Přeskočit na obsah

Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek pojednává o navržené či plánované budoucí stavbě.
Měl by obsahovat pouze ověřitelná fakta o publikovaných záměrech, plánech nebo přípravě, případně o vývoji, proměně, projednávání nebo kritice takových záměrů a plánů.
Při úpravách článku, prosíme, dbejte pečlivě na omezení vlastního výzkumu.
Již brzy.. (nádraží Veleslavín, 8/2020)

Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla[1] (dříve označováno také Rychlodráha Praha–Kladno) je projekt kapacitní příměstské železniční trati ze stanice Praha Masarykovo nádraží do Kladna-Ostrovce[2] s odbočkou na letiště Ruzyně, která by byla vybudována formou modernizace části nynější tratě 120 Praha – Rakovník, někdejší Buštěhradské dráhy. Projekt nesl v 90. letech označení PRaK a o deset let později Aircon.[3]

Projekt modernizace trati

[editovat | editovat zdroj]

Historie projektu

[editovat | editovat zdroj]

Projekt společnosti PRaK na spojení Prahy přes letiště Ruzyně s Kladnem se objevil v 90. letech. Již tehdy se pro stavbu vžil název „rychlodráha“. Ministerstvo dopravy a spojů trať zařadilo do dokumentu Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010, usnesení vlády ČR č. 714 ze 14. 7. 1999 ji v rámci národního rozvojového plánu schválilo i s napojením na IV. multimodální železniční koridor. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů.[4]

Projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. V roce 1999 Česká správa letišť objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází – takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. Podle tohoto projektu měly letištní vlaky mít minimum zastavení: Masarykovo nádraží, Dejvice, Terminál Jih (Dlouhá míle) a letiště, zatímco ostatní mezilehlé zastávky by obsluhovaly vlaky v trase Praha – Kladno nebo další vložené spoje. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat.[4]

Projekt s názvem „Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK“ byl prezentován v roce 2004, kdy probíhalo územní řízení pro 1. etapu.[2] Pro druhou etapu (Ruzyně – Kladno) byla do roku 2004 dokončena územně technická studie a v roce 2003 byly připraveny podklady pro dokumentaci pro územní řízení.[2]

Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu PPP (partnerských projektů veřejného sektoru se soukromými firmami) a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005.[5] Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko,[5] Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice.[6] Vláda 19. ledna vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.[6][7]

2. února 2005 Rada Středočeského kraje vyslovila souhlas s tím, aby přípravou II. etapy (úseku Ruzyně – Kladno) byla pověřena státní organizace Správa železniční dopravní cesty.[8][9] V prosinci 2007 Dopravní fakulta ČVUT dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha-Ruzyně – Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení.[10][11]

25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018.[12] V únoru 2008 Praha 6 oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravě[13]

29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 a náměstek primátora města Kladna společné memorandum k realizaci stavby. Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována měla být do konce roku 2013. Měla být zařazena do systému Pražské integrované dopravy. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená.[10]

V roce 2008 byl projekt oficiálně prezentován pod názvem Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně. Objednatelem byla státní organizace Správa železniční dopravní cesty a přípravnou dokumentaci zhotovovaly Metroprojekt Praha a. s. a SUDOP Praha a. s. V květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami má být k dispozici do konce března 2009.[14] V září 2009 ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením vlády Jana Fischera.[15]

V roce 2012 zadala SŽDC studii proveditelnosti, která porovnávala různé varianty spojení centra Prahy s letištěm. Pro obsloužení Kladna počítala studie s modernizací stávající trati přes Hostivici. Kombinací jednotlivých řešení vzniklo 29 projektových variant, které byly podrobeny velmi komplexní analýze zahrnující technické řešení, dopravní modely, atraktivitu pro cestující, územní průchodnost, přínosy a náklady. Centrální komise Ministerstva dopravy studii v červenci 2015 projednala a vybrala variantu R1speš,[16] podle níž by dráha vedla po povrchu z Masarykova nádraží přes Negrelliho viadukt do Stromovky a dále tunelem do Dejvic, úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem by pak měl vést částečně tunelem s dalším pokračováním na Kladno a odbočkou na letiště na Dlouhé Míli. Cena této varianty byla vyčíslena na 18 miliard Kč.

