Norbert Gombos
Norbert Gombos | |
---|---|
Gombos v kvalifikaci Wimbledonu 2016 | |
Přezdívka | Gombi[1] |
Stát | Slovensko |
Datum narození | 13. srpna 1990 (34 let) |
Místo narození | Galanta, Československo[1] |
Bydliště | Bratislava, Slovensko[1] |
Výška | 193 cm[1] |
Hmotnost | 85 kg[1] |
Profesionál od | 2009[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 165 314 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 28–57 |
Tituly | 0 ATP, 7 challengerů, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 80. místo (2. října 2017) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | 3. kolo (2020) |
Wimbledon | 1. kolo (2017, 2018, 2021) |
US Open | 2. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 1–4 |
Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 238. místo (19. října 2015) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 18. listopadu 2023
Norbert Gombos (* 13. srpna 1990 Galanta) je slovenský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2017 na 80. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2015 na 238. místě. Trénuje ho Tibor Toth.[1]
Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 druhým kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Rakousku, v němž vyhrál nad Dominicem Thiemem a podlehl Andreasi Haiderovi-Maurerovi. Slováci zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2020 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–10 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval jako 18letý v květnu 2009, když na turnaji v Jablonci nad Nisou prošel kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry porazil krajana Marka Danise a ve druhém nestačil na Němce Zoppa. Do vydání žebříčku ATP z 18. června 2009 tak získal první bod v kariéře. Čtyři sezóny 2013–2016 zakončil v první dvoustovce. Průlom mezi sto nejlepších tenistů klasifikace učinil až v polovině května 2017, kdy mu patřila 100. příčka.[2] Premiérový challengerový titul si odvezl z Cherbourgu, kde v březnu 2015 ve finále přehrál francouzského hráče Benoîta Paireho.[1][2]
První utkání na okruhu ATP Tour vyhrál na marseillském Open 13 2017. Z pozice postoupivšího kvalifikanta porazil na cestě do čtvrtfinále dvouhry Rusa Jevgenije Donského a Francouze Nicolase Mahuta. Následně však nestačil na třetího nasazeného Australana Nicka Kyrgiose.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání hlavní soutěže na Monte-Carlo Rolex Masters 2015, kde jej na úvod vyřadil Belgičan David Goffin.[1][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal na čtrnáctý pokus v mužském singlu Wimbledonu 2017. Na úvod jej zdolal Ital Andreas Seppi po čtyřsetovém průběhu. V sezónách 2014–2017 vypadl třináctkrát za sebou v grandslamové kvalifikaci. V prvním kole US Open 2017 podlehl Srbovi Viktoru Troickému po pětisetové bitvě, když nevyužil vedení 2–1 na sety.[1][2]
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Challengery (7–7 D; 0–3 Č) |
Futures (3–7 D; 1–1 Č) |
Dvouhra: 28 (10–18)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | července 2010 | Kramsach, Rakousko | antuka | Johannes Ager | 2–6, 4–6 |
Finalista | 2. | května 2011 | Teplice, Česko | antuka | Jiří Veselý | 6–3, 6–7(7–9), 1–6 |
Vítěz | 1. | července 2011 | Kramsach, Rakousko | antuka | Alexander Flock | 6–4, 6–3 |
Finalista | 3. | února 2012 | Jü-si, Čína | tvrdý (h) | Vincent Millot | 5–7, 4–6 |
Finalista | 4. | června 2012 | Kiseljak, Bosna a Hercegovina | antuka | Damir Džumhur | 3–6, 6–7(3–7) |
Finalista | 5. | července 2012 | Praha, Česko | antuka | Jiří Veselý | 4–6, 0–6 |
Finalista | 6. | října 2012 | Belek, Turecko | tvrdý | Mirza Bašić | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 2. | května 2013 | Most, Česko | antuka | Dominic Thiem | 4–6, 6–2, 6–2 |
Vítěz | 3. | května 2013 | Teplice, Česko | antuka | Jaroslav Pospíšil | 6–4, 6–2 |
Finalista | 7. | srpna 2013 | Este, Itálie | antuka | Dominic Thiem | 1–6, 4–6 |
Finalista | 1. | březen 2014 | Cherbourg, Francie | tvrdý (h) | Kenny de Schepper | 6–3, 2–6, 3–6 |
Finalista | 2. | červen 2014 | Vicenza, Itálie | antuka | Filip Krajinović | 4–6, 4–6 |
Finalista | 3. | červen 2014 | Prostějov, Česko | antuka | Jiří Veselý | 2–6, 2–6 |
Finalista | 4. | červen 2014 | Košice, Slovensko | antuka | Frank Dancevic | 2–6, 6–3, 2–6 |
Vítěz | 1. | březen 2015 | Cherbourg, Francie | tvrdý (h) | Benoît Paire | 6–1, 7–6(7–4) |
Vítěz | 2. | červen 2015 | Praha, Česko | antuka | Albert Montañés | 7–6(7–5), 5–7, 7–6(7–2) |
Finalista | 5. | říjen 2016 | Orléans, Francie | tvrdý (h) | Pierre-Hugues Herbert | 5–7, 6–4, 3–6 |
Vítěz | 3. | říjen 2016 | Brest, Francie | tvrdý (h) | Yannik Reuter | 7–5, 6–2 |
Vítěz | 4. | listopad 2016 | Bratislava, Slovensko | tvrdý (h) | Marius Copil | 7–6(10–8), 4–6, 6–3 |
Finalista | 6. | květen 2017 | Heilbronn, Německo | antuka | Filip Krajinović | 3–6, 2–6 |
Vítěz | 5. | říjen 2017 | Orléans, Francie | tvrdý (h) | Julien Benneteau | 6–3, 5–7, 6–3 |
Finalista | 7. | březen 2019 | Pau, Francie | tvrdý (h) | Alexandr Bublik | 7–5, 3–6, 3–6 |
Vítěz | 6. | červen 2019 | Bratislava, Slovensko | antuka | Attila Balázs | 6–3, 3–6, 6–2 |
Vítěz | 7. | červenec 2019 | Winnipeg, Kanada | tvrdý | Brayden Schnur | 7–6(7–3), 6–3 |
Finalista | 8. | říjen 2021 | Mouilleron-le-Captif, Francie | tvrdý (h) | Jiří Veselý | 4–6, 4–6 |
Finalista | 9. | duben 2022 | Murcia, Španělsko | antuka | Ceng Čchun-sin | 4–6, 1–6 |
Finalista | 10. | červenec 2022 | Salcburk, Rakousko | antuka | Thiago Monteiro | 3–6, 6–7(2–7) |
Finalista | 11. | duben 2023 | Split, Chorvatsko | antuka | Zsombor Piros | 6–7(2–7), 6–7(9–11) |
Čtyřhra (1 titul)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | října 2011 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Roman Jebavý | Mario Kargl Lukas Weinhandl |
6–2, 6–0 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norbert Gombos na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k Norbert Gombos na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 19. prosince 2020
- ↑ a b c d e Norbert Gombos na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 19. prosince 2020
- ↑ Norbert Gombos na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 9. března 2020
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Norbert Gombos na Wikimedia Commons
- Norbert Gombos na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Norbert Gombos na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Norbert Gombos na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Norbert Gombos na X (dříve Twitteru)