Mamo Wolde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Mamo Wolde
Mamo Wolde v r. 1963
Osobní informace
Narození 19. června 1932
Diri Jille, Etiopie
Úmrtí 26. května 2002 (ve věku 69 let)
Addis Abeba, Etiopie
Stát EtiopieEtiopie Etiopie
Kariéra
Disciplína 5000 m, 10 000 m, maratón
Účasti na LOH 1956, 1964, 1968, 1972
Přehled medailí
Olympijské kruhy Letní olympijské hry
zlato Ciudad de México 1968 maraton
stříbro Ciudad de México 1968 10 000 m
bronz Mnichov 1972 maraton

Demisse "Mamo" Wolde (12. června 1932 Diri Jille26. května 2002 Addis Abeba) byl etiopský atlet, běžec na dlouhé tratě, olympijský vítěz v maratonu v roce 1968.

Od svých 19 let žil v etiopské metropoli jako člen císařské gardy, kde se dostal do rukou finského trenéra Oliho Niskanena. Čtyřikrát se účastnil olympijských her. V Melbourne (1956) startoval ve třech disciplínách, ale v každé byl vyřazen již v rozběhu: v běhu na 800 m byl ve svém rozběhu sedmý (1:58,0), v běhu na 1500 metrů jedenáctý (3:51,0) a nepostoupil ani s týmem Etiopie ve štafetě 4x400 metrů (pátý v rozběhu v čase 3:29,93).

Na olympijských hrách v roce 1960 v Římě nestartoval. V šedesátých letech se přeorientoval na delší tratě. Už v roce 1962 se stal časem 28:55,6 leaderem afrických tabulek sezóny v běhu na 10 000 metrů. Ve stejném roce se pokusil, společně se svým krajanem, olympijským vítězem v maratonu z roku 1960 Abebe Bikilou, překonat tehdy již 11 let starý světový rekord Emila Zátopka v hodinovce (20 052 metrů). Na dráze v Kodani se jim to sice nepovedlo (Bikila uběhl za hodinu 19 946 metrů, Wolde o jeden metr méně), ale zařadili se na druhé a třetí místo dlouhodobých světových tabulek v této disciplíně.

Na olympiádě v Tokiu v roce 1964 skončil Mamo Wolde v etiopském národním rekordu čtvrtý v běhu na 10 000 metrů, maraton nedokončil. Mamo Wolde vzpomíná, že mu v průběhu běhu na 10 000 metrů Australan Ron Clarke nechtěně zasadil úder rukou do boku. Wolde po něm upadl, zvedl se, ale nedohnal už ztrátu a přišel o medaili, na kterou si podle vlastních slov už tehdy troufal. Po skončení běhu se ukázalo, že zranění je vážnější, než se zprvu zdálo, a k maratonu nastoupil jen se sebezapřením a proti kategorickému zákazu lékařů. Ti, jak se posléze ukázalo, měli pravdu a Wolde pro bolesti nebyl schopen v maratonu pokračovat dál.

Největšího úspěchu dosáhl na olympiádě v Mexiku v roce 1968. Nejdříve získal stříbrnou medaili v běhu na 10 000 metrů, potom časem 14:29,75 postoupil z rozběhu na 5000 metrů, ale finálového běhu se nezúčastnil. Na závěr mexických her zvítězil v maratonu a vybojoval tak pro Etiopii třetí zlatou olympijskou medaili za sebou - poté, co obhájce vítězství z olympijských her 1960 a 1964, Abebe Bikila, musel ve stejném běhu vzdát pro zranění. Na olympijské hry do Mexika přicestoval s Woldem také jeho česky mluvící trenér Nigussie Roba, absolvent pražské Fakulty tělesné výchovy a sportu (1960-1967), který se v Mexiku osobně setkal s akreditovanými československými sportovními novináři a který v roce 1980 zavítal do Československa se svým dalším etiopským svěřencem, Mirutsem Yifterem, pozdějším dvojnásobným olympijským vítězem.

Mamo Wolde se svým vítězstvím v Mexiku stal nejstarším běžeckým vítězem v celé novodobé olympijské historii. O tento primát ho připravil až na olympijských hrách 1984 v Los Angeles portugalský vítěz mužského maratonu, Carlos Lopes, který měl v době této olympiády již přes 37 let.

