Přeskočit na obsah

Registrované partnerství v Polsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Polsko dosud neuzákonilo registrované partnerství, ani jinou formu právní úpravy soužití párů stejného pohlaví. Manželství je v ústavě explicitně vymezené jako svazek muže a ženy.

V r. 2012 přiznal polský nejvyšší soud homosexuálním párům žijícím ve společné domácnosti určitá práva a povinnosti. Už předtím měly nesezdané páry, heterosexuální i homosexuální, určité uznání před zákonem. Stejnopohlavní manželé polských občanů mají v souladu s právem EU právo na získání trvalého pobytu.

Článek 18 polské ústavy byl po určitou dobu interpretován jako zákaz stejnopohlavního manželství.[1][2] V únoru 2019 však vydal soud ve Varšavě průlomové rozhodnutí, podle něhož se nejedná o explicitní ústavní omezení manželství pouze na heterosexuální páry.

Neregistrované soužití

[editovat | editovat zdroj]

Přestože Polsko nepřijalo žádný specifický zákon, který by reguloval nemanželské soužití, tak polský nejvyšší soud vydal několik rozsudků, které přiznávají párům žijícím v nesezdaném svazku určitá práva a povinnosti. Příkladem je článek 115 (11) trestního zákona, podle něhož je „blízkou osobu“ ten, koho pojí k obžalovanému intimní vztah, který ale není v zákoně nijak blíže specifikován. Blízká osoba smí z hlediska trestněprávního odmítnout vypovídat proti svému partnerovi. Slovo „partner“ taktéž není nijak explicitně definované.[3]

Stejnopohlavní soužití v Evropě
     Stejnopohlavní manželství
     Registrované partnerství
     Neregistrované soužití
     Neuznáváno či neznámo
     Manželství striktně vymezeno jako svazek muže a ženy

Kromě trestního práva existují i další zákony, které částečně uznávají homosexuální svazky. Například od roku 2004 mají partneři právo požívat sociálních benefitů, do nichž se započítávají jejich společné příjmy. Podle článků 6.14 zákona o sociálním zabezpečení z 12. března 2004 (polsky: Ustawa z dnia 12 marca 2004 r. o pomocy społecznej) závisí sociální benefity na příjmech osob žijících v rodině. Za rodinu jsou považovány osoby žijící v manželství, nebo v nesezdaném de facto partnerství, které pečují o společnou domácnost, a jsou vzájemně odkázány na své příjmy. Od roku 2008 platí, že pokud se jeden z partnerů stane obětí nehody, nebo je vážně nemocný, pak je z hlediska poskytování zdravotních informací druhý partner považován za blízkou osobu. Podle článku 3.1 (2) zákona o právech pacientů z 6. listopadu 2008 (polsky: Ustawa o prawach pacjenta i Rzeczniku Praw Pacjenta) se za blízkou osobu považuje ten, kdo žije s pacientem v trvalém partnerském svazku (polsky: osoba wtrwałym poźyciu).[4][5][6][7][8][9]

Rozhodnutí polského nejvyššího soudu z 28. listopadu 2012 (III CZP 65/12) ohledně interpretace termínu „osoba žijící v trvalém svazku s nájemcem“ se týkal případu homosexuálního muže, který byl pozůstalým partnerem po muži, na něhož byla psána nájemní smlouva. Z rozhodnutí soudu má v plném souladu s polskými zákony pozůstalý partner nájemce právo na automatický přechod nájmu. Soud své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na článek 691 § 1 polského občanského zákoníku, podle něhož se za osobu s emočními, ekonomickými a fyzickými vazbami na nájemce, která má právo na přechod nájmu, považuje také partner téhož pohlaví.[10][11] Předtím v březnu 2010 rozhodl Evropský soud pro lidská práva v kauze Kozak vs. Polsko, že LGBT osoby mají právo ze zákona dědit po svých stejnopohlavních partnerech.[12]

Dalším známou kauzou je případ polské spisovatelky Izabely Filipiakové, která usilovala o získání trvalého pobytu pro svou americkou partnerku v roce 2011.[13]

Limitované symbolické uznání

[editovat | editovat zdroj]

V r. 2004 umožnil Dopravní podnik Hl. města Varšavy spolužijícím partnerům gay a lesbických zaměstnanců využívat dopravu zdarma v rámci MHD. Tento případ lze charakterizovat jako první symbolické uznání homosexuálních svazků v Polsku. V r. 2007 se k podobnému kroku odhodlalo i Centrum sociálních služeb města Chorzów. Rozhodnutí se týkalo sociální péči o partnera a odvolávalo se na existující právní úpravu považující osoby žijící ve společné domácnosti částečně za rodinu spolu se vzájemnou vyživovací povinností.