Přípravu projektu komplikoval požadavek Prahy 6, aby úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem byl veden kompletně pod povrchem, což by bylo o 3 až 3,5 miliardy dražší dříve schválená varianta a i na přípravu komplikovanější.[17] V červnu 2016 Centrální komise Ministerstva dopravy souhlasila s přípravou projektu i s tunelovými variantami.[18] V prosinci 2016 zadala SŽDC přípravu přípravnéprojektové dokumentace.[19] V únoru 2017 byla již cena projektu odhadována na 31 mld. Kč.[20]

V červenci 2017 začala rekonstrukce Negrelliho viaduktu, která byla prezentována jako součást projektu.[21] V listopadu 2018 SŽDC požádala o územní rozhodnutí pro první tři úseky trati.[22] V červnu 2019 byla SŽDC vybrána konečná konkrétní varianta střešovických tunelů.[23] V listopadu 2019, kdy územní rozhodnutí získal první úsek (modernizace Kladno - Kladno-Ostrovec), se cena celého projektu odhadovala již na 40 mld. Kč.[24] V říjnu 2021 SŽDC vypsala výběrové řízení na stavbu tohoto úseku,[25] v září 2022 začala jeho stavba.[26]

V červenci 2023 vypsala Správa železnic výběrové řízení na modernizaci Masarykova nádraží[27], vítězem se staly společnosti STRABAG Rail a STRABAG, s vysoutěženou cenou necelých 3,4 miliardy korun. Na přestavbu nádraží získala SŽ téměř 84 procenta financí z evropských fondů.[28] Stavba byla zahájena v lednu 2024.[29]

Úseky

[editovat | editovat zdroj]

Projekt se člení na následující úseky:[30]

Označení stavby Název Délka Zahájení výstavby[31] Dokončení výstavby[31]
A-01 Modernizace a dostavba ŽST Masarykovo nádraží — 01/2024 plánováno 2027
A-02 Rekonstrukce Negrelliho viaduktu 1,2 km 2017 2020
A-03 Modernizace trati Praha-Bubny (včetně) – Praha-Výstaviště (včetně) 1,6 km 01/2023 plánováno 02/2026
A-35 Modernizace trati Praha-Výstaviště (mimo) – Praha-Dejvice 2,6 km plánováno 2026 plánováno 2029
A-36 Modernizace trati Praha-Dejvice (mimo) – Praha-Veleslavín (mimo) 3,7 km plánováno 2027 plánováno 2030
A-46 Modernizace trati Praha-Veleslavín (včetně) – Praha-Ruzyně (včetně) 3,9 km plánováno 2026 plánováno 2029
A-47 Novostavba trati Praha-Ruzyně (mimo) – Praha-Letiště Václava Havla (mimo) 4,2 km plánováno 2026 plánováno 2029
A-48 Novostavba ŽST Praha-Letiště Václava Havla 1,0 km plánováno 2025 plánováno 2029
A-33 Zaokruhování železničního spojení letiště Václava Havla do trati Praha – Letiště VH – Kladno 4,0 km plánováno 2027 plánováno 2029
S-15 Modernizace trati Praha-Ruzyně (mimo) – Kladno (mimo) 15,2 km plánováno 2025 plánováno 2028
S-16 Modernizace trati Kladno (včetně) – Kladno-Ostrovec (včetně) 4,0 km 10/2022 plánováno 12/2025
Mapa modernizace železniční tratě Praha – L.V.H. – Kladno

Popis projektu

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: spousta zbytečných neaktuálních podrobností

Trať měla být dimenzována v úseku Praha – letiště pro rychlost 80 km/h.[2][10] V úseku letiště – Kladno se původně uvažovalo o rychlosti 100 km/h s místními sníženími na 80 km/h a zvýšením na 120 km/h,[2] později se psalo o traťové rychlosti převážně 120 km/h, pro naklápěcí soupravy v budoucnu 145 km/h,[9] přičemž zvýšení rychlosti umožnila přeložka mezi Unhoští a Kladnem.[9]

Nemá sloužit dálkové (koridorové) dopravě.[10] 1. etapa (úsek Praha – letiště) měla měřit asi 20 km s dobou jízdy 26,5 minut,[2] úsek letiště – Kladno také asi 20 km s jízdní dobou původně odhadovanou na asi 15 minut,[2] později na 22 minut pro zastávkové vlaky a 10 minut pro rychlíky.[2] Předpokládal se interval zastávkových spojů v ranní a odpolední špičce 20 minut a vložené zrychlené spoje na Chomutov.[9]

V roce 2001 projekt pro ČSL předpokládal do Kladna provoz hybridními nízkopodlažními soupravami ADtranz montovanými v ČR, umožňujícími jak napájení z troleje, tak z dieselových motorů, a v pražské větvi ryze elektrickými soupravami.[4]

