Přeskočit na obsah

Makovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fumariaceae)
Jak číst taxoboxMakovité
alternativní popis obrázku chybí
Mák alpský (Papaver alpinum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďmakovité (Papaveraceae)
Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Makovité[1] (Papaveraceae), alternativně také mákovité, je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu pryskyřníkotvaré (Ranunculales). Jsou to byliny nebo řidčeji i dřeviny s jednoduchými, dělenými až zpeřenými listy a oboupohlavnými pravidelnými nebo souměrnými květy. Květy mohou být velké a nápadné i velmi drobné. Čeleď zahrnuje asi 770 druhů ve 43 rodech. Je rozšířena zejména v mírném pásu a subtropech severní polokoule. V české květeně ji zastupují rody mák, dymnivka, vlaštovičník, zemědým a rohatec.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Zástupci makovitých jsou jednoleté až vytrvalé byliny nebo méně často keře i menší stromy s měkkým dřevem. Listy jsou obvykle jednoduché střídavé, s čepelí často laločnatou nebo dělenou a s víceméně zpeřenou žilnatinou, bez palistů. Okraj čepele je celokrajný nebo zubatý až ostnitý. Stonky jsou často s mléčnicemi obsahujícími bílý nebo barevný latex. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné nebo souměrné, v květenstvích různého typu. Květní obaly jsou rozlišené na kalich a korunu, vzácně zcela chybí. Kališní lístky v počtu nejčastěji 2 nebo 3, obvykle rychle opadavé. Korunní lístky v počtu 4 nebo 6 (vzácněji více). Tyčinek je mnoho, zřídka 2 nebo 4. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až mnoha plodolistů s parietální placentací a s jedním, několika nebo nejčastěji s mnoha vajíčky. Plodem je tobolka, šešule nebo šešulka, méně často oříšek.[1][2]

  • Detail středu květu máku alpského
    Detail středu květu máku alpského
  • Dymnivka Corydalis scouleri
    Dymnivka Corydalis scouleri
  • Dendromecon harfordii
    Dendromecon harfordii
  • Pleskanka Argemone platyceras
    Pleskanka Argemone platyceras

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Makovité je velká čeleď zahrnující asi 770 druhů ve 43 rodech. Největší rody jsou dymnivka (Corydalis, asi 400 druhů), mák (Papaver, 100), zemědým (Fumaria, 50) a pleskanka (Argemone, 30 druhů). Centrum rozšíření je v mírném a subtropickém pásu severní polokoule, mimo tuto oblast je čeleď zastoupena v Jižní a Střední Americe (kromě Amazonie) a ve východní a jižní Africe. V tropické Americe rostou celkem 3 rody (Argemone, Bocconia a Hunnemannia).[3]

V květeně České republiky je čeleď makovité zastoupena 5 původními rody. Vyskytuje se zde mák (6 druhů), dymnivka (4), zemědým (4 druhy), dále vlaštovičník větší (Chelidonium majus) a rohatec růžkatý (Glaucium corniculatum). Některé další pěstované druhy zplaňují, zejména mák setý, sluncovka kalifornská a chocholačka žlutá.[1]

V celé Evropě roste celkem 11 původních rodů makovitých. Největším počtem druhů je zastoupen rod zemědým (asi 40 druhů zejména ve Středomoří), mák (asi 19 druhů, některé i v arktických či vysokohorských oblastech) a dymnivka (11 druhů). Další rody jsou (mimo vlaštovičníku) rozšířeny převážně ve Středomoří, příp. v západní Evropě: pamplina (Hypecoum, 6 druhů), Sarcocapnos (4 druhy na Pyrenejském poloostrově), Platycapnos (3 druhy v západní části Středomoří), chocholačka (Pseudofumaria, 2 druhy), rohatec (Glaucium, 2 druhy) a Ceratocapnos (2 druhy). Zbývající 3 rody jsou zastoupeny jediným druhem: mákovník velšský (Meconopsis cambrica) v západní Evropě, Roemeria hybrida ve Středomoří, vlaštovičník větší (Chelidonium majus) v téměř celé Evropě.[4][5]

  • Pamplina Hypecoum imberbe
    Pamplina Hypecoum imberbe
  • Sarcocapnos baetica
    Sarcocapnos baetica
  • Platycapnos spicata
    Platycapnos spicata
  • Ceratocapnos claviculata
    Ceratocapnos claviculata

