Jakub IV. Skotský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakub IV.
Král Skotska
Portrét
Jakub IV.
Doba vlády11. červen 14889. září 1513
Narození17. března 1473
Stirling
Úmrtí9. září 1513 (40 let)
Bitva u Floddenu
PředchůdceJakub III.
NástupceJakub V.
ManželkaMarkéta Tudorovna
PotomciJakub, vévoda z Rothesay
Artur, vévoda z Rothesay
Jakub, král skotský
Alexandr
RodStuartovci
OtecJakub III.
MatkaMarkéta Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub IV. (17. března 14739. září 1513) byl skotský král, který vládl v letech 14881513; syn skotského krále Jakuba III. a Markéty Dánské, manžel anglické princezny Markéty Tudorovny, otec skotského krále Jakuba V. a dědeček skotské královny Marie Stuartovny. Je všeobecně považován za nejúspěšnějšího skotského vládce z rodu Stuartovců. Jakub IV. padl v bitvě u Floddenu a stal se tak posledním panovníkem na britských ostrovech, který byl zabit v boji.

Počátek vlády[editovat | editovat zdroj]

Když byl jeho nepopulární otec Jakub III. zabit v bitvě u Sauchieburnu 11. června 1488, patnáctiletý Jakub byl dosazen na trůn a 24. června 1488 ve Scone korunován skotským králem. Rebelové, kteří jeho otce porazili u Sauchieburnu, s Jakubem pravděpodobně zacházeli jako s loutkou. Rychle však dokázal, že má panovnické vlohy. Porazil povstání v roce 1489, začal se přímo zajímat o vykonávání spravedlnosti a roku 1493 konečně získal pod kontrolu i Johna McDonalda II., lorda Ostrovů.

Jakub měl velmi dobré vzdělání a tvrdilo se, že plynule hovořil skotsky, anglicky, skotskou gaelštinou, latinsky, francouzsky, německy, italsky, vlámsky, španělsky a dánsky; byl též patronem umělců jako skotského básníka Williama Dunbara, Waltera Kennedyho, Gavina Douglase či Roberta Henrysona. Byl skutečným renesančním princem se zájmem o praktické a vědecké záležitosti. V roce 1506 udělil královskou listinu Univerzitě praktického lékařství v Edinburghu, z edinburského hradu vytvořil jednu z předních britských vojenských sléváren a roku 1505 přivítal založení první skotské tiskárny. Jakub též miloval lodě a věděl, jak je pro Skotsko důležité mít velké loďstvo. Získal 38 lodí a založil dvě nové loděnice. Jeho nejlepší lodí, kterou spustili na vodu roku 1511, byla karaka Michael, největší loď v Evropě, která vážila 1000 tun a byla 240 stop dlouhá.

Markéta Tudorovna

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Po určitou dobu podporoval uchazeče o anglický trůn Perkina Warbecka, ale nakonec uznal, že mír mezi Skotskem a Anglií byl v zájmu obou zemí, a tak roku 1502 podepsal dohodu o trvalém míru a 8. srpna 1503 se v Holyroodském opatství v Edinburghu oženil s anglickou princeznou Markétou Tudorovnou, dcerou Jindřicha VII. Měli spolu šest dětí, dospělosti se dožil jediný syn, budoucí skotský král.

Kromě legitimních potomků měl Jakub IV. i sedm nemanželských dětí se čtyřmi různými milenkami. S Janet Kennedyovou měl syna Jakuba Stewarta, 1. hraběte z Moray, a dvě další děti, které se nedožily dospělosti. S Marion Boydovou měl syna Alexandera, arcibiskupa ze St. Andrews, a dceru Kateřinu Stewartovou, která se vdala za Jamese Douglase, 3. hraběte z Mortonu. S Markétou Drummondovou měl dceru Markétu a s Isobel (nebo Agnes) Stewartovou, dcerou Jamese Stewarta, 1. hraběte z Buchanu, měl dceru Janet, která byla milenkou francouzského krále Jindřicha II.

Neshody s Anglií[editovat | editovat zdroj]

Když vypukla válka mezi Anglií a Francií jako výsledek "italských válek" (14941559), Jakub se ocitl ve velmi těžké pozici, protože jeho závazky k Staré alianci (a tím i k Francii) se dostaly do konfliktu se závazky z roku 1502, které měl k Anglii. Nový anglický král Jindřich VIII. Tudor se v roce 1513 pokusil o invazi do Francie a Jakub zareagoval vyhlášením války Anglii.

Předpokládal, že nepřítomnost Jindřicha VIII. pro něj bude výhodou, ale místo toho ho spolu s mnohými jeho vojáky čekala smrt. Ničivou bitvou u Floddenu, která se odehrála v září 1513, skončilo zapojení Skotska do války cambraiské ligy.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Tělo, které považovali za Jakubovo, bylo přemístěno z bitevního pole a převezeno do Londýna, kde bylo pochováno. Protože byl exkomunikován, zakonzervované tělo položili nepochované na mnoho let do kláštera v Sheenu v Surrey, odkud se během reformace ztratilo. Jakubův plášť potřísněný krví byl poslán Jindřichovi VIII. do Anglie (a potom do Francie k jeho výpravě).

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Jakubovo rozhodnutí napadnout Anglii je často považováno za neuvážené. Jeho smrt nepochybně vedla k dlouhotrvající politické nestabilitě ve Skotsku. Existují legendy, které tvrdí, že Jakub přežil a odešel do exilu, nejsou však podložené žádnými důkazy.

Jakub IV. je významný pro skotskou historii mj. tím, že byl posledním králem, který ovládal skotskou gaelštinu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Robert III. Skotský
 
 
Jakub I. Skotský
 
 
 
 
 
 
Anabella Drummondová
 
 
Jakub II. Skotský
 
 
 
 
 
 
Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu
 
 
Johana Beaufortová
 
 
 
 
 
 
Markéta Hollandová
 
 
Jakub III. Skotský
 
 
 
 
 
 
Jan II. z Egmondu
 
 
Arnold z Guelders
 
 
 
 
 
 
Marie van Arkel]
 
 
Marie z Guelders
 
 
 
 
 
 
Adolf I. Klevský
 
 
Kateřina Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
'Jakub IV. Skotský'
 
 
 
 
 
Kristián V. Oldenburský
 
 
Dětřich Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Agnes z Hohnsteinu
 
 
Kristián I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Gerhard VI. Holštýnsko-Rendsburský
 
 
Helvig Schauenburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Alžběta Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Markéta Dánská
 
 
 
 
 
 
Bedřich I. Braniborský
 
 
Jan Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorsko-Landshutská
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
 
 
 
 
Rudolf III. Saský
 
 
Barbara Sasko-Wittenberská
 
 
 
 
 
 
Anna Míšeňská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakub IV. (Škótsko) na slovenské Wikipedii.

  1. James, Duke of Rothesay. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  2. Unnamed Daughter 1 Stewart. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  3. Arthur, Duke of Rothesay. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  4. James V, King of Scots. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  5. James V King of Scots (1512-1542) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Madeleine of Valois. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  7. Madeleine of Valois (1520-1537) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Mary of Guise, Queen Consort of Scotland. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  9. Marie Mary of Guise (1515-1560) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. NN Stewart. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  11. Alexander Stewart, Duke of Ross. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Norman Macdougall: James the Fourth
  • R.L. Mackie: King James IV of Scotland

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]