Lasse Artturi Virén (* 22. července 1949, Myrskylä) je bývalý finský atlet, běžec, jehož specializací byly dlouhé tratě. Je čtyřnásobným olympijským vítězem.
Atletická kariéra
Patřil k velkým postavám světové atletiky v 70. letech 20. století. Poprvé se představil na mezinárodní scéně na mistrovství Evropy v Helsinkách v roce 1971, kde doběhl 7. v běhu na 5 000 metrů a 17. na dvojnásobné trati (oba závody vyhrál jeho krajan Juha Väätäinen).
Nejúspěšnějším rokem jeho kariéry byl zřejmě hned následující rok 1972. Tehdy se stal dvojnásobným olympijským vítězem – v bězích na 5 000 i 10 000 metrů. Na delší trati vytvořil v olympijském finále světový rekord časem 27:38,4 (27:38,35) a to i přesto, že během kolize s Tunisanem Mohammedem Gammoudim v polovině závodu upadl a ztratil na soupeře asi 100 metrů. Jen několik dnů po olympiádě, 14. září 1972, vytvořil v Helsinkách nový světový rekord v běhu na 5 000 metrů časem 13:16,4. V tomto roce získal prestižní titul Atlet roku v anketě časopisu Track & Field News.
Stal se jedním z prvních vytrvalců, kteří pochopili nutnost vysokohorského tréninku – před olympijskými hrami v Montrealu trávil několik měsíců v Kolumbii a v Keni (Thomson's Falls).
Dvojnásobným olympijským vítězem na obou vytrvaleckých tratích se stal rovněž na olympiádě v Montrealu v roce 1976. Na těchto hrách se dokonce pokoušel napodobit vítězství Emila Zátopka na tratích 5000 metrů, 10 000 metrů a v maratonu na jedněch jediných hrách, které československý běžec předvedl na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Virén v Montrealu běžel svůj první maraton v životě (a navíc hned následující den po svém vítězství v běhu na 5000 metrů) a doběhl pátý, přesto je tento jeho montrealský výsledek dosud nejúspěšnějším pokusem o podobné trojí vítězství, podstatně zdařilejším nežli stejné pokusy jiných atletů (Ron Clarke na olympijských hrách 1964 v Tokiu nebo Mamo Wolde a Naftali Temu na olympiádě 1968 v Mexiku).
V roce 1980 se zúčastnil své poslední, třetí olympiády. Na olympijských hrách v Moskvě startoval už jen v jedné dráhové disciplíně (10 000 metrů) a doběhl pátý – nedokázal vzdorovat náporu trojice etiopských běžců, vedených Mirutsem Yifterem, a překonal ho i jeho krajan Kaarlo Maaninka. Potom se znovu postavil na start olympijského maratonu, ale na rozdíl od Montrealu tento běh v Moskvě nedokončil.
Po skončení atletické kariéry pokračoval ve své profesi policejního úředníka. V letech 1999 – 2007 a 2010 – 2011 byl poslancem finského parlamentu, ve volbách v roce 2011 již nekandidoval.
V roce 2014 byl zařazen do Síně slávy IAAF – jako třetí finský běžec po Paavovi Nurmim (zařazen v roce 2012) a Hannesi Kolehmainenovi (2013).
