Karlštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hrad Karlštejn)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hradu ve Středočeském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Karlštejn (rozcestník).
Státní hrad Karlštejn
pohled od jihozápadu z podhradí
pohled od jihozápadu z podhradí
Účel stavby

soukromé sídlo císaře, místo pro uložení královských pokladů

Základní informace
Sloh gotika, novogotika
Architekt neznámý
Výstavba 40. léta 14. století‒1365 (1372)
Přestavba 1588–1597; 1887–1905
Materiály Vápenec, Cihla, Dřevo, Břidlice
Stavebník Karel IV.
Současný majitel Česká republika, ve správě NPÚ
Další majitelé Český král, České království, Zástavní majitel, Česká královna, Ústav šlechtičen, Československá republika, Česká republika
Pojmenováno po Karel IV.
Poloha
Adresa Karlštejn 172, Karlštejn, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Karlštejn
Karlštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11743/2-327 (PkMISSezObr)
Web www.hrad-karlstejn.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlštejn (německy Karlstein) je původem středověký královský hrad, nacházející se na katastrálním území Budňany ve stejnojmenné městysi Karlštejn v okrese Beroun asi třináct kilometrů východně od Berouna a třicet kilometrů jihozápadně od centra Prahy. Leží rovněž uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras. Hrad jakožto státní instituce je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Veřejnosti je hrad Karlštejn přístupný nepřetržitě od roku 1905,[1] a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka.[2] Od 30. března 1962 je veden jako národní kulturní památka,[3] jejíž každoroční návštěvnost od počátku šedesátých let neklesá pod hranici 200 tisíc návštěvníků ročně.[4] Karlštejn tak dlouhodobě patří mezi desítku nejnavštěvovanějších památek České republiky ‒ je hned druhým nejvíce vyhledávaným hradem Česka,[5] a v rámci památek spravovaných Národním památkovým ústavem si dlouhodobě drží pozici čtvrté nejnavštěvovanější památky.[4]

Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo římského císaře a českého krále Karla IV.[6] Teprve až postupem času, po Karlově císařské korunovaci v Římě roku 1355, císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování říšských korunovačních klenotů a souboru svatých ostatků.[7] České korunovační klenoty, do té doby přechovávané v katedrále svatého Víta v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem dvacátých let 15. století z rozkazu krále Zikmunda,[8] který oba soubory královských insignií nechal z obav před husitskými bouřemi vyvézt z Českého království.[9] Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619.[10]

Nejcennějšími dochovanými prostorami na Karlštejně jsou kaple svaté Kateřiny a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánské věži a kaple svatého Kříže ve Velké věži. Jedinečně zachovalá nástěnná výzdoba všech zmíněných kaplí, tvořená freskovými malbami a inkrustovanými pásy, je ukázkou vyspělé umělecké práce pozdního středověku.[7] Pozoruhodně zachovalé jsou také tzv. schodištní freskové cykly ve schodišťovém přístavku Velké věže. Unikátem hradu je pak soubor 129 gotických deskových maleb zdobící stěny kaple svatého Kříže, který svým rozsahem nemá ve světě obdoby.[11] Interiér kaple včetně deskových obrazů byl pak náročně zrestaurován v letech 1985‒2003 v rámci projektu Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika, za který posléze Národní památkový ústav získal cenu Evropské unie v oblasti kulturního dědictví Europa Nostra Award 2005, jež se stala dokladem citlivě provedené restaurace a jedinečnosti souboru deskových obrazů nejen v českém, ale i evropském měřítku.[12]

Koruna Svaté říše římské, která byla uložena v kapli svatého Kříže

Původ jména hradu[editovat | editovat zdroj]

Jméno hradu vzniklo ze spojení dvou německých slov „Karls-stein“, čili Karlův kámen nebo Karlův skalní hrad, a bylo přejato do češtiny jako Karlštejn.[13] Jméno je odvozeno od zakladatele hradu Karla IV., který sám v zakládací listině karlštejnské kapituly vydané roku 1357 vepsal (či nechal vepsat) pasáž „(…) založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, (…) a ke cti veškerého nebeského vojska jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla, dvě kaple (...).[14]

