Přeskočit na obsah

Helena Waldecko-Pyrmontská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Helena Waldecko-Pyrmontská
Vévodkyně z Albany
Portrét
Fotografie Heleny Waldecko-Pyrmontské
Úplné jménoHelena Bedřiška Augusta Waldecko-Pyrmontská
Narození17. února 1861
Bad Arolsen
Úmrtí1. září 1922 (ve věku 61 let)
Tyrolsko
Sňatek27. dubna 1882
ManželLeopold, vévoda z Albany
PotomciAlice z Albany
Karel Eduard z Albany
RodWaldecko-pyrmontští
OtecJiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
MatkaHelena Nasavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Waldecko-Pyrmontská (celým jménem Helena Bedřiška Augusta Waldecko-Pyrmontská, vévodkyně z Albany, 17. února 1861, Bad Arolsen1. září 1922, Tyrolsko) byla rodem německá šlechtična a sňatkem s Leopoldem z Albany také členka britské královské rodiny.

Helenin jediný manžel Leopold

Helena Bedřiška Augusta Waldecko-Pyrmontská se narodila 17. února 1861 v německém Bad Arolsenu (tehdy pouze Arolsen). Jejími rodiči byla Helena Nasavská a Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský, Helena byla jejich páté dítě i dcera, až po ní se narodil vytoužený syn Fridrich Waldecko-Pyrmontský, poslední waldecko-pyrmontský vládnoucí kníže. Krom Fridricha měla i šest sester, z nichž dvě sňatkem získaly královský titul: Marie, která se vdala za württemberského krále Viléma II., a Emma, jako manželka Viléma III. Nizozemského nizozemská královna.

Kresba Heleny Waldecko-Pyrmontské

Helena měla původně být provdána za Viléma III. Nizozemského, nakonec se však jeho manželkou stala její starší sestra Emma. Později se Helena setkala se členem britské královské rodiny, vévodou z Albany, Leopoldem. Leopold byl nejmladším synem královny Viktorie a právě ona na syna tlačila, aby se s Helenou setkal. V listopadu 1881 se nakonec pár zasnoubil, přestože Leopold a Helena byli příbuzní: společnou jmenovatelkou byla Pavlína Württemberská.

svatba Heleny a Leopolda se konala 27. dubna 1882 na hradě Windsor. Po svatbě novomanželé pobývali na zámku Claremont nedaleko města Esher v hrabství Surrey. Manželství bylo šťastné, avšak krátké. Trvalo pouze dva roky a skončilo nečekanou smrtí Leopolda, který trpěl závažnou dědičnou nemocí, poruchou krevní srážlivosti hemofilií. Zemřel na krvácení do mozku poté, co si ve francouzském Cannes při pádu poranil koleno. V době Leopoldovy smrti byla Helena podruhé těhotná a tři měsíce po manželově smrti porodila syna Karla Eduarda, který později zdědil otcův titul vévody z Albany.

Charitativní projekty

[editovat | editovat zdroj]

Podle slov dcery Alice byla její matka Helena velmi inteligentní a své povinnosti vždy vzorně plnila. Královna Viktorie měla zpočátku obavy, že po smrti manžela se Helena vrátí do Německa a vezme tam i své děti, členy britské královské rodiny. Ve svých dopisech proto naznačovala, že by byla ráda, kdyby se Helena vrátila do společnosti a mezi lidi obecně. Viktorie si svoji snachu přes počáteční rozpaky brzy oblíbila. Helena s velkou oblibou řešila matematické úlohy a četla filozofické texty. Její manžel Leopold ji dokonce přivedl mezi akademiky Oxfordské univerzity. S těmi se Helena přátelila i po zbytek života.

Roku 1894 Helena, společně s dalšími lidmi, založila Deptfordský fond. Tento fond původně sloužil k tomu, aby s jeho pomocí našly ženy a dívky pracující v nebezpečných podmínkách nové zaměstnání. V roce 1899 pak Helena otevřena Albanský institut (Albany Institute). Byla též zapojena do řady charitativních projektů. Během první světové války se charitě věnovala společně se svou švagrovou Beatrix Sasko-Koburskou a Marií Luisou Šlesvicko-Holštýnskou.

Pozdější život

[editovat | editovat zdroj]

Po Leopoldově smrti Helena i s dětmi nadále pobývala na zámku Claremont. Po nečekané smrti dědice Sasko-Kobursko-gothajského vévodství Alfréda byl Helenin šestnáctiletý syn Karel Eduard vybrán jako jeho následník. Vévoda z Albany se tak přestěhoval do Německa a převzal správu nad vévodstvím. Když o čtrnáct let později vypukla první světová válka, byl Karel Eduard povinen sloužit v německé armádě – proti Velké Británii, vlasti svého otce. Důsledkem toho bylo, že byl nakonec v roce 1917 zbaven všech anglických titulů. Naproti tomu Karlova sestra Alice v Anglii zůstala a provdala se za vévodu u Athlone.

V roce 1901 se spekulovalo o možném sňatku Heleny a Archibalda Primrose, avšak k jeho realizaci nakonec nedošlo.

Dne 1. září 1922 zemřela Helena na infarkt při návštěvě svého syna v Tyrolsku.

Manželství Heleny a Leopolda bylo šťastné, avšak trvalo pouze dva roky. Ukončeno bylo Leopoldovou nečekanou smrtí. I přes krátké trvání se z manželství narodily dvě děti, dcera a syn.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel August Waldecko-Pyrmontský
 
 
Jiří I. Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
Kristína Henrietta Falcko-Zweibrückenská
 
 
Jiří II. Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
August II. ze Schwarzburg-Sondershausenu
 
 
Augusta ze Schwarzburg-Sondershausenu
 
 
 
 
 
 
Kristína Anhaltsko-Bernburská
 
 
Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymský
 
 
Viktor II. Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymský
 
 
 
 
 
 
Amálie Eleonora ze Solms-Braunfels
 
 
Emma Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymská
 
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Amálie Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
Helena Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Vilém Jiří z Kirchbergu
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
 
 
 
 
Isabela Augusta Reuss z Greiz
 
 
Helena Nasavská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
Pavel Württemberský
 
 
 
 
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Helena of Waldeck and Pyrmont na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]