Kafrovník lékařský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kafrovník lékařský

Kafrovník lékařský
Kafrovník lékařský
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Podtřída: Magnoliidae
Řád: vavřínotvaré (Laurales)
Čeleď: vavřínovité (Lauraceae)
Rod: skořicovník (Cinnamomum)
Binomické jméno
Cinnamomum camphora
L., 1825

Kafrovník lékařský, nazývaný také skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), je strom z čeledi vavřínovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělý kafrovník je 20 až 30, výjimečně i 40 m vysoký, stálezelený strom s mohutným kmenem pokrytým světlou a velmi drsnou vertikálně rozpraskanou borkou, na jehož větvích vyrůstají kožovité listy voskovitého vzhledu. Rozmačkané listy intenzívně voní kafrem. V jarních měsících má strom velké množství drobných bílých květů. Jeho plody jsou tmavé, višním podobné, o průměru asi 1 cm.

V domovině se dožívá velmi vysokého věku; v Japonsku se nacházejí exempláře staré údajně až 1000 let.

Oblast výskytu[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází z jižní Číny, Tchaj-wanu a Japonska. Je však pěstován i mimo svou domácí oblast, a to prakticky v celé jihovýchodní Asii - na Korejském poloostrově, na Srí Lance, v Indii; ale i v jižní části USA, ve Střední Americe, v Karibské oblasti, v Brazílii i v Jihoafrické republice. V Austrálii pak dokonce zdomácněl natolik, že se stal nebezpečným invazním druhem, který úspěšně vytlačuje z původních porostů zejména blahovičníky. Tím ohrožuje i populaci medvídka koaly.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo, listy a kůra stromu obsahují kafrovou silici, která na vzduchu oxiduje a mění se v tuhý surový kafr. Kafrová silice se z přírodního materiálu získává destilací. K její průmyslové výrobě se používalo dřevo a kořeny stromů starých povětšinou 50 až 60 let, případně i listí ze stromů mladších. Ze silice se pak připravuje čistý kafr (Camphora naturalis raffinata). Tento produkt je někdy označován jako „japonský kafr“. V současnosti se tradiční způsob výroby udržel hlavně v Číně a na Tchaj-wanu, a to z důvodu potřeb tamního tradičního léčitelství. V průmyslu se dnes totiž používá zejména tzv. kafr technický, synteticky vyráběný z dostupnějšího pinenu, který je získáván z terpentýnového oleje extrahovaného z jehličnatých rostlin.

Kafr je bezbarvá až bílá vonná hmota, částečně krystalická, obsahující směs terpenických látek. Využití nachází zejména v lékařství a v parfumerii, kde se používá pro přípravu kosmetických a masážních přípravků, parfémů a jemných mýdel. V chemickém průmyslu je pak využíván k výrobě jiných terpenických derivátů, výbušnin, jako změkčovadlo plastických hmot, či jako složka laků a barev. Kafr zbavený safrolu se využívá k výrobě vanilkového a mátového aromatu pro potřeby potravinářského průmyslu.

Kafrovník se též využívá k výsadbě živých plotů, větrolamů a v Číně bývá též vysazován jako stínící dřevina pro ochranu čajovníkových plantáží před přímým sluncem.

Obsažené látky[editovat | editovat zdroj]

Terpenické látky[editovat | editovat zdroj]

Terpeny[editovat | editovat zdroj]

Terpenické estery[editovat | editovat zdroj]

 

Ostatní organické sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Uhlovodíky[editovat | editovat zdroj]

   

Alkoholy[editovat | editovat zdroj]

 

Fenoly a jejich deriváty[editovat | editovat zdroj]

 

Aldehydy[editovat | editovat zdroj]

Ketony[editovat | editovat zdroj]

 

Karboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Estery[editovat | editovat zdroj]