Od první poloviny 19. století je rovněž doložena další podoba jména hradu, a to Karlův Týn, jež vznikla nesprávným překladem místního německého jména Karlstein jako „Karls-tein“ (německy Tein = týn, ohrazení). V roce 1949 bylo jméno hradu přeneseno na obec v podhradí, do té doby zvanou Budňany.[13]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historická podoba hradu před Mockerovou přestavbou na fotografii Františka Fridricha (1870)

Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem Karlem IV., jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde a ochraňovat Korunovační klenoty Svaté říše římské a relikvií (svatých ostatků) podle posledních výzkumů pojal Karel až později, v roce 1356, a úměrně tomu byly přistavovány nové věže. Slavnostního zahájení stavby dne 10. června 1348 se spolu s Karlem IV. účastnil i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba probíhala mezi lety 1348–1357. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena v roce 1365.

Na počátku 15. století sem byly též přivezeny české korunovační klenoty. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna Václava IV. (1378–1419). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále Zikmunda (1420) byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Po korunovaci byly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla husitská revoluce a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V průběhu revoluce odolal hrad obléhání husitskými vojsky pod vedením Zikmunda Korybutoviče (1422). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn (1436), kde pak zůstaly uloženy až do začátku 17. století. Říšské klenoty již zůstaly v zahraničí.

Husitskou revolucí došlo ke změně původní funkce hradu. Karlštejnští purkrabí střežili české korunovační klenoty a zemský archiv. Od roku 1541 zde byly též ukládány opisy zemských desk.

Vladislavské zřízení zemské vydané králem Vladislavem Jagellonským roku 1500 zavazuje přísahou karlštejnské purkrabí, že budou chránit hrad i s korunou, klenoty a zemskými privilegii pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání potomků ze země. Korunu směli vydat pouze tomu, kdo byl předtím řádně zvolen českým králem. Po korunovaci, která se konala v Praze, byly klenoty vraceny zpět na hrad.

V polovině 16. století za správy Jáchyma Novohradského z Kolovrat došlo k renesanční přestavbě hradu. Přestavba se týkala především Velké věže a budovy purkrabství, která byla v té době nejvíce využívána.

V době stavovského povstání byly korunovační klenoty z rozhodnutí direktorů dne 22. června 1619 odvezeny na Pražský hrad. S vývojem vojenské techniky byla totiž obranná funkce hradu shledána již jako nedostatečná. Při revizi zemského zřízení roku 1625 císař Ferdinand II. zrušil úřad karlštejnských purkrabí, neboť pozbyl své funkce. Hrad byl převeden do užívání českých královen. V roce 1626 císařovna Eleonora zastavila hrad Janu Kavkovi z Říčan. Ten nechal z hradu odvézt vybavení a zbylé svátostniny. Na konci třicetileté války (1648) byl hrad dobyt švédským vojskem. Po skončení války byl hrad značně zchátralý.

Na konci 17. století se dostal do majetku českých královen a císařoven. V roce 1755 jej Marie Terezie darovala nově založenému Ústavu šlechtičen v Praze. Ten však hrad využíval pouze jako centrum hospodářské správy pro okolní statky. Hrad i nadále chátral. Pozornosti se mu dostalo až na konci 18. století v souvislosti s národním obrozením. V roce 1812 navštívil hrad císař František I., který vzápětí věnoval peníze na jeho opravu.

Historizující rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

V letech 1887–1905 probíhala přestavba hradu v duchu tzv. purismu, která měla hradu navrátit původní gotickou podobu. Prováděli ji Josef Mocker nejdříve na základě koncepce vídeňského profesora Friedricha von Schmidta až do jeho smrti 1891, od roku 1892 samostatně. Po Mockerově smrti 1899 stavbu dokončil stavební rada inženýr Krch.[15]

Výsledky této přestavby byly kritizovány již na začátku 20. století, s odstupem času jsou však hodnoceny jako projev své doby.[16] Dobroslav Líbal však ostře kritizoval Schmidtovy a Mockerovy úpravy Karlštejna ještě při příležitosti stého výročí Mockerova úmrtí.[17]

