Karel Želenský

Karel Želenský
Karel Želenský
	Karel Želenský
Narození	25. ledna 1865 ; Ostrovačice; Rakouské císařství
Úmrtí	30. listopadu 1935 (ve věku 70 let) ; Zbraslav; Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Děti	Drahoš Želenský a Laura Třešňáková
Příbuzní	Ludmila Želenská a Karel Želenský mladší (vnoučata)
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Želenský, vlastním jménem Karel Drápal (25. ledna 1865 Ostrovačice^[1] – 30. listopadu 1935 Zbraslav u Prahy^[2]) byl český herec, režisér, dramatik, divadelní pedagog, překladatel a autor memoárové literatury.

Život

V Brně se vyučil typografem, v roce 1884 se připojil k Choděrově divadelní společnosti. Postupně vystřídal i další společnosti, např. E. Pokorného, K. Stockého a E. Zöllnerové, kde strávil tři roky. Později hrál v Pištěkově aréně v Praze na Vinohradech, v Národním divadle v Brně (1892–1894), následně v Budilově Městském divadle v Plzni (1894–1896).^[3] Do pražského Národního divadla byl doporučen Otýlií Sklenářovou-Malou. Od 1. května 1896 se stal členem činohry ND, kde setrval až do konce roku 1927. Od roku 1916 vykonával v ND rovněž funkci režiséra činohry. Celou dobu jeho působení v Národním divadle provázelo umělecké soupeření s Eduardem Vojanem, který zaujímal v činohře divadla vedoucí místo.^[4] Za dobu své činnosti v Národním divadle režíroval Želenský téměř 40 her českých i světových autorů a nastudoval téměř 430 rolí.^[5]

Byl také divadelním podnikatelem a mezi lety 1917 až 1919 ředitelem Lidového divadla Deklarace na pražském Žižkově. Zde uvedl cyklus českých her k 35. výročí otevření ND. Po odchodu z Národního divadla vedl vlastní kočovné divadlo, v roce 1931 založil v Praze ve Vršovicích divadelní scénu, nazvanou Jiráskovo divadlo.^[6]

Literárně působil jako autor operních libret i písňových textů, psal a z němčiny a angličtiny překládal divadelní hry i prozaická díla. Volně zapsal paměti Jindřicha Mošny Jak jsem se měl na světě (1909), vydal několik memoárových titulů s divadelní tematikou (Vrah a jiné črty z hereckého života, 1903; Na křídlech Ikarových, 1909; O herectví a hercích, 1907; Umělci v županu, 1920; Ze zápisníku hercova, 1925; Komedie hrané i prožité, 1926) a publicisticky přispíval do mnoha časopisů.^[7] Vedl soukromou divadelní školu, kam docházeli mimo jiné František Smolík, František Roland ^[8] a Jiří Steimar. ^[9]

Vztahy v rodině

Karel Želenský

Drahoš Želenský + Hana Zieglerová → 1. manželství
- Ludmila Kalistová (1919–1998) + Karel Kalista (1890–1954)
  - Jana Prachařová (1937) + Ilja Prachař (1924–2005)
    - David Prachař (1959) + Dana Batulková (1958) → 1. manželství
      - Jakub Prachař (1983), Mariana Prachařová (1994)
    - David Prachař (1959) + Linda Rybová (1975) → 2. manželství
      - Rozárie, Josefína, František
Drahoš Želenský + Milada Želenská, roz. Frýdová (1897–1974) → 2. manželství
- Karel Želenský (1930–2007)
Laura Želenská + Karel Třešňák (1896–1955)

Citát

„	V Madame Sans-Gene hrál Lefebra již také jeden z mých nejlepších herců, kterého jsem kdy měl. Byl to Karel Želenský, jeden z prvních herců Národního divadla v Praze.	“
— Vendelín Budil^[10]

