Lacembok (okres Havlíčkův Brod)
| Lacembok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | polovina 14. století |
| Zánik | 15. století |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | údolí Vrbeckého potoka u Souboře, Ledeč nad Sázavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°43′36″ s. š., 15°16′42″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lacembok (též Zíkev) je zaniklý hrad nad údolím Vrbeckého potoka severovýchodně od Souboře u Ledče nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Založen byl jako centrum malého šlechtického panství v polovině čtrnáctého století. Vystřídala se na něm řada majitelů z řad drobné šlechty a na začátku husitských válek byl dobyt a pobořen. Od poloviny patnáctého století patřil lacembocký statek k Ledči nad Sázavou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad založil okolo poloviny čtrnáctého století nejspíše Jaroš z Lacemboku,[1] připomínaný v letech 1350–1374. Od něj hrad koupil blíže neznámý Hašek, který od roku 1384 začal používat přídomek z Lacemboku. Snad někdy v té době byla v blízkosti hradu založena vesnice Soběboř.[2] Hašek z Lacemboku byl ručitelem při prodeji jakéhosi platu v Bohdanči. Dohoda nebyla dodržena, a proto kupující Předbor z Holišína roku 1393 získal Haškův majetek: čtyři selské dvory v Soběboři, poplužní dvůr, tvrz Lacembok a sedm lánů lesa.[3]
Předborovým nástupcem se stal jeho syn[2] Prokop z Lacemboku s manželkou Eliškou. Když zemřel, byl jeho majetek v Čáslavi prohlášen za odúmrť. Král Václav IV. potom statek věnoval Václavu Martinovi Kladnému jako vyšehradské manství. V roce 1415 k Lacemboku patřil poplužní dvůr v Soběboři se dvěma poplužími a pustými poli, lukami, lesy a potoky v odhadní ceně 140 kop grošů. To vše Václav Martin Kladný postoupil Petrovi z Kutrovic. Ten potom začal používat přídomek z Lacemboku. Roku 1417 své manželce Alžbětě zapsal na Lacemboku věno ve výši sto kop českých grošů.[3]
Během husitských válek, nejspíše v roce 1420,[2] byl Lacembok dobyt, pobořen a zanikla i Soběboř. Teprve v roce 1457 byla provolána odúmrť po Petrovi a Alžbětě z Lacemboku, v níž byly hrad i vesnice označeny jako pusté. Majetek tehdy získali uředníci zemských desek: místosudí Jan z Nasetic, písař Martin z Božkova a místopísař Václav z Baštin. Nedokázali se však vyrovnat s nároky, které na statek vznesl Jan Hadburk ze Sobučic, jenž se tak roku 1458 stal novým majitelem statku. Ten nově získaný majetek prodal za 108 kop českých grošů Jindřichovi z Říčan a Ledče, který jej připojil k ledečskému panství. Poslední zmínky o pustém Lacemboku se nacházejí v zápisech v zemských deskách, které v letech 1544 a 1550 nechala učinit Markéta Ledecká z Říčan.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Lacembok měl dvoudílnou dispozici a patřil k hradům bergfritového typu. Jeho pozůstatky se nachází na ostrožně nad Vrbeckým potokem, jejíž přístupová strana je opevněna valem a příkopem. Za nimi se nacházelo předhradí a druhý příkop oddělující hradní jádro. V čele jádra nejspíše stával okrouhlý bergfrit a za ním nevelký palác. Na povrchu se projevují jen jejich terénní relikty, ale je pravděpodobné, že se jedná o tzv. zavřený hrad, tj. zdivo je překryto destrukcí hradních staveb.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Lacembok, s. 318.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Lacembok, s. 251.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Zíkev (Lacembok) hrad, s. 111–112.