Hradec-Nová Ves
| Hradec-Nová Ves | |
|---|---|
 kaple svaté Anny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jeseník |
| Obec s rozšířenou působností | Jeseník (správní obvod) |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′57″ s. š., 17°16′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 395 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,49 km²[2] |
| Nadmořská výška | 364 m n. m. |
| PSČ | 790 84 |
| Počet domů | 136 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hradec-Nová Ves 12 790 84 Mikulovice u Jeseníku 1 obec@hradec-novaves.cz |
| Starosta | Pavel Stejskal |
| Oficiální web: www | |
  Hradec-Nová Ves | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553301 |
| Kód části obce | 414735 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradec-Nová Ves (německy Gröditz-Neudorf, polsky Grodziec-Nowa Wieś) je obec, která se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde 395[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec Hradec-Nová Ves sousedí na severozápadě s obcemi Velké Kunětice a Supíkovice, na jihozápadě s obcí Písečná a na východě s obcí Mikulovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 8,5 km a od krajského města Olomouc 77,5 km.
Geomorfologicky patří Hradec-Nová Ves k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina (podcelek Bělská pahorkatina). Nejvyšším bodem je kopec Na vyhlídce (503 m n. m.).
Území Hradce-Nové Vsi patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Katastru Hradce se dotýká říčka Bělá, do které ústí východním směrem tekoucí drobné vodoteče odvodňující území obce.
Území obce pokrývá z 67,5 % zemědělská půda (54 % orná půda, 9,5 % louky a pastviny) a z 23 % les.
Název
[editovat | editovat zdroj]Vesnice vznikla koncem 18. století pod německým jménem Grödis ze statku téhož jména, které pochází od Mikuláše Grödise zmiňovaného roku 1424. Od 17. století mělo v němčině jméno statku a pak vsi podobu Gröditz. Ve druhé polovině 19. století bylo jméno počeštěno přikloněním k častému jménu Hradec.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o nynější obci pochází z roku 1424 (zmínka z roku 1351 není jednoznačná), kdy je držitelem statku, který vsi předcházel, jmenován Mikuláš Grödis.
Vesnice byla jako drobný statek udělována vratislavskými biskupy v léno. Roku 1617 je získal biskupský rada Rathaube (jeho manželka Marie Magdaléna Pruskovská z Pruskova se později provdala za Kryštofa Ferdinanda Popela z Lobkovic). Roku 1768 je držel Jan Václav hrabě Trautmannsdorf, roku 1772 vdova po něm Gabriela, která léno roku 1782 prodala říšskému hraběti Henckelovi von Donnersmarck, ten je prodal roku 1789 Erdmannovi hraběti Pücklerovi. Roku 1790 léno přijali Karel a František hrabata Pücklerové a roku 1797 Maxmilian hrabě Pückler, který je prodal r. 1805 Janu hraběti Larischovi. V roce 1842 Hradec koupil Ferdinand svobodný pán Schikfuss a později byl statek rozdělen mezi několik vlastníků. V obci se nacházela vápenka, palírna a pivovar.
Od zavedení obecního zřízení roku 1850 se součástí Hradce stala sousední osada Nová Ves. 1. ledna 1976 byla obec Hradec přičleněna k obci Mikulovice. Od 23. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale již pod názvem Hradec-Nová Ves.
Hradec-Nová Ves je členem Mikroregionu Zlatohorsko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.[5] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[6] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.[7]
Správní vývoj
[editovat | editovat zdroj]Správní příslušnost Hradce(-Nové Vsi) od roku 1848[8]
- 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Nová Ves:) panství Frývaldov, (Hradec:) biskupský lenní statek Hradec
- od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
- od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
- od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
- od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
- kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
- od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
- od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
- od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
- od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Hradce-Nové Vsi podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]
Celá obec Hradec-Nová Ves
| Rok | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 799 | 690 | 749 | 768 | 826 | 800 | 753 | 931[p 1] | 919 | 537 | 549 | 542 | 431 | 336 | 270 | 305[p 2] |
V obci Hradec-Nová Ves je evidováno 144 adres : 126 čísel popisných (trvalé objekty) a 18 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 106 domů, z toho 89 trvale obydlených.
Osada Hradec
| Rok | 1836 | 1930 | 2001 |
|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 349 | 548[p 1] | 164 |
- ↑ z toho: 16 Čechoslováků, 522 Němců; 531 řím. kat., 6 evang., 4 čsl., 5 bez vyzn.
Církevní správa
[editovat | editovat zdroj]Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Hradec pod farnost Široký Brod, Nová Ves pod farnost Mikulovice. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[11] Farnost Široký Brod je administrována excurrendo z Mikulovic.
Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku; v Hradci-Nové Vsi byla roku 2000 zřízena kazatelská stanice.[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde je sídlo farnosti i pro pravoslavné věřící.
Členění obce
[editovat | editovat zdroj]Hradec-Nová Ves se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:
- Hradec u Jeseníka (244,82 ha)
- Nová Ves u Jeseníka (205,29 ha)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Hradcem-Novou Vsí vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci je zastávka této trati s názvem „Hradec-Nová Ves“.
Obec je dopravně spojena silnicí III. třídy (III/4551) s Písečnou a se silnicí II/457 mezi Velkými Kuněticemi a Mikulovicemi.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- kaple sv. Anny z roku 1870 na místě kaple z roku 1827, vyhořelé roku 1865 (stavitel Kaspar Haide)[13]
- kamenný železniční most z roku 1888 (Černý most)
- Hasičské minimuzeum[14]
- železobetonový obloukový most přes řeku Bělou z let 1925 (most) a 1926 (mostovka)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Hasičské minimuzeum -
Rodinný dům -
zastávka Hradec-Nová Ves
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 292.
- ↑ http://www.zlatohorsko.cz/
- ↑ http://www.smoj.cz/
- ↑ http://www.europraded.cz/
- ↑ GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.
- ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207.
- ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=240
- ↑ Archivovaná kopie. www.hradec-novaves.cz [online]. [cit. 2010-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-07.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradec-Nová Ves na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hradec-Nová Ves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
