Nakadžima Ki-49

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nakadžima Ki-49 Donrjú
Nakadžima Ki-49-I Donrjú z 1. Čútai armádní letecké školy Hamamacu
Nakadžima Ki-49-I Donrjú z 1. Čútai armádní letecké školy Hamamacu
Určení bombardovací letoun
Výrobce Nakadžima Hikóki K. K.
Šéfkonstruktér ing. Nišimura a T. Kojama
První let srpen 1939
Uživatel Japonské císařské armádní letectvo
Vyrobeno kusů 819
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nakadžima Ki-49 Donrjú (Hřmící drak), ve spojeneckém kódu Helen, byl japonský osmimístný dvoumotorový bombardovací středoplošník z období druhé světové války.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Společnost Nakadžima obdržela bez soutěže specifikace na nový bombardér přímo od Generálního štábu armádního letectva. Vývoj Ki-49 zahájil ing. Nišimura v roce 1937, později vedení prací převzal jeho asistent T. Kojama. Nový stroj měl dosahovat rychlosti 500 km/h při doletu 3000 km, nosnosti 1000 kg pum a nahradit starší letouny Micubiši Ki-21. Navrhovanou obrannou hlavňovou výzbroj měl tvořit pohyblivý kanón Ho-1 ráže 20 mm v horním střelišti, ve zbylých instalacích v prosklené přídi, v zádi trupu, malých oknech na boku a spodní části trupu pak lehké kulomety ráže 7,7 mm. Pasivní ochranu tvořily samosvorné palivové nádrže a pancéřováné prostory osádky. Odtoková hrana křídla blíže k trupu byla opatřena velkými Fowlerovými klapkami.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nakadžima Ki-49 Donrjú

Prototyp poháněný dvojicí hvězdicových čtrnáctiválců Nakadžima Ha-5 KAI se vzletovým výkonem 708 kW poprvé vzlétl v srpnu roku 1939. Další dva prototypy včetně sedmi letounů ověřovací série měly zabudované silnější motory Ha-41 disponující vzletovým výkonem 932 kW. Po dokončení vojskových zkoušek v březnu 1941 přijalo letectvo japonské císařské armády letouny pod označením Nakadžima Ki-49-I do výzbroje. Sériová výroba byla zahájena v závodech Nakadžima Hikóki K. K. v Otě.

Na jaře roku 1942 konstruktéři zavedli instalaci silnějších motorů Nakadžima Ha-109 po 1119 kW. Po testech dvou prototypů byla v září zahájena sériová výroba nové verze Nakadžima Ki-49-II v celkovém počtu 617 exemplářů. Subverze Ki-49-IIa měla vylepšené pancéřování prostorů osádky a účinnější ochranu palivových nádrží. Druhá subverze Ki-49-IIb měla posílenou obrannou výzbroj. S výjimkou bočních střelišť byly zavedeny velkorážné kulomety Ho-103 ráže 12,7 mm, pohyblivý kanón v horním střelišti zůstal zachován. Nárust hmotnosti 500 kg oproti původní verzi však zhoršil stabilitu za letu a ovladatelnost.

Zlepšení výkonů měla zajistit instalace osmnáctiválcových hvězdicových motorů Nakadžima Ha-117 se vzletovým výkonem po 1805 kW, vyvinutých z osmnáctiválců Ha-107. Možnosti letounů s těmito pohonnými jednotkami byly ověřovány ve druhém pololetí roku 1943 u šesti kusů označených Ki-49-III, avšak bez použitelných výsledků. Nové motory byly nevyzrálé a nespolehlivé pro sériovou výrobu Ki-49.

Licenční produkce padesátky Ki-49 probíhala v závodech firmy Tačikawa v letech 1943/44.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Nakadžima Ki-49

Spojenci se s Ki-49-I poprvé setkali v prosinci 1941 nad Novou Británií, Novou Guineí a severní Austrálií. Stroje Ki-49-I ze základny v Nové Guineji provedly 19. února 1942 nálet na Port Darwin.

Ki-49-I v závěru své bojové kariéry dosloužily vybaveny radary a detektory magnetických anomálií při protiponorkovém hlídkování. Některé Ki-49-II byly zase přestavěny na transportní letouny. Řada Ki-49 obou verzí byla v závěru války použita k sebevražedným útokům, naložena 1600 kg výbušnin a řízena dvoučlennou osádkou.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Nakadžima Ki-49 Donrjú

Údaje platí pro Ki-49-I[1]

  • Rozpětí: 20,42 m
  • Délka: 16,81 m
  • Výška: 4,25 m
  • Nosná plocha: 69,05 m²
  • Prázdná hmotnost: 6070 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 10 675 kg
  • Maximální rychlost ve výšce 5200 m: 490 km/h

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Přistávací rychlost: 133 km/h
  • Ekonomická cestovní rychlost ve výšce 4000 m: 350 km/h
  • Výstup do hladiny 5000 m: 14 min
  • Praktický dostup: 9000 m
  • Dolet: 2400 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla Japonska II. díl. Plzeň: Fraus, 1998. 79 s. ISBN 80-7238-041-9. Kapitola Nakadžima Ki-49 Donrjů (Helen), s. 71. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAROSLAV, Schmid. Stíhací a bombardovací letadla Japonska. Plzeň: Fraus, 2000. ISBN 80-7238-077-X. Kapitola Nakadžima Ki-49 Donrjú (Helen), s. 71-74. (česky) 
  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Nakajima Ki-49 Donryu (Storm Dragon), s. 223 až 229. (anglicky) 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 24. 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Japonsko, s. 438-439. (česky) 
  • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Kamufláže Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Svojtka & Co., 2001. ISBN 80-7237-438-9. S. 140. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]