Jarmila Horáková
Jarmila Horáková (7. března 1904, Praha – 20. ledna 1928, Praha) byla česká herečka.
Studium, divadelní začátky
Pro divadlo se rozhodla již ve svých 13 letech. V letech 1917 – 1923 účinkovala v Řevnicích v lesním divadle. Od roku 1919 se připravovala v soukromé filmové škole a v letech 1922 – 1926 na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, kde k jejím učitelům patřili např. Jaroslav Hurt [1] a Marie Laudová–Hořicová. V Německu byla na stáži u J. Dalcroze.
Již jako studentka konzervatoře hrála ve dvacátých letech v holešovické Legii malých a na Scéně adeptů, spolu s dalšími nadějnými mladými herci a studenty herectví, převážně žáky profesora Jaroslava Hurta (Miloslav Jareš, Jiří Frejka, Saša Machov, Miloš Nedbal, Jan Škoda, František Salzer, Světla Svozilová, Jiřina Šejbalová, Václav Trégl, Bohuš Záhorský, Lola Skrbková a další [2]), rovněž tak v souboru Zkušební scény a Divadla mladých.[3] Vystoupila v prvním představení Osvobozeného divadla 8. února 1926 v roli Klaudiny ve hře "Cirkus Dandin" v pražském sále Na Slupi.[4]
Angažmá
Po ukončení konzervatoře byla v roce 1926 po úspěšném pohostinském vystoupení v roli Stázi ve Šrámkově „Létě“ ihned angažována do pražského Národního divadla [1]), kde setrvala až do své smrti v roce 1928. Na její místo následně Národní divadlo angažovalo Boženu Půlpánovou [5]. Pohostinsky účinkovala i ve Vinohradském a ve Švandově divadle.
Za svůj krátký život nastudovala 85 rolí a hrála ve 343 představeních [6].
Zabývala se také recitací a vystoupila několikrát i ve filmu.
Deník Jarmily Horákové, smrt
Celý život si vedla podrobný deník, který byl v roce 1940 vydán jako kniha (Jiří Frejka: Deník Jarmily Horákové). Jarmila Horáková se stala inspirující předlohou pro postavu herečky Jarmily, titulní role hry Olgy Barényiové "Herečka", uvedené v premiéře v Městském divadle Na poříčí dne 11. února 1944 v režii Františka Salzera, se Zorkou Janů v titulní roli [7].
Zemřela ve věku nedožitých 24 let na zhoubný nádor (sarkom).[8] Je pochována na Olšanských hřbitovech v Praze.
Na její umělecký odkaz navázala Hana Kvapilová.[9]
Citát
| „ | Vzpomněl jsem si na to, co jsem viděl před prázdninami, vzpomněl jsem si i na tu kouzelnou herečku (byla to Jarka Horáková). Panenko skákavá! Hrát tak s ní! To jsem ještě nevěděl, že ona už je v Národním... | “ |
| — Miloš Nedbal [10] | ||
Divadelní role, výběr
- 1917 Jaroslav Kvapil: Rusalka, Hajný, Lesní divadlo v Řevnicích
- 1918 Jaroslav Kvapil: Pampeliška, Král, Lesní divadlo v Řevnicích
- 1920 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hermie, Lesní divadlo v Řevnicích
- 1923 Karel Čapek: Loupežník, Fanka, Lesní divadlo v Řevnicích
- 1924 N. V. Gogol: Ženitba, Arina, Legie malých
- 1924 Fráňa Šrámek: Červen, Lidka, Legie malých, režie Schettina
- 1924 N. Jevrejnov: Veselá smrt, Kolombína, Legie malých, režie Jiří Frejka
- 1926 Moliere: Misantrop, Célimena, Legie malých, režie Hanuš Thein
- 1926 Aristofanes: Lysistrata, 5.žena, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor
- 1926 Jan Patrný: Muži nestárnou, Jarmila, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
- 1926 N. Jevrejnov: Veselá smrt, Kolombína, Zkušební scéna, režie Jiří Frejka
- 1926 Moliere: Cirkus Dandin, komorná Klaudina, Osvobozené divadlo, režie Jiří Frejka (První oficiální představení pod názvem Osvobozené divadlo [4])
- 1926 Vítězslav Nezval: Depeše na kolečkách, Prodavačka, Osvobozené divadlo,[11] režie Jiří Frejka
- 1926 Fráňa Šrámek: Léto, Stáza, (j. h. ), Národní divadlo, režie Vojta Novák
- 1926 Alfréd Savoir: Nezralé ovoce, Francoise, Stavovské divadlo, režie Miloš Nový
