Gladiátor (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o filmu. O knize (scénáři filmu) pojednává článek Gladiátor (kniha).
Gladiátor
Původní název Gladiator
Země USA, UK
Jazyk angličtina
Délka 154 min.
171 min. (SE)
Žánr drama/akční/historický
Námět David Franzoni - Gladiátor
Scénář David Franzoni
John Logan, William Nicholson
Režie Ridley Scott
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Russell Crowe (Maximus)
Joaquin Phoenix (Commodus)
Connie Nielsen (Lucilla)
Oliver Reed (Proximo)
Richard Harris (Marcus Aurelius)
Produkce Douglas Wick
David Franzoni
Branko Lustig
Hudba Lisa Gerrard, Hans Zimmer
Kamera John Mathieson
Střih Pietro Scalia
Výroba a distribuce
Premiéra Austrálie 4. května 2000
USA 5. května 2000
Česko 18. května 2000
Distribuce Svět Universal Studios
USA DreamWorks
Česko Bontonfilm
Rozpočet 103 000 000 $
Tržby 457 640 427 $
Ocenění 5 Oscarů, 4 ceny BAFTA, 2 Zlaté glóby a další
Gladiátor na IMDb

Gladiátor je velkolepý historický film Ridleyho Scotta z roku 2000, který se stal jedním z nejúspěšnějších filmů vůbec – je dosud nejnavštěvovanějším filmem nejen režiséra Ridleyho Scotta, ale i hlavního představitele Russella Crowea. Získal Oscary za nejlepší film, nejlepší mužský výkon v hlavní roli, zvuk, kostýmy a vizuální efekty.

Děj filmu alternativně zachycuje konec vlády císaře Marca Aurelia, nástup jeho syna Commoda na římský trůn a příběh smyšleného římského generála španělského původu Maxima, který zažije kariérní pád a vyvraždění své rodiny při výměně císařů.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Ústřední postavou filmu je úspěšný vysoce vážený římský vojevůdce Maximus Decimus Meridius žijící v období vlády císaře Marka Aurelia. Stojí oddaně za svým císařem a měl by se stát jeho následníkem. Jeho synovi Commodovi bylo přikázáno přijet do Germánie a bylo mu řečeno, že se nestane následníkem trůnu. Byl hluboce zklamán, zardousil svého vlastního otce a zastíral to přirozenou smrtí. Povýšil se sám na římského císaře. Maximus odmítl Commoda následovat, protože odhalil jeho zradu. Maximus přežil Commodem nařízenou popravu. Vrátil se domů, ale už nezachránil svou rodinu před smrtí. Přijel pozdě a ztratil vědomí. Jízdní obchodník ho vzal s sebou, odvlekl ho do Afriky a prodal jej do gladiátorské školy. Jako gladiátor je velmi úspěšný stejně jako vojevůdce. Získal si rychle respekt i obdiv mezi gladiátory, zůstal ale otrokem v gladiátorské jednotce. Tato jednotka byla do Říma odeslána, když Commodus domněle k poctě svého mrtvého otce zahájil gladiátorské hry v Koloseu. Maximus si ponechal pseudonym Španěl.

Maximus toužil po smrti Commoda a také po pomstě za svou rodinu. Po prvním úspěšném boji Commodus odhalil Maximovu pravou identitu a vyhlásil mu otevřené nepřátelství. Maximovi se však podařilo jako gladiátorovi získat oblibu římského lidu. Navštívila ho dřívější milenka a sestra císaře Commoda. Dojednala mu setkání se senátorem Gracchem. Společně chtěli Commoda sesadit a na přání Marka Aurelia znovu nastolit republiku. Maximus měl na cestě své dřívější jednotce velet, a tak realizovat úmysl senátorů. Plán byl však prozrazen a Maximus a ostatní spiklenci jsou zatčeni.

Aby Commodus Maxima definitivně porazil, zinscenoval boj mezi ním a sebou samým v Koloseu. Maximus byl předtím oslaben – Commodus jej bodl nožem do plíce. Přesto Maximus v souboji z posledních sil zvítězil, Commoda zabil. Hned nato však zemřel.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Film získal mezi diváky na největších filmových databázích spíše velmi pozitivní hodnocení.

  • csfd.cz: 88 %
  • imdb.com: 8.5 z 10
  • fdb.cz: 87,8 %

Historické nepřesnosti[editovat | editovat zdroj]

Ač autoři při tvorbě filmu kontaktovali několik historiků, nevyvarovali se několika faktických chyb, které se objevily už ve filmu Pád říše římské z roku 1964.[1]

  • Císař Marcus Aurelius zemřel na blíže neznámou chorobu (antoninovský mor) nebo na nádorové onemocnění
  • Císař Commodus zemřel na uškrcení atletem Narcissem na popud milenky Marcie
  • v gladiátorských zápasech bylo přesně dáno, která zbraň bojuje proti jiné zbrani
  • ve výzbroji gladiátorů se objevují přilby a zbroje, které jsou z pozdější doby
  • šéf gladiátorů se ve filmu jmenuje Proximo, ale v latině by se měl správně jmenovat Proximus
  • nad vchodem do gladiátorské školy v Římě je nápis Ludus magnus gladiatores, což v přesném překladu znamená velká škola gladiátoři. Správně má být Ludus magnus gladiatorum
  • Římané v této době ještě nedosazovali neřímské občany cizího původu do tak vysokých funkcí jako je generál

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://rim.me.cz/jine/filmy.php#g Hodnocení filmů faktografie Říma

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]