Od roku 1918 je hrad ve vlastnictví státu a je zpřístupněn veřejnosti. V roce 1962 byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Karlštejn od jihu z protějšího kopce. Vlevo studniční věž, uprostřed purkrabství, vpravo císařský palác, za ním Mariánská a Velká věž

V současnosti je Karlštejn jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Je ve vlastnictví státu a ve správě Národního památkového ústavu, Územní památkové správy v Praze. Kromě vlastních tří prohlídkových okruhů s průvodcem nabízí Karlštejn každoročně také řadu kulturních a společenských akcí – koncerty, divadla, výstavy, Karlštejnské kulturní léto, Královský průvod či tradiční Karlštejnské vinobraní. Hrad Karlštejn nabízí také možnost uspořádání svatebních obřadů. Je možné navštívit tři prohlídkové okruhy.

Na období let 2018–2022 byla naplánována rozsáhlá rekonstrukce přízemních, suterénních a sklepních prostor Císařského paláce.[18]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled

Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skalní ostrožně (316 m n. m.) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných staveb. V okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy. Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova Purkrabství, Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž.

Studniční věž[editovat | editovat zdroj]

Studniční věž

Hradní studna je hluboká 78 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.[19]

Purkrabství[editovat | editovat zdroj]

Purkrabství bylo v minulosti mnohokrát přestavováno, dnešní podoba pochází z přestavby na konci 19. století. V současnosti slouží správě hradu, slavnostním obřadům obecního úřadu a reprezentačním účelům.

Císařský palác[editovat | editovat zdroj]

Palác sloužil v době Karla IV. a Václava IV. jako obydlí panovníka a jeho dvora. V prvním patře se nacházejí místnosti sloužící panovníkovu dvoru. Druhé patro obýval panovník. Nachází se zde Karlova ložnice a reprezentační prostory jako sál předků (Lucemburský sál) či audienční síň – nejlépe dochovaný interiér paláce s dřevěným kazetovým obložením. Z ložnice vede točité schodiště do prostor obývaných královnou a jejími dámami (fraucimorem).

Mariánská věž[editovat | editovat zdroj]

Menší z věží vnitřního hradu je spojena můstkem s císařským palácem. Ve 2. patře se nachází kostel Panny Marie se sakristií. V kostele se zachovaly cenné nástěnné malby s biblickými výjevy a tzv. ostatkovými scénami, v nichž Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Autorem maleb je pravděpodobně Mikuláš Wurmser ze Štrasburku. V kostele se dodnes slouží bohoslužby v den výročí úmrtí Karla IV. (29. listopad). Ke kostelu pak přiléhá kaple sv. Kateřiny, která sloužila jako soukromá oratoř císaře. Stěny kaple jsou obloženy polodrahokamy, nad vchodem se nachází dvojportrét Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.

V prvním patře se nacházejí pokladnice a klenotnice, kde jsou dnes vystaveny předměty náležející ke karlštejnskému pokladu. V klenotnici je vystavena kopie Svatováclavské koruny. Prostory v přízemí věže, označované jako Červenka, sloužily v minulosti mimo jiné i jako hradní vězení.

Velká věž[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Kříže na fotografii Jindřicha Eckerta z roku 1878
Obraz sv. Jeronýma od Mistra Theodorika v kapli svatého Kříže

Velká věž je spojena s Mariánskou věží krytým dřevěným mostem. Nachází se na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění, což odpovídá největšímu duchovnímu významu a účelu, který jí zakladatel hradu určil. Po schodišti s nástěnnými malbami ze života svatého Václava a svaté Ludmily se vstupuje do nejcennějšího prostoru hradu – kaple svatého Kříže. Právě zde byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z benátského skla. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za zlatou mříž bos.

Na stěnách je umístěn unikátní soubor deskových obrazů, jejichž autorem je Mistr Theodorik. V čele se nachází obraz Ukřižování Krista, další obrazy zobrazují nebeské vojsko – svaté mučedníky, svaté vdovy a panny, svaté rytíře, biskupy, papeže a svaté vládce v čele s Karlem Velikým a svatým Václavem. Zajímavostí je, že obrazy pokračují i na rámech. Obrazy zároveň sloužily jako relikviáře.

Kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážními službami, které sídlily nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl "spáti nebo ležeti" s žádnou ženou, byť to byla i jeho zákonitá manželka. V kapli se konaly jen zvlášť významné mše, které směli sloužit pouze arcibiskupové a karlštejnský děkan.

Viniční terasy[editovat | editovat zdroj]

Na Kněží hoře, na jejíž jižní straně stojí hrad Karlštejn, se v předhradí nad hospodářským dvorem nacházejí čtyři viniční terasy, které zde byly vybudovány pravděpodobně v 19. století. Součástí areálu jsou též zdi opevnění a zahradní domek. Terasy jsou dlouhodobě nevyužívány a neudržovány. Celkově je tento areál v zanedbaném stavu, zdivo hradeb je na mnoha místech narušené a rozpadá se. Jelikož tyto chátrající objekty jsou součástí památkově chráněného areálu hradu, je hrad Karlštejn uveden v seznamu ohrožených nemovitých památek ČR.[20]

Karlštejn v literární tvorbě[editovat | editovat zdroj]

Následující výčet knih obsahuje díla, která se odehrávají bezprostředně na Karlštejně nebo se Karlštejna tematicky dotýkají. Uvedený seznam nemusí být úplný:

Název díla Žánr Autor Rok prvního vydání
Karlštejnské vigilie Historická novela František Kubka 1943
Pohlednice z Karlštejna Novela Jiří Loket 1993
Návrat z ráje Science fiction Čestmír Vejdělek 1961
Pověsti karlštejnské Pověsti Václav Vladivoj Tomek 1958
Pověsti karlštejnského podhradí Pověsti Viktor Palivec 1970
Výbor karlštejnských pověstí Pověsti František Šik 1948
Historické romány a povídky V. Beneše Třebízského
  • 2. díl, Pod Karlštejnem
  • 3. díl, Masopust na Karlštejně
  • 4. díl, Ve stínech Karlova Týna
Povídky Václav Beneš Třebízský 19331937
Povídky karlštejnského havrana Povídky Václav Beneš Třebízský 1958
Slavičí stezka a jiné historické povídky
  • Karlštejnský strážce
Povídky Alois Dostál 1925
Krvavé příběhy z hradů a zámků
  • Karlštejn: Čtyři vraždy na zasedání královské rady
Povídky Felix Krumlowský 2008
Povídky ze starých hradů
  • Z Karlštejna
Povídka Karel Václav Rais 1922
Neprodal jen Karlštejn: literární koláž o Harry Jelínkovi
  • Baron z Karlštejna
Literární koláž Arno Bělohlávek, Karel Dobeš 1984
Zmizení hradu Karlštejna: detektivní pohádky Pohádka Čeněk Pražák 1996
Karlštejn: Libretto o třech dějstvích: podle Jaroslava Vrchlického „Noci na Karlštejně“ Libreto Otokar Fischer 1916
Noc na Karlštejně Divadelní hra Jaroslav Vrchlický 1884
Medvěd na Karlově Týně Drama Jan Ort Hradčanský 1933
Smrt na Karlštejně: detektivní román z doby vlády Václava IV. Historický román Jan Bauer 2017
S cejchem ďábla: když na Karlštejně vládla Kateřina Bechyňová Historický román Oldřiška Ciprová 2018
Čachtická paní z Karlštejna Historický román Richard Dostál 2006
Bestie z Karlštejna Historický román Naďa Horáková 2008
Záhadný mistr Theodorik Historický román Jiří Svetozar Kupka 2007
Krvavý Karlštejn: hrůzný příběh české čachtické paní z roku 1535 za vlády Ferdinanda I. Historický román František Lev 2005
Obrázky ze života mého a jiné povídky
  • Karlův Tejn
Historický román Karel Hynek Mácha 1919
Karlštejn Historický román Jan Slezák 1948
Klíč ke Karlštejnu Historický román Antonín Winter 1992
Karlštejnská romance
  • Dívka s bílým květem
Báseň Jan Balaštík 1992
Domovem i cizinou: z rozptýlených listů 1900–1910
  • Karlštejn
Báseň Emanuel Čenkov 1910
Sny a touhy: básně B. Formana
  • Na Karlštejně
Báseň Bohumil Forman 1890
Sny královské
  • U Karlova Týna
Báseň Adolf Hejduk 1920
Paličovy sloky
  • Karlštejn
Báseň Karel Horký 1905
Motýli a vosy
  • Z Karlštejna Jaroslavu Vrchlickému
Báseň Jaroslav Kvapil 1946
Hřbitovní býlí
  • Romance karlštejnská
Báseň Václav Lacina 1952
Dílo Karla Hynka Máchy, díl 1.
  • Z temna lesa žežulička
Báseň Karel Hynek Mácha 1928
Básně 1
  • Karlštejn
Báseň Jan Neruda 1951
Z domova
  • „Půlnoční" na Karlštejně
Báseň Karel Václav Rais 1918
Maminka
  • Karlův Týn
Báseň Jaroslav Seifert 1986
Čítací kniha pro ústavy učitelské, díl 1.
  • Tajemná hrana
Báseň Josef Wünsch 1879

