Národní bezpečnostní úřad
Národní bezpečnostní úřad | |
---|---|
Sídlo úřadu Na Popelce 2/16 | |
Vznik | 1. srpna 1998 |
Právní forma | organizační složka státu |
Sídlo | Na Popelce 2/16, Praha, 150 00, Česko |
Souřadnice | 50°4′11,25″ s. š., 14°23′6,14″ v. d. |
Ředitel | Jan Čuřín |
Oficiální web | nbu |
Datová schránka | h93aayw |
IČO | 68403569 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Národní bezpečnostní úřad (zkr. NBÚ) je ústředním orgánem státní správy v České republice vykonávající od roku 1998 státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Úřad sídlí v Praze 5 v ulici Na Popelce č. 2/16.
Činnost NBÚ
[editovat | editovat zdroj]NBÚ je civilní orgán – není bezpečnostním sborem – na NBÚ se nevztahuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Objekt NBÚ je trvale chráněn Ministerstvem vnitra prostřednictvím příslušníků Policie ČR – vládní usnesení č. 334 ze 3. dubna 2000 jej zařadilo mezi objekty zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost a upravilo usnesení vlády č. 1604 ze 16. prosince 2008 k zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů.[1][2][3]
NBÚ je financováno kapitolou 308 státního rozpočtu. V roce 2016 byly přibližné výdaje 371 mil. Kč, z toho mzdové výdaje a související odvody kolem 224 mil. Kč. V roce 2020 šlo o výdaje přibližně 373 mil. Kč. Příjmy NBÚ jsou odváděny do státního rozpočtu. Tvoří je správní poplatky, vybrané pokuty a příjmy z licenčních smluv. V roce 2020 příjmy činily přibližně 799 tis. Kč, a to kolem 320 tis. Kč úhrady správních poplatků, asi 73 tis. Kč vybrané pokuty a přibližně 350 tis. Kč nahodilé příjmy, jako jsou přeplatky z minulých let.[1][4]
Hlavní úkoly
[editovat | editovat zdroj]- NBÚ rozhoduje o žádosti fyzické osoby, podnikatele o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele (průmyslová bezpečnost),
- zabezpečuje ochranu utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství v Evropské unii, NATO a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
- vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů,
- ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku,
- zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů,
- provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory,
- zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,
- vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany.
Právní rámec činnosti
[editovat | editovat zdroj]- zákon 418/2002 Sb., o ochraně utajovaných skutečností[5] (republikuje zákon 148/1998 Sb.),
- zákon 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
- zákon 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (doklad o bezpečnostní způsobilosti),
- zákon 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (doklad o bezpečnostní způsobilosti),
- zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (doklad o bezpečnostní způsobilosti),
- zákon 263/2016 Sb., atomový zákon,
- nařízení vlády 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací (dokument obsahuje 19 příloh – seznamů utajovaných informací podle působnosti daného správního úřadu[6]).
Seznam ředitelů
[editovat | editovat zdroj]- Pavel Kolář (? – 1998)
- Tomáš Kadlec (1998 – 2003)
- Jan Mareš (2003 – únor 2006)
- Zdeňka Jůzlová (prozatímní ředitelka) (únor 2006 – duben 2006)
- Petr Hostek (duben 2006 – září 2006)
- Dušan Navrátil (září 2006 – únor 2017)
- Jiří Lang (únor 2017 – duben 2024)
- Jan Čuřín (od května 2024)
Historie
[editovat | editovat zdroj]NBÚ vznikl k 1. březnu 1998 jako součást Ministerstva vnitra. Od 1. srpna 1998 (zákon č. 148/1998 Sb.) fungoval jako nezávislý ústřední orgán státní správy pro ochranu utajovaných skutečností a od 1. ledna 2006 (zákon č. 412/2005 Sb.) pro ochranu utajovaných informací, odpovědný premiérovi, popřípadě pověřenému členu vlády.[1][7] V letech 1998 až 2002 bylo vydáno nadstandardní množství prověrek, které by z dnešního pohledu byly nestandardní. Nebylo vydáno jen 486 osvědčení z 15 352 prověrek.[8] Tato praxe byla kritizována.[9] Bezpečnostní prověrku, která proběhla v roce 1999, obdržel i premiér úřednické vlády Josef Tošovský, který se stal spolupracovníkem StB v říjnu 1986 z titulu své funkce poradce předsedy Státní banky československé a kterému prověrka automaticky vypršela po pěti letech – v roce 2004.[10][11]
Národní centrum kybernetické bezpečnosti
[editovat | editovat zdroj]Součástí NBÚ bylo i Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB), jež vzniklo na základě usnesení Vlády ČR ze dne 19. října 2011 č. 781, o ustavení Národního bezpečnostního úřadu.[12] Centrum dle zadání koordinovalo spolupráci na národní a mezinárodní úrovni při předcházení kybernetickým útokům, při navrhování a přijímání opatření k řešení incidentů i proti probíhajícím útokům.[13] Od svého zřízení mimo jiné pracovalo na vytvoření zákona o kybernetické bezpečnosti, který byl dne 2. ledna 2014 schválen vládou k předložení Parlamentu ČR.[14]
Centrum sídlilo v Brně. Úřad pro jeho potřeby rekonstruoval budovu na Mučednické ulici č. o. 31, dříve patřící Univerzitě obrany.[15] Budova byla oficiálně otevřena 13. května 2014, za přítomnosti premiéra Bohuslava Sobotky, ředitele NBÚ Dušana Navrátila, náměstka generálního tajemníka NATO Sorina Ducaru a ředitele Evropské agentury ENISA Udo Helmbrechta.[16][17]
