Kawasaki Ki-100
| Kawasaki Ki-100 | |
|---|---|
 Kawasaki Ki-100 v Royal Air Force Museum, Londýn | |
| Určení | stíhací letoun |
| Výrobce | Kawasaki Kókúki Kógjó Kabušiki Kaiša |
| Šéfkonstruktér | Takeo Doi |
| První let | 1. února 1945 |
| Zařazeno | 1945 |
| Uživatel | Japonské císařské armádní letectvo |
| Výroba | 1945 |
| Vyrobeno kusů | 391 ks |
| Vyvinuto z typu | Kawasaki Ki-61 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kawasaki Ki-100 byl japonský jednomotorový jednomístný stíhací letoun užívaný ve druhé světové válce. V japonské armádě dostal typ označení stíhací letoun typ 5 model 1A (五式戦闘機, Gošiki sentóki). Konstrukce tohoto letounu vychází z jeho předchůdce Ki-61-II KAI.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Vznik letounu Ki-100 byl následkem neuspokojivé kvality licenčních kapalinou chlazených řadových leteckých motorů Kawasaki Ha-40/140, dodávaných z továrny v Akaši pro stíhací Ki-61. Více než polovina s potížemi dodávaných pohonných jednotek opouštějících výrobní linku zde neprošlo výstupní kontrolou. V dalším závodě Kawasaki, v Kagamigahaře, se tak hromadily stovky draků Ki-61-II KAI bez motorů. Dne 24. října 1944 bylo rozhodnuto o přizpůsobení draku Ki-61 pro instalaci dostupného hvězdicového motoru.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Šéfkonstruktér Takeo Doi musel vyřešit problém, podobně jako sovětští konstruktéři při vzniku letounu Lavočkin La-5, jak v průřezu kruhový tvar hvězdicového motoru co nejlépe spojit s úzkým trupem Ki-61-II KAI při zachování dobrých letových vlastností stroje.
První ze tří prototypů Kawasaki Ki-100 byl zalétán 1. února 1945 na továrním letišti. Letoun byl poháněn vzduchem chlazeným dvouhvězdicovým čtrnáctiválcovým motorem Micubiši Ha-112-II o vzletovém výkonu 1119 kW. O 280 kg lehčí Ki-100 než Ki-61-II-KAI lépe stoupal, byl obratnější a při vzletu i přistání ovladatelnější než jeho předchůdce. Nižší horizontální rychlost byla vyvážena vyšší spolehlivostí motoru.
Úprava postavených draků Ki-61-II KAI pro zabudování hvězdicové pohonné jednotky byla zahájena v březbu 1945. Letouny Ki-100-Ia byly vyzbrojeny dvojicí synchronizovaných kanónů Ho-5 ráže 20 mm, instalovanými v trupu před kabinou. Pod křídlo mohly být zavěšeny celkem dvě pumy o hmotnosti 250 kg, nebo dvěstělitrové přídavné nádrže.
V červnu 1945 se na výrobní lince započalo s produkcí verze Ki-100-Ib, která byla již od počátku stavěna v nové úpravě. Snížená zadní část trupu umožnila instalaci kapkovitého překrytu pilotního prostoru. Podobně jako u Ki-100-Ia nebyly většinou z důvodu zvýšení rychlosti a ovladatelnosti montovány křídelní velkorážné kulomety Ho-103. Ze 118 vyrobených kusů Ki-100-Ib postavila dvanáct improvizovaná továrna v Cuiki v prefektuře Mijaki.
V květnu 1945 byly zahájeny zkušební lety prvního ze tří prototypů Ki-100-II s motorem Ha-112-IIRu, jehož výkony v operační výšce B-29 měl zlepšit turbokompresor Ru-102 umístěný mezi šachtami podvozku. Sériová výroba nebyla do závěru války zahájena.
Nasazení[editovat | editovat zdroj]
Letouny Ki-100 působily v bojových útvarech od března 1945. Tvořily výzbroj, nebo její část, osmi perutí nasazených především v bojích o Okinawu (např. 17. Sentai) a při obraně Japonských ostrovů (např. 5. Sentai v Gifu a 59. Sentai ve Fukuoce).
Specifikace (Ki-100-Ib)[editovat | editovat zdroj]
Údaje podle[1]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 1
- Rozpětí: 12 m
- Délka: 8,82 m
- Výška: 3,75 m
- Nosná plocha: 20,00 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2 525 kg
- Vzletová hmotnost: 3 794 kg
- Pohonná jednotka: 1 × dvouhvězdicový čtrnáctiválec Micubiši Ha-112-II
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Max. rychlost u země: 580 km/h
- Cestovní rychlost v hladině 4000 m: 400 km/h
- Doba výstupu: 6 min / 5 000 m
- Dostup: 11 500 m
- Dolet bez/s příd. nádrží: 1 400 / 2 200 km
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 1 × synchronizovaný kanón Ho-5 ráže 20 mm v trupu
- 2 × kulomet Ho-103 ráže 12,7 mm v křídle (obvykle neinstalovány)
- 2 × 250kg puma
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jaroslav Schmid, Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla Japonska I. díl, Ki-61 Hien, Ki-100, 1998, str. 47
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Kawasaki Ki-100, s. 129 až 134. (anglicky)
- VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc: Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kawasaki Ki-100 na Wikimedia Commons - Kawasaki Ki-100 na www.valka.cz
- Kamufláže letounu Kawasaki Ki-100 Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine. (anglicky)
- Kawasaki Ki-100 Gošiki-sen (Tony)
- IHYLS: The (Kind of) Accidental Superplane: Kawasaki Ki-100 na YouTube (anglicky)
