Přeskočit na obsah

Hradec-Nová Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hradec-Nová Ves
kaple svaté Anny
kaple svaté Anny
Znak obce Hradec-Nová VesVlajka obce Hradec-Nová Ves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJeseník
Obec s rozšířenou působnostíJeseník
(správní obvod)
OkresJeseník
KrajOlomoucký
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel395 (2024)[1]
Rozloha4,49 km²[2]
Nadmořská výška364 m n. m.
PSČ790 84
Počet domů136 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHradec-Nová Ves 12
790 84 Mikulovice u Jeseníku 1
obec@hradec-novaves.cz
StarostaPavel Stejskal
Oficiální web: www.hradec-novaves.cz
Hradec-Nová Ves
Hradec-Nová Ves
Další údaje
Kód obce553301
Kód části obce414735
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradec-Nová Ves (německy Gröditz-Neudorf, polsky Grodziec-Nowa Wieś) je obec, která se nachází v okrese JeseníkOlomouckém kraji. Žije zde 395[1] obyvatel.

Obec Hradec-Nová Ves sousedí na severozápadě s obcemi Velké Kunětice a Supíkovice, na jihozápadě s obcí Písečná a na východě s obcí Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 8,5 km a od krajského města Olomouc 77,5 km.

Geomorfologicky patří Hradec-Nová Ves k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina (podcelek Bělská pahorkatina). Nejvyšším bodem je kopec Na vyhlídce (503 m n. m.).

Území Hradce-Nové Vsi patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Katastru Hradce se dotýká říčka Bělá, do které ústí východním směrem tekoucí drobné vodoteče odvodňující území obce.

Území obce pokrývá z 67,5 % zemědělská půda (54 % orná půda, 9,5 % louky a pastviny) a z 23 % les.

Vesnice vznikla koncem 18. století pod německým jménem Grödis ze statku téhož jména, které pochází od Mikuláše Grödise zmiňovaného roku 1424. Od 17. století mělo v němčině jméno statku a pak vsi podobu Gröditz. Ve druhé polovině 19. století bylo jméno počeštěno přikloněním k častému jménu Hradec.[4]

První písemná zmínka o nynější obci pochází z roku 1424 (zmínka z roku 1351 není jednoznačná), kdy je držitelem statku, který vsi předcházel, jmenován Mikuláš Grödis.

Vesnice byla jako drobný statek udělována vratislavskými biskupy v léno. Roku 1617 je získal biskupský rada Rathaube (jeho manželka Marie Magdaléna Pruskovská z Pruskova se později provdala za Kryštofa Ferdinanda Popela z Lobkovic). Roku 1768 je držel Jan Václav hrabě Trautmannsdorf, roku 1772 vdova po něm Gabriela, která léno roku 1782 prodala říšskému hraběti Henckelovi von Donnersmarck, ten je prodal roku 1789 Erdmannovi hraběti Pücklerovi. Roku 1790 léno přijali Karel a František hrabata Pücklerové a roku 1797 Maxmilian hrabě Pückler, který je prodal r. 1805 Janu hraběti Larischovi. V roce 1842 Hradec koupil Ferdinand svobodný pán Schikfuss a později byl statek rozdělen mezi několik vlastníků. V obci se nacházela vápenka, palírna a pivovar.

Od zavedení obecního zřízení roku 1850 se součástí Hradce stala sousední osada Nová Ves. 1. ledna 1976 byla obec Hradec přičleněna k obci Mikulovice. Od 23. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale již pod názvem Hradec-Nová Ves.

Hradec-Nová Ves je členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.[5] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[6] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.[7]

Správní vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Správní příslušnost Hradce(-Nové Vsi) od roku 1848[8]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Hradce-Nové Vsi podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]

Celá obec Hradec-Nová Ves

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 799 690 749 768 826 800 753 931[p 1] 919 537 549 542 431 336 270 305[p 2]
  1. z toho: 16 Čechoslováků, 892 Němců; 914 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.
  2. z toho: 264 Čechů, Moravanů a Slezanů, 31 Slováků, 1 Němec, 1 Polák; 90 řím. kat., 5 čsl. hus., 7 evang., 6 pravosl., 117 bez vyzn.

V obci Hradec-Nová Ves je evidováno 144 adres : 126 čísel popisných (trvalé objekty) a 18 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 106 domů, z toho 89 trvale obydlených.

Osada Hradec

Rok 1836 1930 2001
Počet obyvatel 349 548[p 1] 164
  1. z toho: 16 Čechoslováků, 522 Němců; 531 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.

Církevní správa

[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Hradec pod farnost Široký Brod, Nová Ves pod farnost Mikulovice. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[11] Farnost Široký Brod je administrována excurrendo z Mikulovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku; v Hradci-Nové Vsi byla roku 2000 zřízena kazatelská stanice.[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde je sídlo farnosti i pro pravoslavné věřící.

Členění obce

[editovat | editovat zdroj]

Hradec-Nová Ves se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

Hradcem-Novou Vsí vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci je zastávka této trati s názvem „Hradec-Nová Ves“.

Obec je dopravně spojena silnicí III. třídy (III/4551) s Písečnou a se silnicí II/457 mezi Velkými Kuněticemi a Mikulovicemi.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • kaple sv. Anny z roku 1870 na místě kaple z roku 1827, vyhořelé roku 1865 (stavitel Kaspar Haide)[13]
  • kamenný železniční most z roku 1888 (Černý most)
  • Hasičské minimuzeum[14]
  • železobetonový obloukový most přes řeku Bělou z let 1925 (most) a 1926 (mostovka)

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 292.
  5. http://www.zlatohorsko.cz/
  6. http://www.smoj.cz/
  7. http://www.europraded.cz/
  8. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975. 
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. 
  11. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  12. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207. 
  13. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=240
  14. Archivovaná kopie. www.hradec-novaves.cz [online]. [cit. 2010-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-07. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]