Ledečské panství
Ledečské panství byla historická správní jednotka v Čáslavském kraji, spadající pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu (rodu).
Majitelé[editovat | editovat zdroj]
- 1181 - 12. října 1220 prvními doloženými majiteli Ledče byli páni z Ledče. První uvedený majitel Zikmund z Ledče, první zmínka o něm je z roku 1181, zemřel 12. října 1220. [1]
- okolo roku 1257 Vavřinec z Ledče [1][2]
- okolo roku 1262 Slávek z Ledče [1][2]
- okolo roku 1282 Bohuslav z Ledče [1][2]
- okolo roku 1309 Lipold z Ledče [1][2]
- okolo roku 1316 tři bratři, Heřman ze Zbyslavic, Mikuláš z Bělé a Zdeněk z Ledče. [1][2]
- okolo roku 1360 Záviš z Ledče. [1][2]
- kolem roku 1367 náležela Ledeč bratrům Petru, Divišovi a Václavu Říčanským z Ledče [1][2]
- po roku 1390 Mikuláš starší a Mikuláš mladší z Říčan a z Ledče [1][2]
- po roku 1442 - 1488 zdědili synové Mikuláše mladšího Jindřich (+1477) a Jan z Říčan a z Ledče [1][2]
- 1488 - 1541 zdědil syn Jana z Říčan a Ledče Burian Ledečský[1][2]
- 1541 - 1566 Zdeněk Meziříčský z Lomnice[1][2]
- 1566 - 13. prosince 1569. zdědil syn Jan Meziříčský [2]
- 1569 - 13. června 1588 Dědí Janova sestra Žofie, provdaná za Jaroslava Trčku z Lípy [2]
- 1588 - 1590 Dědí děti Jaroslava Trčky z Lípy [2]
- 1590 - 1591 koupil Burian Trčka z Lípy na Světlé a Velíši. [2]
- 1591 - 1594 Ledečské panství dědí synové Buriana Trčky z Lípy, Janu Rudolfovi, Maxmiliánovi a Burianovi Mikulášovi[2]
- 1594 - 1597 Maxmilián Trčka z Lípy[2]
- 1597 - 1598 Dědicem se stal bratr Jan Rudolf na Velíši, Kumburce, Světlé a Lipnici. 23. listopadu 1598 prodal panství své tchyni[2]
- 1598 - 1609 Magdaléna Lobkovicová ze Salmu a na Ledči odkázala svému manželovi Ladislavu staršímu z Lobkovic[2]
- 1609 - 1614 Dědí jeho syn Jan Mikuláš z Lobkovic a po něm dědí jeho žena. [1][2]
- 1614 - 1616 Eva Eusebie z Lobkovic [1][2]
- 1616 - 1634 Panství kupuje Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy a na Světlé. [1][2]
- 1635 - 1636 konfiskované panství prozatímní správě Floriána Třebechovského [1][2]
- 1636 - 3. června 1663 Ferdinanda II. daroval Ledeč 6. července 1636 za věrné služby nizozemskému šlechtici Adriánovi, svobodnému pánu z Enkefurtu; po jeho smrti dědí syn Jan Ferdinand.[1][2]
- 1663 - 18. ledna 1677 Jan Ferdinand z Enkefurtu[1][2]
- 1677 - 1694 Panství kupuje Michal Osvald, hrabě z Thunu-Hohenštejna.[1][2]
- 1694 - 1703 Spravuje panství vdova Barbora Františka, rozená hraběnka ze Salmu a Neuburku.[1][2]
- 1703 - 11. listopadu 1718 Připadlo panství dcerám Osvalda, Eleonoře Barboře Kateřině, kněžně Lichtenštejnské a Marii Magdaléně, hraběnce Serényiové.[1][2]
- 1718 - 27. září 1723 Eleonora 11. listopadu 1718 darovala Ledeč svému synu Josefovi, knížeti z Lichtenštejna[1][2]
- 1723 - 1730 Josef, kníže z Lichtenštejna prodává panství Leopoldovi Ignáci, hraběti Věžníkovi na Ratiboři[1][2]
- 1730 - 1733 dědici panství se stali nezletilí synové Bernard Josef, Ignác a Petr Pavel. V letech 1730 - 1732 spravovala panství jejich matka Marie Alžběta Věžníková, rozená z Valdštejna [2]