Karlštejn ve filmu a televizních dokumentech[editovat | editovat zdroj]

Název filmu Žánr Rok výroby Režisér Záběry hradu ve filmu
Jan Hus Historické drama 2015 Jiří Svoboda natočena krátká scéna mezi 1. a 2. hradní bránou
Velká sázka o malé pivo Komedie 1981 Vít Hrubín natáčeno v exteriérech hradu a uvnitř dřevěného můstku mezi Velkou a Mariánskou věží
Co je doma, to se počítá, pánové... Komedie 1980 Petr Schulhoff natočen krátký záběr na hrad ve scéně v obci Karlštejn
Noc na Karlštejně Historický muzikál 1973 Zdeněk Podskalský st. natáčeno v exteriérech hradu a interiéru kaple sv. Kříže
Údolí včel Historické drama 1967 František Vláčil natočeno několik scén ve 3., 4. a 5. poschodí Velké věže
Otec Kondelík a ženich Vejvara Komedie 1937 Miroslav Josef Krňanský natočeny krátké scény v exteriérech hradu
Noc na Karlštejně Komedie 1919 Olaf Larus-Racek natáčeno v exteriérech a interiérech hradu


V tabulce níže jsou uvedeny televizní dokumenty či reportáže, které byly částečně nebo celé natáčeny na hradě Karlštejně:

Název TV dokumentu Rok výroby Režisér Výrobce
Studio 6, reportáž, Na hradě Karlštejn se mění kastelán 2019 Česká televize
Události v kultuře, reportáž, Rekonstrukce hradu Karlštejn 2018 Česká televize
Události v kultuře, reportáž, Fresky na Karlštejně potřebují opravit 2017 Česká televize
Karel IV. očima Jiřího Fajta 2017 Michal Herz Česká televize
Národní klenoty, Karlštejn - Císařská klenotnice 2017 Otto Kallus Česká televize
Náš Karel IV. 1316–1378, díl 4, Víra, duchovní svět 2016 Charilaos Karadžos, Jiří Vondráček Česká televize
Náš Karel IV. 1316–1378, díl 8, Karlovy hrady 2016 Charilaos Karadžos, Jiří Vondráček Česká televize
Sedm pečetí Karla IV., díl 2, Architekt zemí Koruny české 2016 Zdeněk Pojman Česká televize
Sedm pečetí Karla IV., díl 4, Zbožný panovník a ochránce víry 2016 Zdeněk Pojman Česká televize
Toulavá kamera, reportáž 2, Karlštejn 2016 Hanuš Hackenschmied Česká televize
Karlštejnský poklad (dokumentární film vytvořený pro výstavu Karlštejnský poklad – kultura

císařského dvora Karla IV.)

