Lasse Virén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lasse Virén
Osobní informace
Rodné jménoLasse Artturi Virén
Narození22. července 1949 (74 let)
Myrskylä
Výška180 cm
Kariéra
Disciplínaběh na 5000 metrů, maratonský běh a běh na 10 000 metrů
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1972 běh na 5 000 m
zlato LOH 1972 běh na 10 000 m
zlato LOH 1976 běh na 5 000 m
zlato LOH 1976 běh na 10 000 m
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1974 5000 m

Lasse Artturi Virén (* 22. července 1949, Myrskylä) je bývalý finský atlet, běžec, jehož specializací byly dlouhé tratě. Je čtyřnásobným olympijským vítězem.

Atletická kariéra

Patřil k velkým postavám světové atletiky v 70. letech 20. století. Poprvé se představil na mezinárodní scéně na mistrovství Evropy v Helsinkách v roce 1971, kde doběhl 7. v běhu na 5 000 metrů a 17. na dvojnásobné trati (oba závody vyhrál jeho krajan Juha Väätäinen).

Nejúspěšnějším rokem jeho kariéry byl zřejmě hned následující rok 1972. Tehdy se stal dvojnásobným olympijským vítězem – v bězích na 5 000 i 10 000 metrů. Na delší trati vytvořil v olympijském finále světový rekord časem 27:38,4 (27:38,35) a to i přesto, že během kolize s Tunisanem Mohammedem Gammoudim v polovině závodu upadl a ztratil na soupeře asi 100 metrů. Jen několik dnů po olympiádě, 14. září 1972, vytvořil v Helsinkách nový světový rekord v běhu na 5 000 metrů časem 13:16,4. V tomto roce získal prestižní titul Atlet roku v anketě časopisu Track & Field News.

Stal se jedním z prvních vytrvalců, kteří pochopili nutnost vysokohorského tréninku – před olympijskými hrami v Montrealu trávil několik měsíců v Kolumbii a v Keni (Thomson's Falls).

Dvojnásobným olympijským vítězem na obou vytrvaleckých tratích se stal rovněž na olympiádě v Montrealu v roce 1976. Na těchto hrách se dokonce pokoušel napodobit vítězství Emila Zátopka na tratích 5000 metrů, 10 000 metrů a v maratonu na jedněch jediných hrách, které československý běžec předvedl na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Virén v Montrealu běžel svůj první maraton v životě (a navíc hned následující den po svém vítězství v běhu na 5000 metrů) a doběhl pátý, přesto je tento jeho montrealský výsledek dosud nejúspěšnějším pokusem o podobné trojí vítězství, podstatně zdařilejším nežli stejné pokusy jiných atletů (Ron Clarke na olympijských hrách 1964 v Tokiu nebo Mamo Wolde a Naftali Temu na olympiádě 1968 v Mexiku).

V roce 1980 se zúčastnil své poslední, třetí olympiády. Na olympijských hrách v Moskvě startoval už jen v jedné dráhové disciplíně (10 000 metrů) a doběhl pátý – nedokázal vzdorovat náporu trojice etiopských běžců, vedených Mirutsem Yifterem, a překonal ho i jeho krajan Kaarlo Maaninka. Potom se znovu postavil na start olympijského maratonu, ale na rozdíl od Montrealu tento běh v Moskvě nedokončil.

Po skončení atletické kariéry pokračoval ve své profesi policejního úředníka. V letech 1999 – 2007 a 2010 – 2011 byl poslancem finského parlamentu, ve volbách v roce 2011 již nekandidoval.

V roce 2014 byl zařazen do Síně slávy IAAF – jako třetí finský běžec po Paavovi Nurmim (zařazen v roce 2012) a Hannesi Kolehmainenovi (2013).

Osobní rekordy Lasseho Viréna

  • 1500 m 3:41,8 (Lappeenranta 26.6.1976)
  • 1 míle 4:01,6 (Vammala 19.8.1976)
  • 2000 m 5:08,6 (Riihimäki 21.9.1972)
  • 3000 m 7:43,2 (Oulu 27.7.1972)
  • 2 míle 8:14,0 (Stockholm 14.8.1972)
  • 3 míle 12:51,6+ (Helsinky 14.9.1972, mezičas v běhu na 5000 m 13:16,3)
  • 5000 m 13:16,3 (Helsinky 14.9,1972, naměřeno 13:16,3, zaokrouhleno na 13:16,4)
  • 6 mil 26:57,8+ (Oslo 3.8.1972, mezičas v běhu na 10 000 m 27:52,4)
  • 10 000 m 27:38,35 (Mnichov 3.9.1972)
  • 20 000 m 1:01:25,0 (Colombes 2.10.1971)
  • hodinovka 19 500 metrů (Colombes 2.10.1971, dosaženo v průběhu závodu na 20 000 metrů)
  • maraton 2:13:10,8 (Montreal 31.7.1976)