V r. 2010 přiznal okresní soud města Złotów pozůstalé lesbické partnerce právo na přechod nájmu obecního bytu. Město neuspělo ani u odvolacího soudu v Poznani, který rozhodnutí soudu nižší instance potvrdil. Tím se rozhodnutí okresního soudu ve Złotowě stalo konečným. Soud se odvolával na fakt, že ženy žily ve společně hospodařící domácnosti, a že byly navzájem odkázány na výživu. „Jakoukoli jinou interpretaci by šlo chápat jako diskriminaci na základě sexuální orientace,“ takto uzavřel verdikt soudce złotowského soudu Adam Jutrzenka-Trzebiatowsi. Soudci se dostalo podpory i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.[14] Ten toto dokonce prezentoval jako precedens v kauze Kozak vs. Polsko, která se týkala dědických práv pozůstalých homosexuálních partnerů.

Registrované partnerství

[editovat | editovat zdroj]

Před r. 2005

[editovat | editovat zdroj]

V r. 2004 přijala převážně levicově orientovaná vláda spolu se Senátem návrh zákona umožňující gay a lesbickým párům úředně stvrdit svůj svazek ve formě registrovaného partnerství. Zákon by garantoval registrovaným párům určitá práva a povinnosti, včetně pozůstalostních důchodů, společného zdanění a penzijních benefitů, přístupných pouze manželům, vyjma adopce dětí. Návrh neprošel celým legislativním procesem z důvodu končícího volebního období.

Sociálně demokratické strany Svaz demokratické levice, Pracovní unie a Sociální demokracie Polska podporují takové kroky, kdežto Občanská platforma, Liga polských rodin a Právo a spravedlnost jsou proti. Sebeobrana se k problematice nevyjadřuje a Polská lidová strana zatím nezaujala žádné stanovisko.

2005–2007 (Právo a spravedlnost)

[editovat | editovat zdroj]

Tehdejší polská vláda z většiny zastoupená Právem a spravedlností usilovala o změnu Ústavy Polské republiky tak, aby zakazovala jakékoli právní uznání stejnopohlavního soužití.

2007–2011 (První vláda Občanské platformy)

[editovat | editovat zdroj]

Koncem r. 2007 byl vládě sestávající ze členů Občanské platformy a Polské lidové strany předložen nový návrh zákona o registrovaném partnerství. Vláda jej však zamítla. Od r. 2000 se jednalo o třetí veřejnou debatu na téma stejnopohlavních svazků. První z nich byla legalizace neregistrovaného soužití párů (i stejnopohlavních) v r. 2002. V r. 2008 zpracoval opoziční Svaz demokratické levice další návrh zákona o registrovaném partnerství. Jeho šance přijetí v parlamentu však byla prakticky nulová. V přímém důsledku tohoto se od oficiálního předložení nakonec upustilo.

Další diskuse na téma registrovaného partnerství začala v červnu 2009. Gay a lesbické organizace předložili maršálkovi Broniławu Komorowskému petici se žádostí o toto.[15] Klima v politice se taktéž změnilo a někteří politici ze stran odmítajících registrované partnerství PO a PiS změnili svůj postoj, např. Jerzy Buzek a Michał Kamiński[16], podle jejichž názoru některé záležitosti stejnopohlavního soužití vyvolávají potřebu určitého stupně regulace ze strany státu. Dokonce i někteří církevní představitelé změnili svůj dřívější postoj.[17] V lednu 2010 opoziční Svaz lidové demokracie zpracoval další návrh zákona o registrovaném partnerství. Nový zákon zčásti kopíroval předchozí model schválený Senátem v r. 2004 a francouzský Občanský pakt solidarity. Jeho šance na přijetí však byly i tak malé kvůli odmítavému postoji ostatních stran PO, PiS a PSL.[18][19][20][21]