V roce 2017 byla agenda NCKB vyčleněna z NBÚ a převzata nově vzniklým samostatným Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB, vznikl 1. srpna 2017), který nadále sídlil v budově v Mučednické ulici.[18] Od 1. srpna 2017 je NÚKIB financován ze státního rozpočtu pod samostatnou kapitolou 378.[19]
Národní centrum kybernetické bezpečnosti bylo výkonnou sekcí NÚKIB a zabezpečovalo především[20]:
- činnost Vládního CERT[21] (Computer Emergency Response Team) České republiky
- prevenci před kybernetickými hrozbami proti informačním prvkům kritické infrastruktury, informačním systémům základní služby, významným informačním systémům a některým informačním systémům veřejné správy
- spolupráci s národními i mezinárodními organizacemi, které se podílejí na zajišťování bezpečnosti kyberprostoru
- koordinaci kybernetických bezpečnostních incidentů u subjektů kritické infrastruktury, provozovatelů základní služby a orgánů veřejné správy
- výzkum, vývoj, osvětu a vzdělávací činnost v oblasti kybernetické bezpečnosti
- přijímaní nápravných a preventivních opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a vyhodnocování rizik
- zastupování České republiky v orgánech mezinárodních organizací působících v oblasti kybernetické bezpečnosti
- přípravu a účast na národních a mezinárodních kybernetických cvičeních
- bezpečnostní politiku Úřadu v rozsahu svých kompetencí
- plnění mezinárodních závazků a předpisů vyplývajících z členství České republiky v NATO, EU a dalších mezinárodních organizacích
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c PAVELKA, Ivan. Institucionální zajištění ochrany utajovaných informací v ČR [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2018 [cit. 2023-10-04]. Správní právo, ročník LI, číslo 3/2018, ISSN 0139-6005. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ Návštěvní řád pro sídelní objekt Národního bezpečnostního úřadu. Kapitola Obecné informace Článek 1. www.nbu.cz [online]. Národní bezpečnostní úřad [cit. 2023-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. ppropo.mpsv.cz [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 2003 [cit. 2023-10-05]. Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců. Dostupné online.
- ↑ ZPRÁVA O ČINNOSTI NÁRODNÍHO BEZPEČNOSTNÍHO ÚŘADU ZA ROK 2020 [online]. Praha: NBÚ, 2021 [cit. 2023-10-05]. Kapitola 3.3. EKONOMICKÉ ZABEZPEČENÍ ÚŘADU. Č. j. 2332/2021-NBÚ/90. Dostupné online.
- ↑ Zákon 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
- ↑ Zákon 522/2005 Sb.
- ↑ KLOBOUČKOVÁ, Sylvie. Utajované informace [online]. Praha: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2015-12-13 [cit. 2023-10-04]. S. 62. Vedoucí rigorózní práce: Jakub Handrlica. Dostupné online.
- ↑ http://www.nbu.cz/cs/o-nas/o-nas/ Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine. - NBÚ - O nás - Docházelo v minulosti ke zmanipulování bezpečnostních prověrek?
- ↑ http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2004/10/041005_cz_nbu_pckg.shtml - Práce NBÚ je nedůvěryhodná, její kontrola nefunguje
- ↑ Bezpečnostní prověrka Tošovského proběhla ve zvláštním režimu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2007-02-15 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online.
- ↑ EICHLER, Pavel. Tošovský přišel o prověrku už před třemi lety. iDNES.cz [online]. 2007-03-07 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online.
- ↑ sd. Kybernetická bezpečnost má zázemí v Brně. Moderní obec. 2013-03-07, roč. 2013, čís. 3. Dostupné online [cit. 2014-06-23]. ISSN 1211-0507. Archivováno 25. 8. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Co je NCKB [online]. Národní centrum kybernetické bezpečnosti [cit. 2014-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Legislativa [online]. Národní centrum kybernetické bezpečnosti [cit. 2014-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-11.
- ↑ Lidovky.cz; ČTK. Brno jako malé Silicon Valley. Bude tam centrum kybernetické bezpečnosti. Lidovky.cz [online]. 2014-02-24 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Premiér Sobotka otevřel Národní centrum kybernetické bezpečnosti v Brně [online]. Vláda ČR, 2014-05-13 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online.
- ↑ V Brně bylo otevřeno Národní centrum kybernetické bezpečnosti [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2014-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Na počítačové piráty si posvítí nový úřad, má bránit kybernetickým útokům. iDNES.cz [online]. 2017-08-01 [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.
- ↑ ZPRÁVA O ČINNOSTI 2022 [online]. Praha: NÁRODNÍ ÚŘAD PRO KYBERNETICKOU A INFORMAČNÍ BEZPEČNOST, 2023 [cit. 2023-10-06]. Kapitola 3.12 Ekonomické zabezpečení, s. 21. Dostupné online.
- ↑ Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - Kybernetická bezpečnost. nukib.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - Vládní CERT. nukib.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní bezpečnostní úřad na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky