Přeskočit na obsah

Mandy Minellaová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mandy Minellaová
Mandy Minellaová na French Open 2015
Mandy Minellaová na French Open 2015
StátLucemburskoLucembursko Lucembursko
Datum narození22. listopadu 1985 (38 let)
Místo narozeníEsch-sur-Alzette, Lucembursko
BydlištěPaříž, Francie
Výška179 cm
Hmotnost63 kg
Profesionál od2001
Držení raketypravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek2 183 346 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů501–426
Tituly0 WTA, 1 WTA 125K, 10 ITF
Nejvyšší umístění66. místo (12. září 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2014, 2017)
French Open2. kolo (2019)
Wimbledon2. kolo (2016)
US Open3. kolo (2010, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů187–202
Tituly2 WTA, 1 WTA 125K, 7 ITF
Nejvyšší umístění47. místo (29. dubna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013, 2015, 2017)
French Open2. kolo (2012)
Wimbledon3. kolo (2012)
US Open1. kolo (2012, 2013, 2015)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231106a6. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mandy Minellaová (* 22. listopadu 1985 Esch-sur-Alzette) je bývalá lucemburská profesionální tenistka. Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve čtyřhře, když v sezóně 2013 triumfovala s Maďarkou Tímeou Babosovou nejdříve v kolumbijské Bogotě a poté v marocké Marrákéši. V sérii WTA 125 ovládla singlovou soutěž v Bolu 2016 a s Krejčíkovou deblovou v Limoges 2015. V rámci okruhu ITF získala do července 2016 deset titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v roce 2012 na 66. místě a ve čtyřhře pak v roce 2013 na 47. místě. Naposledy ji trénoval její manžel Tim Sommer.

V lucemburském fedcupovém týmu debutovala v roce 2000 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Ukrajině, v němž prohrála čtyřhru po boku Celine Francoisové. Přesto Lucemburčanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2017 v soutěži nastoupila ke čtyřiceti jednomu mezistátním utkáním s bilancí 13–11 ve dvouhře a 7–23 ve čtyřhře.

Na Hrách malých států Evropy (Games of the Small States of Europe) vybojovala v letech 2003–2009 celkem šest zlatých medailí, z toho dvě ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře, a z dvouhry dále po jednom stříbru a bronzu.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Nejlepším výsledkem na grandslamu je postup do 3. kola US Open 2010. Jednalo se o její první účast v hlavní soutěži na Grand Slamu. V rámci kvalifikace ztratila ve třech zápasech pouze jediný set. V úvodním kole hlavní soutěže přešla přes 47. hráčku světa Slovinku Polonu Hercogovou, následně zdolala 34. tenistku žebříčku a tehdy aktuální wimbledonskou semifinalistku Cvetanu Pironkovovou. Ve třetí fázi turnaje nestačila na světovou čtyřku Venus Williamsovou, které podlehla 2–6, 1–6.

Stejné fáze turnaje dosáhla také o dva roky později. V úvodním kole na US Open 2012 zdolala divokou kartu Olivii Rogowskou, ve třech setech. Ve druhém kole si poradila s českou kvalifikantkou Kristýnou Plíškovou a ve třetí fázi nestačila na Annu Tatišviliovou, od které si odnesla kanára.

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International ((0–1 D, 2–5 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka Francie Alizé Cornetová 4–6, 6–7(6–8)

Čtyřhra: 7 (2–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 18. února 2012 Bogotá, Kolumbie antuka Švýcarsko Stefanie Vögeleová Česko Eva Birnerová
Rusko Alexandra Panovová
2–6, 2–6
Finalistka 2. 12. ledna 2013 Hobart, Austrálie tvrdý Maďarsko Tímea Babosová Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko María Teresa Torró Florová
3–6, 6–7(5–7)
Vítězka 1. 23. února 2013 Bogotá, Kolumbie antuka Maďarsko Tímea Babosová Česko Eva Birnerová
Rusko Alexandra Panovová
6–4, 6–3
Vítězka 2. 28. dubna 2013 Marrákéš, Maroko antuka Maďarsko Tímea Babosová Francie Kristina Mladenovicová
Chorvatsko Petra Martićová
6–3, 6–1
Finalistka 3. 14. září 2013 Taškent, Uzbekistán tvrdý Bělorusko Olga Govorcovová Maďarsko Tímea Babosová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
3–6, 3–6
Finalistka 4. 21. září 2014 Soul, Jižní Korea tvrdý Německo Mona Barthelová Španělsko Lara Arruabarrenová
Rumunsko Irina-Camelia Beguová
3–6, 3–6
Finalistka 5. 20. října 2018 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Bělorusko Věra Lapková Belgie Greet Minnenová

Belgie Alison Van Uytvancková

6–7(3–7), 2–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 5. června 2016 Bol, Chorvatsko antuka Slovinsko Polona Hercogová 6–2, 6–3

Čtyřhra: 3 (3–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 15. listopadu 2015 Limoges, Francie tvrdý (h) Česko Barbora Krejčíková Rusko Margarita Gasparjanová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
1–6, 7–5, [10–6]
Vítězka 2. 14. listopadu 2016 Limoges, Francie tvrdý (h) Belgie Elise Mertensová Česko Renata VoráčováSpojené království Anna Smithová 6–4, 6–4
Vítězka 3. 9. června 2019 Bol, Chorvatsko antuka Švýcarsko Timea Bacsinszká Česko Renata VoráčováŠvédsko Cornelia Listerová 0–6, 7–6(7–3), [10–4]

