Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Narození24. ledna 1861
Heřmanův Městec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. ledna 1943 (ve věku 81 let)
Náchod
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymStanislav Jarkovský
Povolánípedagog, spisovatel, překladatel a učitel
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématalingvistika a tělesná výchova
Manžel(ka)Anna Guthová-Jarkovská (od 1897)
DětiGaston Guth[1]
PříbuzníDana Seidlová[2] (vnučka)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jiřího Karla Gutha (Matrika narozených Heřmanův Městec 1849-1862 (SOA Zámrsk))

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, původním jménem Jiří Guth, křtěný Jiří Karel (24. ledna 1861, Heřmanův Městec[3] – 8. ledna 1943, Náchod) byl český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru (1919–1923) a spoluautor olympijské charty. V letech 1900–1929 byl předsedou Českého a po vzniku republiky Československého olympijského výboru, spoluzakladatel a první předseda České amatérské atletické unie, předseda a redaktor Klubu turistů. Známý je zejména jako autor publikací o správném a slušném chování.

Život

Mezinárodní olympijský výbor, druhý zleva stojí Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, vpravo sedí Pierre de Coubertin, 1896, foto: Albert Meyer
Guth-Jarkovský a Coubertin, 1925

Mládí

Jiří Guth se narodil v rodině knížecího důchodního Karla Gutha a jeho manželky Barbory, rozené Bařinové, v noci z 23. na 24. ledna,[4] matrikové datum narození je 24. ledna, podle rodinné tradice se narodil ještě 23.[5] Pokřtěn byl jako Jiří Karel Guth. (Jméno úředně změnil na Jiří Stanislav Guth-Jarkovský až v roce 1919.)[3] Z jeho tří bratrů byli dva lékaři, třetí byl radou zemského soudu.[6]

V letech 1870—1878 vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, poté studoval filozofii, matematiku a fyziku v Praze; studium ukončil roku 1883, když získal první doktorát udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity.[7]

Pedagog

Po ukončení univerzitního vzdělání se stal vychovatelem synů knížete Schaumburg-Lippe, žil v Náchodě, Ratibořicích a ve Švýcarsku. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku.

Od roku 1888 do vzniku Československa učil na gymnáziích v Praze (na Akademickém gymnáziu, Gymnáziu v Žitné ul., Gymnáziu v Truhlářské a Klatovech[8] a na dívčí škole Minerva.[9]

Ve službách Československa

V roce 1919 byl Jiří Guth jmenován odborovým radou v kanceláři presidenta republiky. V letech 1919-1922 pracoval jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Od roku 1922 vedl agendu řádu Bílého lva. V roce 1925 odešel do výslužby.[7]

Rodinný život

Dne 7. srpna 1897 se oženil s Annou Černou (18. června 1875 - 3. června 1928), dcerou ředitele gymnázia v Roudnici nad Labem (pocházela z Rychnova nad Kněžnou).[10] Manželé Guthovi měli jediného syna Gastona (27. května 1898 - 18. března 1974)[11]

Závěr života

Do roku 1932 postupně předal svůj archiv literárnímu archivu Národního muzea a odstěhoval se do Náchoda, kde dožil. Ani toto období neprožíval pasivně. Ještě po vzniku protektorátu proběhla tiskem zpráva, že má být i nadále zástupcem v Mezinárodním olympijském výboru, tentokrát jen pro Čechy a Moravu.[12]

Zemřel na mozkovou mrtvici v Náchodě, pochován byl v rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech.[13]

Sportovní funkcionář

Nebyl sice aktivním sportovcem, ani členem některé sokolské jednoty, zato se stal významným funkcionářem turistiky a českého sportu vůbec. Byl redaktorem časopisu Turista, v letech 1915 až 1926 předsedou Českého a později Československého klubu turistů.

V roce 1896 se zúčastnil prvních novodobých olympijských her a domů se vrátil nadšen. Díky známosti se zakladatelem novodobých olympijských her Pierrem de Coubertinem se stal dlouholetým (do roku 1943) členem MOV, prvním z českých zemí. Olympijské hnutí začal propagovat v českých i německých časopisech. Snažil se ihned založit Český olympijský výbor, získat vedení Sokola, nikde však zprvu neuspěl.[8]

Roku 1897 byla ustavena Česká amatérská atletická unie (ČAAU), kterou zpočátku vedl. Pak její vedení předal dalšímu významnému sportovnímu organizátorovi Josefovi Rösler-Ořovskému. Spolu s ním svolal v roce 1899 několik schůzí a založil Český olympijský výbor (ČOV). Z počátku výbor nepracoval, a tak jej založil v lednu 1900 znovu. Díky ČOV se čeští sportovci zúčastňovali olympijských her již v době, kdy ještě Československá republika neexistovala.

