Micubiši Ki-30

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Micubiši Ki-30
Mitsubishi Ki 30.jpg
Určení lehký bombardér
Výrobce Micubiši
První let 28. února 1937[1]
Zařazeno leden 1938
Uživatel Japonské císařské armádní letectvo
Thajské královské letectvo
Výroba 1937-41
Vyrobeno kusů 704 ks (včetně 2 prototypů)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Micubiši Ki-30 byl japonský dvoumístný lehký celokovový samonosný středoplošník s pevným kapotovaným ostruhovým podvozkem užívaný ve druhé světové válce jako lehký bombardér. Spojenci typ označovali kódovým jménem Ann. V japonské armádě byl označován jako armádní lehký bombardér typ 97 (九七式軽爆撃機, Kjúnanašiki keibokugekiki).

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V roce 1936 se Generální štáb japonské císařské armády obrátil na společnosti Kawasaki a Micubiši s požadavkem na vývoj lehkého taktického bombardovacího letounu. Podle specifikací se mělo jednat o dvoumístný stroj s rychlostí 400 km/h, maximální nosností 450 kg pum v operační výšce 2000 až 4000 m a hmotností nepřesahující 3200 kg. Letoun měl být schopen klesat v úhlu 60° při současném postřelování cíle jedním pevným kulometem, druhá pohyblivá zbraň měla bránit zadní polosféru. Pohon měl zajišťovat řadový dvanáctiválec Kawasaki Ha-9-IIb, nebo jeden ze dvou typů hvězdicových čtrnáctiválců Ha-5, nebo Ha-6.

Výsledkem vývoje firmy Kawasaki byl letoun Kawasaki Ki-32, Micubiši svůj stroj označila Ki-30.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

První prototyp Ki-30 vzlétl 28. února 1937 a byl jako první japonský letoun poháněn moderním vzduchem chlazeným dvouhvězdicovým motorem Micubiši Ha-6.[2] Druhý vyrobený Ki-30 měl instalovanou pohonnou jednotku Nakadžima Ha-5. Vzhledem k nedostatku motorů Ha-6 mělo 16 kusů ověřovací série i později vyrobené Ki-30 motory Ha-5 KAI se vzletovým výkonem 708 kW.

Sériové letouny byly vyzbrojeny jedním pevným kulometem typ 89 ráže 7,7 mm umístěným v levé polovině křídla a jedním pohyblivým kulometem v zadní kabině. Pumy byly umístěny v pumovnici pod průběžným nosníkem křídla.

Vyrobené letouny: 2 prototypy, 16 předsériových strojů, 678 sériových strojů (618 ks Micubiši a 60 ks První armádní letecký arzenál Tačikawa).[2]

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Micubiši Ki-30 nad Bataanem, 1942

Do výzbroje se stroj dostal v roce 1938. Bojoval ve válce s Čínou i na počátku války v Tichomoří, kdy podporoval postup armády na Filipínách. Následně byl od roku 1942 stažen do druhé linie k plnění policejních a výcvikových úkolů. Na konci války byly některé stroje ještě nasazeny k sebevražedným letům kamikaze.

Během konfliktu v lednu 1941 se s nepočetnými Ki-30 thajského královského letectva setkávali Francouzi ve vzdušném prostoru nad Francouzskou Indočínou.[2]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Micubiši Ki-30

Data podle: Vzestup a pád orlů Nipponu[1]

  • Rozpětí: 14,55 m
  • Délka: 10,34 m
  • Výška: 3,645 m
  • Nosná plocha: 30,58 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2230 kg
  • Max. vzletová hmotnost : 3322 kg
  • Maximální rychlost: 432 km/h ve výšce 4000 m
  • Cestovní rychlost: 380 km/h
  • Dostup: 8570 m
  • Stoupavost: 10 min 36 s do výše 5000 m
  • Dolet: 1700 km
  • Plošné zatížení: 108,6 kg/m²

Pohonná jednotka[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 1× pevný kulomet typ 89 ráže 7,7 mm
  • 1× pohyblivý kulomet typ 89 ráže 7,7 mm
  • 400 kg pum

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VEJŘÍK, Lubomír. Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 1994. ISBN 80-85280-26-4. S. 76-77. 
  2. a b c JAROSLAV, Schmid. Stíhací a bombardovací letadla Japonska 2. díl. Plzeň: Fraus, 2000. ISBN 80-7238-077-X. Kapitola Micubiši Ki-30 (Ann), Ki-51 (Sonia). (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi Ki-30, s. 164 až 168. (anglicky) 
  • VEJŘÍK, Lubomír. Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 1994. ISBN 80-85280-26-4. S. 76-77. 
  • JAROSLAV, Schmid. Stíhací a bombardovací letadla Japonska 2. díl. Plzeň: Fraus, 2000. ISBN 80-7238-077-X. Kapitola Micubiši Ki-30 (Ann), s. 26-29. (česky) 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]