V deklaraci z roku 2008 se předpokládaly zastávky Praha-Bubny, Praha-Výstaviště, Praha-Letná (příležitostná zastávka), Praha-Dejvice, Praha-Dlouhý Lán (přidaná oproti starším záměrům), Praha-Veleslavín, Praha-Liboc, Praha-Ruzyně, Praha-Dlouhá míle.[10] U zastávky Praha-Dlouhá míle měl být zřízen autobusový terminál, záchytné parkoviště P+R a úschovna kol B+R.[10] Na pražském Masarykově nádraží měl být zřízen nový, severní vestibul, který měl být pohyblivými chodníky propojen jak se starým vestibulem, tak se stanicí metra Florenc a hlavním nádražím, a utvořit tak propojený terminál Praha-centrum.[10]

Od nádraží Praha-Bubny ke Stromovce měla trať vést po nadzemní estakádě.[14] Úsek Strojnická – Stromovka měl být „citlivě zakapotován“, úsek Stromovka – Veleslavín veden pod zemí.[10] Nad zahloubeným úsekem měla být ve stopě bývalé dráhy vedena cyklostezka a v maximální míře měl být zachován profil terénu a drážní stavby jako mosty a tunely,[14] opuštěné plochy měly mít charakter městské zeleně.[10] Ještě v roce 2004 se plánovalo nadzemní vedení úseku Dejvice – Veleslavín, naopak v oblasti Stromovky se počítalo se dvěma tunely.[2]

Ve druhé etapě měly být modernizovány stanice Hostivice, Kladno a Kladno-Ostrovec a zastávky Pavlov a Kladno město, stanice Jeneč měla být přemístěna, stanice Unhošť zrušena a nahrazena zastávkou Malé Přítočno, nově zřízeny měly být zastávky Hostivice-Jeneček a Pletený Újezd.[9]

Ve třetí etapě měla být elektrizována a optimalizována i Trať 122 přes Pražský Semmering jako alternativní trasa pro případy výluk a pro náhradní dopravu[10] a měl být vybudován příjezd od Hostivice k letišti z druhé strany.

V lednu 2009 bylo v projektu mírně upraveno vedení v úseku Liboc – Ruzyně (trať asi o 10 m vzdálena od zástavby v Rakovnické a Pavlovské ulici, doplňující protihluková opatření, zastávka Praha-Liboc přemístěna asi o 40 m od Prahy).[32] Nově je prověřováno zřízení další, podzemní stanice s názvem Praha-Dlouhý lán, v zamýšleném rozvojovém územím „Strnadovy zahrady“, asi 1 km před stanici Praha-Veleslavín. V konečné stanici Praha-Letiště Ruzyně byla navržena třetí kolej.[14] Celý úsek Praha-Bubny – Praha-Výstaviště i odbočení směrem na Kralupy byly kvůli lepší prostupnosti území nově navrženy na estakádách, místo dosud plánovaného vedení na zemním tělese,[14] a na pražském zhlaví stanice Praha-Bubny byl navržen nový podchod s podjezdem.[14] Má být zrušen železniční přejezd Bubenečské ulice (u křižovatky Špejchar, pražské zhlaví stanice Praha-Dejvice) a zobousměrněn přejezd Pelléovy ulice.[14]

Podle deklarace o rozvoji, kterou v dubnu 2008 podepsaly Praha, Středočeský kraj a ministerstvo dopravy, měla rychlodráha končit v Praze na Masarykově nádraží.[33] V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 Filip Dvořák (ODS) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od letiště Praha-Ruzyně končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z Negrelliho viaduktu pokračovala tunelem na nová, podzemní nástupiště hlavního nádraží s případnou zastávkou u autobusového nádraží Florenc. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány Petrohrad, Berlin Hauptbahnhof a plánované přesunuté Brno hlavní nádraží. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu Radovan Šteiner.[34]

Autorem jednotného designu návrhu 2. etapy byl architekt Patrik Kotas.[9]