V roce 1908 se oba organizátoři podíleli na ustavení České sportovní rady, usilující o koordinaci jednotlivých orgánů českého sportu uvnitř Rakousko-Uherska.[8]

Uctění památky

Pamětní deska v Kostelci nad Orlicí.
  • Od roku 1934 Československý olympijský výbor na jeho počest každoročně uděluje nejvýznamnějším osobnostem (sportovcům) československého sportu Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského.
  • V roce 2011 byly zorganizovány akce k uctění 150. výročí narození Gutha Jarkovského. V lednu byly na Olšanském hřbitově položeny věnce. Pietního aktu se zúčastnili delegovaní zástupci Českého olympijského výboru, Prezidentské kanceláře, Klubu českých turistů a řady měst, kde tato osobnost působila. V dubnu 2011 zorganizoval ČOV v Praze mezinárodní konferenci a společně s řadou zahraničních delegátů navštívili pražskou školu v Truhlářské ulici, kde učil, dále Kostelec nad Orlicí, kde působil, místo narození Heřmanův Městec a nakonec i Náchod, kde zemřel. V září 2011 byl zorganizován závěr oslav na chatě KČT v Dobrošově u pamětní desky.[14]
  • Základní škola Gutha-Jarkovského je v Kostelci nad Orlicí
  • Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského je osmileté gymnázium, která se nachází v Truhlářské ulici na Praze 1
  • Pamětní deska Jiřího Gutha-Jarkovského je v Kostelci nad Orlicí, v Klatovech, Heřmanově Městci, v Truhlářské ulici v Praze
  • Turistická stezka Jiřího Gutha-Jarkovského vede z Kostelce nad Orlicí do Ústí nad Orlicí a je na ní umístěna pamětní deska[15]
  • Jeho pozůstalost spravuje zčásti (rozsahem největší) Literární archiv Památníku národního písemnictví[16] a zčásti Archiv tělesné výchovy Národního muzea.[17]

Dílo

Byl autor povídek, románů a několika básní a překladatel z francouzštiny a němčiny. Svá díla a překlady vydával též pod různými pseudonymy (Gaston Humbert, Stanislav Jarkovský či Stanislav Vraný).

Široké veřejnosti byl znám svými díly, kde podává pravidla a normy správného chování ve všech oblastech života. Ve svých dílech chování kladl důraz na slušnost, čestnost, skromnost, vzájemnou úctu.

Básně a beletrie

  • Cesta ještě nezarostla
  • Na podzim v ořeší
  • Babí léto.
  • Marná sláva
  • Ulomené haluze

Cestopisy

  • Causerie z cest po Španělsku
  • Na moři a za mořem
  • Za horama Pyrenejskýma
  • Na zeleném Erinu
  • K slovanskému jihu
  • Na pokraji Sahary
  • Ode břehu moře středozemského
  • Skizzy ze Švédska a Finska
  • Za sluncem půlnočním
  • Lémánské silhouetty
  • Kanadské epištoly
  • Z potulek krajem francouzským
  • Obrazy z Tunisu
  • Moje prázdniny v Americe
  • Obrázky z Řecka
  • Obrázky z Francie
  • Letem přes řecký kraj
  • Intimní listy z cest i necest
  • Pod sluncem jihu

Pravidla chování

  • Společenský katechismus
  • Na veřejnosti
  • Rodinné události
  • Pravidla slušného chování pro mládež
  • Slušnost a demokracie
  • Stolničení
  • Mladému republikánu
  • Obchodník gentleman
  • Společenský slabikář

Knihy věnované sportu

  • Paměti
  • Vývoj českého olympismu
  • Turistika

Odkazy

Reference

  1. ↑ Generální heslář Biografického slovníku českých zemí. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ Paměť národa. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. ↑ a b Matrika narozených Heřmanův Městec, 1849-1862, snímek 403, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-13. 
  4. ↑ BOČKOVÁ, Eva. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Leknín: zpravodaj pro občany Heřmanoměštecka, 25. ledna 2011, s. 1.
  5. ↑ https://www.novinky.cz/vase-zpravy/pardubicky-kraj/chrudim/246-3883-v-hermanove-mestci-vzpominali-na-jiriho-stanislava-gutha-jarkovskeho-.html
  6. ↑ Úmrtní oznámení matky Betty Guthové. Národní listy. 23. 6. 1908, s. 7. Dostupné online. 
  7. ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, s. 833-836. 
  8. ↑ a b c KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Rozvoj sportovního hnutí, s. 73. 
  9. ↑ Výroční zpráva soukromé střední školy dívčí a spolku Minervy v Praze. 1891 a 1892, s. 4. 
  10. ↑ Matrika oddaných, Roudnice n. L., 1895-1913, snímek 18
  11. ↑ Matrika narozených, sv. Štěpán, 1896-1899, snímek 138
  12. ↑ Čechy a Morava neodvislou zemí olympijskou. Národní listy. 20. 6. 1939, s. 4. Dostupné online. 
  13. ↑ Dr. Guth Jarkovský pohřben. Lidové noviny. 13. 1. 1943, s. 5. Dostupné online. 
  14. ↑ ING. HAVELKA, Jan. Oslavy 150. výročí narození. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1-2, s. 58. ISSN 0139-5467. 
  15. ↑ Deník.cz: Gutha-Jarkovského připomene pamětní deska
  16. ↑ http://www.badatelna.eu/fond/3853/
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.nm.cz [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-13. 

Literatura

Díla dostupná online

  • GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. Babí léto : Causerie z cest a z minulosti. Praha: Fr. Borový, 1914. 196 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

Předsedové Českého olympijského výboru
1899–1929 Jiří Stanislav Guth-Jarkovský • 1929–1951 Josef Gruss • 1951–1956 Vilém Mucha • 1956–1958 Václav Pleskot • 1958–1967 František Vodsloň • 1967–1970 Emanuel Bosák • 1970–1972 Richard Nejezchleb • 1972–1988 Antonín Himl • 1988–1989 Jindřich Poledník • 1990–1996 Věra Čáslavská • 1996–2012 Milan Jirásek • od 2012 Jiří Kejval
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Stanislav_Guth-Jarkovský&oldid=18223256“