Seznam železničních stanic v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nádraží Praha-Dejvice, následník nejstarší železniční stanice na území dnešní Prahy

Seznam obsahuje železniční stanice a zastávky na území města Prahy.

Významná centrální a přestupní nádraží[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky podle tratí[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky jsou uváděny ve směru z centra.

Trať č. 011 (směr Kolín)[editovat | editovat zdroj]

Nové spojení, dříve též Pražská spojovací dráha

Železniční trať Praha – Česká Třebová, dříve Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

Zrušené:

  • Praha-Hrabovka mezi horním libeňským nádražím a hlavním nebo Masarykovým nádražím před rozvětvením tratí (1922–1941; 1872–1919 konečná Pražské spojovací dráhy)[4][5]
  • Praha-Karlín zastávka, od 1. května 1899 v provozu pod názvem Karlín (Karolinenthal), od 4. května 1942 Praha-Karlín, zrušena roku 1957, v místech dnešního libeňského zhlaví Masarykova nádraží.[6][7][8]
  • Praha-Hloubětín (1882–1976)[9][10]

Trať č. 070 (směr Turnov)[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha–Turnov, bývalá Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, později Česká severní dráha

Trať č. 090 (směr Kralupy nad Vltavou)[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín, bývalá Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy

Zrušené:

Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno)[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha–Rakovník, bývalá Buštěhradská dráha

Zrušené:

Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy)[editovat | editovat zdroj]

Pražský Semmering, odbočka Buštěhradské dráhy

Zrušené:

Trať č. 171 (směr Beroun)[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Plzeň, bývalá Česká západní dráha (a část Pražské spojovací dráhy)

Zrušené:

Trať č. 173 (směr Rudná u Prahy, Beroun)[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun, bývalá Pražsko-duchcovská dráha (PDE)

Zrušené:

  • Praha-Klukovice (1933–1942)[10][21]
  • Praha-Hlubočepy (1873-2015), původní nádraží bylo v roce 2015 uzavřeno a nahrazeno novou zastávkou stejného jména, která leží uprostřed zástavby poblíž autobusové zastávky. Bývalé nádraží nyní slouží jako výhybna.[20]

Trať č. 210 (směr Vrané nad Vltavou)[editovat | editovat zdroj]

Tzv. Posázavský pacifik

Zrušené:

Vlečka Braník – Podolí[editovat | editovat zdroj]

Vlečka z nádraží Braník k podolské cementárně existovala v letech 1848–1945, osobní dopravě sloužila v letech 1919–1922

Trať č. 221 (směr Benešov u Prahy)[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – České Budějovice, bývalá Dráha císaře Františka Josefa

Trať č. 231 (směr Lysá nad Labem)[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, bývalá Rakouská severozápadní dráha (směr Nymburk)

Zrušený úsek:

Jiné dopravny bez osobní dopravy[editovat | editovat zdroj]

(Seznam nemusí být kompletní.)

  • Nákladové nádraží Praha-Žižkov (1936 - 2015)
  • Seřaďovací nádraží Praha-Strašnice (spádoviště až od Zahradního Města, jakožto seřaďovací nádraží Praha-Vršovice v provozu od 18. června 1919 do začátku 90. let 20. století)
  • Praha-Vršovice čekací koleje – není stanicí, jen dopravnou
  • Praha-Malešice – nákladní železniční stanice, po druhé světové válce do 60. let sloužila i osobní dopravě
  • Praha-Holešovice Vltava – nákladní železniční stanice v holešovickém přístavu
  • Odstavné nádraží Praha-jih (u Michle a Spořilova, není stanicí)
  • Praha-východ (Východní nádraží, předávací nádraží) – nákladová dopravna pro vlečky u rozhraní Libně a Vysočan, dnes nefunkční

Do budoucna zamýšlené stanice[editovat | editovat zdroj]

