % 0,4 %
Charkovská oblast 53,80 % 44,29 % 0,00 % 0,03 % 0,01 % 0,00 % 0,01 % 0,12 % 0,18 % 0,00 % 0,05 % 1,51 %
Chersonská oblast 73,19 % 24,86 % 0,07 % 0,15 % 0,01 % 0,01 % 0,02 % 0,18 % 0,26 % 0,01 % 0,08 % 1,16 %
Chmelnycká oblast 95,24 % 4,09 % - 0,05 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,06 % 0,06 % 0,00 % 0,02 % 0,48 %
Čerkaská oblast 92,49 % 6,66 % - 0,06 % 0,01 % 0,00 % 0,01 % 0,09 % 0,09 % 0,00 % 0,05 % 0,54 %
Černovická oblast 75,57 % 5,27 % 0,00 % 6,79 % 0,01 % 11,85 % 0,01 % 0,05 % 0,02 % 0,00 % 0,01 % 0,42 %
Černihivská oblast 89,05 % 10,26 % 0,00 % 0,02 % 0,00 % 0,00 % 0,01 % 0,19 % 0,04 % 0,00 % 0,04 % 0,39 %
Kyjev 72,15 % 25,27 % 0,00 % 0,03 % 0,01 % 0,00 % 0,02 % 0,12 % 0,08 % 0,00 % 0,01 % 2,31 %
Sevastopol 6,76 % 90,56 % 0,25 % 0,06 % 0,00 % 0,00 % 0,02 % 0,17 % 0,11 % 0,01 % 0,00 % 2,06 %
Ukrajina 67,53 % 29,59 % 0,48 % 0,38 % 0,34 % 0,30 % 0,28 % 0,12 % 0,11 % 0,05 % 0,05 % 0,77 %

Obyvatelstvo podle národnosti a místa narození

[editovat | editovat zdroj]
Národnost Celkový počet Narodili se na území Ukrajiny či USSR Podíl lidí narozených na území Ukrajiny či USSR
Ukrajinci 37 541 693 36 517 880 97,3 %
Rusové 8 334 141 4 962 990 59,6 %
Bělorusové 275 763 71 056 25,8 %
Moldavané 258 619 179 250 69,3 %
Krymští Tataři 248 193 76 382 30,8 %
Bulhaři 204 574 194 276 95,0 %
Maďaři 156 566 154 770 98,9 %
Rumuni 150 989 149 448 99,0 %
Poláci 144 130 129 838 90,1 %
Jiná 737 595 401 268 54,4 %
Neuvedeno 188 639 72 316 38,3 %
Celkem 48 240 902 42 909 474 88,9 %

Obyvatelstvo podle státního občanství

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka níže představuje obyvatelstvo Ukrajiny podle občanství [12]

Občanství Celkový počet Podíl na celkovém obyvatelstvu
Ukrajina 48 142 983 99,35 %
Rusko 103 728 0,21 %
Moldavsko 15 087 0,03 %
Arménie 10 686 0,02 %
Gruzie 6 446 0,01 %
Bělorusko 5 872 0,01 %
Uzbekistán 5 444 0,01 %
Kazachstán 5 175 0,01 %
Vietnam 4 970 0,01 %
bez státní příslušnosti 84 047 0,17 %
Neuvedeno 37 453 0,08 %
Celkem 48 457 102 100 %

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Počet lidí, již měli ukončené vysokoškolské středoškolské vzdělání, činil podle výsledků sčítání lidu 28 998 500, což je oproti roku 1989 nárůst o 17,6 %. Míra gramotnosti byla 99,9 %. Tabulka níže podává počet lidí s jednotlivými typy ukončeného vzdělání na 1 000 obyvatel starších 10 let administrativní jednotky.[13]

Administrativní jednotka Ukončené vysokoškolské

(na 1000 obyv.)

Ukončené středoškolské

(na 1000 obyv.)

Ukončené základní

(na 1000 obyv.)