- 1733 - 1740 V soudem nařízené dražbě kupuje Ledečské panství Ignác Věžník. Ten ještě týž rok umírá a záhy po jeho smrti i jeho syn Leopold Ondřej. Vdova po Ignáci Marie Anna, rozená ze Satzenhofu se provdává za hraběte z Verdugu. [1][2]
- 1740 - 1750 Františka Bechyňová, rozená hraběnka z Věžník[1][2]
- 1750 - 1753 Ignác, svobodný pán z Kochu[1][2]
- 1753 - 1763 Ledeč kupuje císařovna Marie Terezie, která ho po roce 1763 daruje Tereziánskému ústavu šlechtičen na Pražském hradě.[1][2]
- 1763 - 1936 Tereziánský ústav šlechtičen [1][2]
Sídla na panství roku 1654[editovat | editovat zdroj]
Místa v panství Ledečském z roku 1654, uvedená v berní rule
| Jméno obce | hospodářů roku 1654[3][4] | poddaných roku 1651 [5] |
|---|---|---|
| Město Ledeč nad Sázavou,* | 179 | 1083* |
| Ledeč nad Sázavou (hrad),** | 57** | |
| Kožlí (okres Havlíčkův Brod) | 27 | 108 |
| Ostrov (okres Havlíčkův Brod) | 10 | 75 |
| Sechov | 9 | 63 |
| Bohumilice (Kožlí), | 7 | 52 |
| Mstislavice, | 6 | 40 |
| Chřenovice, | 21 | 120 |
| Obrvaň, | 6 | 29 |
| Jedlá, | 7 | 33 |
| Pavlovice (Vlastějovice), | 9 | 52 |
| Bělá (okres Havlíčkův Brod), | 26 | 62 |
| Sychrov (Ledeč nad Sázavou), | 5 | 24 |
| Volavá Lhota, | 10 | 28 |
| Machovice, | 5 | 14 |
| Milanovice, | 3 | 11 |
| Kozlov (okres Havlíčkův Brod), | 10 | 66 |
| Olešná (Kozlov), | 6 | 23 |
| Souboř, | 7 | 26 |
| Habrek, | 6 | 17 |
| Číhošť, | 19 | 101 |
| Kynice, | 15 | 40 |
| Hroznětín, | 8 | 34 |
| Tunochody, | 10 | 52 |
| Leština (Kozlov), | 6 | 23 |
| Zdeslavice (Číhošť), | 4 | 16 |
| Vrbka (Ledeč nad Sázavou), | 12 | 27 |
| Bohdaneč, | 17 | 74 |
| Třebětín, | 20 | 39 |
| Víckovice, | 12 | 19 |
| Kotoučov, | 6 | 35 |
| Prostřední Ves, | 10 | 38 |
| Breuhas, | 24 | |
| Maierhof Hradetz, | 14 | |
| Chalupen zu Hradetz, | 19 | |
| Podola, | 10 | |
| Dobrawuda, | 9 | |
| Veliká, | 7 | |
| Nezdin, | 4 | |
| Zdeslawicz, | 5 | |
| Bohdaneč, | 18 | |
| Michalowicze, | 7 | |
| Pawlikov, | 12 | |
| Rzeplicze, | 34 | |
| Ober Sluschin, | 18 | |
| Undter Dluschin, | 18 |
(*součet obyvatel města a **hradu Ledeč nad Sázavou = bei dem schloss Ledetsch: 57, bei dem Breühaus: 24, stadt Ledetsch: 302, in Gemeinhaus: 304, Im Haus des Georgen Trziebechowsky: 393, In Gemein Patthaus In spittalhaus: 13, In den Spittalhaus: 5, In dem dritten Spital: 5, Im Spittal bei dem Pfahrof: 13, Spittalhaus bei H. Dreyfaltigkeit: 12, In Spittal: 13, In der Schuell: 13, Gemein Meierhof: 2, Auf dem Thor: 4, Im Hürthaus: 4. )
(Suma: 1 město, 32 vesnic, 510 Hospodářů, 2777 poddaných)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab Archivovaná kopie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2016-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-21.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj http://www.hrad-ledec.cz/cs/historie-ledecskeho-hradu/
- ↑ Popis Čech roku 1654
- ↑ Berní rula: Kraj Čáslavský
- ↑ Soupis poddaných podle víry z roku 1651 - Čáslavsko
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PLEVA, František. Ledeč nad Sázavou - Dějiny města. Ledeč nad Sázavou: město Ledeč nad Sázavou, 1997. 172 s. ISBN 80-902253-2-2.