Operace Krkonoše

Operace Krkonoše (či Akce Krkonoše) byla chystaná invaze armád Varšavské smlouvy do Polska v prosinci 1980. Mělo jít o potlačení odborového hnutí Solidarita, které nesouhlasilo s komunistickým zřízením v Polsku. K intervenci armád Varšavské smlouvy však z rozhodnutí Sovětského svazu nedošlo.^[1]^[2]^[3]

Vývoj v Polsku

Roku 1980 proběhla v Polsku vlna stávek dělníků, které vedl Lech Wałęsa. Provázáním jednotlivých odborů vzniklo hnutí Solidarita. Hnutí vypracovalo seznam ekonomických a politických požadavků, které Polská lidová republika 31. srpna 1980 podepsala. Kvůli protikomunistickému vystupování začala hrozit vojenská intervence, obdobná jako v Československu roku 1968.^[1]^[2]

Příprava operace

Na začátku prosince 1980 se 20 sovětských divizí dalo do pohybu k polským hranicím, spolu s nimi ještě jedna divize Národní lidové armády NDR a dvě tankové divize Československé lidové armády. Dvě divize Sovětské armády byly navíc trvale rozmístěné v Polsku. Soustředění vojsk k polským hranicím bylo uváděno jako cvičení vojsk Varšavské smlouvy, avšak vojákům byla vydávána ostrá munice a šlo o přípravu pro ozbrojenou intervenci v Polsku. Celkem se na koordinaci akce podílely tři státy: SSSR, NDR, ČSSR.^[1]^[2]

Účast Československa

Dne 6. prosince 1980 vyhlásilo velení ČSLA poplach v posádkách 1. (slánské) a 9. (táborské) tankové divize. Mimořádné spojenecké cvičení dostalo název „operace Krkonoše“. Po opuštění kasáren mířili vojáci na severovýchod k polským hranicím. Celkem se do akce zapojilo cca 17 tisíc vojáků, 540 tanků, 260 bojových vozidel pěchoty a kolem 340 obrněných transportérů. Přesun 1. tankové divize směřoval přes Mělník do vojenského prostoru Mimoň-Ralsko, dále po překročení státní hranice u Harrachova měla pokračovat k polské Zaháni. Zatímco 9. tanková divize mířila do prostoru mezi Jaroměří a Chrudimí, kde se setkala se sovětskou tankovou divizí ze Střední skupiny, která okupovala od roku 1968 Československo. Později měli dle plánu projet hraničními přechody u Žacléře a Náchoda do Polska.

Přesun probíhal za tuhého mrazu po zledovatělých cestách a ukázal bojovou nepřipravenost ČSLA. Mnoho vozidel po cestě zapadlo a muselo přijít na řadu vyprošťování. U hranic vojáci čekali na další rozkazy z Moskvy. Dne 9. prosince 1980 vydal prezident Gustáv Husák rozkaz, aby se jednotky vrátily do kasáren.^[4]^[2]^[3]

Rozhodnutí o odvolání

Dne 5. prosince 1980 proběhlo jednání Politického poradního výboru v Moskvě. Pro vojenskou intervenci hlasovali Erich Honecker za NDR a Gustáv Husák za Československo. Proti invazi do Polska byli zástupci Maďarské lidové republiky a Rumunské lidové republiky. Vedení Moskvy invazi zamítlo, nejdůležitějším důvodem byla pravděpodobně rok stará agrese vůči Afghánistánu, kde Sověti narazili na odpor a vázali zde část svých divizí.^[1]^[4]^[3]

Následky

Divize Varšavské smlouvy byly 9. prosince odvolány od polských hranic a vojenská intervence tedy kvůli nařízení z Moskvy neproběhla. Wojciech Jaruzelski ale 13. prosince 1981 vyhlásil válečný stav a potlačil činnost odborových svazů v Polsku. Následkem toho muselo hnutí Solidarita přejít do ilegality.^[3]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Operace Krkonoše (1): Proč se v roce 1980 vydaly k hranicím Polska sovětské tanky. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-04-24 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d Věděli jsme, že jdeme na Poláky, vzpomínají vojáci na chystanou invazi. iDNES.cz [online]. 2015-12-20 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Akce Krkonoše. Před pětatřiceti lety armáda ČSSR málem vpadla do Polska. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-05 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Operace Krkonoše (2): Proč se v roce 1980 vydaly k hranicím Polska sovětské tanky. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-04-26 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Literatura

BLAŽEK, Petr. Československo a polská krize 1980–1981. Securitas Imperii. 2012, čís. 20, s. 58–75. Dostupné online. ISSN 1804-1612.
TOMEK, Prokop. Akce Krkonoše: československé vojenské souvislosti polské krize. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. Září 2017, roč. 66, čís. 3, s. 4–19. Dostupné online. ISSN 0018-2583.