17. května 2011 předložil SLD návrh zákona o registrovaném partnerství upravující soužití stejnopohlavních a nesezdaných různopohlavních párů. Zákon se v mnohém podobal Občanskému paktu solidarity ve Francii.[22][23] Angieszka Pomaska, náměstkyně generálního tajemníka Občanské platformy deklarovala, že by se měla zahájit diskuse na téma legitimity nesezdaného soužití, heterosexuálního i homosexuálního, a že strana je otevřená diskusi na téma registrovaného partnerství.[22][24] Polský premiér Donald Tusk deklaroval, že by registrované partnerství mohlo projít začátkem nové éry v Sejmu.[25] Toto potvrdil i maršálek Sejmu Grzegorz Schetyna (PO), který rovněž předpovídal, že současný návrh neprojde tehdejším složením Sejmu.[26] Nicméně i tak zákon stále ležel v Sejmu k projednání a parlamentní debatě. Krzystof Tyskziewicz, mluvčí poslaneckého klubu Občanské platformy (PO) deklaroval možnou podporu strany návrhu zákona opoziční SLD o registrovaném partnerství, ale až po parlamentních volbách v říjnu 2011.[27] Ovšem 10. července 2011 po převzetí petice za legalizaci registrovaného partnerství s 23,5 tisíci podpisy Schetyna obrátil a deklaroval možnou podporu návrhu zákona již při prvním čtení v parlamentu naplánovaném na rozmezí 26.–29. července.[28]

Nejvyšší soud Polské republiky vyjádřil ve svém prohlášení před volbami 9. října 2011, že by návrh zákona o registrovaném partnerství předložený SLD měl projít v Sejmu hned při prvním čtení.[29] Mimo jiné odmítnul další práci na návrhu z důvodu několika právních nedostatků. Připomněl však nepřípustnost legalizaci nesezdaného soužití párů různého pohlaví s poukazem na Článek 18 Ústavy Polské republiky. Jde-li o trvalá a stabilní soužití homosexuálních párů poukázal na přípustnost a rozsah právních úprav požadujících analýzu z hlediska mezinárodních závazků, konkrétně několika rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V závěru zdůraznil fakt, že manželství párů stejného pohlaví je podle Článku 18 Ústavy Polské republiky nepřípustné.[30] Podle profesora Miroslawa Wyrzykowskéhos, garanta Katedry lidských práv Právnické fakulty Varšavské univerzity, bývalého ústavního soudce, je registrované partnerství závazkem plynoucím z ústavy.[31]

2011–2015 (Druhá vláda Občanské platformy

[editovat | editovat zdroj]

Po parlamentních volbách konaných 9. října 2011 deklaroval Janusz Palikot, předseda Palikotova hnutí, že návrh zákona o registrovaném partnerství bude jedním z prvních návrhů předložených parlamentu.[32] Leszek Miller, předseda parlamentního klubu Svazu demokratické levice, oznámil že nový návrh zákona o registrovaném partnerství bude odpovídat předchozí verzi nepřijaté v předchozím volebním období.[33] Podle vyjádření Rafała Grupińskeho, místopředsedy parlamentního klubu Občanské platformy, není ve klubu dostatečná disciplína v oblasti hlasování o takovém zákonu. Stanisław Żelichowski, předseda parlamentního klubu Polské lidové strany, vyjádřil důvěru, že návrh zákona o registrovaném partnerství předložený Svazem demokratické levice bude v novém parlamentu chápán jako okrajové téma, a že se jím politici začnou zabývat teprve, až se vyřeší mnohem důležitější problémy.[34] V červenci 2011 zahájil předchozí parlament na společné schůzi Komise pro sociální politiku a Komise pro rodinnou politiku první čtení návrhu zákona o registrovaném partnerství. Kromě 67 členů (32 za Občanskou platformu, 23 za Právo a spravedlnost, 7 za Svaz demokratické levice, 2 za Polskou lidovou stranu a 3 nezávislí) obou komisí jich podporovalo projekt 29, 10 hlasovalo proti a 3 se zdrželi. Pouze Právo a spravedlnost odmítlo budoucí práci na projektu.[35] Witold Waszczykowski, člen Práva a spravedlnost, však iniciativu za legalizaci registrovaného partnerství podpořil.[36]

Nový zákon o registrovaném partnerství založený na verzi přijaté Senátem v r. 2004 (podobné skandinávskému modelu, nikoli francouzskému Občanskému paktu solidarity), regulující soužití osob stejného pohlaví byl zpracován a předložen parlamentu na začátku prosince 2011 jako společný návrh Svazu demokratické levice a Palikotova hnutí. Zákon měl podporu napříč celým politickým spektrem. Kromě Svazu demokratické levice a Palikotova hnutí jej podpořili i někteří členové Občanské platformy, ne však všichni. Polská lidová strana nezaujala žádné stanovisko, ale po hlasování se někteří její členové vyjádřili, že by strana takový zákon podporovat měla. Jedině Právo a spravedlnost zaujalo výhradně negativní stanovisko, vyjma několika málo členů, např. Witolda Waszczykowského.[37][38][39]

