Gladiátor (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o filmu. O knize (scénáři filmu) pojednává článek Gladiátor (kniha).
Gladiátor
Základní informace
Původní názevGladiator
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Jazykangličtina
Délka154 min.
171 min. (SE)
Žánrydrama
akční
historický
NámětDavid Franzoni
ScénářDavid Franzoni
John Logan
William Nicholson
RežieRidley Scott
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleRussell Crowe
Joaquin Phoenix
Connie Nielsen
Oliver Reed
Richard Harris
Djimon Hounsou
Derek Jacobi
ProdukceDouglas Wick
David Franzoni
Branko Lustig
HudbaLisa Gerrard
Hans Zimmer
KameraJohn Mathieson
KostýmyJanty Yates
StřihPietro Scalia
ArchitektArthur Max
Výroba a distribuce
PremiéraAustrálie 4. května 2000
USA 5. května 2000
Česko 18. května 2000
Produkční společnostiUniversal Studios
DreamWorks Pictures
Scott Free Productions
Mill Film
C & L
Dawliz
DistribuceSvět Universal Studios
USA DreamWorks
Česko Bontonfilm
Rozpočet103 000 000 $
Tržby457 640 427 $
Ocenění5 Oscarů, 4 ceny BAFTA, 2 Zlaté glóby a další
Gladiátor na ČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gladiátor je historický film Ridleyho Scotta z roku 2000, který se stal jedním z nejúspěšnějších filmů vůbec – je dosud nejnavštěvovanějším filmem nejen režiséra Ridleyho Scotta, ale i hlavního představitele Russella Crowea. Získal Oscary za nejlepší film, nejlepší mužský výkon v hlavní roli, zvuk, kostýmy a vizuální efekty.

Děj filmu alternativně zachycuje konec vlády císaře Marca Aurelia, nástup jeho syna Commoda na římský trůn a příběh smyšleného římského generála španělského původu Maxima, který zažije kariérní pád a vyvraždění své rodiny při výměně císařů.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Příběh začíná roku 180 po Kristu, kdy sledujeme životní příběh hispánsko-římského generála Maxima Decima Meridia. Coby taktický génius a úspěšný vojevůdce dovedl římské vojsko k vítězství nad germánskými kmeny nedaleko Vindobony na římských hranicích, a nyní se hodlá vrátit domů ke své rodině a žít poklidný usedlý život. Jeho plány však naruší skutečnost, že císař Marcus Aurelius není spokojen se svým mocichtivým synem Commodem a po Maximovi žádá, aby se ujmul vlády nad Římem coby regent, zlikvidoval korupci a obnovil republiku. Jakmile se této noviny Commodus doslechne, svého otce zavraždí.

Commodus se prohlásí novým císařem a požádá Maxima o věrnost, ovšem generál odmítne, načež je zatčen Praetoriánskou gardou s příkazem jej popravit. Své popravčí ovšem zvládne zabít, načež se v obavách vydá domů za rodinou nedaleko Trujilly. Po dlouhé a vyčerpávající cestě padne před hrozivým zjevem – jeho domov je vypálen, žena a syn ukřižováni. V posledním aktu zoufalství pohřbí svou rodinu, načež zkolabuje. Vzápětí je nalezen otrokáři, kteří jej vezmou do města Zucchabar na severu dnešního Alžírska, kde je coby bezejmenný „Španěl“ prodán do gladiátorské školy Proxima.

Se silnou nevolí Maximus bojuje ve zdejších zápasech, spřátelí se s Numidijcem Jubou a Germánem Hagenem a získá si respekt ostatních gladiátorů a přihlížejícího davu. Díky skvělým bojovým schopnostem si získá i svého pána Proxima, který sám kdysi býval gladiátorem a od Marcuse Aurelia získal svobodu. Maximovi svitne naděje, že pokud si získá dav, mohla by mu být udělena svoboda. Jakmile Commodus zorganizuje sto padesát dní gladiátorských her v římském Koloseu, Proximus se se svými otroky zúčastňuje.

Maximus, skrývaje svou identitu díky přilbě s maskou, vyhrává zinscenovanou bitvu u Zamy v nitru Kolosea. Přestože by coby fiktivní Kartagiňan měl zemřít, turnaj vyhrává a získává si dav. I sám císař Commodus vstoupí do Kolosea s úmyslem Maximovi pogratulovat. Nařídí mu sejmout helmu a odhalit svou tvář, což po chvíli zaváhání gladiátor udělá. Císař i dav jsou ohromeni, ovšem Commodus je na nátlak davu nucen Maxima a ostatní gladiátory nechat žít. Maximus tak nalézá nový smysl života – pomstu.

