Přeskočit na obsah

Háj (Loučná pod Klínovcem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Háj
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLoučná pod Klínovcem
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°24′39″ s. š., 12°59′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel53 (2021)[1]
Katastrální územíHáj u Loučné pod Klínovcem (15,61 km²)
Nadmořská výška930 m n. m.
PSČ431 91
Počet domů28 (2021)[2]
Háj
Háj
Další údaje
Kód části obce87041
Kód k. ú.687049
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Háj (německy Stolzenhain[3]) je vesnice, část města Loučná pod Klínovcem v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi třicet kilometrů jihozápadně od Chomutova a jeden kilometr jihovýchodně od Loučné. Vesnice vznikla v šestnáctém století v souvislosti s krušnohorským dolováním rud, ale postupně se proměnila v rekreační centrum zaměřené především na zimní sporty na nedalekém Klínovci. Háj leží v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem o rozloze 15,61 km².[4]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je složen ze dvou slov. První část stolz pochází ze střední horní němčiny a znamená zpupný nebo nádherný. Druhé slovo hain (háj) je staročeským označením pro panský les.[5] V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sstolczenhon (1654),[6] Stolczenhain (1663) a Stolzenhan (1785 a 1847).[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o vesnici pochází ze druhé poloviny šestnáctého století a zmiňují ji v souvislosti s kostelem v tehdejším Wiesenthalu. Vesnice vznikla v době rozmachu krušnohorského hornictví u významné cesty z Čech do Saska. V období před bitvou na Bílé hoře Háj tvořil součást hauenštejnského panství Kašpara Šlika z Holejče, kterému bylo za účast na českém stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1623 vráceno jeho manželce.[7]

Vzhledem k velké nadmořské výšce se v okolí nedařilo pěstování zemědělských plodin, a základem obživy se tak stal chov dobytka.[8] Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo sedmnáct chalupníků, dva zahradníci a osm poddaných bez majetku. Celkem měli osmnáct potahů, 51 krav, dvacet jalovic, jednu ovci a 21 koz. K vesnici patřil také pivovar, krčma a čtyři mlýny.[7] Lidé kromě chovu zvířat pracovali v lese a věnovali se obchodu.[9] Přímo ve vesnici se na pravém břehu potoka Bílá voda dochovaly pozůstatky několika hald a asi deseti štol a šachet, ve kterých se těžila železná ruda.[10]

Do roku 1756 se vesnice značně rozrostla. Měla 92 domů, fungovalo v ní šest mlýnů a drátovna a živnost provozovala řada řemeslníků. Podle Schallerovy Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1785 Háj patřil k ostrovskému panství. Úpadek těžby v Krušných horách způsobil, že si lidé museli hledat nové zdroje obživy. Staly se jimi zejména výroba krajek a rukavic v okolních drobných podnicích nebo práce v lese a na stavbách.[11]

Před polovinou devatenáctého století měl Háj tisíc obyvatel ve 123 domech, školu, dvě hospody, drátovnu a pět mlýnů.[11] V devadesátých letech devatenáctého století měla škola tři třídy, u vesnice se těžilo ložisko rašeliny a východně od vesnice se ve vápence vyrábělo vápno.[8]

V první polovině devadesátých let dvacátého století v Háji firma Tomáš Rameš provozovala malý podnik, ve kterém se vyráběl kovový nábytek. Po zániku firmy zůstal v areálu bývalé továrny nebezpečný odpad, který musel být zlikvidován na náklady Ústeckého kraje.[12] Samotná vesnice se proměnila v rekreační centrum, které těží z blízkosti lyžařských areálů na nedalekém Klínovci.[13]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Nádrž Drátovna

Vesnicí protéká potok Bílá voda, který se u Českých Hamrů vlévá do Polavy. Údolím východně od vesnice teče Černá voda. U jejího soutoku s Písečným potokem se v nadmořské výšce přibližně 884 metrů nachází malá vodní nádrž zvaná Drátovna. Pojmenována byla podle drátovny, která v těchto místech stávala. Její budova později sloužila jako hájovna a v roce 1930 samotu tvořil jeden dům, v němž žilo devět obyvatel. Nádrž od sousedních potoků odděluje 149 metrů dlouhá hráz vysoká až dva metry a plocha vodní hladiny dosahuje asi 1800 m². Nádrž vznikla v místech, kde se přirozeně akumuluje voda, a slouží k zadržení vody v krajině. Hlavním zdrojem vody je krátké potrubí z Písečného potoka, ale napájejí ji také dva drobné bezejmenné přítoky.[14]

Území se nachází v klimaticky chladné oblasti CH6 s průměrnou roční teplotou necelých 5 °C a průměrným ročním úhrnem srážek vyšším než 900 milimetrů. Geologické podloží tvoří horniny krušnohorského krystalinika: svor s vložkami ortorul, pararuly a červené ruly.[15] Tyto horniny jsou překryty kvartérními naplaveninami.[16]

