Mák setý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMák setý
alternativní popis obrázku chybí
Mák setý
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď makovité (Papaveraceae)
Rod mák (Papaver)
Binomické jméno
Papaver somniferum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mák setý
Nezralá makovice
Pole máku v České republice

Mák setý (Papaver somniferum L.) je rostlina z čeledi makovitých, u nás běžně pěstovaná jako zdroj potravinářského máku. Obsahuje různé alkaloidy a bílé mléko z nezralých makovic je významný zdroj opia, proto je v některých státech jeho pěstování zakázáno. Co se legální produkce týče, Česká republika patří ve světovém měřítku k nejvýznamnějším pěstitelským zemím.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Papaver officinale

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá rostlina 30-150 cm vysoká, lysá a namodralá, silně mléčicí. Listy jsou přisedlé, podlouhle vejčité a pilovitě zubaté. Květní stopky jsou dlouhé, často odstále chlupaté, květy až 10 cm v průměru. Kalich je lysý, dva páry korunních plátků bílé, růžové, červené nebo fialové barvy s černohnědou skvrnou na basi se silně překrývají a snadno opadávají. Okraje lístků vlnité až zubatě stříhané. Blizna má osm až dvanáct laloků, semeník kulovitý. Zralá makovice je světle šedá, téměř kulovitá, 3-8 cm v průměru, s víčkem. Semena drobná, bílá, namodralá nebo černá, silně olejnatá. Kvete v červnu až srpnu, pěstuje se v mnoha odrůdách a často zplaňuje.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mák je využíván již několik tisíc let. Prvně se nejspíše pěstoval již v 6. tisíciletí př.n.l. v oblasti Středomoří a o tisíc let později v Mezopotámii sloužil jako zdroj opia. Některé civilizace jako např. Egypťané využívaly opia jako sedativa.[2]

9. století se dostal z oblasti Persie na území dnešní Číny, kde se později, přibližně v 18. století, stalo opium významnou silou ovlivňující společnost.

V České republice[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešní České republiky se mák ve velkém jako olejnina začal pěstovat počátkem 19. stol. po katastrofálních škodách na olivových plantážích v jižní Francii. V roce 1896 se mák pěstoval na ploše 1772 ha, s průměrným výnosem 0,71 t/ha, nejvíce ve středních Čechách okolo Prahy a v okolí Tábora a Čáslavi.[3] Do roku 1946 vzrostla plocha, na které se mák pěstoval, na 31 000 ha a od té doby postupně klesala na méně než 8 000 v roce 1989. Poté začala prudce vzrůstat k 30 000 ha v roce 1994. Další prudký skok následoval po roce 2004 (hektarový výnos 0,9 t/ha) a v roce 2007 bylo mákem oseto téměř 60 000 ha (0,58 t/ha).[4] Pěstování máku postupně nahradilo plodiny regulované EU jako je např. cukrovka. V pozdějších letech ale došlo k poklesu oseté plochy. [5]

Mezi odrůdy vyšlechtěné na českém území patří Azur (pěstován během let 1928–73), Hanácký modrý (1934–80) a Amarin (1975).

Podle zákona 167/1998 Sb o návykových látkách je zakázáno z máku získávat opium (§ 15) a pěstování máku na výměře větší než 100 m2 podléhá ohlašovací povinnosti (§ 29).

Produkce makového semene v tunách za rok 2008
Zdroj: FAOSTAT[6] (FAO)

Česko 49248 62 %
Turecko 10384 13 %
Francie 5000 6 %
Maďarsko 3300 4 %
Německo 2800 4 %
Rumunsko 1600 2 %
Rakousko 1567 2 %
Slovensko 1215 2 %
Zbývající státy 1536 5 %
Svět celkem 83435 100 %
Vlivem zaokrouhlování přesahuje součet podílů 100 %

Využití[editovat | editovat zdroj]

Maková náplň do pečiva
makový závin

Téměř všechna produkce je určena pro potravinářství, makovina (makovice) je využívána ve farmacii. Mák se široce používá především při přípravě makového pečiva. Přes 4/5 produkce jsou exportovány, především do slovanských zemí, kde je mák tradiční pochoutkou. V západních zemích jsou makové produkty často pokládány za nevhodné, protože je částečně mylně předpokládáno, že obsahují návykové látky.

V potravinářském máku, který je pěstován v České republice, by však morfinukodeinu mělo být jen nepatrné množství. Výzkum provedený lékařským týmem fakultní nemocnice v Plzni však naznačuje, že hodnoty těchto látek v krvi by mohly ve výjimečných případech dosáhnout hodnot, které sice k navození euforického stavu ještě nevedou, ale mohly by postihnout reakční rychlost řidiče. Při hodnocení policejní hlídkou by velké jedlíky makových koláčů proto mohlo čekat i obvinění z řízení pod vlivem omamných a psychotropních látek.[7]

Při sklizni máku je nutné klást důraz na zralost semene. Nedozrálé semeno máku může obsahovat více kodeinu, který má sedativní účinky.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950, str. 213.
  2. Enpsyro - mák setý [online]. [cit. 2008-05-18]. Dostupné online.  
  3. http://sdruzeni.ceskymak.cz/download/obcasnik_1.pdf, str. 8
  4. http://www.agroweb.cz/Svetovi-v-produkci-makoveho-semene__s336x32818.html
  5. http://www.agroweb.cz/Mak-%E2%80%93-neuveritelny-vzestup-velky-pad__s1719x62611.html
  6. http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567 FAOSTAT
  7. IDnes - Lékaři varují: Nejezte před jízdou makové koláče. Budete zfetovaní
  8. http://www.slouceniny.unas.cz/alkaloidy.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950
  • Ottův slovník naučný, heslo Mák. Sv. 16, str. 658
  • Ottův slovník naučný, heslo Papaver. Sv. 19, str. 163

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]