Kostel svatého Petra a Pavla (Ledeč nad Sázavou)
| Kostel svatého Petra a Pavla v Ledči | |
|---|---|
 Kostel sv. Petra a Pavla od jihu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Obec | Ledeč nad Sázavou |
| Souřadnice | 49°41′43,98″ s. š., 15°16′48,26″ v. d. |
  Kostel sv. Petra a Pavla v Ledči | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | humpolecký |
| Farnost | Ledeč nad Sázavou |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | okolo roku 1350 |
| Další informace | |
| Adresa | Mlýnská 148,584 01 Ledeč nad Sázavou |
| Oficiální web | http://www.ledecns.farnost.cz/ |
| Kód památky | 15511/6-265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Děkanský kostel svatého Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou je rozměrná jednolodní gotická stavba z doby kolem 1400, později přestavovaná, s mohutnou věží ze 16. století. Zvlášť zajímavá je klenba v lodi a její renesanční malířská výzdoba. Kostel stojí blízko řeky Sázavy, východně od náměstí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl založen patrně na místě staršího kolem roku 1400, věž přistavěna po roce 1509, kdy se také přestavovala loď. Před rokem 1534 za kněze Adama Malcáta byla vestavěna renesanční kruchta, v následujícím roce dokončena věž a roku 1554 byla zaklenuta loď. Před rokem 1730 barokně opravován, vestavěna oratoř na jižní straně kněžiště. Další opravy následovaly koncem 19. století a roku 1931.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní pozdně gotická stavba s obdélnou lodí a polygonálně zakončeným kněžištěm a sakristií. Při severní straně lodi je kaple, k jižní stěně přiléhá hranolová věž. Kněžiště zaklenuto křížovou klenbou se žebry, hrotitá okna s plaménkovými kružbami. V severní stěně je gotické sanktuarium s původní kovanou mříží. Loď je zaklenuta pozdně gotickou valenou klenbou s dekorativními žebry z pálené hlíny. Renesanční kruchtu na západní straně nesou sloupy s arkádami. Klenba lodi, ostění oken a parapet kruchty vyzdoben renesančními malbami z roku 1554 se znaky, nápisy a ornamenty.
Hlavní oltář od Josefa Mockera je z roku 1883, boční oltáře barokní z roku 1773, stejně jako kazatelna a zpovědnice. Na oltáři P. Marie v boční kapli je gotická soška z doby kolem 1420. Na stěnách kněžiště visí obraz sv. Petra a Pavla ze staršího oltáře (konec 18. století) a obraz P. Marie z druhé poloviny 17. století s donátory. Pozdně gotická křtitelnice je z roku 1518. Na severní stěně lodi je náhrobek Zdeňka Meziříčského (1566), v jižní předsíni dva renesanční náhrobky se znaky.[1]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Jednou ze zajímavostí kostela jsou „hlavičky“ na konzolách v presbytáři. Vrcholně gotické žebroví presbytáře je na dvou místech proti sobě ukončeno konzolami s pozoruhodnými obličeji. Velikost obličeje na konzole je přibližně 20–30 centimetrů. Při pohledu směrem od obětního stolu se obličej po pravé straně usmívá a obličej naproti (na levé straně) se mračí. Přesný výraz hlaviček je plně viditelný pouze při jejich bodovém nasvícení. Hlavně výraz hlavičky symbolizující radost není při současném osvětlení kostela zřetelný.[2]
Další z pozoruhodností děkanského kostela sv. Petra a Pavla je železný kruh umístěný vpravo od portálu postranního vchodu pod věží. Jedná se nejspíše o tzv. kostelní pranýř, které byly ve středověku velmi často umísťovány vedle vchodu do kostela. Ke kostelnímu pranýři byly přivazovány „padlé“ dívky za účelem pokání. Tento kruh o průměru 10 centimetrů je pevně ukotven ve zdi přibližně 130 centimetrů nad zemí. Vzhledem k tomu, že okolí kostela v Ledči bylo proti současnému stavu asi o třicet centimetrů pod současnou úrovní dlažby, byl tento pranýř umístěn ve výšce nejspíše kolem 160 – 180 centimetrů. V Ledči byl tento kruh zasazen do zdi nejspíše v 16. století při výstavbě chrámu. Na barokních sakrálních stavbách ale tyto pranýře již téměř nenajdeme. Počátkem 17. století totiž přestává být dávání na pranýř aktuální a většina těchto kruhů ze zdí kostelů mizí. Proto je pozoruhodné, že v Ledči se i přes veškeré opravy do dnešní doby zachoval.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled od železniční zastávky Horní Ledeč -
z mostu -
Ústí Olešenského potoka do Sázavy -
Kostel sv. Petra a Pavla od východu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Poche, Umělecké památky Čech II., str. 217.
- ↑ a b http://home.tiscali.cz/hb.history/s1_zdechovsky_konzoly.htm Zdechovský M. (2001): Zajímavé architektonické detaily ledečského děkanského kostela. - Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 1, str. 35–36.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Ledeč nad Sázavou. Sv. 15, str. 768
- PLEVA, František. Ledeč nad Sázavou - Dějiny města. Ledeč nad Sázavou: město Ledeč nad Sázavou, 1997. 172 s. ISBN 80-902253-2-2.
- POCHE, E. a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1981, str. 217.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