Okolí Drátovny je zalesněné smrkem ztepilým, ale v potoční nivě místy převládají porosty olše šedé.[14] Na hrázi, mokřadu na jižním břehu nádrže a v přilehlém okolí byly zaznamenány druhy zvláště chráněných rostlin jako je prstnatec májový, kropenáč vytrvalý, zdrojovka hladkosemenná potoční, kontryhel medvědí, ostřice rusá, mléčivec alpský, mokrýš vstřícnolistý, bika sudetská, zvonečník černý, starček potoční, sedmikvítek evropský, kozlík dvoudomý, kozlík výběžkatý bezolistý nebo koprník štětinolistý.[17]

Území okolo historické vápenky je chráněno jako přírodní památka Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem a údolí Černé vody východně od vesnice jako přírodní rezervace Horská louka u Háje.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1104 obyvatel (z toho 498 mužů), kteří byli kromě osmi cizinců německé národnosti a s výjimkou dvou evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[18] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1228 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 1220 Němců a sedm cizinců. Kromě sedmi evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[19]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[20][21][22]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 1 175 1 170 1 189 1 263 1 246 1 104 1 228 487 275 99 27 9 21 29 53
Domy 123 132 130 142 140 137 163 164 — 25 12 26 5 14 28
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Loučná.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení poddanství byl Háj samostatnou obcí v jáchymovském okrese. Roku 1949 se stal osadou Loučné, která byla začleněna do okresu Karlovy Vary-okolí a od roku 1961 do okresu Chomutov.[13] Obě vesnice patřily v období od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 jako části obce k Vejprtům. Od 1. ledna 1992 je Háj částí znovu samostatné obce Loučná, resp. Loučná pod Klínovcem.[23]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Asi 800 metrů jihozápadně od nádraží v Kovářské se nachází zřícenina vápenky. Měla dvě pece, ve kterých se topilo dřevem z okolních lesů a které zpracovávaly suroviny z okolních lomů.[24] Přímo v sousedství vápenky se nachází vzrostlými stromy zarostlé zbytky lomu, kde se těžil od kalciticko-dolomitický mramor, který zde vytvářel čočkovité těleso v svorech a kvarcitech.[25] Vápenka byla v provozu do třicátých let 20. století a od roku 1945 se používaly už jen přilehlé budovy jako myslivna. V roce 2003 se zřítila levá věž, a tím se odkryl vnitřek pece se žářištěm a postranní vzduchovou izolací.[26]
  • Zaniklá osada Königsmühle

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Hotely v Háji
    Hotely v Háji
  • Opuštěné stavení
    Opuštěné stavení
  • Památkově chráněná vápenka
    Památkově chráněná vápenka
  • Celkový pohled
    Celkový pohled
  • Pamětní Kříž u cesty do zaniklé osady Königsmühle
    Pamětní Kříž u cesty do zaniklé osady Königsmühle

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. In: Sbírka zákonů. 1949. Dostupné online. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-20. 
  5. ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 175–176. 
  6. ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Stolzenhain, s. 275. 
  7. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Háj, s. 44. Dále jen Binterová (1999). 
  8. ↑ a b Binterová (1999), s. 47
  9. ↑ Binterová (1999), s. 45
  10. ↑ URBAN, Michal, kolektiv. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Svazek 2. Ústecký kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2015. 328 s. ISBN 978-80-87194-49-2. S. 145. 
  11. ↑ a b Binterová (1999), s. 46
  12. ↑ TONAROVÁ, Šárka. Právo: Chemikálie za podnikatele musí odklidit kraj. Ekolist.cz [online]. 2004-05-12 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Binterová (1999), s. 48
  14. ↑ a b ONDRÁČEK, Čestmír, 2022. Botanický inventarizační průzkum VN Drátovna (okr. Chomutov). Památky, příroda, život. Roč. 54, s. 5. Dále jen Ondráček (2022). Dostupné online [cit. 2023-04-01]. ISSN 0231-5076. ISBN 978-80-87898-32-1. 
  15. ↑ Ondráček (2022), s. 6.
  16. ↑ Ondráček (2022), s. 7.
  17. ↑ Ondráček (2022), s. 11–13.
  18. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 244. 
  19. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 119. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  21. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  22. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 130. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  24. ↑ Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Háj, s. 143–144. 
  25. ↑ ELZNIC, Antonín; ZELENKA, Oldřich. Geologické a mineralogické vycházky po západní části severočeského kraje. Teplice: Krajské muzeum Teplice, 1979. 
  26. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Vápenka u Kovářské. Památky, příroda, život. 2003, roč. 35, čís. 3, s. 10–11. ISSN 0231-5076. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 128 s. Kapitola Háj, s. 44–48. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Háj, s. 143–144. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Loučná pod Klínovcem
Části obce
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Háj_(Loučná_pod_Klínovcem)&oldid=24163222“