2016 Národní památkový ústav OBLIGO Film
Hrad Karlštejn 2015 Ondřej Tylčer, Robert Forman UNESCOMŮŽEŠ,

Ministerstvo kultury

Události, reportáž, Tajná chodba na Karlštejně 2015 Česká televize
Karel IV., z Boží milosti král 2013 Jolana Matějková Česká televize
Toulavá kamera, reportáž 4, Karlštejn 2012 Hanuš Hackenschmied Česká televize
Bílá místa III, Česká Čachtická paní? 2009 Milan Růžička, ARAS Česká televize
Štíty království českého, díl 4, Štíty Lucemburků 2008 Robert Sedláček Česká televize
Štíty království českého, díl 5, Hrady nedobyté 2008 Robert Sedláček Česká televize
Toulavá kamera, reportáž 3, Karlštejnské věže 2006 Hanuš Hackenschmied Česká televize
Toulavá kamera, reportáž 1, Karlštejn 2005 Hanuš Hackenschmied Česká televize
Archiv ČT24, reportáž, Špatná statika hradu 2004 Miroslav Petráček Česká televize
Archiv ČT24, reportáž, Rekonstrukce kaple sv. Kříže 2000 Miroslav Petráček Česká televize
O poklad Anežky České, 100. díl, Karlštejn 2000 Antonín Vomáčka Česká televize
Svět, kde se nežebrá aneb Galerie podvodníků v Čechách, Karlštejn Harryho Jelínka 1999 Michal Najbrt Česká televize
O poklad Anežky České, Karlštejn 1996 Antonín Vomáčka Česká televize
Archiv ČT24, reportáž, Protest Šermířů 1991 Miroslav Petráček Česká televize
Karlštejn 1991 Maxmilián Petřík Art Centrum
Archiv ČT24, reportáž, Opravy hlavní věže 1988 Miroslav Petráček Česká televize
Archiv ČT24, reportáž, Špatné osvětlení 1984 Miroslav Petráček Česká televize
Karlštejn 1956 Svatopluk Studený
Archiv ČT24, reportáž, 600 let od založení 1948 Miroslav Petráček Česká televize

Karlštejn a hudební tvorba[editovat | editovat zdroj]

Hrad Karlštejn se stal také předmětem hudební umělecké tvorby, v roce 1973 vydala česká hudební skupina Spirituál kvintet své první studiové album Písničky z roku raz dva, na němž se mj. objevuje také písnička „U Karlova Týna“, jejímž autorem je Dušan Vančura.

Pozoruhodnosti v okolí Karlštejna[editovat | editovat zdroj]

