Hřbitov Père-Lachaise

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Père Lachaise)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o pařížském hřbitově. O stejnojmenné čtvrti pojednává článek Quartier du Père-Lachaise.
Podzim v Père-Lachaise

Père Lachaise (česky doslova znamená „otec (páter) Lachaise“) je největší pařížský hřbitov (43,93 ha) nacházející se ve východní části města ve 20. obvodu, který je zároveň jedním z nejznámějších hřbitovů světa. Jméno hřbitova vzniklo ze jména pátera Françoise d’Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl hřbitov zřízen. Hřbitov byl dne 26. června 1993 vyhlášen národní památkou. Nachází se zde zhruba 70 000 hrobů a roste zde asi 5300 stromů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Krematorium na Père Lachaise

Pozemek na kraji Paříže zakoupili v roce 1626 jezuité. V letech 16741709 měl v těchto místech dům s rozsáhlou zahradou jezuitský kněz a zpovědník francouzského krále Ludvíka XIV. François d’Aix de Lachaise. Když byli v roce 1763 jezuité z Francie vypuzeni, připadl pozemek státu. Hřbitov zde založil generál Napoleon Bonaparte roku 1804, první pohřeb se zde odehrál 21. května 1804. Správou hřbitova byl pověřen prefekt Nicolas Frochot, který se zasloužil o to, že se hřbitov stal posledním odpočinkem obyvatel vyšších kruhů. Na tehdy ještě prázdném hřbitově nechal rozestavět pomníky, sochy a náhrobky, které byly šlechtě a církvi zkonfiskovány během Velké francouzské revoluce. V prvním roce zde bylo zřízeno 13 hrobů, o rok později (1805) jich zde bylo 44, v roce 1806 49, roku 1807 62 a v roce 1812 833.

Zeď komunardů (Mur des fédérés) s pamětní deskou

V roce 1806 nechal prefekt Frochot přenést na hřbitov rakev s ostatky královny Marie Louisy, manželky Jindřicha III., objevenou při bourání starého kláštera poblíž náměstí Vendôme. V roce 1817 se mu podařilo rovněž pro hřbitov získat ostatky filozofa Abélarda a jeho milenky Heloisy a údajné ostatky Molièra a La Fontaina. Ačkoliv se o několik let později ukázalo, že ostatky obou spisovatelů nebyly pravé, hřbitov mezitím získal proslulost. Tím se v 19. století stalo jistou módou pro vyšší kruhy, pořídit si hrobku právě na tomto hřbitově. Také Napoleon během svého vyhnanství na Ostrově sv. Heleny vyjádřil přání být pohřben na Père Lachaise. Napoleon je ovšem pohřben v pařížské Invalidovně. V roce 1830 čítal hřbitov již zhruba 33 000 hrobů. Během první poloviny 19. století byl hřbitov v pěti etapách (1824, 1829, 1832, 1842 a 1850) rozšířen na dnešní rozlohu 43,93 ha a rozčleněn na 97 oddělení.

Vzhledem k tomu, že hřbitov se nachází na strategicky vyvýšeném pahorku, byly zde v 19. století svedeny dvě bitvy. V roce 1814 se na hřbitově odehrála bitva mezi ruskými vojsky a kadety francouzských vojenských škol. Francouzi byli poraženi a Rusové si zde zřídili vojenský tábor. Další bitva se zde odehrála v roce 1871. Na hřbitově se opevnili komunardi a po čtyři dny vzdorovali vládnímu vojsku. Po pádu Pařížské komuny bylo u zdi v severovýchodním cípu hřbitova dne 28. května 1871 postříleno 147 přeživších zajatců. Zeď se nachází v 97. oddělení a v její blízkosti se nachází rovněž řada památníků obětí nacistických koncentračních táborů. Dalším z mnoha památníků je pomník maďarského politika Imre Nagye, který zde byl odhalen v roce 1988 u příležitosti 30. výročí jeho popravy.

Výběr pochovaných osobností[editovat | editovat zdroj]

Na hřbitově jsou pochovány desítky významných osobností z mnoha oblastí lidské činnosti. Proto hřbitov přitahuje velkou pozornost návštěvníků a je svým způsobem turistickou atrakcí.

Hrob Gilberta Becauda
Hrob Frédérica Chopina
Molièrův hrob
Hrob Jima Morrisona
Hrob Edith Piaf
Hrob Marcela Prousta
Společný hrob Simone Signoretové a Yves Montanda
A
B
C
D
E
F
H
Ch
L
M
N
P
R
S
W

Památkově chráněné náhrobky[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Georgese Lamotha[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Georgese Lamotha.

Náhrobek Georgese Lamotha (1842–1894) stojí ve 44. oddělení a 9. řadě. Náhrobek je z bílého mramoru a má tvar stély.[1] Na ní je medailon o průměru 45 centimetrů s profilem skladatele.[2] Medailon podpírá polonahé dítě. Na medailonu je palmová ratolest a u paty stély kytice květů na jejíž stuze je vyryto À mon cher mari. Stélu vytvořil sochař Henri Allouard na zakázku skladatelovy manželky. Od roku 1983 patří mezi chráněné francouzské historické památky.[3]

Další významné pařížské hřbitovy[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je na území města Paříže funkčních 14 hřbitovů, z nichž čtyři hřbitovy mají více než 10 000 hřbitovních míst:

Dalších šest hřbitovů určených k pohřbívání Pařížanů leží mimo území hlavního města, z nichž pět je velmi rozsáhlých. Jejich názvy jsou odvozeny od měst, ve kterých se nacházejí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seznam osob pohřbených na hřbitově Père Lachaise na francouzské Wikipedii.

  1. Jules Moiroux (1908) Le cimetière du Père-Lachaise, s. 215
  2. Henry Jouin (1897). "La sculpture dans les cimetières de Paris". Nouvelles archives de l'art français 13: 105
  3. Légifrance, 1984
  4. Hřbitov Père Lachaise
  5. Hřbitov Montparnasse
  6. Hřbitov Montmartre
  7. Hřbitov Batignolles
  8. Hřbitov Pantin
  9. Hřbitov Thiais
  10. Hřbitov Bagneux
  11. Hřbitov Ivry
  12. Hřbitov Saint-Ouen

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 48°51′42″ s. š., 2°23′40″ v. d.