Osobní rekordy Lasseho Viréna
- 1500 m 3:41,8 (Lappeenranta 26.6.1976)
- 1 míle 4:01,6 (Vammala 19.8.1976)
- 2000 m 5:08,6 (Riihimäki 21.9.1972)
- 3000 m 7:43,2 (Oulu 27.7.1972)
- 2 míle 8:14,0 (Stockholm 14.8.1972)
- 3 míle 12:51,6+ (Helsinky 14.9.1972, mezičas v běhu na 5000 m 13:16,3)
- 5000 m 13:16,3 (Helsinky 14.9,1972, naměřeno 13:16,3, zaokrouhleno na 13:16,4)
- 6 mil 26:57,8+ (Oslo 3.8.1972, mezičas v běhu na 10 000 m 27:52,4)
- 10 000 m 27:38,35 (Mnichov 3.9.1972)
- 20 000 m 1:01:25,0 (Colombes 2.10.1971)
- hodinovka 19 500 metrů (Colombes 2.10.1971, dosaženo v průběhu závodu na 20 000 metrů)
- maraton 2:13:10,8 (Montreal 31.7.1976)
Světové rekordy Lasseho Viréna
- 2 míle, 8:14,0, Stockholm 14.8.1972. První světový rekord Lasseho Viréna. Dosáhl ho v přímém souboji s držitelem dosavadního světového rekordu (8:17,8 z roku 1971), Belgičanem Emielem Puttemansem. Virénův mezičas na 3000 metrech byl 7:43,6. Pod hranici svého starého světového rekordu běžel i Puttemans (8:17,2), třetí byl Švéd Anders Gärderud ve švédských rekordech na 3000 m (7:47,8) a 2 míle (8:20,6). Virénův světový rekord překonal v roce 1973 časem 8:13,8 britský běžec Brendan Foster.
- 10 000 metrů, 27:38,4, Mnichov 3.9.1972. Světový rekord dosažený ve finále běhu na 10 000 metrů na olympijských hrách v Mnichově. Elektronická hodnota výkonu byla 27:38,35. Rekord překonal 13.7.1973 v Londýně britský vytrvalec David Bedford (27:30,8).
- 5000 metrů, 13:16,4, Helsinky 14.9.1972. Těsně po skončení olympijských her v Mnichově zlepšil Virén o 0,2 sekudy světový rekord na 5000 metrů, který v roce 1965 vytvořil Australan Ron Clarke. Ruční časomíra naměřila Virénovi 13:16,3, ale čas byl v souladu s tehdy platnými pravidly pro dlouhé běhy zaokrouhlen na nejbližší horší sudou desetinu sekundy. Rekord překonal už za šest dnů Emiel Puttemans (13:13,0 v Bruselu 20.9.1972).
Nejlepší výkony Lasseho Viréna
5000 m
výkon
|
pořadí
|
místo
|
datum
|
závod
|
rekord
|
13:16,3
|
1
|
Helsinky
|
14.9.1972
|
|
světový rekord
|
13:19,0
|
1
|
Helsinky
|
25.7.1972
|
|
finský rekord
|
13:24,57
|
3
|
Řím
|
8.9.1974
|
mistrovství Evropy
|
|
13:24,76
|
1
|
Montreal
|
30.7.1976
|
olympijské hry
|
|
13:24,78
|
1
|
Turku
|
2.7.1976
|
|
|
13:26,0
|
1
|
Helsinky
|
10.9.1974
|
|
|
13:26,42
|
1
|
Mnichov
|
10.9.1972
|
olympijské hry
|
olympijský rekord
|
13:28,0
|
5
|
Helsinky
|
27.6.1973
|
|
|
13:28,8
|
2
|
Helsinky
|
30.7.1978
|
|
|
13:29,8
|
1
|
Helsinky
|
22.8.1971
|
|
|
10 000 m
výkon
|
pořadí
|
místo
|
datum
|
závod
|
rekord
|
27:38,35
|
1
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
olympijské hry
|
světový rekord
|
27:40,38
|
1
|
Montreal
|
26.7.1976
|
olympijské hry
|
|
27:42,95
|
1
|
Helsinky
|
23.6.1976
|
|
|
27:50,56
|
5
|
Moskva
|
27.7.1980
|
olympijské hry
|
|
27:52,4
|
1
|
Oslo
|
3.8.1972
|
|
finský rekord
|
28:04,41
|
4 (rozběh)
|
Mnichov
|
31.8.1972
|
olympijské hry
|
|
28:04,69
|
12
|
Brusel
|