Vládní zmocněnkyně pro rovné zacházení Agnieszka Kozlowska-Rajewiczová, označila přijetí zákona o registrovaném partnerství za jednu z priorit. Podle jejího názoru by bylo nejideálnější umožnit takovým párům právoplatný sňatek.[40] Připustila však, že registrované partnerství podobné francouzskému modelu je prozatím jako právní úprava stejnopohlavního soužití optimální. Věřila, že takový zákon bude přijat ještě v tomto volebním období.[41] Taktéž vládní zpráva Polsko 2030 - třetí vlna modernity - dlouhodobá strategie celonárodního rozvoje předpokládala ve svém perspektivě pro nadcházející pětiletí zrovnoprávnění osob žijících v neformálním, ale kvalitním, svazku.[42] Je možné, že Občanská platforma v konečném výsledku přijme vlastní návrh zákona o registrovaném partnerství. Arthur Dunin (Občanská platforma), autor iniciativy, řekl že mnoho členů parlamentu za Občanskou platformu cítí potřebu realizovat takový projekt, bez něhož se k takovýmto krokům neuchýlí. Nový zákon by měl podobně jako francouzský Občanský pakt solidarity počítat nejen s homosexuálním soužitím, ale i s heterosexuálním. Takto prezentovaný zákon získal podporu i u konzervativní části Občanské platformy.[43]

13. ledna 2012 prezentovaly Svaz demokratické levice a Palikotov hnutí společně dva návrhy zákonů o registrovaném partnerství, které zároveň ten samý měsíc chtěly předložit Sejmu. První návrh zákona přesně kopíroval verzi, kterou předchozí Sejm nepřijal, a velmi se podobal francouzskému Paktu solidarity upravujícího jak homosexuální, tak i heterosexuální soužití. Druhý návrh se zase podobal registrovanému partnerství odpovídajícímu skandinávskému modelu a počítajícímu pouze s regulací homosexuálního soužití. Taktéž Občanská platforma chystala předložit v lednu svůj vlastní návrh - třetí návrh zákona o registrovaném partnerství - podobný francouzské verzi s podstatnými odlišnostmi od manželství (natolik, aby nebyl v rozporu s ústavním právem).[44][45][46][47] 17. února 2012 předložily Palikotovo hnutí a Svaz demokratické levice Sejmu dva návrhy zákonů o registrovaném partnerství. V té době zároveň dokončila Občanská platforma práci na své vlastní verzi podobného zákona, který měl být předložen Sejmu v dubnu po předchozí konzultaci na sjezdu parlamentního klubu strany.[48][49] 28. června shledala Legislativní komise oba návrhy neústavními. 24. července odmítla většina členů Sejmu při prvním čtení oba návrhy zákona o registrovaném partnerství předložené Svazem demokratické levice a Palikotova hnutí. O den později přijala Občanská platforma svůj vlastní návrh zákona o registrovaném partnerství, o kterém měl parlament jednat v září.[50]

Všechny tři návrhy byly oficiálně odmítnuty 25. ledna 2013 na plenární schůzi Sejmu, nejtěsnější návrh předložený Občanskou platformou s 211 podporujícími a 228 odmítajícími předložení návrhu komisím k dalšímu přezkumu.[51]

2015–současnost

[editovat | editovat zdroj]

Po polských parlamentních volbách v roce 2015 sestavila vládu sociálně konzervativní strana Právo a spravedlnost (Pis). PiS ve svém volebním programu odmítá registrované partnerství.