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy makovitých jsou převážně opylovány hmyzem, zejména včelami, vosami a mouchami. Květy zástupců podčeledi Papaveroideae netvoří nektar a navštěvuje je hmyz sbírající pyl, zejména včely, mouchy a brouci. U některých rodů s drobnými květy dochází k přenosu pylu větrem (bokonie a makleja). Drobná semena bývají z tobolek vytřásána větrem, u některých zástupců (např. sluncovka kalifornská) jsou vystřelována. Semena některých druhů jsou opatřena míškem a rozšiřována mravenci. Bokonie (Bocconia) má dužnaté plody, které zůstávají po puknutí plodů viset na rostlinách a vyhledávají je ptáci.[2][3]

Obsahové látky

[editovat | editovat zdroj]

Charakteristickou obsahovou látkou jsou isochinolinové alkaloidy.[3] U podčeledi Fumarioideae je přítomna i kyselina fumarová.[1]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Dříve rozlišované čeledi dymnivkovité (Fumariaceae), Hypecoaceae a Pteridophyllacee byly v systému APG vřazeny do čeledi makovité. V současném pojetí je tato čeleď rozdělována na dvě podčeledi a šest tribů:

  • Fumarioideae (zemědýmové)
    • Hypecoeae – jediný rod (Hypecoum) zahrnující 17 druhů a rozšířený od Středomoří po Čínu
    • Fumarieae – téměř 600 druhů ve 20 rodech, Eurasie, Afrika i Amerika, většina druhů v Himálaji a Číně
  • Papaveroideae (makové)
    • Papavereae – asi 100 druhů v 8 rodech, téměř na všech kontinentech mimo Austrálie a jihovýchodní Asie
    • Chelidonieae – 48 druhů v 9 rodech, Eurasie, Amerika
    • Eschscholtzieae – 16 druhů ve 3 rodech, západ Severní Ameriky
    • Platystemoneae – 5 druhů ve 3 rodech, Severní Amerika[6]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Mák setý je známá plodina poskytující potravinářský mák. Tento druh je rovněž zdrojem různých alkaloidů, známých jako opiáty a využívaných v medicíně. Některé opiáty náležejí mezi nelegální drogy. Některé druhy, např. zemědým lékařský, mák setý, mák vlčí a pleskanka (Argemone), jsou využívány v lékařství či léčitelství. Vlaštovičník větší a bokonie (Bocconia) jsou používány k odstraňování bradavic.[3][9]

Jako okrasné rostliny jsou pěstovány zejména různé druhy máku (Papaver), mákovníky (Meconopsis), srdcovka nádherná (Lamprocapnos spectabilis), pleskanky (Argemone), sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica), makleja srdčitá (Macleaya cordata) či chocholačky (Pseudofumaria).[1][2][3][10]

  • Chocholačka žlutá
    Chocholačka žlutá
  • Srdcovka Dicentra peregrina
    Srdcovka Dicentra peregrina
  • Srdcovka nádherná
    Srdcovka nádherná
  • Mákovník bukvicolistý (Meconopsis betonicifolia)
    Mákovník bukvicolistý (Meconopsis betonicifolia)
  • Sluncovka kalifornská
    Sluncovka kalifornská

Seznam rodů

[editovat | editovat zdroj]

Adlumia, Arctomecon, Argemone, Bocconia, Canbya, Capnoides, Ceratocapnos, Chelidonium, Coreanomecon, Corydalis, Cryptocapnos, Cysticapnos, Dactylicapnos, Dendromecon, Dicentra, Dicranostigma, Discocapnos, Ehrendorferia, Eomecon, Eschscholzia, Fumaria, Fumariola, Glaucium, Hunnemannia, Hylomecon, Hypecoum, Ichtyoselmis, Lamprocapnos, Macleaya, Meconella, Papaver (včetně Meconopsis, Roemeria, Stylomecon), Platycapnos, Platystemon, Platystigma, Pseudofumaria, Pteridophyllum, Roborowskia, Romneya, Rupicapnos, Sanguinaria, Sarcocapnos, Stylophorum, Trigonocapnos[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. 
  2. ↑ a b c JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  4. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  8. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 5. díl. Praha: Eminent, 1997. ISBN 80-85876-32-9. 
  10. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  11. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
  • Mártonfi P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Makovité&oldid=23989580“