Státní banka československá
| Státní banka československá | |
| Založeno | 1950 |
|---|---|
| Sídlo | Praha |
| Zánik | 1992 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Státní banka československá (SBČS) byla v období 1950–1992 centrální banka Československé republiky, Československé socialistické republiky a České a Slovenské Federativní Republiky.
Vznikla 1. července 1950. Do roku 1990 působila jako tzv. monobanka v systému centrálně administrativního řízení ekonomiky, v dalších dvou letech jako výlučně centrální banka. V roce 1993 byla rozdělena na Českou národní banku a Národní banku Slovenska.
Historie banky[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem SBČS byla Národní banka Československá, která zanikla na základě zákona č. 31/1950 Sb. Vznik Státní banky československé v červenci 1950 byl výsledkem snahy nového komunistického režimu o centralizaci dosavadního systému bankovnictví a o řízení emisní a úvěrové politiky z jednoho centra. Jejím vznikem prakticky zanikly obchodní banky jako samostatně podnikající subjekty.
Významnou roli hrála banka v roce 1953, kdy byla pod jejím vedením provedena měnová reforma.
Centralizace bankovního systému vyvrcholila v roce 1958, kdy banka plně převzala financování a úvěrování investiční výstavby. Od roku 1970 bylo bance svěřeno řízení a kontrola devizové politiky.[1] Okolo roku 1988 vedení státu přikročilo ke krokům, které měly oddělit emisní funkce banky od její obchodní činnosti.
Státní banka československá byla zákonem z 15. listopadu 1989 (dva dny před revolucí) rozdělena a na jejím základě vznikla 1. ledna 1990 Státní banka československá jako centrální banka.[2] Obchodní činnost převzaly Komerční banka Praha a Všeobecná úverová banka Bratislava. SBČS zanikla v prosinci 1992 po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na samostatnou Českou a Slovenskou republiku.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zákon o Státní bance československé z roku 1970
- ↑ Zákon o SBČS z roku 1989
- ↑ Zákon o České národní bance z roku 1993