Moderní strana navrhla nový zákon o registrovaném partnerství 12. února 2018.[52][53][54] Ten pak byl následně prezentován Sejmu v dubnu 2018.[55]

Stejnopohlavní manželství

[editovat | editovat zdroj]

Článek 18 polské ústavy říká:[56]

„ Małżeństwo jako związek kobiety i mężczyzny, rodzina, macierzyństwo i rodzicielstwo znajdują się pod ochroną i opieką Rzeczypospolitej Polskiej.
Český překlad: Manželství jako svazek muže a ženy, rodina, mateřství a otcovství podléhají zvláštní péči a ochraně Polské republiky. 		“

Tento ústavní dovětek byl přijat v roce 1997, načež se začaly vést politické i odborné diskuze, zda se jedná o zákaz stejnopohlavního manželství, či nikoliv. Někteří mediální analytici a právníci byli toho názoru, že ano, zatímco jiní argumentovali, že se jedná o vágní právní definici, která znamená pouze deklaraci zvláštní ochrany manželství mezi mužem a ženou, nikoliv samotný zákaz stejnopohlavního manželství. Podle některých církví by článek 18 měl být interpretován jako ústavní zákaz stejnopohlavního manželství.[57]

Kvůli nejasnostem ohledně ústavního zákazu manželství párů stejného pohlaví se dva youtubeři Jakub a Dawid, gay pár, rozhodli požádat o uznání jejich portugalského sňatku. Jejich žádost nejprve zamítla varšavská matrika. Oba muži se proti tomuto rozhodnutí odvolali. Prvoinstanční soud rozhodl v jejich neprospěch, a tak se odvolali k soudu vyšší instance. 11. února 2019 rozhodl Wojewódski Sąd Administracyjny w Warszawie, vyšší správní soud pro Mazovské vojvodství, že polská ústava nezakazuje stejnopohlavní manželství.[58] Z rozhodnutí soudu vyplývá, že polská ústava nepovoluje, ale zároveň ani nezakazuje stejnopohlavní manželství. Pro přijetí zákona, který by umožnil homosexuálním párům uzavřít manželství, aniž by došlo k rozporu s ústavním pořádkem, je zapotřebí pouze prosté většiny v Sejmu, nikoliv ústavní.[59]

Sociální postoje a veřejné mínění

[editovat | editovat zdroj]

Podle studie publikované v deníku Rzeczpospolita drtivá většina Poláků odmítá stejnopohlavní manželství a adopci dětí homosexuálními páry. 80 % Poláků je proti gay manželství a 93 % proti adopci dětí takovýmito páry.[60]

Většina Poláků taktéž odmítá festivaly hrdosti. Podle statistiky z r. 2008 je 66 % Poláků toho názoru, že by homosexuálové neměli mít právo pořádat veřejné demonstrace. 69 % Poláků by homosexuálům nepřiznala ani právo na svobodnou volbu takového životního stylu. 37 % Poláků přiznává homosexuálům právo na sexuální aktivitu, 37 % je opačného názoru.[61]

Podle šetření z r. 2011 provedeném TNS Polska podporuje 54 % Poláků registrované partnerství a 27 % stejnopohlavní manželství.[62]

Jiná statistika provedená v r. 2013 Centrem Badania Opinii Społecznej shledala, že 65 % Poláků odmítá registrované partnerství, 72 % Poláků odmítá stejnopohlavní manželství, 88 % je proti adopcí dětí homosexuálními páry a 68 % je proti tomu, aby gayové a lesby veřejně prezentovali svůj životní styl.[63]

Eurobarometrické šetření z r. 2015 shledala u polské veřejnosti 28 % podporu legalizaci stejnopohlavního manželství napříč celou Evropou. 61 % bylo proti.[64]

Podpora LGBT práv u polské veřejnosti

[editovat | editovat zdroj]
Poláci podporují právo homosxuálů(statistika CBOS) 2001[65] 2002[66] 2003[67] 2005[68] 2008[69] 2010[70] 2011[71] 2013[72] 2015[73]
ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE
„uzavřít registrované partnerství“ - – 15% 76% 34% 56% 46% 44% 41% 48% 45% 47% 25% 65% 33% 60% 37% 52%
„uzavřít manželství“ 24% 69% - – - – 22% 72% 18% 76% 16% 78% - – 26% 68% 29% 61%
„adoptovat děti“ 8% 84% - – 8% 84% 6% 90% 6% 90% 6% 89% - – 8% 87% 22% 70%
Podpora „registrovaného partnerství“ (statistika CBOS)[74] heterosexuální páry homosexuální páry
ANO NE ANO NE
„registrované partnerství“ (červen 2011) 83% 10% 25% 65%
„registrované partnerství“ (únor 2013) 85% 11% 33% 60%
Poláci podporují právo homosexuálů na (statistika PBS) 2013[75] 2015[76]
ANO NE ANO NE
„mít jinou právní formu svého soužití“ - - 55,3% -
„notářský zápis“ - - 49% -
„registrované partnerství“ 40% 46% 37% -
„stejnopohlavní manželství“ 30% 56% 29% -
„plná adopční práva“ 17% 70% - -
Poláci podporují právo homosexuálů (statistka TNS OBOP) 2011[77]
ANO NE
„uzavřít registrované partnerství“ 54% 41%
„uzavřít manželství“ 27% 68%
„adoptovat děti“ 7% 90%
Poláci podporují právo homosexuálních párů 2011[77]
TNS OBOP 		2013[78]
Homo Homini 		2017[79]
IPSOS
ANO NE ANO NE ANO NE
„uzavřít registrované partnerství“ 54% 41% 55% 39% 52% 43%
„uzavřít manželství“ 27% 68% 27% 69% 38% 57%
„osvojit si dítě“ 7% 90% 14% 84% 16% 80%
Podpora „registrovaného partnerství“ (statistika OBOP)[80] heterosexuální páry homosexuální páry
ANO NE ANO NE
„registrované partnerství“ (březen 2013) 67% 34% 47% 53%
Podpora „registrovaného partnerství“ 2012 (statistika CEAPP)[81] heterosexuální páry homosexuální páry
ANO NE ANO NE
„registrované partnerství“ 72% 17% 23% 65%
„právo na informace o zdravotním stavu partnera“ 86% - 68% -
„dědická práva“ 78% - 57% -
„společné zdanění“ 75% - 55% -
„pozůstalostní důchod“ 75% - 55% -
„právo na odškodnění v případě asistované reprodukce“ 58% - 20% -
„možnost adopce dětí“ 65% - 16% -

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Recognition of same-sex unions in Poland na anglické Wikipedii.