[:0-1] Operace Krkonoše (1): Proč se v roce 1980 vydaly k hranicím Polska sovětské tanky. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-04-24 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky)

[:1-2] Věděli jsme, že jdeme na Poláky, vzpomínají vojáci na chystanou invazi. iDNES.cz [online]. 2015-12-20 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.

[:2-3] Akce Krkonoše. Před pětatřiceti lety armáda ČSSR málem vpadla do Polska. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-05 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.

[:4-4] Operace Krkonoše (2): Proč se v roce 1980 vydaly k hranicím Polska sovětské tanky. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-04-26 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

České konflikty po druhé světové válce

1945–1948	válka s banderovci (Akce B) (1945–1947) • Československo-polské pohraniční spory (1945–1947) • Vysídlení Němců z Československa (1945–1947) • Přesídlení Maďarů do českých zemí (1945–1947) • Únor 1948

1948–1989	Akce DI (Důverné-Izrael) 1947-1949 • Československý protikomunistický odboj (Skupina bratří Mašínů, Černý lev 777, Světlana, Jarmila) • korejská válka (1950–1953) (Československá vojenská a následně civilní nemocnice v Severní Koreji (1952–1956), Repatriační komise neutrálních států (RKNS) (1953–1954), Dozorčí komise neutrálních států (DKNS) (1953–1993)) • Letecký souboj nad Merklínem (1953) • Plzeňské povstání (1953) • Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (boj o Československý rozhlas, Incident u holešovských kasáren) (1968) • Protesty v Československu v letech 1968–1969 • Operace Krkonoše (1980) • Sametová revoluce (1989)

1989–současnost	občanská válka v Angole (mírové mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991–1992)) • válka za nezávislost Namibie (mírová mise OSN UNTAG (1989–1990)) • válka v Zálivu (Československý protichemický prapor v Perském zálivu) (1990–1991) • mírová mise OSN UNGCI (1991–2003) • mírová mise OSN UNIKOM (1991–1993) • válka v Jugoslávii (mírové mise OSN UNPROFOR (1992–1995), UNCRO (1995–1996), UNPREDEP (1995–1999), UNTAES (1996–1998) a UNMOP) (1996–2002); mírové mise NATO IFOR (1995–1996/1997), SFOR (1996/1997–1998) a SFOR II (1998–2004), mírová mise EU operace Althea (2007–2008; 2010–současnost)) • občanská válka v Somálsku (mírová mise OSN UNOSOM I (1992–1993)) • občanská válka v Tádžikistánu (mírová mise OSN UNMOT (1994–2000)) • válka v Abcházii (1992–1993) (mírová mise OSN UNOMIG (1994–2009)) • občanská válka v Mosambiku (mírová mise OSN ONUMOZ (1993–1995)) • první občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNOMIL (1993–1997)) • občanská válka v Sieře Leoně (mírová mise OSN UNAMSIL (1999–2005)) • válka v Kosovu (mírové mise OSN UNMIK (1999–současnost); mírové mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999–2011)) • druhá válka v Kongu (mírové mise OSN MONUC (2000–2010/2011) a MONUSCO (2010/2011–současnost)) • eritrejsko-etiopská válka (mírová mise OSN UNMEE (2001–2008)) • druhá občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNMIL (2003–2008)) • občanská válka v Makedonii (mírová mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) • Operace Trvalá svoboda v Kuvajtu (2002–2003) • válka v Afghánistánu (mise NATO ISAF (2002–2003; 2004–2014) a RS (2015–současnost); mírová operace OSN UNAMA (2008-současnost)) • válka v Iráku (2003–2009) • humanitární operace NATO v Pákistánu Winter Race (2005–2006) • občanská válka v Čadu (2005–2010) (mírová operace EU EUFOR Tchad/RCA) • mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012–2013; 2019) • mírová mise EU Operace Atalanta (2010–současnost) • mezinárodní mírová operace MFO (2010–současnost) • válka v Mali (mírová operace EU EUTM Mali (2013–současnost)); mírová mise OSN MINUSMA (2017–současnost)) • operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) • občanská válka v Sýrii (mírová mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014–2015)) • mírová mise OSN MINUSCA (2014–současnost) • mírová mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015–současnost) • mírová mise OSN UNDOF (2015–současnost) • občanská válka v Iráku (2016–současnost) • mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018–současnost) • kauza Vrbětice (2021)

jednotlivci	Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně (1946–1954)