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
$100,000 tournaments
$75,000 tournaments
$50,000 tournaments
$25,000 tournaments
$10,000 tournaments

Dvouhra: 24 (16–8)

[editovat | editovat zdroj]
Č. Datum Turnaj Povrch Finalistka Výsledek
1. 23. května 2004 Zadar, Chorvatsko antuka Chorvatsko Matea Mezaková 7–5, 5–7, 6–4
2. 7. srpna 2005 Gardone Val Trompia, Itálie antuka Česko Sandra Záhlavová 6–4, 6–3
3. 21. května 2006 Caserta, Itálie antuka Rusko Alisa Klejbanovová 6–2, 6–4
4. 19. dubna 2009 Tessenderlo, Belgie antuka (h) Francie Youlia Fedossová 7–5, 6-3
5. 24. ledna 2010 Lutz, Spojené státy americké antuka USA Jamie Hamptonová 6–2, 4–6, 6–2
6. 4. července 2010 Stuttgart-Vaihingen antuka Nizozemsko Elise Tamaelaová 6–4, 6–2
7. 18. července 2011 Darmstadt, Německo antuka Česko Karolína Plíšková 7–6(5), 6–2
8. 4. listopadu 2013 Captiva Island, Spojené státy americké tvrdý Kanada Gabriela Dabrowská 6-3, 6-3
9. 9. června 2014 Essen, Německo antuka Nizozemsko Richèl Hogenkampová 6–2, 4–6, 6–3
10. 11. října 2015 Kirkland, Spojené státy americké tvrdý USA Nicole Gibbsová 2–6, 7–5, 6–2
11. 25. září 2016 Albuquerque, Spojené státy americké tvrdý Paraguay Verónica Cepedeová Roygová 6–4, 7–5
12. 1. dubna 2018 Pula, Itálie antuka Itálie Deborah Chiesaová 6–3, 7–6(7)
13. 16. června 2018 Essen, Německo antuka Nizozemsko Cindy Burgerová 7–5, 4–6, 6–4
14. 1. července 2018 Stuttgart, Německo antuka Německo Anna Zajová 6–4, 4–6, 6–1
15. 3. listopadu 2018 Pétange, Lucembursko tvrdý (h) BelgieHélène Scholsenová 6–2, 6–1
16. 3. listopadu 2019 Tyler, Spojené státy americké tvrdý USA Alexa Glatchová 6–4, 6–4

Čtyřhra: 18 (10–8)

[editovat | editovat zdroj]
Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Finalistky Výsledek
1. 4. dubna 2004 Neapol, Itálie antuka Belgie Elke Clijstersová Nizozemsko Michelle Gerardsová[1]
Nizozemsko Marielle Hooglandová[2]
6–1, 6–0
2. 23. května 2004 Zadar, Chorvatsko antuka Itálie  Lisa Tognettiová[3] Slovensko Michaela Michálková[4]
Slovensko Martina Babáková[5]
bez boje
3. červenec 2010 Stuttgart, Německo antuka Francie Irena Pavlovicová Polsko Magdalena Kiszczynská
Japonsko Erika Semaová
6–3, 6–4
4. červenec 2011 Cuneo, Itálie antuka Švýcarsko Stefanie Vögeleová Česko Eva Birnerová
Rusko Vesna Doloncová
6–3, 6–2
5. červenec 2011 Cali, Kolumbie antuka Itálie Karin Knappová Rumunsko Alexandra Cadanțuová
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
6–4, 6–3
6. 10. dubna 2015 Medellín, Kolumbie antuka Španělsko Lourdes Domínguez Lino Kolumbie Mariana Duqueová
Izrael Julia Glušková
7–5, 4–6, [10–5]
7. 10. října 2015 Kirkland, Spojené státy americké tvrdý Francie Stephanie Foretzová Nizozemsko Lesley Kerkhoveová
Nizozemsko Arantxa Rusová
6–4, 4–6, [10–4]
8. 17. prosince 2016 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Srbsko Nina Stojanovićová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej

Rusko Valerija Savinychová

6–3, 3–6, [10–4]
9. 8. září 2019 Montreux, Švýcarsko antuka Švýcarsko Xenia Knollová ŠvýcarskoConny Perrinová

ŠvýcarskoYlena In-Albonová

6–3, 6–4
10. 10. listopadu 2019 Henderson, Spojené státy americké tvrdý Bělorusko Olga Govorcovová USA Alexandra Muellerová

USA Sophie Changová

6–3, 6–4

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2014 se ve svém rodném městě Esch-sur-Alzette provdala za svého přítele a zároveň trenéra Tima Sommera. V říjnu 2017 se jim narodila dcera Emma Lina a v prosinci 2020 druhá dcera Maya.[6][7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mandy Minella na anglické Wikipedii.

  1. Gerards biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-21. 
  2. Hoogland biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-27. 
  3. Tognetti biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-09. 
  4. Michalkova biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01. 
  5. Babakova biography. www.sonyericssonwtatour.com [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-09. 
  6. Minella joins Serena as a 2017 mom. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MARIJA. Mandy Minella gives birth to second child - Women's Tennis Blog. womenstennisblog.com [online]. 2020-12-14 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]