Divadelní hry

Návrat (1901)
Pohádka o Kryšpínkovi (1903)
Teta z Ruska (1903)
Tažní ptáci (1904)
U Dušánků (1904)
Oasa (1909)
Strana bdělých (1912)
Kolegyně (1916)
Slečna Thalie & spol. (1916). Dostupné online
Kocour v botách (1918)
Nová Mafie (1926)

Divadelní režie, výběr

1901 Karel Želenský: Návrat, Národní divadlo
1904 Karel Želenský: Tažní ptáci, Národní divadlo
1915 Karl Schönherr: Ďáblice, Národní divadlo (spolurežie s Vojtou Novákem)
1917 Gabriela Preissová: Gazdina roba, Národní divadlo
1917 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Národní divadlo
1921 Alois Jirásek: Jan Hus, Národní divadlo
1926 Alois Jirásek: Lucerna, Národní divadlo

Divadelní role, výběr

1896 William Shakespeare: Othello, mouřenín benátský, titul. role, Národní divadlo, režie Edmund Chvalovský
1897 Julius Zeyer: Doňa Sanča, První host, Národní divadlo, režie Josef Šmaha
1901 Karel Želenský: Návrat, Porket, Národní divadlo, režie Karel Želenský
1902 William Shakespeare: Macbeth, Macduff, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1904 Henrik Ibsen: Divoká kachna, Hjalmar Ekdal, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1906 Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Král Petr, Národní divadlo, režie Florentin Steinsberg
1911 Molière: Lakomec, Pan Anselm, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1915 Alois Jirásek: Jan Hus, Sigmund, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1920 William Shakespeare: Hamlet, Herec, Národní divadlo, režie Karel Mušek
1926 Alois Jirásek: Lucerna, Dvořan, Národní divadlo, režie Karel Želenský
1927 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Doktor Herdal, Národní divadlo, režie Karel Dostal

Filmové role

1920 Šílený lékař, role: dr.Smith, režie Drahoš Želenský

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Zbraslav, sign. ZBR Z12, s. 142
↑ Český film : herci a herečky III, s. 888.
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 601.
↑ Národní divadlo http://archiv.narodni-divadlo.cz/ Archivováno 31. 8. 2020 na Wayback Machine.
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 600.
↑ Český film : herci a herečky III, s. 889.
↑ František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 15, 16.
↑ Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 263.
↑ Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 186.

Literatura

Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 64–5, 231, 260
Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 226, foto 188
Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 147
František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 15–6, 32, 102
František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 102, 110, 139, 300
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 42, 44, 75, 96, 164, 253, 321–323, 348, 389, 394, 468, 498, 534.
Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 888–889.
Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 77–8, obraz. část str. 152
Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 21, 23–4, 29, 36–7, 50, 55, 59, 78, 87, 155–6, 160, 168, 219, 255–7, 264–5, 271
Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 54, 62
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 600–1
František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 98, 116
Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 12, 143
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl II, 1884–1989 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1989. 784 s. S. 135–138.
Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 58, 84, 105, 110, 121, 263
Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 143–-4, 186, 190, 194, 199, 263, 266–7, 296, 317, 322, 354
Jindřich Vodák. Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 132–142.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Želenský na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Želenský
Digitalizovaná díla Karla Želenského v Národní digitální knihovně.
Karel Želenský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Karel Želenský v České divadelní encyklopedii
Karel Želenský v souborném katalogu Akademie věd ČR
Karel Želenský v databázi Archivu Národního divadla
Karel Želenský v Česko-Slovenské filmové databázi
Karel Želenský ve Filmové databázi
Karel Želenský na Kinoboxu
Karel Želenský v Internet Movie Database (anglicky)
Karel Želenský v Encyklopedii dějin města Brna
Karel Želenský na stránkách městyse Ostrovačice

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Zbraslav, sign. ZBR Z12, s. 142

[3] Český film : herci a herečky III, s. 888.

[4] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 601.

[5] Národní divadlo http://archiv.narodni-divadlo.cz/ Archivováno 31. 8. 2020 na Wayback Machine.

[6] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 600.

[7] Český film : herci a herečky III, s. 889.

[8] František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 15, 16.

[9] Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 263.

[10] Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 186.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]