  • Praha-Výtoň (nad zastávkou MHD Výtoň)[30][31][3]
  • Praha-Hlubočepy zastávka (mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Žvahov)[15]
  • Praha-Konvářka (mezi stanicemi Praha-Žvahov a Praha-Jinonice)[32]
  • Praha-Radotín sídliště (mezi stanicemi Praha-Radotín a Černošice)[31][3]
  • Praha-Eden (mezi stanicemi Praha-Vršovice a Praha-Zahradní Město)[31][3]
  • Praha-Zahradní Město (mezi zastávkami Praha-Hostivař a Praha-Eden)[31][3]
  • Praha-Depo Hostivař u stejnojmenné stanice metra[31]
  • Praha-Jahodnice (mezi stanicemi Praha-Depo Hostivař a Praha-Dolní Počernice)[33][3]
  • Praha-Karlín (na trati z Masarykova nádraží do Libně nebo Vysočan)[31]
  • Praha-Rajská zahrada (u stanice metra Rajská zahrada, mezi stanicemi Praha-Vysočany a Praha-Horní Počernice)[31][3]
  • Praha-Třeboradice (mezi stanicemi Praha-Čakovice a Hovorčovice)[31][3]
  • Kbely-Nouzov[3]
  • Praha-Rokytka (U Kříže) (mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Holešovice)[34][3]
  • Praha výstaviště (mezi stanicemi Praha-Bubny a Praha-Dejvice)[35]
  • Praha-Dlouhá míle (na nové odbočce k letišti)[35][3]
  • Praha letiště (na uvažovaném zakončení nové traťové větve)[35][3]
  • Praha-Vltavská (u stanice metra, náhradou za Praha-Bubny a Praha-Holešovice zastávka)[3], během rekonstrukce Negrelliho viaduktu dočasná konečná stanice Praha-Bubny Vltavská
  • Praha-Spořilov[3]
  • Praha-Ve Studeném[3]
  • Praha-Velká Chuchle (přesunutí stávající zastávky blíže k zástavbě)[3]
  • Praha-Čakovice sídliště (na vlečce do cukrovaru Čakovice)[36]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ivan Skulina: Nový řídicí vůz se představil na strojírenském veletrhu v Brně, týdeník Železničář. Zpráva o společné tiskové konferenci Českých drah a Pars nova a. s. v Brně 2. října 2007. Zmínka o marketingovém názvu holešovického nádraží je v závěru článku
  2. Jan Lipold: Skandály z nádraží Franze Kafky, Týden, 5. 12. 2007
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Železnice v PID - 2. díl. ČasoPID. Únor 2015, s. 18-20. Rozhovor s specialistou ROPID pro oblast železnice Ing. Václavem Haasem. Dostupné online. 
  4. Železniční stanice Praha-Hrabovka
  5. Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002; České dráhy, Praha 2002
  6. Milan Polák: Praha a železnice – Nádraží, nádražíčka a zastávky, Milpo media, 2005, ISBN 80-903481-3-0, str. 153
  7. Železniční stanice Praha-Karlín, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  8. Pavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002, České dráhy, Praha 2002
  9. Železniční stanice Praha-Hloubětín, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  10. a b c d e f g h Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002
  11. a b http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/prazskou-mhd-cekaji-zmeny-nove-zastavky-budou-i-pro-vlaky/r~a2e2d7222f6111e48975002590604f2e/
  12. Železniční stanice Praha-Stromovka, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  13. Železniční stanice Praha-Podbaba, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  14. Železniční stanice Praha-Liboc, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  15. a b Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1848/07, dostupné online
  16. Železniční stanice Praha-Konvářka, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  17. Pavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002; České dráhy, Praha 2002.
  18. Spanilá jízda Eugena Brikciuse dnes zamíří do Grébovky, tisková zpráva města Prahy, 19. 9. 2006
  19. Železniční stanice Praha-Vinohrady, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  20. a b DOLÍNEK, Petr. Nová železniční zastávka Praha-Hlubočepy [online]. Praha: Magistrát Hlavního města Prahy, 2015-08-19 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online. 
  21. železniční stanice Praha-Klukovice, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  22. a b Bohdalecký tunel, web Bohdalec
  23. Železniční stanice Praha-Michle, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  24. Milan Polák: Praha a železnice, Milpo Media, Praha 2005
  25. Kateřina Bečková: Zmizelá Praha. Dodatky II - Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy, Praha 2003, snímky z roku 1925, číslo 142 a 144
  26. Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.): Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, VCPD ČVUT, Praha 2007, s. 191
  27. Železniční stanice Praha-Spořilov, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  28. Železniční stanice Praha-Braník přístav, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  29. Železniční stanice Praha-Podolí cementárna, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze
  30. BRENDLOVÁ, Eva. Vlak pokračuje ve směru Praha-Výtoň. Nová zastávka je v územním plánu. IDnes [online]. 2013-04-30 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  31. a b c d e f g h DRÁPAL, Filip. Koncepce pražské příměstské dopravy. In: 17. konference Železniční dopravní cesta. Praha: Správa železniční dopravní cesty, 2012. Dostupné online.
  32. Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1851, dostupné online
  33. Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1849/07, dostupné online
  34. Změna územního plánu Hlavního města Prahy Z 1315/06, dostupné online
  35. a b c Přípravná dokumentace Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I.etapa [online]. Správa železniční dopravní cesty, nedatováno [cit. 2015-02-05]. Dostupné online. 
  36. ČTK. Čakovice chtějí zprovoznit bývalou vlečku. prazsky.denik.cz. 2016-09-20. Dostupné online [cit. 2019-05-10]. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]