Světové rekordy Lasseho Viréna

  • 2 míle, 8:14,0, Stockholm 14.8.1972. První světový rekord Lasseho Viréna. Dosáhl ho v přímém souboji s držitelem dosavadního světového rekordu (8:17,8 z roku 1971), Belgičanem Emielem Puttemansem. Virénův mezičas na 3000 metrech byl 7:43,6. Pod hranici svého starého světového rekordu běžel i Puttemans (8:17,2), třetí byl Švéd Anders Gärderud ve švédských rekordech na 3000 m (7:47,8) a 2 míle (8:20,6). Virénův světový rekord překonal v roce 1973 časem 8:13,8 britský běžec Brendan Foster.
  • 10 000 metrů, 27:38,4, Mnichov 3.9.1972. Světový rekord dosažený ve finále běhu na 10 000 metrů na olympijských hrách v Mnichově. Elektronická hodnota výkonu byla 27:38,35. Rekord překonal 13.7.1973 v Londýně britský vytrvalec David Bedford (27:30,8).
  • 5000 metrů, 13:16,4, Helsinky 14.9.1972. Těsně po skončení olympijských her v Mnichově zlepšil Virén o 0,2 sekudy světový rekord na 5000 metrů, který v roce 1965 vytvořil Australan Ron Clarke. Ruční časomíra naměřila Virénovi 13:16,3, ale čas byl v souladu s tehdy platnými pravidly pro dlouhé běhy zaokrouhlen na nejbližší horší sudou desetinu sekundy. Rekord překonal už za šest dnů Emiel Puttemans (13:13,0 v Bruselu 20.9.1972).

Nejlepší výkony Lasseho Viréna

5000 m

výkon pořadí místo datum závod rekord
13:16,3 1 Helsinky 14.9.1972 světový rekord
13:19,0 1 Helsinky 25.7.1972 finský rekord
13:24,57 3 Řím 8.9.1974 mistrovství Evropy
13:24,76 1 Montreal 30.7.1976 olympijské hry
13:24,78 1 Turku 2.7.1976
13:26,0 1 Helsinky 10.9.1974
13:26,42 1 Mnichov 10.9.1972 olympijské hry olympijský rekord
13:28,0 5 Helsinky 27.6.1973
13:28,8 2 Helsinky 30.7.1978
13:29,8 1 Helsinky 22.8.1971

10 000 m

výkon pořadí místo datum závod rekord
27:38,35 1 Mnichov 3.9.1972 olympijské hry světový rekord
27:40,38 1 Montreal 26.7.1976 olympijské hry
27:42,95 1 Helsinky 23.6.1976
27:50,56 5 Moskva 27.7.1980 olympijské hry
27:52,4 1 Oslo 3.8.1972 finský rekord
28:04,41 4 (rozběh) Mnichov 31.8.1972 olympijské hry
28:04,69 12 Brusel 4.9.1979 memoriál Van Dammeho
28:10,95 4 Helsinky 9.7.1980
28:11,4 1 Helsinky 30.8.1975
28:11,8 8 Helsinky 29.6.1978

Lasse Virén v atletických tabulkách své doby

světové tabulky v běhu na 5000 m mužů v roce 1972

výkon atlet pořadí místo datum
13:13,0 Emiel Puttemans (Belgie), 1947 1 Brusel 20.9.1972
13:16,4 Lasse Virén (Finsko), 1949 1 Helsinky 14.9.1972
13:17,2 Dave Bedford (Velká Británie), 1949 1 Londýn 14.7.1972
13:19,8 Ian McCafferty (Velká Británie), 1944 2 Londýn 14.7.1972
13:22,4 Gianni Del Buono (Itálie), 1943 1 Řím 13.9.1972
13:22,8 Steve Prefontaine (USA), 1951 1 Eugene 9.7.1972
13:24,2 Ian Stewart (Velká Británie), 1949 3 Londýn 14.7.1972
13:26,0 Mariano Haro (Španělsko), 1940 4 Londýn 14.7.1972
13:26,4 Javier Alvárez (Španělsko), 1943 1 Oslo 19.7.1972
13:27,4 Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938 2 Mnichov 10.9.1972

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 5000 m mužů k 31.12.1972

výkon atlet pořadí místo datum
13:13,0 Emiel Puttemans (Belgie), 1947 1 Brusel 20.9.1972
13:16,4 Lasse Virén (Finsko), 1949 1 Helsinky 14.9.1972
13:16,6 Ron Clarke (Austrálie), 1937 1 Stockholm 5.7.1966
13:17,2 Dave Bedford (Velká Británie), 1949 1 Londýn 14.7.1972
13:19,8 Ian McCafferty (Velká Británie), 1944 2 Londýn 14.7.1972
13:22,4 Gianni Del Buono (Itálie), 1943 1 Řím 13.9.1972
13:22,8 Ian Stewart (Velká Británie), 1949 1 Edinburgh 25.7.1970
13:22,8 Steve Prefontaine (USA), 1951 1 Eugene 9.7.1972
13:24,2 KIpchoge Keino (Keňa), 1940 1 Auckland 30.11.1965
13:24,8 Harald Norpoth (SRN), 1942 1 Kolín nad Rýnem 7.9.1966