V roce 2005 se náklady na modernizaci železniční tratě (tehdy ještě v nadzemním vedení mezi Dejvicemi a Veleslavínem) odhadovaly na 12 miliard Kč.[6] V září 2009 bylo ministerstvem dopravy zmíněno, že celá dráha z Prahy do Kladna by měla stát 30 až 35 miliard Kč,[15] přičemž David Rath předpokládal, že upuštění od hloubené varianty na území Prahy 6 by představovalo zlevnění asi o 10 miliard.[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla [online]. Správa železnic [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno[nedostupný zdroj], Středočeský kraj, 25. 6. 2004
  3. ↑ Petra Pospěchová: Letištní expres bude mít zpoždění, ihned.cz, 19. 1. 2009
  4. ↑ a b c Jan Brčák: Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně, týdeník Železničář, č. 8, 2001
  5. ↑ a b Stanislav Kněnický: Pohodlně na letiště i do Kladna, MF Dnes, příloha Praha, 11. 1. 2005, on line na PPP centrum[nedostupný zdroj], on line na webu Středočeského kraje[nedostupný zdroj]
  6. ↑ a b c Pavel Baroch: Rychlodráha spojí Prahu s letištěm v Ruzyni, Hospodářské noviny, 25. 1. 2005, on line na webu Středočeského kraje[nedostupný zdroj]
  7. ↑ Vláda: Na projektu rychlodráhy by se mohly podílet soukromé firmy[nedostupný zdroj], Středočeský kraj, 20. 1. 2005, ČTK
  8. ↑ II. etapa - Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK[nedostupný zdroj], Středočeský kraj, 9. 2. 2005
  9. ↑ a b c d e f Investorem II. etapy modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK se stala Správa železniční dopravní cesty[nedostupný zdroj], Středočeský kraj, 16. 8. 2005
  10. ↑ a b c d e f g h i j Společná deklarace k realizaci modernizace železniční tratě z Prahy do Kladna s připojením na letiště Ruzyně Archivováno 19. 2. 2009 na Wayback Machine., 29. 4. 2008
  11. ↑ Jednání o konečné podobě modernizované trati z Prahy do Kladna směřuje ke společné dohodě[nedostupný zdroj], Středočeský kraj, 2. 11. 2007
  12. ↑ Další krok k výstavbě metra k letišti Ruzyně. www.letectvi.cz [online]. [cit. 2009-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-16. 
  13. ↑ Radnice Prahy 6 dala rychlodráze na Kladno překvapivou zelenou, ŽelPage, 27. 2. 2008
  14. ↑ a b c d e f g Další úpravy dokumentace Archivováno 11. 2. 2009 na Wayback Machine., Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 20. 1. 2009
  15. ↑ a b c Rychlodráha Praha - Kladno nebude, politici stavbu zmrazili, iDnes.cz, 16. 9. 2009, rubrika Praha, Martina Klapalová
  16. ↑ Dlouhá příprava projektu aneb od PRAKu k R1spěš - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ Nové tunely v Praze možná spojí nádraží v Dejvicích a Veleslavíně - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. 2016-05-16 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  18. ↑ Železnice na letiště: SŽDC připravuje variantu Střešovice - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. Správa železnic, 2016-06-02 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  19. ↑ Příprava projektu železnice z Veleslavína na Letiště Václava Havla má zelenou. www.mdcr.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  20. ↑ Trať z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště vyjde na 31 miliard. O deset víc než se plánovalo. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  21. ↑ Začíná výstavba železnice na letiště - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ Příprava rychlodráhy na letiště vstoupila do další fáze, SŽDC požádala o územní rozhodnutí - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  23. ↑ SŽDC vybrala pro střešovické tunely novou jižní variantu - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  24. ↑ Výkres za 40 miliard. Plán stavby trati na letiště je hotov a zásadně změní tvář Prahy - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  25. ↑ Další posun v přípravě modernizace trati Praha – Kladno - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  26. ↑ Byla zahájena modernizace trati z Kladna do Prahy [online]. 2022-09-19 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  27. ↑ Kdo přestaví Masaryčku? Hledá se zhotovitel - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  28. ↑ CIHLA, ČTK ,Radek. Na Masarykově nádraží začala jeho rekonstrukce. Ta potrvá až do roku 2027. Pražský deník. 2024-01-11. Dostupné online [cit. 2024-01-12]. 
  29. ↑ CIHLA, ČTK ,Radek. Na Masarykově nádraží začala jeho rekonstrukce. Ta potrvá až do roku 2027. Pražský deník. 2024-01-11. Dostupné online [cit. 2024-01-12]. 
  30. ↑ Železnice na letiště - Úseky [online]. Správa železnic [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Interaktivní mapa Správy železnic [online]. Správa železnic [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 
  32. ↑ Alternativní vedení trasy v úseku Liboc – Ruzyně Archivováno 1. 3. 2009 na Wayback Machine., Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 19. 1. 2009
  33. ↑ Masarykovo nádraží nemá končit, ale růst, Právo 9. 8. 2008 (Novinky.cz 11. 8.)
  34. ↑ Petr Švec: Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní, iDNES 19. 4. 2008

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rychlodráha_Praha_–_letiště_Ruzyně_–_Kladno&oldid=24482171“