Mléčivec alpský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMléčivec alpský
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí mléčivec alpský
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod mléčivec (Cicerbita)
Binomické jméno
Cicerbita alpina
(L.) Wallr.
Synonyma
  • Lactuca alpina
  • Mulgedium alpinum
  • Sonchus alpinus
  • mléčivec horský [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mléčivec alpský (Cicerbita alpina) je planě rostoucí rostlina dorůstající až do výše okolo 2 m která při poranění vydatně mléčí, v letním období vykvétá modrofialově.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tento horský druh je považován po stránce fytogeografické za boreo-alpidský a arkto-alpidský floroelement. Svůj výskyt neomezuje pouze na vysoká evropská pohoří alpidy, ale vyrůstá i na severu Evropy v boreální i arktické zóně. Vyrůstá na východě Skotska, téměř v celé Skandinávii a na poloostrově Kola, v Pyrenejích, Alpách, Apeninách, Karpatech i na severu Balkánského poloostrova. V Alpách vystupuje do nadmořské výšky až 2400 m.

Jeho hlavním biotopem jsou vysokostébelné a širokolisté mokřady okolo vodních toků a nádrží, vlhké křoviny a lužní les. V České republice tento alpínský migrant vyrůstá v nadmořské výšce přibližně od 500 po 1500 m. Často se vyskytuje v horských oblastech od Šumavy přes Krušné hory a Krkonoše až po Hrubý Jeseník, vzácněji i v Karpatech. Vyhledává zásadité hlinito-kamenité půdy dobře zásobené humusem a živinami. Mléčivec alpský je diagnostickým druhem společenstev svazu Adenostylion.[2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá vlhkomilná bylina dorůstající do výše až 2,5 m. Z tlustého, válcovitého nevětveného oddenku vyrůstá nevětvená lodyha která je pevná, dutá, přímá a pouze v horní části je žláznatě chlupatá. Spodní lodyžní listy s řapíky jsou kracovité, se 2 až 3 páry vejčitých nepravidelně zubatých úkrojků a s velkým koncovým úkrojkem trojúhelníkovitého tvaru. Horní méně členěné listy jsou menší, s křídlatými řapíky nebo jsou k lodyze přisedlé a srdčitě objímavé, nejhořejší jsou celistvé. Nejdelší spodní listy mívají délku 8 až 25 cm a šířku 2 až 12 cm a směrem vzhůru se zmenšují. Listy na lodyze vyrůstají střídavě a jejich čepele jsou tenké, lysé, na rubu sivozelené a na líci tmavší.

V horní, červenohnědé chlupaté části lodyhy, rostou v koncové latě nebo hroznu květní úbory. Vyrůstají na krátkých stopkáchúžlabí listenů a bývají v průměru velké 2,5 cm. Obsahují modro-fialově (vzácně bíle či růžově) zbarvené oboupohlavné jazykovité kvítky které mají 10 až 15 mm jazýčky zakončené pěti zoubky, trubkovité zcela chybí. Kvítky mají po pěti tyčinkách, pestík je tvořen dvěma plodolisty, z kvítků čnící nitkovité blizny jsou rozdvojené. Nepravidelně dvouřadý zákrov dlouhý 1 až 1,5 cm je tvořen čárkovitými nebo trojúhelníkovitými tupě zakončenými listeny zelené nebo nafialovělé barvy porostlými žláznatými chloupky.

Rostliny vykvétají v červnu až srpnu. Plodem jsou 3 až 5 mm dlouhé žebernaté nažky s jednořadým chmýrem asi 7 mm dlouhým.[2][3][5][6]

Zvláštnost[editovat | editovat zdroj]

Při poranění lodyhy nebo utržení listu vytéká z rány hustá, bílá, nahořklá (ale ne jedovatá), na vzduchu tuhnoucí tekutina (latex) která má za úkol zacelit vzniklou ránu a zároveň odradit býložravce od spásání. Říká se, že rostlina mléčí, odtud pojmenování celého rodu mléčivec.[3][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V ČR je mléčivec alpský s hlediska ohrožení považován za vzácnější druh žádající si další pozornosti (C 4a). Nejvíce mu škodí přeměna jeho biotopů (zamokřeného území) na úrodnou půdu.[3][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BioLib.cz – Cicerbita alpina (Mléčivec alpský) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. 
  2. a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Mléčivec alpský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 11.07.2007 [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Mléčivec alpský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 19.07.2009 [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  4. BUREŠ, Petr. Horské druhy v květeně Žďárských vrchů [online]. PřF Masarykovy univerzity v Brně [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  5. AtlasRostlin.cz: Mléčivec alpský [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Finland Nature and Species: Cicerbita alpina [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 03.05.2013]. Čís. 84, s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]