Přeskočit na obsah

Flakpanzer 38(t)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Američtí vojáci v Normandii hrající karty před zničeným Flakpanzerem 38(t)
Flakpanzer 38(t)
Historie
VýrobceČKD
Vyrobeno kusů141, 140 original production unit a 1 converted unit
Základní charakteristika
Posádka4
Délka4,61 m
Šířka2,13 m
Výška2,25 m
Hmotnost9,8 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování10 – 15 mm
Hlavní zbraňprotiletadlový kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm
Pohon a pohyb
MotorPraga EPA
Síla motoru147 hp
Max. rychlost42 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost15 hp/t
Dojezd210 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flakpanzer 38 (t), celým názvem 2-cm-Flak 38 auf Selbstfahrlafette Panzerkampfwagen 38 (t), známý také pod přezdívkou Gepard, bylo německé samohybné protiletadlové dělo používané používané během druhé světové války. Roku 1943 se začal v německé armádě projevovat nedostatek účinných protiletadlových prostředků, proto byl přijat plán na sestrojení mobilního protiletadlového kanónu. Jako nosič byl vybrán podvozek původně československého tanku LT vz. 38, který vyráběla firma BMM (předválečná ČKD). V bojovém prostoru byl instalován na otočném podstavci rychlopalný kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm. Od listopadu 1943 do února 1944 bylo tohoto stroje vyrobeno zhruba 140 kusů.