Bokonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBokonie
alternativní popis obrázku chybí
Bokonie Bocconia arborea
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď makovité (Papaveraceae)
Rod bokonie (Bocconia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stromovitý druh Bocconia arborea

Bokonie[1] (Bocconia) je rod rostlin z čeledi makovité. Jsou to polodřevnaté stromy a keře s velkými, většinou laločnatými listy a drobnými, bezkorunnými, větrosprašnými květy ve velkých latovitých květenstvích. Plodem je jednosemenná tobolka. Rod se v některých ohledech čeledi makovité zcela vymyká. Zahrnuje 8 druhů a je rozšířen v horách tropické Ameriky. Nejvíce druhů roste v Mexiku. Některé druhy, zejména Bocconia frutescens, jsou využívány v domorodé medicíně a lokálně k barvení látek. V tropech jsou také pěstovány jako okrasné rostliny.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Rod bokonie se v rámci čeledi makovité velmi vymyká, a to zejména drobnými bezkorunnými květy opylovanými větrem, jednosemennými plody a také dřevnatým habitem.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bokonie jsou řídce větvené nebo nevětvené, polodřevnaté rostliny stromovitého nebo keřovitého vzrůstu, dorůstající výšek 2 až 6 metrů. Obsahují oranžovou šťávu. Listy jsou velké, nahloučené na koncích větví, celistvé nebo častěji zpeřeně laločnaté, se zpeřenou žilnatinou. Odění rostlin se skládá z větvených chlupů. Květenství jsou bohatá a rozměrná a nakvétají synchronně ve stejný čas. Kalich je složený ze 2 opadavých lístků, koruna chybí. Tyčinek je mnoho a jsou převislé. Semeník je elipsoidní a zploštělý, dlouze stopkatý a obsahuje jediné vajíčko. Plodem je jednosemenná tobolka otevírající se 2 opadavými chlopněmi. Semena mají velký míšek.[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod bokonie zahrnuje 8 druhů. Je rozšířen v tropické Střední a Jižní Americe a na Karibských ostrovech. Centrum rozšíření rodu je v Mexiku, kde se vyskytují všechny známé druhy, a ve Střední Americe. Největší areál má druh Bocconia integrifolia, který také dosahuje nejdále na jih (od Mexika až po Bolívii a Argentiny) a Bocconia frutescens, rozšířený v oblasti od Mexika po Peru a jako jediný druh rodu i na Karibských ostrovech. Tyto dva druhy jsou také jediné, které se vyskytují v Jižní Americe, zatímco areál všech ostatních je omezen na Mexiko a Střední Ameriku.[5]

Bokonie jsou vesměs horské rostliny, rostoucí zpravidla v nadmořských výškách od 500 do 2400 metrů. Druh Bocconia frutescens se vyskytuje i níže, Bocconia vulcanica naopak vystupuje až do nadmořských výšek 3800 metrů.[4][6][7] Druh Bocconia integrifolia roste v jihoamerických Andách i jako součást vysokohorského ekosystému známého jako páramo.[8]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Bokonie mají bohatá květenství drobných bezobalných květů, které jsou opylovány větrem. Tento je v je v rámci čeledi makovité zcela výjimečný a vyskytuje se jinak pouze u rodu makleja (Macleaya). Samoopylení je zabráněno protogynií. Semena mají červený nebo oranžový míšek, po opadnutí chlopní tobolek zůstávají viset v rámečku (replum) a vyhledávají je ptáci, kteří také rozšiřují semena.[3]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Bokonie obsahují podobně jako jiné rostliny z čeledi makovité různé alkaloidy. U druhu Bocconia frutescens byl zjištěn rhoeadin (obsažený např. také ve vlčím máku) a papaverrubin.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Bocconia ze v rámci čeledi Papaveraceae řazen do podčeledi Papaveroideae a tribu Chelidonieae. Blízce příbuzným rodem je východoasijský rod Macleaya, který se odlišuje listy s dlanitou žilnatinou, jednoletými stonky, tenkými chlopněmi plodů a větším počtem malých semen. Oba rody byly v minulosti spojovány do rodu Bocconia.[10]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Bokonie mají význam zejména v domorodé medicíně, používají se k barvení a v tropech se pěstují jako okrasné rostliny. Jsou to jedovaté rostliny. Odvar z listů některých druhů (B. integrifolia, B. frutescens) slouží jako odčervovadlo, šťáva se používá zevně k odstraňování bradavic, semena na svrab a vším.[11][12] Šťáva druhu Bocconia integrifolia je v Andách používána k barvení vlny.[12] Podobně je využívána i šťáva B. frutescens.[13] Druh Bocconia frutescens je pěstován i v jiných částech tropů a občas i zplaňuje (např. v jihovýchodní Asii a Austrálii).[14][15] Ze sbírek českých botanických zahrad není žádný druh rodu bokonie uváděn.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ALLEN, Caroline K. Flora of Panama:. Annals of Missouri Botanical Garden. 1948, čís. 35. 
  3. a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  4. a b MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru.. Botany. Jun. 1941, čís. 13(4) p.1. 
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  6. OJEDA, Enrique Martínez. Papaveraceae. Flora de Veracruz. May 1982, čís. 22. 
  7. STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1946, čís. 24(4). 
  8. BELTRÁN, Karla et al. Distribución espacial, sistemas ecológicos y caracterización florística de los páramos en el Ecuador. [s.l.]: [s.n.], 2009. (španělsky) 
  9. PHILLIPSON, J.D.; ROBERTS, M.F.; ZENK, M.H. The chemistry and biology of isoquinoline alkaloids.. [s.l.]: [s.n.] 
  10. HUTCHINSON, J. Bocconia and Macleaya. Bulletin of Miscellaneous Information. 1920, čís. 8. 
  11. KILLEEN, Timonthy J.; GARCÍA, Emilia; BECK, Stephan G. Guía de arboles de Bolivia. [s.l.]: Herbario Nacional de Bolivia, 1993. (španělsky) 
  12. a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  13. LITTLE, Elbert L.; WADSHWORTH, Frank H. Trees of Puerto Rico and the Virgin Islands. [s.l.]: U.S. Dep. of Agriculture, 1964. (anglicky) 
  14. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 5. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954. (anglicky) 
  15. RANDALL, R.P. The introduced flora of Australia and its weed status. [s.l.]: CRC for Australian Weed Management, 2007. ISBN 978-1-920932-60-2. (anglicky) 
  16. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]