Puštík bělavý
 Puštík bělavý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | Ptáci (Aves) |
| Podtřída | Letci (Neognathae) |
| Řád | Sovy (Strigiformes) |
| Čeleď | Puštíkovití (Strigidae) |
| Rod | Puštík (Strix) |
| Binomické jméno | |
| Strix uralensis L., 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Puštík bělavý (Strix uralensis) je noční pták z čeledi puštíkovití. Žije v Evropě a Asii, na českém území se vyskytuje jen velmi vzácně v oblasti Beskyd a Šumavy a Českého lesa.
Rozšíření
Vyskytuje se v Evropě v její severní a severovýchodní části (Švédsko, Finsko, Pobaltí) a v severní části Asie (Rusko) až po Koreu a Japonsko. Izolované populace se vyskytují v Karpatech a jejich blízkém okolí a východní a severovýchodní části Alp a jejich předhůří.
V České republice se vyskytuje jen velmi vzácně ve dvou oblastech: jednak v pralesních rezervacích v Beskydech, jednak bylo zaznamenáno jeho hnízdění v oblasti Šumavy a Českého lesa, kde byl od od 30. do 70. let 20. století považován za vyhynulý druh. Současný výskyt v této oblasti je výsledek bavorského i českého reintrodukčního programu. Počet hnízdících párů se v Národním parku Šumava odhaduje na 15 až 20 párů[2], na Slovensku jde o 400-500 hnízdících párů.
Stanoviště
Ve středoevropských podmínkách se vyskytuje v lesích nad 400 metrů nad mořem, v oblibě má zejména staré bučiny.
Vzhled
Puštík bělavý vypadá jako výrazně větší, mohutnější a světlejší puštík obecný (délka těla asi 60 cm) a má ve srovnání s ním zřetelně delší ocas. Zbarven je zpravidla nápadně světle, vyskytují se však i tmavá varianta. Obličej je okrouhlý, oči černohnědé. Samec a samice se navzájem neliší, samice však dorůstají větší mohutnosti (samec 540-730 g, samice 720-1200 g). Sezónní varianty zbarvení neexistují. Většinou je aktivní po setmění, ale občas loví i ve dne.
Chování
Puštík bělavý má velmi charakteristický hlasový projev: divoké „hu-hauhauhau“, resp. „vůhu-hu-hu“ s důrazem na první slabiku (trochu se podobá projevu holuba hřivnáče). Samice reaguje výkřiky „hé“ nebo „ve“, případně (v blízkosti hnízda) „chrú-chru-chru“. Potravu tvoří hlodavci a další drobní savci, ptáci a hmyz.
Rozmnožování
Puštík bělavý hnízdí v dutinách stromů nebo starých hnízdech dravců. Samice snáší 1-5 (obvykle 2-4) bílá vejce, na kterých sedí sama po dobu 27-34 dnů (ve středoevropských podmínkách zpravidla v dolní polovině rozptylu). Mláďata krmí rodiče asi 5 týdnů, po vylétnutí je ještě asi jeden měsíc přikrmují. Stejně jako u dalších puštíků rodiče své hnízdo urputně brání před vetřelci, výjimečně napadnou i člověka.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Na Šumavě žije 20 párů puštíka bělavého, ČTK, 28.8.2009
Použitá literatura
- Jan Dungel, Karel Hudes: Atlas ptáků České a Slovenské republiky, Academia, Praha 2001, ISBN 80-200-0927-2, str. 150
- Jan Hanzák v Jan Hanzák, Miroslav Bouchner, Karel Hudec: Světem zvířat II. díl - 2. část. Ptáci, str. 69-70
Externí odkazy
Galerie puštík bělavý na Wikimedia Commons