světové tabulky v běhu na 10 000 m mužů v roce 1972

výkon atlet pořadí místo datum
27:38,4 Lasse Virén (Finsko), 1949 1 Mnichov 3.9.1972
27:39,6 Emiel Puttemans (Belgie), 1947 2 Mnichov 3.9.1972
27:41,0 Miruts Yifter (Etiopie), 1944 3 Mnichov 3.9.1972
27:48,2 Mariano Haro (Španělsko), 1940 4 Mnichov 3.9.1972
27:51,4 Frank Shorter (USA), 1947 5 Mnichov 3.9.1972
27:52,4 Dave Bedford (Velká Británie), 1949 1 Londýn 15.7.1972
27:54,8 Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938 1 (rozběh) Mnichov 31.8.1972
28:03,8 Gaston Roelants (Belgie), 1937 1 Brusel 5.8.1972
28:05,2 Rašid Šarafetdinov (SSSR), 1943 1 Moskva 18.7.1972
28:07,8 Pavel Andrejev (SSSR), 1944 2 Augsburg 23.6.1972

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 10 000 m mužů k 31.12.1972

výkon atlet pořadí místo datum
27:38,4 Lasse Virén (Finsko), 1949 1 Mnichov 3.9.1972
27:39,4 Ron Clarke (Austrálie), 1937 1 Oslo 14.7.1965
27:39,6 Emiel Puttemans (Belgie), 1947 2 Mnichov 3.9.1972
27:41,0 MIruts Yifter (Etiopie), 1944 3 Mnichov 3.9.1972
27:47,0 Dave Bedford (Velká Británie), 1949 1 Portsmouth 10.7.1971
27:48,2 Mariano Haro (Španělsko), 1940 4 Mnichov 3.9.1972
27:51,4 Frank Shorter (USA), 1947 5 Mnichov 3.9.1972
27:52,8 Juha Väätäinen (Finsko), 1941 1 Helsinky 10.8.1971
27:53,4 Jürgen Haase (NDR), 1945 2 Helsinky 10.8.1971
27:54,8 Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938 1 (rozběh) Mnichov 31.8.1972

Lasse Virén v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News

celkové pořadí (muži)

rok pořadí
1972 1. místo
1976 5. místo

5000 m

rok pořadí
1972 1. místo
1974 5. místo
1976 1. místo

10 000 m

rok pořadí
1972 1. místo
1973 7. místo
1974 9. místo
1976 1. místo
1980 8. místo

maraton

rok pořadí
1976 7. místo

Lasse Virén a Československo

Lasse Virén startoval v Praze už na mezistátním atletickém utkání s Československem v roce 1970, kde dokonce vytvořil svůj osobní rekord v běhu na 10 000 metrů – 29:15,8. Především si však oblíbil starty na někdejším Běhu Rudého práva, který byl ve své době prestižním pražským silničním během s dobrou mezinárodní účastí. Lasse Virén v tomto běhu zvítězil v letech 1971, 1972, 1976 a 1977. V roce 1973 byl třetí, v roce 1977 druhý, v roce 1980 skončil na 27. místě. Zranění a pokles formy mu však znemožnily účast na pražském atletickém mistrovství Evropy v roce 1978. Na Běh Rudého práva přijel ještě v roce 1983, tedy na samém sklonku své atletické dráhy – a obsadil 17. místo. Do Prahy přijel 63letý Lasse Virén také v roce 2012, kdy tu 27. července odstartoval Zlatý maraton Emila Zátopka, pořádný při příležitosti 60. výročí Zátopkova trojnásobného triumfu na olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • Suomen Kaikkinen Aikojen Yleisurheilutilastot, Suomen Kaikkinen Aikojen Parhaat Ulkoratatulokset 1.1.1989, Tilastot Juhani Jalava Statistics, ISBN 952-90-1022-2, str. 105, 108, 109, 110, 113, 114, 117, 118, 123, 124
  • Progression of IAAF World Records, 2007 edition, Edited by Imre Matrahazi (IAAF), str. 76, 82, 89
  • Athletic Track and Field Statistics, Annual 1973, Verlag Bartels & Wernitz KG, Berlin 65, str. 54, 56
  • Dlouhodobé světové tabulky, Český atletický svaz, Sdružení atletických statistiků, Praha 1973, str. 39, 41
  • Atletika, ročník 24, 1972, č.10, Lasse Viren vytrvalcem č.1, str. 10
  • Lasse Viren, Antero Raevuori, Pentti Vuorio: Kullatut Piikkarit, Helsinki 1976, ISBN 951-35-1519-2