Olympijskou medailovou sbírku zkompletoval na další olympiádě v Mnichově v roce 1972, kde v maratonu doběhl v osobním rekordu třetí. Ve svých 40 letech se stal nejstarším medailistou v historii běžeckých disciplín na olympijských hrách - a tento primát mu patří dodnes. V Mnichově absolvoval i svůj třetí olympijský start v běhu na 10 000 metrů, ale čas 28:45,4 na postup do finále nestačil.

Zlatou medaili v maratonu vybojoval také na Afrických hrách v roce 1973, pořádaných v nigerijském Lagosu (2:27:32). Už na předchozích Afrických hrách v roce 1965 v Brazzaville získal bronzovou medaili v běhu na 5000 metrů (14:18,6), ve kterém ho porazili pozdější olympijští vítězové Kipchoge Keino a Naftali Temu.

V letech 1962-1973 startoval v sedmnácti maratonech, z nichž čtyři vyhrál.

Po skončení aktivní atletické kariéry se stal jedním z reprezentačních trenérů etiopských atletů.

Snad žádný jiný atletický olympijský vítěz neprošel během svého života tolika strmými vzestupy a pády jako Mamo Wolde. Do vězení se poprvé dostal už v roce 1960, když se v etiopském hlavním městě Addis Abebě uskutečnil pokus o státní převrat. V čele vzbouřenců stál velitel císařské gardy, generál Mengistu Nevai. Muž, který byl velkým přítelem a podporovatelem sportu, do jehož jednotky se Mamo Wolde po příchodu do hlavního města přihlásil a který také Woldeho zařadil do armádního atletického družstva. Povstání bylo ovšem tvrdě potlačeno a Mengistu Nevai byl veřejně popravem. Mezi uvězněnými se ocitli také Mamo Wolde a Abebe Bikila. Za Bikilu se zaručili někteří důstojníci a za tři dny byl volný. Mamo Wolde seděl ve vězení ještě další měsíc, ale díky Bikilově snaze se na svobodu dostal i on.

Osobní rekordy Mamo Woldeho[editovat | editovat zdroj]

  • 1500 m 3:51,0 (Melbourne, 1956)
  • 5000 m 13:38,8 (Turku 2.7.1967)
  • 10 000 m 28:31,8 (Tokio 14.10.1964)
  • 15 000 m 44:55,0+ (Kodaň 18.6.1962, mezičas v hodinovce, 19 945 m)
  • 10 mil 48:20,6+ (Kodaň 18.6.1962, mezičas v hodinovce, 19 945 m)
  • hodinovka 19 945 metrů (Kodaň 18.6.1962)
  • maraton 2:15:08,4 (Mnichov 10.9.1972)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Athletics Statistics Book, Games of the XXVIII Olympiad Athens 2004, Editor: Mark Butler, IAAF 2004, str. 501
  • Yves Pinaud, Walter Abmayr, Winfried Kramer: 1991 African Athletics Annual, First All Africa Games Brazzaville (July 1965), str. 6, Second All Africa Games Lagos (January 1973), str. 8
  • Walter Abmayr: Africa Track & Field, 4th All-Africa-Games Nairobi/Kenya 1987, I.A.A.F & ATFS publication, Oberschwäbische Verlagsanstalt Drexler & Co. KG, 7980 Ravensburg, African Best Performers from 1950, str. 13, 1st All/African Games Brazzaville/Congo - 1965, 2nd All-Africa Games Lagos/Nigeria - 1973, str. 37-39
  • Athletics 2003, The International Track and Field Annual, Edited by Peter Matthews, ISBN 1899807 160, Obituary 2002, Mamo Wolde (Ethiopia), str. 78
  • Dlouhodobé světové tabulky, Český atletický svaz, Sdružení atletických statistiků, Praha 1973, str. 39-41, 66-67, 76
  • Jiří Šmiták: 100 let maratónu, Brno 1996, SURSUM, str. 99-102
  • Atletika, ročník 17, 1965, č.7, Jen tři urazili za hodinu přes 20 km, str. 8
  • Atletika, ročník 41, 1989, č.1, S použitím zahraničního tisku vs: Vzpomínky trpké i šťastné, str. 12