Ledeč nad Sázavou (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Ledeč nad Sázavou
hrad v Ledči nad Sázavou
hrad v Ledči nad Sázavou
Základní informace
Výstavba13. století
Další majitelépáni z Ledče, Ledečtí z Říčan, Meziříčtí z Lomnice, Trčkové z Lípy, páni z Enkefurtu, Kochové, Habsburkové
Současný majitelHrad Ledeč nad Sázavou
Poloha
AdresaLedeč nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
UliceHradní
Souřadnice49°41′48,12″ s. š., 15°16′49,44″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky19808/6-255 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledeč nad Sázavou je hrad přestavěný na zámek ve městě Ledeč nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o Ledči nad Sázavou pocházejí z roku 1181, kdy je v listinách uveden vladyka Zikmund z Ledče, z roku 1220 pochází zmínka o pánech z Ledče v souvislosti s jeho úmrtím.[zdroj⁠?] Samotný hrad mohl být založen v první polovině 13. století.[1] V husitské době ledečtí vladykové stáli na straně tohoto hnutí. Vladykové Mikulášové Pešíkův a Václavův, podepsali v roce 1416 stížný list proti upálení Mistra Jana Husa.

Vladykové z Ledče zde sídlili až do roku 1440, kdy panství přešlo do rukou Ledečských z Říčan a Meziříčských z Lomnice. V roce 1509 zahynula při zřícení stropu východního paláce Žofka ze Sovince, manželka Buriana Ledečského z Říčan, a jejich dva synové. V roce 1562 vymohl Zdeněk Meziříčský majestát povyšující Ledeč na město včetně používání pečetě. V roce 1569 získali panství Trčkové z Lípy. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na valdštejnském spiknutí v roce 1634 bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. V roce 1636 se dostává jako konfiskát do rukou Adrianovi z Enkenfurtu, jehož syn prodal Ledeč v roce 1677 Michaelu Osvaldovi z Thunu. Za něj byl zámek opraven a vznikl také Thunovský letohrádek, od jeho dcer získali panství v roce 1723 Věžníkové.

Poté se majitelé střídali až do roku 1753, kdy Ignác z Kochu prodal panství císařovně Marii Terezii. Ta je později darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila. V roce 1879 hrad zpustošil rozsáhlý požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Ústav jej vlastnil až do roku 1918, od roku 1919 převzal správu stát. Po roce 1945 se hrad, lesy a pozemky staly majetkem státu. V roce 1948 přešel do vlastnictví Správy státních lesů, od roku 1950 Československých státních lesů. V roce 1948 padl návrh využít hrad jako centrální muzeum středního Posázaví a povodí Želivky, ale nebyl realizován. V 90. letech 20. století přešel hrad do soukromého vlastnictví.[zdroj⁠?] Vlastníkem hradu je společnost Hrad Ledeč nad Sázavou, kterou vlastní ze 75 % město Ledeč nad Sázavou a z 25 % firma Kovofiniš, kterou vlastní pět fyzických osob a dominantní podíl 77 % v ní má Josef Zikmunda.[zdroj⁠?]

Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde je vystavena regionální sbírka z počátku 20. století – výrobky a nástroje zdejších řemeslníků, archeologické nálezy, sbírka mincí a papírových platidel, sbírka zbraní. Středoevropským unikátem je sgrafitová výzdoba stropu renesančního sálu. Věž vysoká 32 metrů poskytuje vyhlídku na město Ledeč.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • věž hradu
    věž hradu
  • hrad při pohledu za řekou
    hrad při pohledu za řekou
  • vstup do hradu
    vstup do hradu
  • kulisa mnoha filmů a pohádek na spodním nádvoří
    kulisa mnoha filmů a pohádek na spodním nádvoří
  • nádvoří
    nádvoří
  • pohled na hrad
    pohled na hrad

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

ikona
Neutralita této části článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Hrad byl po mnoho desetiletí ve správě Lesů České republiky. Po sametové revoluci, kdy přešel do vlastnictví města Ledeč nad Sázavou a společnosti Kovofiniš s.r.o. (do roku 2017 pod názvem Kovofiniš a.s.), se začalo mluvit o jeho rozsáhlé rekonstrukci. Zvolena byla cesta postupných oprav.[2]

První porevoluční kastelán, pan Svoboda se zasloužil o záchranu chátrajícího hradu opravením všech střech, nechal opravit hradní věž a provedl další záchranné práce.

Současný kastelán, pan Šíma navázal na práci svého předchůdce a postupně realizuje jednotlivé fáze celkové revitalizace. V roce 2014 byla dokončena rekonstrukce vnitřního opláštění na horním nádvoří. Postupně se opravuje i vnější opláštění, přičemž se postupuje od východního parkánu, přes palác přímo nad řekou až k západnímu bastionu.

Před rekonstrukcí je jediná příjezdová cesta přes hradní most. Ten je ve svém havarijním stavu i díky necitlivé výstavbě železniční tratě Čerčany – Světlá nad Sázavou, která byla proražena přímo pod jeho pilíři.

V roce 2015 byly rekonstruovány jižní omítky. Pod jednou z vrstev se objevily sluneční hodiny, které se podařilo obnovit.[3]

Možnosti pro návštěvníky[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku má znaky reklamy, politické agitace, propagace, sebepropagace apod.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že obsah upravíte podle nezaujatého úhlu pohledu. O článku lze diskutovat na jeho diskusní stránce. Až do vyřešení, prosíme, tuto zprávu neodstraňujte.

Na hradě je již výše zmíněné muzeum, od roku 2013 je ale přesunuté do nově zrekonstruovaných interiérů. Kromě muzea je možné od roku 2015 navštívit první prohlídkový okruh, jehož tématem je retro šedesátých a sedmdesátých let 20. století.

Od roku 2017 je zde nově Muzeum Jaroslava Foglara. Hrad byl pro toto muzeum vybrán vzhledem k blízkosti řeky Sázavy a nedaleké Sluneční zátoce.

V roce 2017 zámek navštívilo 15 204 návštěvníků.[4]

Hrad je dějištěm mnoha tradičních akcí, jako jsou divadelní představení, letní kino nebo koncerty.

Filmaři na hradě[editovat | editovat zdroj]

Na ledečském hradě se natáčelo a natáčí relativně velké množství českých i zahraničních filmů[5]. Jejich tvůrci využívají zajímavých dispozic a poničených fasád, které umožňují větší zásahy do exteriérů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Ledeč nad Sázavou, s. 322–324. 
  2. ↑ Ledečské noviny - Současní majitelé hradu [Online] [2009] dostupný na www: <http://www.ledecns.cz/filemanager/files/file.php?file=87823>
  3. ↑ Sluneční hodiny na hradě [Online] [2015] dostupný na www: <http://www.rozhlas.cz/vysocina/zpravy/_zprava/v-ledci-nad-sazavou-objevili-pod-omitkou-stare-slunecni-hodiny—1515113[nedostupný zdroj]>
  4. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 41. Dostupné v archivu. 
  5. ↑ http://www.hrad-ledec.cz/cs/filmari-na-hrade/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ledeč_nad_Sázavou_(hrad)&oldid=23694181“