4.9.1979
|
memoriál Van Dammeho
|
|
28:10,95
|
4
|
Helsinky
|
9.7.1980
|
|
|
28:11,4
|
1
|
Helsinky
|
30.8.1975
|
|
|
28:11,8
|
8
|
Helsinky
|
29.6.1978
|
|
|
Lasse Virén v atletických tabulkách své doby
světové tabulky v běhu na 5000 m mužů v roce 1972
výkon
|
atlet
|
pořadí
|
místo
|
datum
|
13:13,0
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
1
|
Brusel
|
20.9.1972
|
13:16,4
|
Lasse Virén (Finsko), 1949
|
1
|
Helsinky
|
14.9.1972
|
13:17,2
|
Dave Bedford (Velká Británie), 1949
|
1
|
Londýn
|
14.7.1972
|
13:19,8
|
Ian McCafferty (Velká Británie), 1944
|
2
|
Londýn
|
14.7.1972
|
13:22,4
|
Gianni Del Buono (Itálie), 1943
|
1
|
Řím
|
13.9.1972
|
13:22,8
|
Steve Prefontaine (USA), 1951
|
1
|
Eugene
|
9.7.1972
|
13:24,2
|
Ian Stewart (Velká Británie), 1949
|
3
|
Londýn
|
14.7.1972
|
13:26,0
|
Mariano Haro (Španělsko), 1940
|
4
|
Londýn
|
14.7.1972
|
13:26,4
|
Javier Alvárez (Španělsko), 1943
|
1
|
Oslo
|
19.7.1972
|
13:27,4
|
Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938
|
2
|
Mnichov
|
10.9.1972
|
dlouhodobé světové tabulky v běhu na 5000 m mužů k 31.12.1972
výkon
|
atlet
|
pořadí
|
místo
|
datum
|
13:13,0
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
1
|
Brusel
|
20.9.1972
|
13:16,4
|
Lasse Virén (Finsko), 1949
|
1
|
Helsinky
|
14.9.1972
|
13:16,6
|
Ron Clarke (Austrálie), 1937
|
1
|
Stockholm
|
5.7.1966
|
13:17,2
|
Dave Bedford (Velká Británie), 1949
|
1
|
Londýn
|
14.7.1972
|
13:19,8
|
Ian McCafferty (Velká Británie), 1944
|
2
|
Londýn
|
14.7.1972
|
13:22,4
|
Gianni Del Buono (Itálie), 1943
|
1
|
Řím
|
13.9.1972
|
13:22,8
|
Ian Stewart (Velká Británie), 1949
|
1
|
Edinburgh
|
25.7.1970
|
13:22,8
|
Steve Prefontaine (USA), 1951
|
1
|
Eugene
|
9.7.1972
|
13:24,2
|
KIpchoge Keino (Keňa), 1940
|
1
|
Auckland
|
30.11.1965
|
13:24,8
|
Harald Norpoth (SRN), 1942
|
1
|
Kolín nad Rýnem
|
7.9.1966
|
světové tabulky v běhu na 10 000 m mužů v roce 1972
výkon
|
atlet
|
pořadí
|
místo
|
datum
|
27:38,4
|
Lasse Virén (Finsko), 1949
|
1
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:39,6
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
2
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:41,0
|
Miruts Yifter (Etiopie), 1944
|
3
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:48,2
|
Mariano Haro (Španělsko), 1940
|
4
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:51,4
|
Frank Shorter (USA), 1947
|
5
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:52,4
|
Dave Bedford (Velká Británie), 1949
|
1
|
Londýn
|
15.7.1972
|
27:54,8
|
Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938
|
1 (rozběh)
|
Mnichov
|
31.8.1972
|
28:03,8
|
Gaston Roelants (Belgie), 1937
|
1
|
Brusel
|
5.8.1972
|
28:05,2
|
Rašid Šarafetdinov (SSSR), 1943
|
1
|
Moskva
|
18.7.1972
|
28:07,8
|
Pavel Andrejev (SSSR), 1944
|
2
|
Augsburg
|
23.6.1972
|
dlouhodobé světové tabulky v běhu na 10 000 m mužů k 31.12.1972
výkon
|
atlet
|
pořadí
|
místo
|