  • Region Karlštejnsko
    • prezentuje veřejnosti a turistům jak domácím, tak i zahraničním význam hradu Karlštejna a jeho okolí, v okolí městyse Karlštejn a hradu Karlštejna bylo postupně vybudováno množství naučných stezek, na jejichž zastaveních se návštěvníci mohou seznámit s historickými, architektonickými, přírodními a technickými pozoruhodnostmi Karlštejnska[21]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BAREŠ, Petr; KUBŮ, Naďa. Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2010. ISBN 978-80-87104-75-0. Kapitola Karlštejn vznik a vývoj hradního muzea a jeho proměna v náznakovou interiérovou instalaci, s. 59. 
  2. PELÁN, Martin. Vývoj turistické návštěvnosti hradu Karlštejn. Nepublikovaná bakalářská práce. Vedoucí práce Jan Štemberk. Praha: Vysoká škola obchodní v Praze, 2016. S. 18‒20. 
  3. ŘEHOŘ, Tomáš. Hrad Karlštejn z pohledu teorie a praxe památkové péče ve 20. století. Nepublikovaná diplomová práce. Vedoucí práce Vladimír Hrubý. Pardubice: Univerzita Pardubice. Fakulta Filozofická, 2015. S. 70. 
  4. a b Výroční zprávy. www.npu.cz [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. Základní statistické údaje - [online]. [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (česky) 
  6. FAJT, Jiří. Císař Karel IV.: 1316-2016: průvodce výstavou. 1. vyd. Praha: Národní galerie, 2016. S. 66. 
  7. a b ZÁRUBA, František. Hradní kaple II.: Doba lucemburská. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění v NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. ISBN 978-80-7422-414-0. S. 59, 79–91. 
  8. ČORNEJ, Petr. Světla a stíny husitství: události, osobnosti, texty, tradice: výbor z úvah a studií. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. Kapitola Klíče ke Karlštejnu, s. 299. 
  9. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VI. Podbrdsko. 1. vyd. Praha: Argo, 1995. S. 46. 
  10. DVOŘÁKOVÁ, Vlasta; MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. S. 192, 217–218. 
  11. KUTHAN, Jiří; ROYT, Jan. Karel IV.: císař a český král - vizionář a zakladatel. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Kapitola Karlštejn - Hrad jako sakrální okrsek, s. 122–125, 128. 
  12. MARTINCOVÁ, Dagmar. Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně získal ocenění Evropské unie. Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče. 2007, roč. 67/2007, čís. 2, s. 111–114. 
  13. a b LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004. S. 122–123. 
  14. FAJT, Jiří; HOMOLKA, Jaromír. Magister Theodoricus: dvorní malíř císaře Karla IV.: umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna. 1. vyd. Praha: Národní galerie, 1997. Kapitola Umělecká výzdoba paláce a menší věže hradu Karlštejna, s. 144. 
  15. CHUDÁREK, Zdeněk. Josef Mocker a restaurace Karlštejna. Zprávy památkové péče. 2001, roč. 61, čís. 2, s. 28–34. ISSN 1210-5538. 
  16. Kubů (1999), s. 8.
  17. LÍBAL, Dobroslav. Josef Mocker, architekt - restaurátor. Zprávy památkové péče. 2001, roč. 61, čís. 2, s. 22-23. ISSN 1210-5538. 
  18. ŠIMKOVÁ, Romana. Hrad Karlštejn symbolicky zahájil rozsáhlou rekonstrukci. Berounský deník. 2018-04-24. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. 
  19. ŘEHOŘ, Tomáš. Tajemná hradní studna. Historický obzor, 1998, 9 (11/12), s. 271. ISSN 1210-6097.
  20. Seznam ohrožených nemovitých památek: hrad Karlštejn [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2013-11-17 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. 
  21. Karlštejnsko [online]. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s. [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  22. Karlštejn. www.brdy.info [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FAJT, Jiří. Posvátné prostory hradu Karlštejna. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracovistě středních Čech, 2010. ISBN 978-80-86516-34-9. 
  • In: Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna. Praha: Národní památkový ústav, 2006. ISBN 80-86516-23-7.
  • BONĚK, Jan; BONĚK, Tomáš. České korunovační klenoty: Neznámá historie. Skrytá poselství. Zapomenuté symboly. Praha: Eminent, 2006. ISBN 80-7281-219-X. 
  • BRAVERMANOVÁ, Milena, et al. České korunovační klenoty. 4. rozš. vyd. Praha: Správa Pražského hradu ve spolupráci s nakl. BB/art, 2008. 88 s. ISBN 978-80-7381-253-9. 
  • KUBŮ, Naděžda. Hrad Karlštejn. 2. vyd. Praha: Památkový ústav středních Čech ve spolupráci s nakl. Vega-L, 1999. ISBN 80-85094-38-X. 
  • DVOŘÁKOVÁ, Vlasta; MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn. Praha: SNKLU, 1965. 275 s. 
  • LÍBAL, Dobroslav. Karlštejn. Ilustrace František Illek a Alexandr Paul. Svazek 102. Praha: Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948. (Edice Poklady národního umění). 
  • MENCLOVÁ, Dobroslava. Hrad Karlštejn. Praha: Václav Poláček, 1946. 111 s. (Umělecké památky; sv. 9). 
  • POSTŘIHAČ, Antonín, et al. Co mluví zvony. Praha: [s.n.], 1917. 
  • ČELAKOVSKÝ, Jaromír, a kol. O král. hradě pražském. Praha: Sborník věd právních a státních, 1907. Dostupné online. - kapitola O některých statcích zvláštních : I. Karlštejn, s. 139 - 168. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]