Maximův následující turnaj je proti prosluslému a doposud neporaženému gladiátorovi Tygrovi z Galie. Zároveň je po Koloseu rozmístěno několik zuřivých tygrů, Commodus chce Maxima zabít za každou cenu. Boj je to tuhý, ale Maximus zvítězí a Tygra ušetří, což dav uchvátí ještě víc. Commodus se pokusí Maxima vyprokovat řečmi ohledně smrti jeho rodiny, ovšem Maximus s chladnou hlavou odchází.

Od svého bývalého služebníka Cicera se Maximus dozvídá, že jeho bývalé legie mu zůstaly věrné, pročež se Maximus, Lucilla (Commodova sestra a Maximova bývalá láska) a Gracchus (vlivný senátor) tajně sejdou a zosnují plán převratu. Maximus musí uprchnout z Říma, zburcovat své věrné legie a svrhnout Commoda silou, aby vláda padla zpět do rukou senátu. Celé spiknutí je však Commodem odhaleno jen díky naivitě Luciuse, syna Lucilly. Císař vyhrožuje své sestře a synovci, nechá zajmout Gracchuse a napadne gladiátorské kasárny. Proximo, Hagen a několik dalších gladiátorů se obětují, aby Maximus mohl uprchnout. Útěk a s ním i celé spiknutí se však nezdaří a Maximus je zajmut.

Aby Commodus získal zpět podporu lidu, vyzve Maxima na duel v Koloseu, leč krátce před bojem Maxima bodne do plíce, aby měl rozhodující výhodu. Nehledě na bolestivé zranění, Maximus zvládne odzbrojit Commoda – Praetoriánská garda protentokrát odmítá císaři pomoci, je to čestný souboj. Commodus proto vytáhne skrytý nůž, ale ani to jej nezachrání a Maximus mladého císaře zabije. Pomsta je tak konečně dokonána. V posledních okamžicích svého života Maximus požádá o propuštění ostatních gladiátorů, osvobození senátora Gracchuse a politickou reformu dle poslední vůle Marcuse Aurelia. Následně padne na zem. Setkává se se svou rodinou... je mrtev. Maximovi přátelé mu projeví úctu a pompézně odnesou jeho tělo z Kolosea pryč, zatímco Commodova těla si nikdo nevšímá.

Nyní již svobodný Juba naposledy navštíví Koloseum při soumraku, kde pohřbí dřevěné figurky Maximovy ženy a syna. Věří, že se jednou jako dobří přátelé s Maximem zase setkají v posmrtném životě.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Russell Crowe (dabing Jiří Schwarz) Maximus Decimus Meridius
Joaquin Phoenix (dabing Michal Dlouhý) Commodus
Connie Nielsen (dabing Simona Postlerová) Lucilla
Oliver Reed (dabing Jiří Zavřel) Antonius Proximo
Derek Jacobi (dabing Karel Richter) senátor Gracchus
Djimon Hounsou (dabing Antonín Navrátil) Juba
Richard Harris (dabing Petr Haničinec) Marcus Aurelius
Ralf Moeller (dabing Zdeněk Mahdal) Hagen
Tommy Flanagan (dabing Pavel Vondra) Cicero
David Schofield (dabing Jiří Plachý) senátor Falco
John Shrapnel (dabing Václav Knop) senátor Gaius
Tomas Arana (dabing Martin Kolár) Quintus
Spencer Treat Clark (dabing Vojtěch Kotek) Lucius Verus
David Hemmings (dabing Bedřich Šetena) Cassius

Reakce[editovat | editovat zdroj]

  • aktuální ke 14. 12. 2020

Film získal mezi diváky na největších filmových databázích spíše velmi pozitivní hodnocení.

  • csfd.cz: 88 %
  • imdb.com: 8.5 z 10
  • fdb.cz: 87,4 %

Historické nepřesnosti[editovat | editovat zdroj]

Ač autoři při tvorbě filmu kontaktovali několik historiků, nevyvarovali se několika faktických chyb, které se objevily už ve filmu Pád říše římské z roku 1964.[1]

  • Císař Marcus Aurelius zemřel na blíže neznámou chorobu (antoninovský mor) nebo na nádorové onemocnění
  • Císař Commodus zemřel na uškrcení atletem Narcissem na popud milenky Marcie
  • v gladiátorských zápasech bylo přesně dáno, která zbraň bojuje proti jiné zbrani
  • ve výzbroji gladiátorů se objevují přilby a zbroje, které jsou z pozdější doby
  • šéf gladiátorů se ve filmu jmenuje Proximo, ale v latině by se měl správně jmenovat Proximus
  • nad vchodem do gladiátorské školy v Římě je nápis Ludus magnus gladiatores, což v přesném překladu znamená velká škola gladiátoři. Správně má být Ludus magnus gladiatorum

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://rim.me.cz/jine/filmy.php#g Archivováno 9. 11. 2008 na Wayback Machine. Hodnocení filmů faktografie Říma

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]