Kostel svatého Vavřince (Mělník-Pšovka)
| Kostel svatého Vavřince v Mělníku-Pšovce | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince v Mělníku-Pšovce | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mělník |
| Obec | Mělník |
| Lokalita | Pšovka u Mělníka |
| Souřadnice | 50°21′45,65″ s. š., 14°28′2,82″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Mělník-Pšovka |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Světitel | Jan III. z Dražic |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | raná gotika a baroko |
| Výstavba | 13., 16., 18. a 19. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 20560/2-1382 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter augustiniánů v Mělníku) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince v Mělníku-Pšovce je římskokatolický farní kostel při klášteře augustiniánů na Pšovce, části města Mělník.[1] Od roku 1966 je chráněn spolu s klášterem jako kulturní památka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl vybudován společně s místním klášterem augustiniánů, který byl založen v roce 1263, jako raně gotický.[3] Konventní kostel vysvětil Jan III. z Dražic.[4] Kostel byl v průběhu časů několikrát vypleněn. Nejdříve v roce 1421 husity a později v roce 1611.[5] Původní vzhled kostela setřely jeho pozdější úpravy v 16., 18. a 19. století.[3] Severní boční předsíně a schody byly pořízeny roku 1866.[6] Nynější podoba je po jedné z přestaveb barokní. Na výzdobě oltáře se podílel Karel Škréta. V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.[5]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s obdélným širším presbytářem s opěráky. Vně má kostel kasulová okna. Na západní straně je vysoké obdélné okno a dvě oválná okna.[6]
Presbytář má v klenbě dvě pole křížové žebrové klenby a pole křížové hřebínkové klenby na římsové konzolky. V lodi je plochá zrcadlová klenba. Kruchta spočívá na pilířových arkádách s polosloupem. Kruchta má dřevěnou poprsnici. Sakristie je sklenuta polem křížové žebrové klenby, sbíhající se do zdi a má svorník s rostlinným dekorem. Po západní straně se nachází malý výklenek, který je sklenut křížovou žebrovou klenbou.[6]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení je barokní a rokokové.[3] Hlavní oltář je ze 2. třetiny 18. století. Je rámový a má bohatě řezanou predelu s tabernáklem s anděly. Je ozdoben páskovou a mřížovou ornamentikou a hodnotnými sochami světců. Na zadní stěně presbytáře se v bohatě řezaném rámu nachází obraz sv. Vavřince od Josefa Kramolína. Nad ním je obraz sv. Augustina a po stranách oltáře jsou o něco méně umělecky kvalitní sochy sv. Vavřince a sv. Augustina. Dva boční protějškové oltáře při triumfálním oblouku jsou baldachýnové. Mají páskovou a mřížovou ornamentiku a pocházejí ze 2. třetiny 18. století. Na těchto oltářích jsou obrazy sv. Františka a Panny Marie. Další dva protějškové oltáře ze 2. poloviny 18. století s mřížovou a rokajovou ornamentikou jsou s obrazy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého od J. Heřmana z roku 1893. Kazatelna je rokoková z období kolem poloviny 18. století. Na její stříšce je umístěna socha sv. Augustina. Kazatelna má bohatou rokajovou výzdobu. Lavice v presbytáři i v lodi kostela jsou bohatě řezané. Objevuje se na nich akant a vrypovaná stuha. Chórová mřížka pochází z roku 1713. Při triumfálním oblouku, dnes pod krucifixem, je malé rokokové klekátko s klečící Pannou Marii. Jednalo se o původní součást výjevu Zvěstování. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je z 18. století. Obraz sv. Mikuláše, který je rámovaný splývající drapérií vytvářející baldachýn, pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Obraz hlavy Krista je kresbou z roku 1936 od Č. Pittmanna. Kamenná křtitelnice je z roku 1612. Je kryta barokním dřevěným víkem se skupinou Křtu Kristova z 18. století.[6] V sakristii byla umístěna oboustranně malovaná deska s obrazy Nejsvětější Trojice a Vzkříšeného Krista od Mistra I. W. z roku 1530.[3] Restarovaná byla v roce 1896 J. Heřmanem a nově v roce 1962 J. Blažejem. Je zasazená do sloupové edikuly z roku 1662, která byla upravena v 19. století. V kostele je barokní obraz sv. Vavřince, který byl původně na hlavním oltáře. Pochází zřejmě z dílny od Johanna Heinricha Schönfelda. Dále je zde rokokový obraz se starozákonním výjevem Habakuk přináší potravu Danielovi.[6]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Při kostele se nachází barokní, šestiboká márnice. Je členěná lizénovými rámci a plochými arkádovými výklenky. Má obdélná okna a uvnitř plochý strop. Před kostelem je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 132–133.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 131396 : Klášter augustiniánů s kostelem sv. Vavřince, Mělník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 154.
- ↑ MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6.
- ↑ a b Archeologický výzkum zaniklé boční lodě konventní baziliky sv. Vavřince na Mělníku-Pšovce. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2016-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372–373.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
KOHOUTEK, Jiří. Oprava votivního obrazu ze Šopky od Mistra I. W. Umění, roč. 12, 1964, č. 6, s. 616-621, obr.
