Cyprian Kamil Norwid

Cyprian Kamil Norwid
Cyprian Kamil Norwid
Narození	24. září 1821 ; Głuchy
Úmrtí	23. května 1883 (ve věku 61 let) ; Paříž
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Katedrála na Wawelu
Povolání	básník, malíř, sochař, spisovatel, dramatik a grafik
Témata	literatura
Příbuzní	Ludwik Norwid a Paulina Suska (sourozenci)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cyprian Kamil Norwid (naroz. jako Cyprian Ksawery Gerard Walenty Norwid, 24. září 1821, Laskow – Gluchy u Radzymina – 23. května 1883, Paříž) byl polský básník a malíř období romantismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval malířskou školu ve Varšavě. Patřil ke druhému pokolení romantických básníků, kteří začali tvořit až po listopadovém povstání. Jeho matka zemřela v roce 1825, otec o deset let později. V roce 1840 začal publikovat první básně ve varšavských časopisech. V uměleckých kruzích byl uznán jako nadějný autor, ale i malíř. V roce 1842 odcestoval do zahraničí, studoval malířství, sochařství a archeologii v Itálii, pak dějiny umění a filozofii v Berlíně.

V roce 1849 se usadil v Paříži, kde se stýkal s polskými básníky a filozofy, poznal Adama Mickiewicze (člen jeho legií), Krasińského, později Chopina a Słowackého. Žil v bídě, prožíval osobní zklamání, byl umělecky nepochopen. V roce 1852 odcestoval do Ameriky, tam se jeho situace ale nezměnila, dokonce mu na příjezd zpátky do Evropy musel půjčit jeho známý.

Zemřel v útulku pro chudé polské emigranty v Paříži na tuberkulózu. Pohřben je na hřbitově v Ivry, později byl přesunutý do hromadného hrobu na hřbitově 'Cimetière des Champeaux' v Montmorency. Symbolická urna s jeho pozůstatky byla umístěna 24. září 2001 na Wawelu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Promethidion. Rzecz w dwóch dialogach z epilogiem. (Promethidion, 1851) – význam umění a práce, poetický traktát o umění
Wanda (Wanda, 1851) – drama
Krakus. Książę nieznany (Krakus, 1851, 1861) – drama
Pierścień Wielkiej Damy, czyli Ex-machina Durejko (1872) – společenská komedie
Kleopatra i Cezar (ok. 1870, 1878) – antická tragédie
Aktor. Komediodrama (Herec, 1867) – společenská komedie
Bransoletka. Legenda dziewiętnastego wieku (Náramek, 1858) – próza
Cywilizacja. Legenda (1861) – próza
"Ad leones!" (1883) – novela
Czarne kwiaty (Černé květy, 1856) – vzpomínky na rozhovory s lidmi krátce před jejich smrtí
Białe kwiaty (1856) – teoretické důvody napsání Černých květů
O sztuce dla Polaków (O umění pro Poláky, 1858)
O Juliuszu Słowackim (1861)
Wigilia (1848) – sbírka básní
Jeszcze słowo (1848) – sbírka básní
Pieśni społecznej cztery stron (Čtyři strany společenské písně, 1849) – sbírka básní
Poezje (1963) – sbírka
Niewola. Rapsod (Nesvoboda, 1849) – sbírka básní
Fulminant. Rapsod (Fulminant, 1863) – sbírka básní
Rzecz o wolności słowa (Úvahy o svobodě slova, 1869) – drama
Vade-mecum (1858–1866) – sbírka básní, manifest, vydáno sto let po napsání
Zwolon(1851) – drama
Quidam. Przypowieść (1855–1857) – epické poema
Noc tysiączna druga. Komedia (1850)
Jeho urna se nachází v kryptě na Wawelu.
Za kulisami
Assunta (1870) – poema
Stygmat (1883) – novela
Bema pamięci żałobny rapsod (Žalobní rapsód památky Bema1851)