- 1926 William Shakespeare: Hamlet, Divadelní královna, Národní divadlo, režie Karel Hugo Hilar
- 1927 Jaroslav Hilbert: Falkenštejn, Kralevic Václav–Václav II, Národní divadlo, režie Karel Dostal
- 1927 Oscar Wilde: Vějíř lady Windermerové, Lady Plymdaleová, Stavovské divadlo, režie Milan Svoboda
- 1927 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Hilda Wanglová, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
Filmografie
- 1926 Pohádka máje, role: Gusta, režie Karel Anton
- 1927 Paní Katynka z vaječného trhu, sirotek Floriška, režie Václav Kubásek
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 86
- ↑ Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Na s. 481-485 údaj o rukopisné vzpomínce Miloše Nedbala na Jarmilu Horákovou v počátcích její herecké dráhy. Týž: Jak jsem potkal Osvobozené - Neznámé forbíny V+W. In: Almanach autorů A, č. 3, Praha, 1991, s. 79-83, ISBN 80-85214-08-3
- ↑ a b František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 24 (část VPR), ISBN 978-80-7304-099-4
- ↑ František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 191, 232
- ↑ Jiří Frejka: Deník Jarmily Horákové, Českomoravský Kompas, Praha, 1940, str. 168
- ↑ Adam Georgiev: Deník sestry Lídy Baarové, vyd. Petrklíč, 2007, str. 124, ISBN 978-80-7229-165-6
- ↑ Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 40
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 161
- ↑ Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 6
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 32–3
Literatura
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31–3, 37, 65, 86, 118
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930, Orbis, Praha, 1959, str. 218–9, foto 447
- František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 24 (část VPR), ISBN 978-80-7304-099-4
- František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 85, ISBN 80-85096-02-1
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 156, 184, 189–191, 206, 232, 240, 258, 268
- Jiří Frejka: Deník Jarmily Horákové, Českomoravský Kompas, Praha, 1940
- Adam Georgiev: Deník sestry Lídy Baarové, vyd. Petrklíč, 2007, str. 93–5, 124, 126, 203, ISBN 978-80-7229-165-6
- Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 13, 39–40, obraz. část str. 49–50
- Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 66
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 38
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 160–161
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 128
- Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 6, 12–3, 18, 24–5, 161, 225
- Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, str. 11, 18, 24, 199, 212
- Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2
- Jaromír Pelc: Jak jsem potkal Osvobozené - Neznámé forbíny V+W. In: Almanach autorů A, č. 3, Praha, 1991, s. 79-89, ISBN 80-85214-08-3
- Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 41, 119
- Michal Schonberg: Osvobozené, Odeon, Praha, 1992, str. 36, 79, 92, foto str. 65
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 161, ISBN 80-85625-19-9
- sborník Jarmile Horákové, redaktoři: Otakar Štorch-Marien, Jiří Frejka, Aventinum : Praha, 1928 - příspěvky: Vítězslav Nezval, Milada Čálková, Karel Dostal, Jiří Frejka, Eva Vrchlická, Mirko Očadlík, Karel Smrž, Stanislav Neumann, E. F. Burian, Karel Schulz, Jaroslav Seifert
Památce Jarmily Horákové je věnována část čísla 10 časopisu Rozpravy Aventina (ročník 3, 1927–1928, strany 115–116, obrazová příloha str. 119, dostupné on-line
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jarmila Horáková
- Jarmila Horáková v databázi Archivu Národního divadla