Autonomní republika Krym 345 325 305
Vinnycká oblast 264 333 183
Volyňská oblast 271 353 321
Dněpropetrovská oblast 376 319 283
Doněcká oblast 334 345 164
Žytomyrská oblast 251 386 318
Zakarpatská oblast 213 392 369
Záporožská oblast 325 358 292
Ivanofrankivská oblast 257 358 333
Kyjevská oblast 289 358 321
Kirovohradská oblast 288 371 306
Luhanská oblast 293 376 164
Lvovská oblast 293 372 142
Mykolajivská oblast 304 354 314
Oděská oblast 339 318 173
Poltavská oblast 299,7 358,8 171,1
Rovenská oblast 244 374 318
Sumská oblast 283 366 301
Ternopilská oblast 271 335 163
Charkovská oblast 346 350 271
Chersonská oblast 300 335 335
Chmelnycká oblast 264 358 166
Čerkaská oblast 292 355 306
Černovická oblast 224 350 217
Černihivská oblast 264 342 188
Kyjev 477 326 170
Sevastopol 442 324 111
Ukrajina 313 349 302

Rodinný stav

[editovat | editovat zdroj]

Následující graf podává přehled rodinného stavu obyvatelstva na Ukrajině ke dni 5. prosince 2001.

Celkový počet obyvatel, kteří měli uzavřený sňatek, činil 23,7 milionů osob.[14]

Podíl osob na celkovém obyvatelstvu jednotlivých věkových skupin podle rodinného stavu (v procentech)
Obyvatelstvo podle věkových skupin muži ženy
ženatí svobodní rozvedení ovdovělí provdané svobodné rozvedené ovdovělé
15 – 19 let 1 % 98,6 % 0,1 % 0 % 7,3 % 92,1 % 0,4 % 0 %
20 – 24 let 24,8 % 73,1 % 1,6 % 0 % 48,1 % 45,8 % 5,3 % 0,3 %
25 – 29 let 60,8 % 32 % 6,6 % 0,1 % 70,1 % 16,3 % 12,4 % 0,9 %
30 – 39 let 77,4 % 10,9 % 10,9 % 0,4 % 75,2 % 6,1 % 15,8 % 2,5 %
40 – 49 let 82,5 % 4,9 % 11,1 % 1,2 % 73,6 % 3,6 % 16,1 % 6,4 %
50 – 59 let 84,5 % 2,7 % 9 % 3,4 % 66 % 3,1 % 13,8 % 16,8 %
60 – 69 let 83,6 % 1,6 % 5,3 % 9,3 % 51,4 % 3,6 % 8,9 % 36 %
70 let a více 71,8 % 0,8 % 2,1 % 25,1 % 23,6 % 5,6 % 4,2 % 66,4 %
Obyvatelé starší 15 let 64,6 % 24,3 % 6,8 % 3,9 % 54 % 16,1 % 10,4 % 19,2 %
  1. Conference of European Statisticians. Recommendations for the 2020 Censuses of Population and Housing [online]. Ženeva: United Nations [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Всеукраїнський перепис населення 2001 / Результати / Основні підсумки / Загальна кількість населення (Celoukrajinské sčítání lidu 2001 / Výsledky / Hlavní body / Celková populace). 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  3. Про проведення в 1999 році Всеукраїнського перепису населення. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. Про проведення в 2001 році Всеукраїнського перепису населення. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. Про Всеукраїнський перепис населення. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  6. ПЕРЕПИСИ НАСЕЛЕННЯ. resource.history.org.ua [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  7. Tab. 1 Hlavní ukazatele z výsledků sčítání lidu, domů a bytů. OBYVATELSTVO [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  8. Highlights on health in Ukraine 2005 [online]. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2006 [cit. 2022-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-14. 
  9. Населення. ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-08-14]. Dostupné online. 
  10. ROMANIUK, Anatole; GLADUN, Oleksandr. Demographic Trends in Ukraine: Past, Present, and Future. Population and Development Review. 2015, roč. 41, čís. 2, s. 315–337. Dostupné online [cit. 2022-08-14]. ISSN 0098-7921. 
  11. Розподіл населення регіонів України за рідною мовою [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. 
  12. Населення України за місцем народження та громадянством за даними Всеукраїнського перепису населення 2001 року. — К. : Державна служба статистики України, 2004.
  13. Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Рівень освіти населення. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. 
  14. Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Сімейний стан. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.