Kyselina kávová
Kyselina kávová | |
---|---|
strukturní vzorec | |
model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | kyselina 3-(3,4-dihydroxyfenyl)-prop-2-enová |
Ostatní názvy | kyselina 3,4-trans-dihydroxyskořicová, kyselina 3,4-dihydroxybenzenakrylová |
Latinský název | acidum caffeicum |
Anglický název | caffeic acid |
Německý název | Kaffeesäure |
Sumární vzorec | C9H8O4 |
Vzhled | žlutá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 331-39-5 |
PubChem | 689043 |
ChEBI | 16433 |
SMILES | O=C(O)\C=C\c1cc(O)c(O)cc1 |
InChI | InChI=1S/C9H8O4/c10-7-3-1-6(5-8(7)11)2-4-9(12)13/h1-5,10-11H,(H,12,13)/b4-2+ |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 180,16 g/mol |
Teplota tání | 223–225 °C (496–498 K) |
Hustota | 1,478 g/cm3 |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina kávová je organická sloučenina, která patří mezi hydroxykyseliny. Obsahuje fenolovou i akrylovou funkční skupinu. Nachází se ve všech rostlinách, protože je důležitým meziproduktem v biosyntéze ligninu, jedné z hlavních složek rostlin.
Výskyt v potravinách
[editovat | editovat zdroj]Kyselina kávová se nachází v malém množství (0,03 mg/100 ml) v kávě.[2] Je jedním z hlavních přírodních fenolů v arganovém oleji.[3]
Tato kyselina je obsažena ve velkých množstvích v některých léčivých bylinách, jako jsou mateřídouška, šalvěj lékařská a máta klasnatá (kolem 20 mg/100 g), ve skořici cejlonské a badyáníku pravém (kolem 22 mg/100 g), také v semenech slunečnice (8 mg/100 g), červeném vínu (1,88 mg/100 g) a broskvích (okolo 1 mg/100 g). Velmi velká množství se nacházejí v arónii černoplodé (1418 mg/100 g) a v yerba maté (150 mg/100 g).[2][4][5] Kyselina kávová je také přítomna v ječném[6] a žitném zrnu.[2]
Metabolismus
[editovat | editovat zdroj]Biosyntéza
[editovat | editovat zdroj]Kyselina kávová je v organismech syntetizována hydroxylací kumaroylesteru kyseliny chinové (esterifikována alkoholem s postranním řetězcem). Touto reakcí vznikne ester kyseliny kávové a kyseliny šikimové, který je převeden na kyselinu chlorogenovou. Kyselina kávová je prekurzorem kyseliny ferulové, koniferylalkoholu a sinapylalkoholu, které jsou významnými součástmi ligninu.[7]
Kyselina kávová a její fenethylester se vytvářejí v mnoha druzích rostlin.[8][9]
Biodegradace
[editovat | editovat zdroj]Kyselina kávová je enzymem kafeát 3,4-dioxygenázou přeměněna na 3-(2-karboxyethenyl)-cis,cis-mukonát.
Farmakologie
[editovat | editovat zdroj]Kyselina kávová je antioxidant in vitro a také in vivo.[10]. Má rovněž imunomodulační a protizánětlivé účinky. Překonává ostatní antioxidanty tím, že snižuje tvorbu aflatoxinu o více než 95 %.
Kyselina kávová je náchylná k samovolné oxidaci na vzduchu, čemuž zabraňují glutathionové a thiolové sloučeniny (cystein, kyselina thioglykolová a thiokresol) a také kyselina askorbová.[11] Oxidací kyseliny kávové v kyselém prostředí za použití jodistanu sodného dochází k tvorbě dimerů s furanovou strukturou (izomerů kyseliny 2,5-(3′,4′-dihydroxyfenyl)tetrahydrofuran-3,4-dikarboxylové).[12] Kyselinu kávovou lze rovněž polymerizovat použitím avidin-peroxidáza/H2O2 oxidačního systému.[13]
Izomery
[editovat | editovat zdroj]- Kyselina umbelová (2,4-dihydroxyskořicová)
- Kyselina 2,3-dihydroxyskořicová
- Kyselina 2,5-dihydroxyskořicová
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caffeic acid na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Caffeic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c http://phenol-explorer.eu/contents/polyphenol/457
- ↑ CHARROUF, Z.; GUILLAUME, D. Phenols and Polyphenols from Argania spinosa. American Journal of Food Technology. 2007, s. 679–683. DOI 10.3923/ajft.2007.679.683.
- ↑ http://www.hindawi.com/journals/jamc/2013/658596/
- ↑ http://pubs.acs.org/doi/pdf/10.1021/jf2008343
- ↑ QUINDE-AXTELL, Zory; BAIK, Byung-Kee. Phenolic Compounds of Barley Grain and Their Implication in Food Product Discoloration. J. Agric. Food Chem.. 2006, s. 9978–9984. DOI 10.1021/jf060974w. PMID 17177530.
- ↑ BOERJAN, Wout; RALPH, John; BAUCHER, Marie. Ligninbiosynthesis. Annual Review of Plant Biology. 2003, s. 519–546. DOI 10.1146/annurev.arplant.54.031902.134938. PMID 14503002.
- ↑ Red Clover Flowers Herbal Information
- ↑ Dr. Duke's Phytochemical and Ethnobotanical Databases [online]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2000-12-05.
- ↑ OLTHOF, M. R.; HOLLMAN, P. C.; KATAN, M. B. Chlorogenic acid and caffeic acid are absorbed in humans. J. Nutr.. January 2001, s. 66–71. Dostupné online. PMID 11208940.
- ↑ CILLIERS, Johannes J. L.; SINGLETON, Vernon L. Caffeic acid autoxidation and the effects of thiols. J. Agric. Food Chem.. 1990, s. 1789–1796. DOI 10.1021/jf00099a002.
- ↑ FULCRAND, Hélène; CHEMINAT, Annie; BROUILLARD, Raymond; CHEYNIER, Véronique. Characterization of compounds obtained by chemical oxidation of caffeic acid in acidic conditions. Phytochemistry. 1994, s. 499–505. DOI 10.1016/S0031-9422(00)94790-3.
- ↑ XU, Peng; UYAMA, Hiroshi; WHITTEN, James E.; KOBAYASHI, Shiro; KAPLAN, David L. Peroxidase-Catalyzed in Situ Polymerization of Surface Orientated Caffeic Acid. J. Am. Chem. Soc.. 2005, s. 11745–11753. DOI 10.1021/ja051637r. PMID 16104752.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina kávová na Wikimedia Commons