Přeskočit na obsah

Lacembok (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lacembok
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbapolovina 14. století
Zánik15. století
Současný majitelČeská republika
Poloha
Adresaúdolí Vrbeckého potokaSouboře, Ledeč nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lacembok (též Zíkev) je zaniklý hrad nad údolím Vrbeckého potoka severovýchodně od SoubořeLedče nad Sázavouokrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Založen byl jako centrum malého šlechtického panství v polovině čtrnáctého století. Vystřídala se na něm řada majitelů z řad drobné šlechty a na začátku husitských válek byl dobyt a pobořen. Od poloviny patnáctého století patřil lacembocký statek k Ledči nad Sázavou.

Hrad založil okolo poloviny čtrnáctého století nejspíše Jaroš z Lacemboku,[1] připomínaný v letech 1350–1374. Od něj hrad koupil blíže neznámý Hašek, který od roku 1384 začal používat přídomek z Lacemboku. Snad někdy v té době byla v blízkosti hradu založena vesnice Soběboř.[2] Hašek z Lacemboku byl ručitelem při prodeji jakéhosi platu v Bohdanči. Dohoda nebyla dodržena, a proto kupující Předbor z Holišína roku 1393 získal Haškův majetek: čtyři selské dvory v Soběboři, poplužní dvůr, tvrz Lacembok a sedm lánů lesa.[3]

Předborovým nástupcem se stal jeho syn[2] Prokop z Lacemboku s manželkou Eliškou. Když zemřel, byl jeho majetek v Čáslavi prohlášen za odúmrť. Král Václav IV. potom statek věnoval Václavu Martinovi Kladnému jako vyšehradské manství. V roce 1415 k Lacemboku patřil poplužní dvůr v Soběboři se dvěma poplužími a pustými poli, lukami, lesy a potoky v odhadní ceně 140 kop grošů. To vše Václav Martin Kladný postoupil Petrovi z Kutrovic. Ten potom začal používat přídomek z Lacemboku. Roku 1417 své manželce Alžbětě zapsal na Lacemboku věno ve výši sto kop českých grošů.[3]

Půdorys hradu od Vojtěcha Krále z Dobré Vody publikovaný roku 1900

Během husitských válek, nejspíše v roce 1420,[2] byl Lacembok dobyt, pobořen a zanikla i Soběboř. Teprve v roce 1457 byla provolána odúmrť po Petrovi a Alžbětě z Lacemboku, v níž byly hrad i vesnice označeny jako pusté. Majetek tehdy získali uředníci zemských desek: místosudí Jan z Nasetic, písař Martin z Božkova a místopísař Václav z Baštin. Nedokázali se však vyrovnat s nároky, které na statek vznesl Jan Hadburk ze Sobučic, jenž se tak roku 1458 stal novým majitelem statku. Ten nově získaný majetek prodal za 108 kop českých grošů Jindřichovi z Říčan a Ledče, který jej připojil k ledečskému panství. Poslední zmínky o pustém Lacemboku se nacházejí v zápisech v zemských deskách, které v letech 1544 a 1550 nechala učinit Markéta Ledecká z Říčan.[3]

Lacembok měl dvoudílnou dispozici a patřil k hradům bergfritového typu. Jeho pozůstatky se nachází na ostrožně nad Vrbeckým potokem, jejíž přístupová strana je opevněna valem a příkopem. Za nimi se nacházelo předhradí a druhý příkop oddělující hradní jádro. V čele jádra nejspíše stával okrouhlý bergfrit a za ním nevelký palác. Na povrchu se projevují jen jejich terénní relikty, ale je pravděpodobné, že se jedná o tzv. zavřený hrad, tj. zdivo je překryto destrukcí hradních staveb.[1]

  1. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Lacembok, s. 318. 
  2. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Lacembok, s. 251. 
  3. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Zíkev (Lacembok) hrad, s. 111–112. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]