  1. ↑ THE CONSTITUTION OF THE REPUBLIC OF POLAND
  2. ↑ Polish president rules out gay marriage. Radio Poland. 25 January 2017. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-16. 
  3. ↑ Landmark decision of the Supreme Court regarding rights of same-sex partners in criminal law on 24 March 2016
  4. ↑ Formalisation of legal family formats in Poland (page 5-6)
  5. ↑ Income, troubles and legal family formats in Poland (page 6, 11)
  6. ↑ Parenting and legal family formats in Poland
  7. ↑ Migration and legal family formats in Poland
  8. ↑ Splitting up and legal family formats in Poland
  9. ↑ Death and legal family formats in Poland (page 5-6)
  10. ↑ Formalisation of legal family formats in Poland Archivováno 19. 6. 2018 na Wayback Machine.. The LawsAndFamilies Database. Retrieved 27 December 2017.
  11. ↑ Legal data in source papers - Poland. The LawsAndFamilies Database. Retrieved 27 December 2017.
  12. ↑ Strasbourg: Polish gays can inherit. Thenews.pl. Retrieved 20 November 2011.
  13. ↑ Trudne partnerstwo
  14. ↑ Precedensowy wyrok w Złotowie Archivováno 21. 3. 2012 na Wayback Machine.. Innastrona.pl. Retrieved 20 November 2011.
  15. ↑ Petycje: Prawo do zawierania związków Archivováno 23. 9. 2016 na Wayback Machine.. Petycje.pl. Retrieved 20 November 2011.
  16. ↑ Iain Dale's Diary: EXCLUSIVE: My Interview With Michal Kaminski. Iaindale.blogspot.com (9 October 2009). Retrieved 20 November 2011.
  17. ↑ Innastrona: Wszyscy na tak, Ustawa o związkach partnerskich w Polsce? Archivováno 20. 6. 2009 na Wayback Machine.. Innastrona.pl. Retrieved 20 November 2011.
  18. ↑ Debata nad ustawą coraz bliżej?. Innastrona.pl. Retrieved 20 November 2011.
  19. ↑ Poland's pride?. Economist.com. Retrieved 20 November 2011.
  20. ↑ Registered Partnerships in Poland in 2016? Archivováno 1. 7. 2010 na Wayback Machine.
  21. ↑ Związki partnerskie za sześć lat Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
  22. ↑ a b Projekt ustawy o umowie związku partnerskiego Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine.. (PDF) . Retrieved 20 November 2011.
  23. ↑ Projekt SLD dla związków partnerskich Archivováno 22. 3. 2012 na Wayback Machine.. Tvn24.pl (17 May 2011). Retrieved 20 November 2011.
  24. ↑ PiS wykorzystuje wszystko, co się da do politycznej rozgrywki Archivováno 21. 3. 2012 na Wayback Machine.. Klub.platforma.org (14 February 2011). Retrieved 20 November 2011.
  25. ↑ Tusk: Związki partnerskie po wyborach Archivováno 4. 10. 2012 na Wayback Machine.. Rp.pl. Retrieved 20 November 2011.
  26. ↑ PO: ustawa o związkach partnerskich jest dobra. Nie będziemy głosować. Tokfm.pl. Retrieved 20 November 2011.
  27. ↑ "Jesteśmy na równi pochyłej. Dziwię się Tuskowi" Archivováno 29. 8. 2011 na Wayback Machine.. Wiadomosci.onet.pl. Retrieved 20 November 2011.
  28. ↑ Nasze podpisy odniosły skutek! Będzie debata o związkach partnerskich!". Wyborcza.pl (30 June 2011). Retrieved 20 November 2011.
  29. ↑ Poselski projekt ustawy o umowie związku partnerskiego (First reading in the Committees). Orka.sejm.gov.pl. Retrieved 20 November 2011.
  30. ↑ Uwagi Sądu Najwyższego do projektu ustawy o związkach partnerskich (Polish). Docs.google.com. Retrieved 20 November 2011.
  31. ↑ Konstytucja zobowiązuje do wprowadzenia związków partnerskich (Polish) Archivováno 26. 4. 2012 na Wayback Machine..
  32. ↑ Członek Ruchu Palikota ministrem? Jest decyzja. Wybory.wp.pl (11 October 2011). Retrieved 20 November 2011.
  33. ↑ Palikot nagłaśnia krzyż i marihuanę. A SLD związki partnerskie Archivováno 26. 1. 2012 na Wayback Machine.. Fakty.interia.pl. Retrieved 20 November 2011.
  34. ↑ Poseł PO ujawnia pierwsze powyborcze plany. Wiadomosci.onet.pl. Retrieved 20 November 2011.
  35. ↑ (polsky) Posiedzenie komisji nr. 303 z dn. 27 July 2011. Orka.sejm.gov.pl (27 July 2011). Retrieved 20 November 2011.
  36. ↑ "Związki partnerskie? Poprę zmiany, które pozwolą ludziom żyć razem" Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.. Dzienniklodzki.pl. Retrieved 20 November 2011.
  37. ↑ Związek partnerski SLD z Palikotem. Wyborcza.pl (26 October 2011). Retrieved 20 November 2011.
  38. ↑ Sejm pochyli się nad związkami partnerskimi. Polskieradio.pl. Retrieved 20 November 2011.
  39. ↑ WYBORY 2011: Partie o parach żyjących w konkubinacie. Dziennikbaltycki.pl. Retrieved 20 November 2011.
  40. ↑ Rząd chce ustawy o związkach partnerskich Archivováno 25. 8. 2016 na Wayback Machine..
  41. ↑ Związki partnerskie "jeszcze w tej kadencji".
  42. ↑ Długookresowa Strategia Rozwoju Kraju Archivováno 26. 11. 2011 na Wayback Machine.. (Part II, page 164).
  43. ↑ PO złoży własny projekt ustawy o związkach partnerskich?.
  44. ↑ SLD i Ruch Palikota ws. związków partnerskich: Tylko dla homoseksualistów albo zamiast ślubów cywilnych Archivováno 26. 4. 2020 na Wayback Machine..