datum
|
27:38,4
|
Lasse Virén (Finsko), 1949
|
1
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:39,4
|
Ron Clarke (Austrálie), 1937
|
1
|
Oslo
|
14.7.1965
|
27:39,6
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
2
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:41,0
|
MIruts Yifter (Etiopie), 1944
|
3
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:47,0
|
Dave Bedford (Velká Británie), 1949
|
1
|
Portsmouth
|
10.7.1971
|
27:48,2
|
Mariano Haro (Španělsko), 1940
|
4
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:51,4
|
Frank Shorter (USA), 1947
|
5
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
27:52,8
|
Juha Väätäinen (Finsko), 1941
|
1
|
Helsinky
|
10.8.1971
|
27:53,4
|
Jürgen Haase (NDR), 1945
|
2
|
Helsinky
|
10.8.1971
|
27:54,8
|
Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938
|
1 (rozběh)
|
Mnichov
|
31.8.1972
|
Lasse Virén v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News
celkové pořadí (muži)
rok
|
pořadí
|
1972
|
1. místo
|
1976
|
5. místo
|
5000 m
rok
|
pořadí
|
1972
|
1. místo
|
1974
|
5. místo
|
1976
|
1. místo
|
10 000 m
rok
|
pořadí
|
1972
|
1. místo
|
1973
|
7. místo
|
1974
|
9. místo
|
1976
|
1. místo
|
1980
|
8. místo
|
maraton
Lasse Virén a Československo
Lasse Virén startoval v Praze už na mezistátním atletickém utkání s Československem v roce 1970, kde dokonce vytvořil svůj osobní rekord v běhu na 10 000 metrů – 29:15,8. Především si však oblíbil starty na někdejším Běhu Rudého práva, který byl ve své době prestižním pražským silničním během s dobrou mezinárodní účastí. Lasse Virén v tomto běhu zvítězil v letech 1971, 1972, 1976 a 1977. V roce 1973 byl třetí, v roce 1977 druhý, v roce 1980 skončil na 27. místě. Zranění a pokles formy mu však znemožnily účast na pražském atletickém mistrovství Evropy v roce 1978. Na Běh Rudého práva přijel ještě v roce 1983, tedy na samém sklonku své atletické dráhy – a obsadil 17. místo. Do Prahy přijel 63letý Lasse Virén také v roce 2012, kdy tu 27. července odstartoval Zlatý maraton Emila Zátopka, pořádný při příležitosti 60. výročí Zátopkova trojnásobného triumfu na olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952.
Odkazy
Externí odkazy
Literatura
- Suomen Kaikkinen Aikojen Yleisurheilutilastot, Suomen Kaikkinen Aikojen Parhaat Ulkoratatulokset 1.1.1989, Tilastot Juhani Jalava Statistics, ISBN 952-90-1022-2, str. 105, 108, 109, 110, 113, 114, 117, 118, 123, 124
- Progression of IAAF World Records, 2007 edition, Edited by Imre Matrahazi (IAAF), str. 76, 82, 89
- Athletic Track and Field Statistics, Annual 1973, Verlag Bartels & Wernitz KG, Berlin 65, str. 54, 56
- Dlouhodobé světové tabulky, Český atletický svaz, Sdružení atletických statistiků, Praha 1973, str. 39, 41
- Atletika, ročník 24, 1972, č.10, Lasse Viren vytrvalcem č.1, str. 10
- Lasse Viren, Antero Raevuori, Pentti Vuorio: Kullatut Piikkarit, Helsinki 1976, ISBN 951-35-1519-2