Kafrovník lékařský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKafrovník lékařský
alternativní popis obrázku chybí
Kafrovník lékařský
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Třída nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Podtřída Magnoliidae
Řád vavřínotvaré (Laurales)
Čeleď vavřínovité (Lauraceae)
Rod skořicovník (Cinnamomum)
Binomické jméno
Cinnamomum camphora
L., 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kafrovník lékařský, nazývaný také skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), je strom z čeledi vavřínovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělý kafrovník je 20 až 30, výjimečně i 40 m vysoký, stálezelený strom s mohutným kmenem pokrytým světlou a velmi drsnou vertikálně rozpraskanou borkou, na jehož větvích vyrůstají kožovité listy voskovitého vzhledu. Rozmačkané listy intenzívně voní kafrem. V jarních měsících má strom velké množství drobných bílých květů. Jeho plody jsou tmavé, višním podobné, o průměru asi 1 cm.

V domovině se dožívá velmi vysokého věku; v Japonsku se nacházejí exempláře staré údajně až 1000 let.

Oblast výskytu[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází z jižní Číny, Tchaj-wanu a Japonska. Je však pěstován i mimo svou domácí oblast, a to prakticky v celé jihovýchodní Asii - na Korejském poloostrově, na Srí Lance, v Indii; ale i v jižní části USA, ve Střední Americe, v Karibské oblasti, v Brazílii i v Jihoafrické republice. V Austrálii pak dokonce zdomácněl natolik, že se stal nebezpečným invazním druhem, který úspěšně vytlačuje z původních porostů zejména blahovičníky. Tím ohrožuje i populaci medvídka koaly.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo, listy a kůra stromu obsahují kafrovou silici, která na vzduchu oxiduje a mění se v tuhý surový kafr. Kafrová silice se z přírodního materiálu získává destilací. K její průmyslové výrobě se používalo dřevo a kořeny stromů starých povětšinou 50 až 60 let, případně i listí ze stromů mladších. Ze silice se pak připravuje čistý kafr (Camphora naturalis raffinata). Tento produkt je někdy označován jako „japonský kafr“. V současnosti se tradiční způsob výroby udržel hlavně v Číně a na Tchaj-wanu, a to z důvodu potřeb tamního tradičního léčitelství. V průmyslu se dnes totiž používá zejména tzv. kafr technický, synteticky vyráběný z dostupnějšího pinenu, který je získáván z terpentýnového oleje extrahovaného z jehličnatých rostlin.

Kafr je bezbarvá až bílá vonná hmota, částečně krystalická, obsahující směs terpenických látek. Využití nachází zejména v lékařství a v parfumerii, kde se používá pro přípravu kosmetických a masážních přípravků, parfémů a jemných mýdel. V chemickém průmyslu je pak využíván k výrobě jiných terpenických derivátů, výbušnin, jako změkčovadlo plastických hmot, či jako složka laků a barev. Kafr zbavený safrolu se využívá k výrobě vanilkového a mátového aromatu pro potřeby potravinářského průmyslu.

Kafrovník se též využívá k výsadbě živých plotů, větrolamů a v Číně bývá též vysazován jako stínící dřevina pro ochranu čajovníkových plantáží před přímým sluncem.

Obsažené látky[editovat | editovat zdroj]

Terpenické látky[editovat | editovat zdroj]

Terpeny[editovat | editovat zdroj]

Terpenické estery[editovat | editovat zdroj]

 

Ostatní organické sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Uhlovodíky[editovat | editovat zdroj]

   

Alkoholy[editovat | editovat zdroj]

 

Fenoly a jejich deriváty[editovat | editovat zdroj]

 

Aldehydy[editovat | editovat zdroj]

Ketony[editovat | editovat zdroj]

 

Karboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Estery[editovat | editovat zdroj]

 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]