  45. ↑ Projekt PO ws. związków partnerskich: Dziedziczenie, kredyty oraz... alimenty Archivováno 26. 4. 2020 na Wayback Machine..
  46. ↑ Dunin (PO): jest projekt ustawy o związkach partnerskich.
  47. ↑ Związki partnerskie jakby bliżej Archivováno 9. 1. 2016 na Wayback Machine..
  48. ↑ Poselski projekt ustawy – Przepisy wprowadzające ustawę o związkach partnerskich.
  49. ↑ Poselski projekt ustawy o związkach partnerskich.
  50. ↑ Ustawa o umowie związku partnerskiego Archivováno 26. 4. 2020 na Wayback Machine..
  51. ↑ Polish parliament rejects efforts to legalize gay unions [online]. Reuters.com, 2013-01-25 [cit. 2014-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13. 
  52. ↑ Nowoczesna z projektem ustawy o związkach partnerskich [online]. [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. (polsky) 
  53. ↑ Projekt ustawy – przepisy wprowadzające ustawę o związkach partnerskich [online]. [cit. 2018-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-19. (polsky) 
  54. ↑ Projekt ustawy o związkach partnerskich [online]. [cit. 2018-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-17. (polsky) 
  55. ↑ (polsky) Kolejny projekt Nowoczesnej. Proponuje wprowadzenie związków partnerskich
  56. ↑ (polsky) KONSTYTUCJA RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ
  57. ↑ (polsky) Sąd potwierdza: małżeństwo dwóch mężczyzn zawarte za granicą nieważne
  58. ↑ The Constitution does not prohibit same-sex marriages - verdict by the WSA in Warsaw [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. (polsky) 
  59. ↑ (polsky) Historyczne orzeczenie sądu. Konstytucja nie zabrania małżeństw jednopłciowych
  60. ↑ "Nie" dla małżeństw gejowskich [online]. rp.pl, 23 March 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-05. (polsky) 
  61. ↑ Polacy nie chcą parad homoseksualistów - Polska - Fakty w INTERIA.PL [online]. Fakty.interia.pl, 6 June 2008 [cit. 2011-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-22. 
  62. ↑ Renata Grochal. Gej przestraszył Platformę [online]. M.wyborcza.pl, 2011-05-31 [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  63. ↑ Feliksiak, Michał. Stosunek do praw gejów i lesbijek oraz związków partnerskich [online]. Centrum Badania Opinii Społecznej, February 2013 [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. 
  64. ↑ Special Eurobarometer 437. www.equineteurope.org [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-17. 
  65. ↑ POSTAWY WOBEC MAŁŻEŃSTW HOMOSEKSUALISTÓW. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. 
  66. ↑ KONKUBINAT PAR HETEROSEKSUALNYCH I HOMOSEKSUALNYCH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. 
  67. ↑ ZWIĄZKI PARTNERSKIE PAR HOMOSEKSUALNYCH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. 
  68. ↑ AKCEPTACJA PRAW DLA GEJÓW I LESBIJEK I SPOŁECZNY DYSTANS WOBEC NICH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. 
  69. ↑ Wenzel, Michał. PRAWA GEJÓW I LESBIJEK. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. 
  70. ↑ PRAWA GEJÓW I LESBIJEK. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. 
  71. ↑ Polacy: Związki partnerskie nie dla gejów [online]. M.wyborcza.pl/, 2013-02-28 [cit. 2014-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-19. 
  72. ↑ STOSUNEK DO PRAW GEJÓW I LESBIJEK ORAZ ZWIĄZKÓW PARTNERSKICH. www.cbos.pl. CENTRUM BADANIA OPINII SPOŁECZNEJ. Dostupné online [cit. 2014-04-11]. 
  73. ↑ Postawy wobec równości małżeńskiej w Polsce. miloscniewyklucza.pl. Miłość nie wyklucza. Dostupné online [cit. 2016-05-16]. [nedostupný zdroj]
  74. ↑ Związki partnerskie – za czy przeciw?.
  75. ↑ Polski rekord tolerancji: 40 proc. z nas akceptuje związki partnerskie dla homoseksualistów. M.wyborcza.pl (9 October 2013). Retrieved 12 October 2013.
  76. ↑ Postawy wobec równości małżeńskiej w Polsce Archivováno 7. 4. 2016 na Wayback Machine.. Miłość Nie Wyklucza (May 2015). Retrieved 14 April 2016.
  77. ↑ a b Gej przestraszył Platformę Archivováno 19. 12. 2013 na Wayback Machine.. M.wyborcza.pl (31 May 2011). Retrieved 20 November 2011.
  78. ↑ Sondaż Super Expressu o związkach partnerskich: Polacy przeciw małżeństwom homo!. Retrieved 22 June 2013.
  79. ↑ Po raz pierwszy w Polsce zwolennicy jednopłciowych związków partnerskich są w większości. Może już czas. oko.press. 26 June 2017. Dostupné online [cit. 26 June 2017]. 
  80. ↑ TNS Polska: 67 proc. za prawami związków partnerskich heteroseksualnych.
  81. ↑ Równe traktowanie standardem dobrego rządzenia Archivováno 19. 12. 2013 na Wayback Machine.. (pages 36–39.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Stejnopohlavní soužití v evropských zemích
Země mapa Evropy
Území se sporným postavením
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Registrované_partnerství_v_Polsku&oldid=23862077“