Kawasaki Ki-10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ki-10
První sériová verze
První sériová verze
Určení Stíhací letoun
Výrobce Kawasaki Kōkūki Kōgyō KK
Šéfkonstruktér Takeo Doi
První let březen 1935
Zařazeno 1935
Vyřazeno 1942
Vyrobeno kusů 588

Kawasaki Ki-10 bylo poslední dvouplošné stíhací letadlo používané japonskou císařskou armádou. Do služby byl typ uveden v roce 1935. Armádní označení typu bylo stíhací letoun typ 95 (95式戦闘機; 95 Šiki Sentóki) a spojenecké kódové označení znělo Perry.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Japonské armádní letectvo zadalo vývoj Ki-10 v září 1934. Nový letoun měl výrazně překonávat všechny dosavadní japonské stíhací stroje.

První Kawasaki Ki-10 poháněl vidlicový dvanáctiválec Kawasaki Ha-9-IIa o výkonu 625 kW s dvoulistou vrtulí. Nad motorem byla instalovaná dvojice synchronizovaných kulometů vzor 89. Zalétání proběhlo v březnu 1935, výbornou ovladatelnost a obratnost však znehodnocovala nedostatečná rychlost.

Třetí prototyp byl proto vybaven třílistou kovovou vrtulí, zapuštěnými nýty na náběžnou hranu křídla a novou kapotu motoru a chladiče. Vzhledem ke zlepšení byl Ki-10 přijat do sériové výroby.

Během služby sériových strojů Ki-10 se projevila letová nestabilita, vadící zejména při střelbě. Z výrobní linky byl odebrán 185. letoun, určený k experimentům na odstranění potíží. Výsledkem testů bylo zvětšené rozpětí křídel prodloužení trupu. Experimentální stroj se stal prototypem vylepšené sériové verze Ki-10-II, stavěné od června 1937 do prosince 1938 v 280 kusech.

Další pokusný prototyp z října 1936 nesl označení Ki-10-I KAI. Úprava spočívala v samonosných jednoduchých nohách podvozku a přepracovaném chladiči. Rychlost tak vzrostla na 420 km/h.

Další dva prototypy Ki-10-II KAI měly podobné úpravy, avšak za jejich pohonné jednotky byl zvolen Ha-9-IIb o 700 kW. Jejich rychlost již dosahovala 445 km/h. Sériově se však nestavěly.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Jeden ze dvou postavených Ki-10 II Kai

Kawasiki Ki-10 byl nasazen japonskou armádou v Mandžusku, během Druhé čínsko-japonské války a v rusko-japonském příhraničním konfliktu. Na počátku války v Pacifiku už byl typ přeřazen k výcviku a pomocným úkolům. Celkem bylo vyrobeno 588 kusů.

Verze[editovat | editovat zdroj]

  • Ki-10 – čtyři prototypy
  • Ki-10 I – první sériová verze
  • Ki-10 II – druhá sériové verze s prodlouženým trupem a zvětšeným rozpětím stavěné od června 1937 do prosince 1938 v počtu 280 kusů
  • Ki-10 II Kai – dva experimentální letouny s upravenou aerodynamikou a motorem Ha-9 IIb o výkonu 700 kW

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Kawasaki Ki-10 "Perry"

Ki-10[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 (pilot)
  • Délka: 7,55 m
  • Rozpětí: 10,02 m
  • Výška: 3,3 m
  • Nosná plocha: 23,0 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1360 kg
  • Vzletová hmotnost : 1740 kg
  • Max. vzletová hmotnost: kg
  • Maximální rychlost: 400 km/h
  • Dostup: 11 300 m
  • Dolet: 1100 km
Ki-10

Pohonná jednotka[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANCILLON, René J.. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland : Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Kawasaki Ki-10, s. 86 až 89. (anglicky)  
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc : Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.  
  • NĚMEČEK, Václav. Kawasaki Ki-10. Letectví a kosmonautika. březen 1986, roč. LXII., čís. 7, s. 29.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kawasaki Ki-10 ve Wikimedia Commons