Lešij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Lesní mužík)
Skočit na: Navigace, Hledání
Lešij na obálce stejnojmenného magazínu z roku 1906

Lešij či lesní mužík je výchoslovanský lesní démon, nazývaný také lěsovik, lasovik, polisun či mochovik. Vystupuje jako ochránce lesa, k lidem se zpravidla chová zlovolně. Jeho podoba, zahrnující chlupatost, rohy a někdy i kopyta a ocas, měla nejspíše vliv na představu čerta. Lešijovi se podobá také Div, bytost zmiňovaná již ve staroruské literatuře, a zlovolní lesní duchové jako Nikola či Mikola, jehož jméno je snad odvozeno od světce Nikoly Dupljanského, který žil v dutém stromě.[1] Lesní démon Mikola je znám i Kašubům, ti věří, že dává pocestným hádanky a tomu, kdo uhádne, ukáže cestu, kdežto kdo neuhodne, propadne moci zla.

V západoslovanském prostředí lešijům odpovídají diví lidé a lesní panny. Podobají se také antickým faunům a satyrům a západoevropským dusům.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

V lidské formě má podobu starce s dlouhými, bílými, vlasy a vousy, svítícíma zelenýma očima, tělem pokrytým srstí a někdy též s malými drápy či rohy.[2] Jeho výška závisí na výšce stromů, může sahat až k jejich korunám, mimo les zase být velký jako tráva. Jeho kůže bývá hrubá jako kůra, vlasy a chlupy zelené. V ruce mívá karabáč nebo palici, obléká například kaftan s červeným opaskem. Často se mění v obyčejného člověka, nejčastěji známého, aby vyvolal v pocestných důvěru.[3] Lze ho však poznat podle zvláštních detailů jako je špatně zapnutý kaftan, bílé oči nebo absence stínu. Může se také měnit ve zvířata, především v medvěda, vlka, zajíce a červeného kohouta.

Jeho přítomnost lze poznat také podle šumění lesa a chvění stromů. Vydává i další různé zvuky, například napodobující zvířata, smích, tleskání a je původcem ozvěny. Kvůli tomu že kolem něj vane prudký vítr a nelze nalézt jeho stopy.

Zvyky[editovat | editovat zdroj]

P. Dobrinin, Lešij, 1906

Lešij neobývá pouze lesy, ale také pole a louky a je aktivní především v noci.[4] Zpravidla žije v jednom lese pouze jeden lešij, pokud je jich více, často jim vládne „car lesní“ nebo „lesničí“. Někteří jsou samotáři obývající pustiny a jeskyně, jiní si budují prostorné příbytky, kde hospodaří se svými ženami a dětmi. Hlavním jeho úkolem je střežit les, nestrpí lesní zloděje, hvízdání a pokřikování. Škůdce lesa zahání především děsivým křikem a různými žerty, člověk kterého obešel ztrácí paměť. Ochraňuje také zvěř, vlci a zajíci jsou považováni za jeho stáda a s medvědy, jeho nejoblíbenějšími zvířaty, s oblibou hoduje.

Do lesa s oblibou také zavádí dívky a děti, které zneuctí a ty se vrátí domů až po dlouhé době. Lidem podvrhuje své vlastní děti, které jsou sice silné, ale také hloupé a nenasytné a ve dvanácti letech utečou do lesa. Lze se proti němu chránit obětmi a dary, především chlebem se solí, zaříkadly jej lze dokonce ovládnout. Jiné lidi zavede z cesty a nechá vyhladovět či utonout v močále. Lze se před ním chránit také třeba obrácením šatů na ruby nebo prohozením levé a pravé boty.[5]

Populární kultura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Леший na ruské Wikipedii a Leszi na anglické Wikipedii.

  1. Váňa, s. 124
  2. Máchal, s. 111
  3. Warnerová, s. 38
  4. Máchal, s. 112
  5. Máchal, s. 114

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WARNEROVÁ, Elizabeth. Ruské mýty. Praha : Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-359-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]